Nové a připravované elektrotechnické normy

Článek ve formátu PDF je možné stáhnout zde

Význam a využívání TNI

Ing. Vincent Csirik, ÚNMZ

Úvod

S ohledem na důležitost uplatňování elektrotechnických předpisových norem byla v dubnu 1995 založena technická normalizační komise TNK 22 Elektrotechnické předpisy. Oborem působnosti této komise je normalizace v oblasti zásad bezpečnosti v elektrotechnice, bezpečnosti elektrických předmětů a zařízení, ochrany před úrazem elektrickým proudem, před požárem, před bleskem a ostatním nebezpečím spojeným s užitím elektrické energie.

Rozsah působnosti komise TNK 22 Elektrotechnické předpisy vymezuje i elektrotechnické normy v oblasti pravidel pro elektrotechniku (dříve elektrotechnické předpisy) a je odvozen od mezinárodní spolupráce v IEC (International Electrotechnical Commission, Mezinárodní elektrotechnická komise) a CENELEC^*) (Comité européen de normalisation électrotechnique, Evropský výbor pro normalizaci v elektrotechnice).

Zahrnuje tyto technické komise (TC) a subkomise (SC, SR):

IEC/TC 16 (CLC/SR 16) Základní a bezpečnostní principy pro styk člověk-stroj, značení a identifikace,
IEC/TC 28, IEC/SC 28A, IEC/TC 109 (CLC/TC 28A, CLC/SR 28, CLC/SR 28A a CLC/SR 109) Koordinace izolace,
IEC/TC 64 (CLC/TC 64, CLC/SC 64A, CLC/SC 64B) Elektrické instalace v budovách,
IEC/TC 44 (CLC/TC 44X) Bezpečnost strojního zařízení – Elektrotechnická hlediska,
IEC/TC 70 (CLC/SR 70) Stupně ochrany krytem,
CLC/BTTF 62-3 Provoz elektrických zařízení,
CLC/TC 218 Kvalifikace smluvních partnerů pro elektrická zařízení.

Základní předpisové normy (nyní pravidla pro elektrotechniku) pro elektrická zařízení a elektrické instalace, které tvoří jádro elektrotechnických předpisů, jsou vytvářeny v rámci technické komise IEC/TC 64 a do evropské normalizace jsou zaváděny technickou komisí CLC/TC 64, CLC/SC 64A a CLC/SC 64B. Jde o soubor norem, který má v IEC označení IEC 60364 (dříve IEC 364), v rámci CENELEC HD 60364 (dříve HD 384) a do soustavy ČSN se zavádí jako soubor ČSN 33 2000.

Soubor norem IEC 60364 a HD 60364 je rozdělen shodně na stejné části, kapitoly a oddíly. Stejné rozdělení přejímá i soubor ČSN 33 2000.

Další část příspěvku je rozdělena do těchto kapitol:

Aktualizovaný přehled zavádění souboru HD 60364 jako soubor ČSN 33 2000
Nové normy v oblasti pravidel pro elektrotechniku
Připravované normy v oblasti pravidel pro elektrotechniku
Úloha TNI a její využívání v národní normalizační soustavě

Aktualizovaný přehled zavádění souboru HD 60364 jako soubor ČSN 33 2000

Soubor norem IEC 364 (60364) a HD 384 (60364 u nových HD) je rozdělen na stejné části, kapitoly a oddíly. Stejné rozdělení přejímá i soubor ČSN 33 2000. Například IEC 60364-5-54 je zavedena v Evropě jako HD 60364-5-54 a do soustavy ČSN jako ČSN 33 2000-5-54 ed. 2 Elektrické instalace nízkého napětí – Část 5-54: Výběr a stavba elektrických zařízení – Uzemnění, ochranné vodiče a vodiče ochranného pospojování.

Název elektrotechnické předpisy – elektrická zařízení (u norem vydávaných 2003 až 2006 elektrické instalace budov) a od roku 2007 elektrické instalace nízkého napětí je společný pro všechny části a kapitoly souboru ČSN 33 2000, a proto jsou v tab. 1 uvedeny pouze názvy částí a kapitol ČSN 33 2000 odpovídající názvům částí a kapitol IEC 364 (IEC 60364) a HD 384 (HD 60364).

