Nová právní úprava bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (část 1)

Nová právní úprava bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (část 1)

Ing. František Grossmann

S ohledem na vstup České republiky do Evropské unie se harmonizace právního řádu s právem Evropských společenství dotkla také právní úpravy bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP). Základní právní normou, která dosud stanovovala pravidla pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, byl zákoník práce. Problematika bezpečnosti práce a technických zařízení byla v dosavadním zákoníku práce (ZP) – zákon č. 65/1965 Sb., ve znění pozdějších předpisů, uvedena v části druhé hlavě páté – Bezpečnost a ochrana zdraví při práci pod § 132 až 138. Původní právní úprava BOZP, která obsahovala hlavně základní práva a povinnosti zaměstnavatele a základní práva zaměstnance, již nevyhovovala současným společensko-ekonomickým podmínkám a zvláště podnikatelskému prostředí, včetně působení firem ze států mimo ČR. Proto se přistoupilo na změnu v systému pracovního práva a vytvoření takového pracovního kodexu, aby byla příznivě ovlivněna činnost zaměstnavatelů při současném zachování sociální soudržnosti a oprávněných nároků zaměstnanců.

V nové úpravě je problematika BOZP uvedena jednak v části páté, hlava I až hlava III zákona č. 262/2006 Sb. – zákoník práce (ZP) pod § 101 až 108, a jednak v zákoně č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky BOZP v pracovněprávních vztazích a v zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy a který pravděpodobně bude používán ve zkráceném názvu Zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Navrhovaná právní úprava vytváří zákonné předpoklady pro plnou a komplexní harmonizaci právních předpisů s právem Evropských společenství. Oba zákony nabyly účinnosti 1. ledna 2007.

Úpravy měly za následek, že některá ustanovení byla přesunuta (tab. 1). Z přehledu je zřejmé, že v novém ZP zakotvily kromě prevence rizik, povinností zaměstnavatelů, práv a povinností zaměstnanců také záležitosti osobních ochranných pracovních prostředků (OOPP) a pracovních úrazů. Ostatní záležitosti BOZP byly převedeny do nového zákona č. 309/2006 Sb. Při přesunech textu ustanovení do obou zákonů byl z větší části použit stejný původní text, popř. byl upraven nebo upřesněn. Zcela upravený je text o odborné způsobilosti a zvláštní odborné způsobilosti; je uveden v § 9, 10 a 11 zákona č. 309/2006 Sb. V tomto zákoně však byla původní problematika BOZP doplněna novými ustanoveními, která v dosavadním ZP vůbec nebyla řešena (tab. 2).

Tab. 1. Přesuny jednotlivých zákonů

Oba zákony patří mezi nejdůležitější právní předpisy a pro činnost zaměstnanců v jakékoliv profesi je nezbytná znalost jejich ustanovení. Je vhodné důkladně se seznámit s jejich novým zněním, poněvadž i neuvědomělé nebo neúmyslné porušování závazných ustanovení obou zákonů v oblasti BOZP zvyšuje riziko vzniku úrazu a v případě kontrolního zjištění může být podle zákona č. 251/2005 Sb. i sankcionováno Státním úřadem inspekce práce, popř. oblastním inspektorátem práce, poměrně vysokými pokutami.

Tab. 2. Nová ustanovení, která dosud nebyla řešena

Nejvhodnější by bylo, s ohledem na důležitost všech ustanovení BOZP, uvést zde pasáže obou zákonů v plném znění, aby nebyla jednotlivá ustanovení volným výkladem znehodnocena. Pro potřebu seznámení se s celým textem obou zákonů je však v dnešní době možné využít veřejně přístupné internetové stránky. Proto v tomto případě půjde především o seznámení se změnami původního textu zákoníku práce, se zdůrazněním nových, popř. upravených ustanovení. Co se týče zákona č. 309/2006 Sb., je nových a zásadních opatření podstatně více, proto se v textu tohoto příspěvku vyskytují ve zvýšené míře. Změny původního textu a nový text ustanovení obou zákonů jsou zde uvedeny tučnou kurzívou.

Zákon č. 262/2006 Sb. – zákoník práce

Nové pojetí zákoníku práce odpovídá dosažené úrovni společenských a ekonomických vztahů a evropským trendům vývoje pracovního práva. Nový zákoník práce ruší celkem 61 právních předpisů. Nově upravuje oblasti, které dosud upravovaly samostatné zákony (např. o mzdě, minimální mzdě, odměně za pracovní pohotovost, průměrném výdělku, odměňování zaměstnanců rozpočtových organizací, odměňování v podnikatelské sféře, cestovních náhradách atd.).

