Nový zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci Jan Lojkásek, IN-EL, spol. s r. o. 1. Nový zákoník práce a zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci V průběhu několika předchozích let probíhaly na naší nejen politické scéně vášnivé diskuse o novém zákoníku práce. Jak to dopadlo, většina z nás ví. Levicová část Poslanecké sněmovny i přes nesouhlas Senátu a prezidentské veto nový zákoník práce prosadila. A tak od 1. ledna 2007 nabude účinnosti zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, a související zákon č. 264/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákoníku práce. Zároveň postupovalo, bez většího zájmu veřejnosti (a to i odborné), schvalování zcela nového zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Ten byl rovněž schválen s účinností od 1. ledna 2007 jako zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích, a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci) – dále jen zákon o BP. Do tohoto zákona byla mj. převedena některá ustanovení dřívějšího zákoníku práce (č. 65/1965 Sb. v platném znění), a to jeho hlavy páté části druhé týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Nový zákoník práce (č. 262/2006 Sb.) se v § 107 na zákon o BP přímo odvolává. Zákon o BP stanovuje: další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích, a to: – požadavky na pracoviště a pracovní prostředky, výrobní a pracovní prostředky a zařízení, organizaci práce a pracovní postupy a bezpečnostní značky, – předcházení ohrožení života a zdraví, – odbornou způsobilost a zvláštní odbornou způsobilost, zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnostech nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy, další úkoly zadavatele stavby, jejího zhotovitele, popřípadě fyzické osoby, která se podílí na zhotovení stavby, a koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi. V tomto článku se zaměřím pouze na ty pasáže zákona o BP, které souvisejí se zvláštní odbornou způsobilostí v elektrotechnice. 2. Zákon o BP a odborná způsobilost v elektrotechnice Pro elektrotechnickou veřejnost je tento zákon významný tím, že mj. vytvořil předpoklady k výrazným změnám v oblasti odborné způsobilosti elektrotechniků, kterou prozatím upravuje „vousatá„ vyhláška č. 50/1978 Sb. V § 11 je totiž uvedeno, že na technických zařízeních, která představují zvýšenou míru ohrožení života a zdraví zaměstnanců, pokud jde o jejich obsluhu, montáž, kontrolu nebo opravy, mohou práce a činnosti samostatně vykonávat a samostatně je obsluhovat jen zvlášť odborně způsobilí zaměstnanci. Již v prvním návrhu nařízení vlády k realizaci některých ustanovení zákona o BP byla jako technická zařízení, která představují zvýšenou míru ohrožení života a zdraví zaměstnanců, uvedena i elektrická zařízení (dále zařízení plynová, tlaková a zdvihací). K tomu je nutné přičíst ustanovení části druhé tohoto zákona (Zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnostech nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy), konkrétně § 12 a § 13, které stanovují, že veškerá ustanovení části první tohoto zákona (obsahující i ustanovení o odborné způsobilosti a zvláštní odborné způsobilosti) i některá ustanovení nového zákoníku práce se týkají právních vztahů při činnostech a poskytování služeb i mimo pracovněprávní vztahy. Aby v tomto, i pro elektrotechniky důležitém ustanovení bylo úplně jasno, jsou v § 12 zákona o BP uvedeny subjekty, na které se toto ustanovení vztahuje. Jde o: zaměstnavatele, který je fyzickou osobou a sám též pracuje, fyzickou osobu, která (např. podle živnostenského zákona) provozuje samostatně výdělečnou činnost, spolupracujícího manžela nebo dítě osoby uvedené v předchozích dvou odstavcích, fyzickou nebo právnickou osobu, která je zadavatelem stavby nebo jejím zhotovitelem, popřípadě se na zhotovení stavby podílí. Tím, že zákon o BP rozšířil svoji působnost i mimo pracovněprávní vztahy, pominul často uváděný důvod, proč nebylo přijato nařízení vlády k § 132b a zejména k § 134b zákona č. 65/1965 Sb. Tím důvodem bylo právě to, že jakékoliv nařízení vlády (které by se nepochybně muselo týkat i zvláštní odborné způsobilosti zaměstnanců – elektrotechniků) by mělo platnost pouze v oblasti pracovněprávních vztahů. Nyní tedy již takovému kroku nic nebrání, a příslušné nařízení vlády by mělo být vydáno tak, aby mělo stejnou účinnost jako zákon o BP, tedy od 1. ledna 2007 (viz § 21 tohoto zákona). 