Nové ČSN v oblasti pravidel pro elektrotechniku

ČSN EN 50160 ed. 2:2008 Charakteristiky napětí elektrické energie dodávané z veřejné distribuční sítě (červen 2008)

Tato norma je českou verzí evropské normy EN 50160:2007 a s účinností od 1. ledna 2010 nahradí ČSN EN 50160: 2000 (souběžná platnost).

Norma popisuje a udává hlavní charakteristiky napětí v místech připojení uživatelů z veřejných distribučních sítí nn a vn za normálních provozních podmínek. Norma udává meze nebo hodnoty charakteristických hodnot napětí, jaké může za normálních provozních podmínek očekávat kterýkoliv uživatel, nepopisuje průměrný stav veřejné distribuční sítě.

Předmětem normy je definování a popis charakteristik napájecího napětí týkajících se frekvence; velikosti; tvaru vlny; symetrie třífázových napětí.

Elektřina, tak jak je dodávána uživatelům, má různé parametry, které jsou proměnné a které mohou mít vliv na užitečnost elektrické energie pro koncového spotřebitele. Tato norma popisuje parametry elektřiny v podmínkách střídavého napětí.

S ohledem na užití elektřiny je žádoucí, aby napájecí napětí bylo střídavé s konstantní frekvencí, s dokonale sinusovým průběhem vlny a s konstantní amplitudou. V praxi však existuje mnoho faktorů, které způsobují odchylky. Na rozdíl od normálních výrobků je užívání elektřiny jeden z hlavních faktorů, které vyvolávají změny jejích charakteristik.

Tam, kde je to možné, definuje tato norma běžně očekávané změny parametrů napětí. V jiných případech poskytuje (je-li to možné) nejlepší kvantitativní naznačení toho, co lze očekávat.

Tato norma mj. uvádí tyto údaje:

frekvenci sítě – jmenovitá frekvence napájecího napětí je 50 Hz, za normálních provozních podmínek musí být střední hodnota frekvence základní harmonické měřená v intervalu 10 s;
velikost napájecího napětí – normalizované jmenovité napětí U_n pro veřejnou síť nn je pro čtyřvodičové třífázové soustavy U_n = 230 V (mezi fází a uzlem), pro třívodičové třífázové soustavy U_n = 230 V (mezi fázovými vodiči).

Pozn.: V soustavách nízkého napětí je dohodnuté a jmenovité napětí stejné.

odchylky napájecího napětí – odchylka napětí nemá přesáhnout ±10 %;

Pozn.: V případech napájení odlehlých oblastí napájených dlouhými vedeními nn může někdy být napětí mimo rozsah U_n+ 10 %/–15 %. Uživatelé sítě by o tom měli být informováni.

ČSN EN 50160/Z1 Charakteristiky napětí elektrické energie dodávané z veřejné distribuční sítě (červen 2008)

Tato změna obsahuje pouze informaci o souběžné platnosti ČSN EN 50160:2000 a ČSN EN 50160 ed. 2:2008 (souběžná platnost končí 2010-06-01).

ČSN EN 50438 Požadavky na paralelní připojení mikrogenerátorů s veřejnými distribučními sítěmi nízkého napětí (říjen 2008)

Tato norma je českou verzí evropské normy EN 50438:2007 a uvádí technické požadavky na připojení a provozování pevně instalovaných mikrogenerátorů a jejich ochran bez ohledu na primární zdroje energie mikrogenerátorů pracujících paralelně s veřejnými distribučními sítěmi nn, které se týkají zařízení s fázovým proudem do 16 A, včetně jednofázově nebo vícefázově o fázovém napětí 230/400 V nebo 230 V (mezi fázovými vodiči). Tato evropská norma je určena pro instalace zejména na vnitřním trhu. V některých zemích tato norma může být použita pro generátory s větším výkonem, používané zejména v domovních a malých instalacích pro podnikání. Tyto státy jsou uvedeny v příloze E této normy (Kypr 25 A, Irsko 25 A a Finsko udává jmenovitý výkon 30 kV·A). Je-li předmět normy rozšířen na zařízení s větším proudem než 16 A na fázi, mohou být použity další dodatečné normy. Pro instalace mikrogenerátoru se doporučuje zásada připoj a informuj kromě zemí, ve kterých to legislativa předem vylučuje a stanovuje např., že provozovatel distribuční sítě (PDS) povinně nejprve povolí připojení (např. ČR).