V novém zákoníku se lze setkat se dvěma zásadními odlišnostmi v pojetí ve srovnání s dosavadním zákoníkem:

• nový zákoník obsahuje ustanovení vymezující vztah tohoto pracovněprávního předpisu k obecné úpravě civilního práva v občanském zákoníku; to bylo vyvoláno potřebou jednotnosti některých základních ustanovení,

• zákoník práce je v duchu hesla „co není zakázáno, je dovoleno„; to umožňuje větší liberalizaci v pracovněprávních vztazích a výrazně posiluje princip smluvní volnosti účastníků těchto vztahů. Jsou však ustanovení, od kterých se nelze odchýlit. Ty shrnuje § 363 odst. 2 a v našem případě – BOZP, jde o dodržení § 108 odst. 1, podle kterého mají zaměstnanci právo účastnit se řešení otázek souvisejících s BOZP prostřednictvím odborové organizace nebo zástupce pro oblast BOZP.

V části 5 hlava I – Předcházení ohrožení života a zdraví při práci

• V § 101 odst. 2 byl upraven text původního základního ustanovení v tom smyslu, že péče o bezpečnost a ochranu zdraví při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce uložená zaměstnavateli podle odst. 1 nebo zvláštními právními předpisy, je nedílnou a rovnocennou součástí pracovních povinností vedoucích zaměstnanců na všech stupních řízení v rozsahu pracovních míst, která zastávají.

• Byl upraven text v § 101 odst. 3 a platí zásada, že „plní-li na jednom pracovišti úkoly zaměstnanci dvou a více zaměstnavatelů, jsou zaměstnavatelé povinni vzájemně se písemně informovat o rizicích a přijatých opatřeních k ochraně před jejich působením, která se týkají výkonu práce a pracoviště, a spolupracovat při zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pro všechny zaměstnance na pracovišti. Na základě písemné dohody zúčastněných zaměstnavatelů touto dohodou pověřený zaměstnavatel koordinuje provádění opatření k ochraně bezpečnosti a zdraví zaměstnanců a postupy k jejich zajištění.

• Na základě výše uvedeného byl upraven i § 101 odst. 4 v tom, že Každý ze zaměstnavatelů uvedených v odstavci 3 je povinen:
  a) zajistit, aby jeho činnosti a práce jeho zaměstnanců byly organizovány, koordinovány a prováděny tak, aby současně byli chráněni také zaměstnanci dalšího zaměstnavatele,
  b) dostatečně a bez zbytečného odkladu informovat odborovou organizaci nebo zástupce zaměstnanců pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a nepůsobí-li u něj, přímo své zaměstnance o rizicích a přijatých opatřeních, které získal od jiných zaměstnavatelů.

• Náklady spojené se zajišťováním BOZP (odst. 6) hradí zaměstnavatel. Tyto náklady nesmějí být přenášeny přímo ani nepřímo na zaměstnance.

• Podle § 102 odst. 3 a odst. 4 v záležitosti prevence rizik je zaměstnavatel povinen:
  a) soustavně vyhledávat nebezpečné činitele a procesy pracovního prostředí a pracovních podmínek, zjišťovat jejich příčiny a zdroje. Na základě tohoto zjištění vyhledávat a hodnotit rizika a přijímat opatření k jejich odstranění a provádět taková opatření, aby v důsledku příznivějších pracovních podmínek a úrovně rozhodujících faktorů práce dosud zařazené podle zvláštního právního předpisu jako rizikové mohly být zařazeny do kategorie nižší. K tomu je povinen pravidelně kontrolovat úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zejména stav výrobních a pracovních prostředků a vybavení pracovišť a úroveň rizikových faktorů pracovních podmínek, a dodržovat metody a způsob zjištění a hodnocení rizikových faktorů podle prováděcího právního předpisu,
  b) není-li možné rizika odstranit, je zaměstnavatel povinen je vyhodnotit a přijmout opatření k omezení jejich působení tak, aby ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců bylo minimalizováno. Přijatá opatření jsou nedílnou a rovnocennou součástí všech činností zaměstnavatele na všech stupních řízení. O vyhledávání a vyhodnocování rizik a o přijatých opatřeních podle věty první vede zaměstnavatel dokumentaci.