3. Zkoušky budou moci vykonávat pouze akreditované subjekty Vykonávat zkoušky z odborné způsobilosti nebo zvláštní odborné způsobilosti budou moci ve smyslu § 20 zákona o BP pouze fyzické nebo právnické osoby s udělenou akreditací pro tuto činnost. O udělení, pozastavení, změně nebo odnětí akreditace bude rozhodovat Ministerstvo práce a sociálních věcí ve správním řízení. Součástí návrhu na udělení nebo změnu akreditace bude muset být písemná dokumentace o způsobu a vykonávání zkoušek z odborné způsobilosti nebo zvláštní odborné způsobilosti. Splní-li žadatel o akreditaci podmínky pro její udělení, bude mít na její udělení právo. Naproti tomu bude Ministerstvo práce a sociálních věcí oprávněno kontrolovat dodržování podmínek, na základě kterých byla akreditace udělena. Akreditace se bude udělovat na dobu tří let. 4. Konkrétní požadavky stanoví nařízení vlády Pro oblast vykonávání zkoušek z odborné způsobilosti i ze zvláštní odborné způsobilosti bude důležité nařízení vlády (§ 21 odst. b) zákona o BP), kterým bude stanoveno: která technická zařízení představují zvýšenou míru ohrožení života a zdraví zaměstnanců, pokud jde o jejich obsluhu, montáž a opravy nebo kontrolu vyžadující zvláštní odbornou způsobilost, věk zaměstnance pro zvláštní odbornou způsobilost (má-li být vyšší než 18 let), stupeň, popřípadě obor odborného vzdělání pro zvláštní odbornou způsobilost a délka odborné praxe, podmínky pro udělení, pozastavení nebo zrušení akreditace fyzické nebo právnické osoby pro vykonávání zkoušek odborné způsobilosti nebo zvláštní odborné způsobilosti, zkušební okruhy teoretických znalostí pro zkoušku z odborné způsobilosti nebo ze zvláštní odborné způsobilosti, obsah a způsob zkoušky z odborné způsobilosti a ze zvláštní odborné způsobilosti, jejich organizace, průběh, hodnocení a podmínky pro opravu těchto zkoušek, jakož i náležitosti dokladu o úspěšném vykonání uvedených zkoušek, vedení dokumentace držitelem akreditace o vykonaných zkouškách odborné způsobilosti a zvláštní odborné způsobilosti. 5. Přechodná ustanovení V přechodných a závěrečných ustanoveních zákona o BP jsou, podle mého mínění nejen pro praxi elektrotechniků, důležitá dvě ustanovení, a to, že: odborná způsobilost a zvláštní odborná způsobilost získaná podle dosavadních právních předpisů se považuje za splněnou nejdéle po dobu pěti let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona (tedy do 31. prosince 2011) – viz § 22 odst. 2, tímto zákonem se řídí právní vztahy týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy vzniklé i před 1. lednem 2007 – viz § 22 odst. 4. 6. Budeme mít novou „padesátku„!? Bude velmi zajímavé sledovat, zda se tentokrát Ministerstvu práce a sociálních věcí podaří připravit zmíněné nařízení vlády tak, aby byl termín jeho účinnosti stejný, jako má zákon o BP, jehož některá ustanovení má realizovat. Ještě zajímavější bude jeho obsah. Jisté je, že vydáním tohoto zákona by měly nastat zásadní změny i v pojetí odborné způsobilosti v elektrotechnice. Otázka v této chvíli zní: kdy a jaké. Skutečně tedy můžeme začít „odpočítávat„ život vyhlášky č. 50/1978 Sb.? | Od 1. ledna 2007 nabude účinnosti nový zákon o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy. Cílem nového zákona je především nastavit podmínky na pracovištích tak, aby byla zajištěna bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP). Podle údajů Českého statistického úřadu došlo v roce 2005 k 82 042 pracovním úrazům. Z toho 137 jich bylo smrtelných. Jeden smrtelný pracovní úraz stojí společnost přibližně 8 mil. korun. Celkové náklady na pracovní úrazy se ročně pohybují okolo 25 mld. korun. Jednou z cest, jak minimalizovat počet pracovních úrazů, je zavedení institutu koordinátora BOZP na staveništích. Praxe v zahraničí jednoznačně dokazuje, že existence koordinátora vede ke snižování úrazovosti v oblasti stavebnictví a záchraně ohrožených lidských životů. V zemích EU, kde je funkce koordinátora zavedena, se snížil počet smrtelných pracovních úrazů o více než 25 %. Koordinátorem BOZP bude kvalifikovaná osoba, kterou určí zadavatel stavby (stavebník – investor). Jeho úkolem bude zajistit bezpečnost a ochranu zdraví při přípravě a realizaci stavby. Povinnost určit koordinátora bude mít zadavatel v případě, že na staveništi budou současně pracovat zaměstnanci více než jednoho zhotovitele. Povinnost určit koordinátora se nevztahuje na stavby, na které není nutné vystavit stavební povolení či ohlášení, a na stavby, které stavebník provádí svépomocí. Náplní práce koordinátora bude mimo jiné upozorňovat zadavatele stavby na případné nedostatky, doporučovat způsoby jejich odstranění, a tak jej chránit před problémy, které mu hrozí v případě, že vlivem nedodržení bezpečnosti práce dojde na jeho stavbě k pracovnímu úrazu. Nový zákon o dalších podmínkách bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je harmonizační normou, která obsahuje nejen ustanovení příslušných směrnic Evropských společenství (již obsažených v českém právním řádu ), ale také nově požadavky Směrnice Rady 92/57/EHS ohledně bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništích. (red.) | | |