Důležitá je též příloha A (normativní), která obsahuje údaje pro nastavení ochrany rozhraní (národní odchylky pro jednotlivé státy). Pro ČR jsou to údaje uvedené v tab. 2.

Pozn.:

Hlavním hlediskem je elektrické rozhraní, které zahrnuje způsob připojení, požadavky na ochranu připojení a její nastavení, provoz elektrického rozhraní za normálních podmínek, havarijní odstavení, nezávislý provoz na distribuční síti, spouštění a synchronizaci s distribuční sítí.

Dokument Provozní pravidla pro distribuční sítě je publikován Českým regulačním úřadem na internetových stránkách (www.eru.cz).

ČSN EN 60664-1 ed. 2 Koordinace izolace zařízení nízkého napětí – Část 1: Zásady, požadavky a zkoušky (duben 2008)

Tato norma je českou verzí evropské normy EN 60664-1:2007, která je identickým převzetím mezinárodní normy IEC 60664-1:2007. Nahrazuje s účinností od 1. 3. 2010 ČSN EN 60664-1 z dubna 2004, která do uvedeného data platí souběžně s touto normou. Norma se zabývá koordinací izolace elektrických zařízení nízkého napětí. Platí pro zařízení pro použití do 2 000 m nad hladinou moře se jmenovitým napětím do AC 1 000 V a se jmenovitými frekvencemi do 30 kHz nebo se jmenovitým napětím do DC 1 500 V.

Nová norma stanovuje požadavky na vzdušné vzdálenosti, povrchové cesty a pevnou izolaci pro zařízení s ohledem na kritéria jejich provedení. Zahrnuje metody elektrických zkoušek s ohledem na koordinaci izolace. V daném případě jde o základní bezpečnostní normu, která má vést technické komise odpovědné za různá zařízení k tomu, aby rozumně upravily své požadavky tak, aby bylo dosaženo koordinace izolace.

Norma byla revidována pro zajištění rozlišené koordinace pro hlavní rozvody nízkého napětí, ostatní instalační systémy a vnitřní obvody zařízení. Zdůrazňují se pravděpodobnostní aspekty přepětí a jsou zahrnuty požadavky na pevnou izolaci. Kromě několika redakčních vylepšení byly oproti předešlému vydání učiněny tyto hlavní změny:

doplnění japonských síťových podmínek s ohledem na jmenovitá impulzní napětí,
doplnění dimenzování vzdušných vzdáleností menších než 0,01 mm,
uspořádání tabulky a odpovídajících vzorců s ohledem na zkušební napětí pro ověření vzdušných vzdáleností v různých nadmořských výškách,
doplnění interpolace velikostí povrchových cest pro pracovní izolaci,
doplnění dimenzování povrchových cest s uvažováním žeber,
revize dřívější kapitoly 4 Zkoušky a měření (nyní kapitola 6), aby se docílilo podrobnějšího popisu zkoušek a jejich účelu, zkušebního zařízení a možných alternativ,
změna přílohy C Metody měření částečných výbojů z dřívější technické zprávy typu 2 (nyní nazývané TS) na normativní Přílohu C.