• V §102 odst. 6 je stanoveno, že zaměstnavatel přijímá opatření pro případ zdolávání mimořádných událostí, jako jsou havárie, požáry a povodně, jiná vážná nebezpečí a evakuace zaměstnanců včetně pokynů k zastavení práce a k okamžitému opuštění pracoviště a odchodu do bezpečí; při poskytování první pomoci spolupracuje se zařízením poskytujícím pracovnělékařskou péči. Zaměstnavatel je povinen zajistit a určit podle druhu činnosti a velikosti pracoviště potřebný počet zaměstnanců, kteří organizují poskytnutí první pomoci, zajišťují přivolání zejména zdravotnické záchranné služby, Hasičského záchranného sboru České republiky a Policie České republiky a organizují evakuaci zaměstnanců. Zaměstnavatel zajistí ve spolupráci se zařízením poskytujícím pracovnělékařskou péči jejich vyškolení a vybavení v rozsahu odpovídajícím rizikům vyskytujícím se na pracovišti.

V části 5 hlava II – Povinnosti zaměstnavatele, práva a povinnosti zaměstnance
V § 103 byly některé povinnosti zaměstnavatele jednak upraveny použitím nových termínů (namísto lékařská – pracovnělékařská péče), jednak doplněny.

Zaměstnavatel je mimo jiné povinen:

• sdělit zaměstnancům, které zdravotnické zařízení jim poskytuje pracovnělékařskou péči a jakým druhům očkování a jakým pracovnělékařským prohlídkám a vyšetřením souvisejícím s výkonem práce jsou povinni se podrobit, umožnit zaměstnancům podrobit se těmto očkováním, prohlídkám a vyšetřením v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy nebo rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví (odst. 1 písm. d),

• nahradit zaměstnanci, který se podrobí pracovnělékařské prohlídce, vyšetření nebo očkování podle písm. d) případnou ztrátu na výdělku, a to ve výši průměrného výdělku, popřípadě ve výši rozdílu mezi náhradou mzdy nebo platu podle § 192 nebo nemocenským a průměrným výdělkem (odst. 1 písm. e),

• zajistit zaměstnancům, zejména zaměstnancům v pracovním poměru na dobu určitou, zaměstnancům agentury práce dočasně přiděleným k výkonu práce k jinému zaměstnavateli, mladistvým zaměstnancům podle potřeb vykonávané práce dostatečné a přiměřené informace a pokyny o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci podle tohoto zákona a podle zvláštních právních předpisů, zejména formou seznámení s riziky, výsledky vyhodnocení rizik a s opatřeními na ochranu před působením těchto rizik, která se týkají jejich práce a pracoviště (odst. 1 písm. f),

• zabezpečit, aby zaměstnanci jiného zaměstnavatele vykonávající práce na jeho pracovištích obdrželi před jejich zahájením vhodné a přiměřené informace a pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a o přijatých opatřeních, zejména ke zdolávání požárů, poskytnutí první pomoci a evakuaci fyzických osob v případě mimořádných událostí (odst. 1 písm. g).

• Podle § 103 odst. 2 je zaměstnavatel povinen zajistit zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, která doplňují jejich odborné předpoklady a požadavky pro výkon práce, týkají se jimi vykonávané práce a vztahují se k rizikům, s nimiž se může zaměstnanec setkat na pracovišti, kde je práce vykonávána. Zaměstnavatel je také povinen soustavně vyžadovat a kontrolovat jejich dodržování. Školení podle věty první zaměstnavatel zajistí při nástupu zaměstnance do práce, a dále
  a) při změně pracovního zařazení nebo druhu práce,
  b) při zavedení nové technologie nebo změny výrobních a pracovních prostředků nebo změny technologických anebo pracovních postupů,
  c) v případech, které mají nebo mohou mít podstatný vliv na bezpečnost a ochranu zdraví při práci.

• Podle odst. 3 zaměstnavatel určí obsah a četnost školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, způsob ověřování znalostí zaměstnanců a vedení dokumentace o provedeném školení. Vyžaduje-li to povaha rizika a jeho závažnost, musí být školení podle věty první pravidelně opakováno; v případech uvedených v odstavci 2 písm. c) musí být školení provedeno bez zbytečného odkladu.

• Podle odst. 4 je zaměstnavatel povinen těhotným zaměstnankyním, zaměstnankyním, které kojí, a zaměstnankyním-matkám do konce devátého měsíce po porodu přizpůsobovat na pracovišti prostory pro jejich odpočinek.