V nové normě je mj. uvedena rozsáhlá kapitola 3 Termíny a definice, ze které je účelné uvést tyto pojmy:

koordinace izolace – vzájemný vztah vlastností izolace elektrického zařízení při uvažování předpokládaného mikroprostředí a dalších ovlivňujících namáhání,
vzdušná vzdálenost – nejkratší vzdálenost vzduchem mezi dvěma vodivými částmi,
povrchová cesta – nejkratší vzdálenost mezi dvěma vodivými částmi po povrchu izolačního materiálu,
pevná izolace – pevný izolační materiál vložený mezi dvě vodivé části,
pracovní napětí – největší efektivní hodnota střídavého nebo stejnosměrného napětí přes jakoukoli jednotlivou izolaci, která se může vyskytnout, je-li zařízení napájeno jmenovitým napětím,
výdržné napětí – napětí přiložené za předepsaných zkušebních podmínek na vzorek, které nezpůsobí průraz a/nebo přeskok na vyhovujícím vzorku,
impulzní výdržné napětí – největší vrcholová hodnota impulzního napětí předepsaného tvaru a polarity, která za stanovených podmínek nezpůsobí průraz izolace,
pracovní izolace – izolace mezi vodivými částmi, která je nutná pouze pro řádnou funkci zařízení,
základní izolace – izolace nebezpečných živých částí, která vytváří základní ochranu,
přídavná izolace – nezávislá izolace, která je přidaná k základní izolaci pro ochranu v případě poruchy,
dvojitá izolace – izolace obsahující jak základní, tak i přídavnou izolaci,
zesílená izolace – izolace nebezpečných živých částí, která zajišťuje takový stupeň ochrany před úrazem elektrickým proudem, jenž je rovnocenný dvojité izolaci.

ČSN EN 60664-1/Z1 Charakteristiky napětí elektrické energie dodávané z veřejné distribuční sítě (duben 2008)

Tato změna obsahuje pouze informaci o souběžné platnosti ČSN EN 60664-1:2004 a ČSN EN 60664-1 ed. 2:2008 (souběžná platnost končí 1. července 2010).

ČSN EN 60664-5 ed. 2 Koordinace izolace zařízení nízkého napětí – Část 5: Komplexní metoda pro stanovení nejkratších vzdušných vzdáleností a povrchových cest rovných nebo menších než 2 mm (červenec 2008)

Tato norma je českou verzí evropské normy EN 60664-5:2007, která je identickým převzetím IEC 60664-5:2007. Daná norma stanovuje dimenzování vzdušných vzdáleností a povrchových cest pro prostorové vzdálenosti ≤ 2 mm na deskách s plošnými spoji a rovnocenných konstrukcích, kde jsou vzdušné vzdálenosti a povrchové cesty shodné a procházejí podél povrchu pevné izolace, jako jsou dráhy popsané v čl. 6.2 ČSN EN 60664-1 ed. 2.

Pozn.:

Dimenzování v této normě je přesnější, než je uvedeno v části 1. Nicméně jestliže není přesnost podle této normy požadována, má být místo ní použita část 1.

Tato norma může být použita pouze jako celek. Není dovoleno vybrat z této normy jeden nebo více článků a použít je namísto odpovídajících článků části 1. Navíc tato část může být použita pouze společně s částí 1.

Pozn.:

Omezení vzdušných vzdáleností na ≤ 2 mm platí pro základní a přídavnou izolaci. Celková vzdálenost zesílené nebo dvojité izolace může být > 2 mm.

Uvedená norma má status základní bezpečnostní publikace podle IEC Pokyn 104. Kromě několika redakčních vylepšení byly oproti předchozímu vydání učiněny tyto hlavní změny (obdobně jako u části 1):

doplnění japonských síťových podmínek s ohledem na jmenovitá impulzní napětí,
doplnění dimenzování vzdušných vzdáleností < 0,01 mm,
uspořádání tabulky a odpovídajících vzorců s ohledem na zkušební napětí pro ověření vzdušných vzdáleností v různých nadmořských výškách,
doplnění interpolace velikostí povrchových cest pro pracovní izolaci,
revize dřívější kapitoly 4 Zkoušky a měření (nyní kapitola 6) pro docílení podrobnějšího popisu zkoušek a jejich účelu, zkušebního zařízení a možných alternativ.

ČSN EN 60664-5/Z1 Koordinace izolace zařízení nízkého napětí – Část 5: Komplexní metoda pro stanovení nejkratších vzdušných vzdáleností a povrchových cest rovných nebo menších než 2 mm (červenec 2008)

Tato změna obsahuje pouze informaci o souběžné platnosti ČSN EN 60664-5:2004 a ČSN EN 60664-5 ed. 2:2008 (souběžná platnost končí 1. října 2010).

ČSN EN 60446 ed. 2 Základní a bezpečnostní zásady pro rozhraní člověk-stroj, značení a identifikaci – Značení vodičů barvami nebo číslicemi (idt. EN 60446:2007; idt. IEC 60446:2007), (březen 2008)

Tato norma je českou verzí evropské normy EN 60446:2007, která je identickým převzetím mezinárodní normy IEC 60446:2007. Norma s účinností od 1. března 2010 nahradí ČSN EN 60446:2000, která do uvedeného data platí souběžně s touto normou a částečně mění terminologii uváděnou v ČSN 33 0165:1992. Daná norma poskytuje všeobecná pravidla pro používání určitých barev nebo písmenno-číslicového značení k identifikaci vodičů za účelem vyloučení dvojznačnosti a zajištění bezpečného provozu. Tyto barvy nebo písmenno-číslicové označení vodičů jsou určeny k použití u kabelů nebo žil, sběrnic, elektrických zařízení a instalací.

Změny oproti požadavkům předchozí normy jsou především:

doplnění kapitoly 3 – Termíny a definice,
doplnění kapitoly 4 – Identifikace vodičů,
doplnění článků 5.3.4 až 5.3.6 – Používání dvoubarevných kombinací,
doplnění článku 6.2 – Označení určitých vybraných vodičů,
doplnění nové informativní přílohy A – Identifikace některých vodičů značených barevným kódem a písmenno-číslicovým značením,
vypuštění staré informativní přílohy A – Způsoby značení vodičů PEN v různých zemích.

Byly doplněny tyto definice:

vodič pracovního pospojování – vodič zajišťující pracovní pospojování,
vodič pracovního uzemnění – uzemňovací vodič, který zajišťuje pracovní uzemnění,
vodič vedení, fázový vodič (v síti AC), krajní vodič (v síti DC) – vodič, který je v normálním provozu pod napětím a je schopen podílet se na přenosu nebo rozvodu elektrické energie, není to však nulový nebo střední vodič,
střední vodič, vodič středního bodu – vodič elektricky spojený se středním bodem, který je schopen podílet se na rozvodu elektrické energie,
nulový vodič – vodič elektricky spojený s nulovým bodem (uzlem), který je schopen podílet se na rozvodu elektrické energie,
vodič PEL – vodič slučující v sobě funkci vodiče ochranného uzemnění a vodiče vedení,
vodič PEM – vodič slučující v sobě funkci vodiče ochranného uzemnění a středního vodiče,
vodič PEN – vodič slučující v sobě funkci vodiče ochranného uzemnění a nulového vodiče,
vodič ochranného pospojování – ochranný vodič zabezpečující ochranné pospojování,
uzemněný vodič ochranného pospojování – vodič ochranného pospojování vodivě spojený se zemí,
neuzemněný vodič ochranného pospojování – vodič ochranného pospojování, který není vodivě spojený se zemí,
ochranný vodič (PE) – vodič určený pro zajištění bezpečnosti, např. ochranu před úrazem elektrickým proudem.

V normě je mj. uvedeno:

Pro označení vodičů jsou dovoleny tyto barvy: černá, hnědá, červená, oranžová, žlutá, zelená, modrá, fialová, šedá, bílá, růžová, tyrkysová.
Označení barvou se musí provádět u konců (zakončení) vodiče, přednostně však po jeho celé délce, a to buď barvou izolace, nebo barevnými značkami (markery), kromě holých vodičů, kde barevné označení musí být u konce vodičů a u připojovacích bodů.
Barevné označení nebo barevné značky (markery) nejsou požadovány pro:
– koncentrické vodiče kabelů,
– kovové stínění nebo armování kabelů, jsou-li použity jako ochranné vodiče,
– holé vodiče, kde trvalá identifikace není proveditelná,
– cizí vodivé části použité jako ochranný vodič,
– neživé části použité jako ochranný vodič.
Doplňkové označení, např. písmenno-číslicové, se připouští za předpokladu, že barevná identifikace zůstane jednoznačná.

Obecně lze uvést tato barevná značení (která uvedená norma pro různé případy ještě upřesňuje):

nulové vodiče nebo vodiče středního bodu – světle modrá,
vodiče vedení v síti AC – přednostní barvy černá, hnědá a šedá,
ochranné vodiče a vodiče ochranného pospojování – musí být označeny dvoubarevnou kombinací zelená a žlutá,
vodiče PEN – jsou-li izolované, musí být značeny jedním z těchto způsobů:
– zelenou a žlutou po celé jejich délce a s doplňkovým značením modrou na koncích vodiče,
– modrou po celé jejich délce a s doplňkovým značením zelená a žlutá na koncích vodiče.

ČSN EN 60446/Z1 Základní a bezpečnostní zásady při obsluze strojních zařízení – Značení vodičů barvami nebo číslicemi (březen 2008)

Tato změna obsahuje pouze informaci o souběžné platnosti ČSN EN 60446:2000 a ČSN EN 60446 ed. 2:2007 (souběžná platnost končí 1. března 2010).

ČSN 33 0165/Z3 Elektrotechnické předpisy – Značení vodičů barvami nebo číslicemi – Prováděcí ustanovení (březen 2008)

Touto změnou se uvádí ČSN 33 0165:1992 do souladu s ČSN EN 60446 ed. 2:2008, především v oblasti terminologie.

Připravované ČSN v oblasti pravidel pro elektrotechniku v roce 2009

ČSN 33 1310 Elektrotechnické předpisy – Bezpečnostní předpisy pro elektrická zařízení určená k užívání osobami bez elektrotechnické kvalifikace (předpokládané vydání – 3. čtvrtletí 2009).
ČSN 33 1600 Elektrotechnické předpisy – Revize a kontroly elektrického ručního nářadí během používání (předpokládané vydání – v třetím čtvrtletí roku 2009).

Pozn.: Jde o revize ČSN 33 1600 a ČSN 33 1610 (sloučení do jedné normy).

ČSN 33 2130 Elektrotechnické předpisy pro vnitřní elektrické rozvody (předpokládané vydání – 3. čtvrtletí 2009).
ČSN 33 2410 Elektrotechnické předpisy – Elektrická zařízení v kinech (předpokládané vydání – 3. čtvrtletí 2009).
ČSN 33 2420 Elektrotechnické předpisy – Elektrická zařízení v divadlech a jiných objektech pro kulturní účely (předpokládané vydání – 3. čtvrtletí 2009).
ČSN 34 0350 Elektrotechnické předpisy ČSN – Předpisy pro pohyblivé přívody a pro šňůrová vedení (předpokládané vydání – 3. čtvrtletí 2009).
ČSN 34 1090 Elektrotechnické předpisy ČSN – Předpisy pro prozatímní elektrická zařízení (předpokládané vydání – 4. čtvrtletí 2009).
ČSN 33 2000-1 ed. 2 Elektrické instalace nízkého napětí – Část 1: Základní hlediska, stanovení základních charakteristik, definice (předpokládané vydání – květen 2009).
ČSN 33 2000-5-534 Elektrické instalace nízkého napětí – Část 5-53: Výběr a stavba elektrických zařízení – Odpojování, spínání a řízení – Kapitola 534: Zařízení pro ochranu před přepětím (předpokládané vydání – květen 2009).

Související TNI

TNI 33 2000-7-701 Elektrické instalace nízkého napětí – Část 7-701: Zařízení jednoúčelová a ve zvláštních objektech – Prostory s vanou nebo sprchou – Komentář k ČSN 33 2000-7-701 ed. 2 (vydání – listopad 2008).
TNI 33 2000-7-702 Elektrické instalace nízkého napětí – Část 7-702: Zařízení jednoúčelová a ve zvláštních objektech – Plavecké bazény a jiné nádrže – Komentář k ČSN 33 2000-7-702 ed. 2 (vydání – listopad 2008).
TNI 33 2000-4-41 Elektrické instalace nízkého napětí – Část 4-41: Ochranná opatření pro zajištění bezpečnosti – Ochrana před úrazem elektrickým proudem – Komentář k ČSN 33 2000-4-41 ed. 2 (vydání – prosinec 2008).
TNI 33 2000-5-54 Elektrické instalace nízkého napětí – Část 5-54: Výběr a stavba elektrických zařízení – Uzemnění ochranné vodiče a vodiče ochranného pospojování – Komentář k ČSN 33 2000-5-54 ed. 2 (vydání – prosinec 2008).
TNI 33 2000-6 Elektrické instalace nízkého napětí – Část 6: Revize – Komentář k ČSN 33 2000-6 (předpokládané vydání – prosinec 2008).
TNI 34 1390 Ochrana před bleskem – Komentář k souboru norem ČSN EN 62305-1, -2, -3 a -4 (vydání – prosinec 2008).

Úloha TNI a její využívání v národní normalizační soustavě

Technická normalizační informace je novým normalizačním produktem, který se označuje zkratkou TNI a šestimístným číslem podle zásad shodných s tříděním technických norem (ČSN). TNI jsou technické normalizační dokumenty informativního charakteru a obsahují:

technické požadavky, které ještě nemají předpoklad pro zpracování na úrovni norem (kde z různých důvodů existuje perspektivní, nikoliv však okamžitá možnost vydání normy) nebo o jsou do nich převzaty některé osvědčené údaje ze zrušených ČSN, jejichž zachování a využití (po případné aktualizaci) je účelné, popř.
jsou do nich převzaty některé jiné normativní dokumenty, které nelze vydat jako ČSN.

TNI, které jsou převážně komentáři k vydaným českým technickým normám, mohou obsahovat i údaje, které do ČSN nepatří, což umožňuje jejich lepší srozumitelnost a pochopení.

TNI je určena pro používání spolu s platnou normou ČSN a je vypracována pro usnadnění orientace v předmětné oblasti a doplnění dosavadní normy o nové poznatky potřebné při využívání dané normy (ke které je vypracována jako komentář).

TNI platí tři roky. Před uplynutím této doby se prověří z hlediska aktuálnosti její existence, přičemž podle výsledku se její platnost buď o další tři roky prodlouží, nebo se TNI zruší.

Závěrem

Technická normalizační komise TNK 22 (Elektrotechnické předpisy) na svém jednání, které se konalo 19. června 2008, doporučila (u TNI 34 3100, TNI 33 2000-6-61 a TNI 33 2000-7-711 vydaných v roce 2005):

TNI 34 3100 Obsluha a práce na elektrických zařízeních – Komentář k ČSN EN 50110-1 ed. 2 – ponechat v platnosti do konce roku 2011,
TNI 33 2000-6-61 Elektrické instalace budov – Část 6-61: Revize – Výchozí revize – Komentář k ČSN 33 2000-6-61 ed. 2 – zrušit současně s vydáním nové TNI 33 2000-6 v listopadu 2008,
TNI 33 2000-7-711 Elektrické instalace budov – Část 7-711: Zařízení jednoúčelová a ve zvláštních objektech – Výstavy, přehlídky a stánky – Komentář k ČSN 33 2000-7-711 – ponechat v platnosti do konce roku 2011).

Uvedené TNI měly u uživatelů technických norem mimořádný ohlas, který vyplývá i z jejich prodejnosti.

Tab. 1. Současný stav v zavádění souboru norem IEC 364 (IEC 60364) a HD 384 (HD 60364) do souboru ČSN 33 2000 (podle plánovaného rozdělení v IEC) – stav k 31. 11. 2008

Tab. 2. Údaje pro nastavení ochrany rozhraní platné pro Českou republiku

^*) V odkazech v dokumentu se používá rovněž zkratka CLC se stejným významem