• V § 104 byl pouze upraven použitý termín v části týkající se OOPP tak, že „není-li možné rizika odstranit nebo dostatečně omezit prostředky kolektivní ochrany nebo opatřeními v oblasti organizace práce, je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnancům osobní ochranné pracovní prostředky. Osobní ochranné pracovní prostředky jsou ochranné prostředky, které musí chránit zaměstnance před riziky, nesmí ohrožovat jejich zdraví, nesmí bránit při výkonu práce a musí splňovat požadavky stanovené zvláštním právním předpisem.„

• V § 105 odst. 1 jsou upraveny povinnosti zaměstnavatele při pracovních úrazech a nemocech z povolání v tom smyslu, že „Zaměstnavatel, u něhož k pracovnímu úrazu došlo, je povinen objasnit příčiny a okolnosti vzniku tohoto úrazu za účasti zaměstnance, pokud to zdravotní stav zaměstnance dovoluje, svědků a za účasti odborové organizace nebo zástupce pro oblast BOZP a bez vážných důvodů neměnit stav na místě úrazu do doby objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu. O pracovním úrazu zaměstnance jiného zaměstnavatele zaměstnavatel podle věty první bez zbytečného odkladu uvědomí zaměstnavatele úrazem postiženého zaměstnance, umožní mu účast na objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu a seznámí ho s výsledky tohoto objasnění.

Některá ustanovení v § 106 – Práva a povinnosti zaměstnance byla upravena takto:

• Zaměstnanec má právo na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, na informace o rizicích jeho práce a na informace o opatřeních na ochranu před jejich působením; informace musí být pro zaměstnance srozumitelná (odst. 1).

• Každý zaměstnanec je povinen dbát podle svých možností o svou vlastní bezpečnost, o své zdraví i o bezpečnost a zdraví fyzických osob, kterých se bezprostředně dotýká jeho jednání, opomenutí při práci. Znalost základních povinností vyplývajících z právních a ostatních předpisů a požadavků zaměstnavatele k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je nedílnou a trvalou součástí kvalifikačních předpokladů zaměstnance (odst. 4).

• Zaměstnanec je mimo jiné povinen:
  b) podrobit se pracovnělékařským prohlídkám, vyšetřením nebo očkováním stanoveným zvláštními právními předpisy,
  f) oznamovat svému nadřízenému vedoucímu zaměstnanci nedostatky a závady na pracovišti, které ohrožují nebo bezprostředně a závažným způsobem mohly ohrozit bezpečnost anebo zdraví zaměstnanců při práci, zejména hrozící vznik mimořádné události nebo nedostatky organizačních opatření, závady nebo poruchy technických zařízení a ochranných systémů určených k jejich zamezení.
  g) s ohledem na druh jím vykonávané práce se podle svých možností podílet na odstraňování nedostatků zjištěných při kontrolách orgánů, kterým přísluší výkon kontroly podle zvláštních právních předpisů.

V části 5, hlava III – společná ustanovení jsou upravena

• § 107, který zní: „Další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích, jakož i zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy stanoví zvláštní zákon.„

• V § 108 v části účasti zaměstnanců na řešení otázek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je zaměstnavatel povinen odborové organizaci nebo zástupci pro oblast BOZP anebo přímo zaměstnancům umožnit:
  a) podle odst. 2 písm. b) vyslechnout jejich informace, připomínky a návrhy na přijetí opatření týkajících se BOZP, zejména návrhy na odstranění rizik nebo omezení působení rizik, které není možno odstranit,
  b) podle odst. 2 písm. c) projednat podstatná opatření týkající se BOZP, vyhodnocení rizik, přijetí a provádění opatření ke snížení jejich působení, výkon prací v kontrolovaných pásmech a zařazení prací do kategorií podle zvláštního právního předpisu,
  c) podle odst. 3 je dále povinen odborovou organizaci nebo zástupce pro oblast BOZP nebo přímo zaměstnance informovat o výběru a zajišťování pracovnělékařské péče.

V části 13 hlava XVII – Výklad některých pojmů
V § 349 je vysvětlen termín:

Právní a ostatní předpisy k zajištění BOZP jsou – předpisy na ochranu života a zdraví – předpisy hygienické a protiepidemické – technické předpisy – technické dokumenty a technické normy – stavební předpisy, dopravní předpisy – předpisy o požární ochraně a předpisy o zacházení s hořlavinami, výbušninami, pokud upravují otázky týkající se ochrany života a zdraví.

V části 14 hlava I – Přechodná ustanovení

• V § 380 odst. 1 až 3 je vysvětlen termín:
  Pracovním úrazem pro účely zákoníku práce je poškození zdraví zaměstnance, k němuž došlo nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů. Jako pracovní úraz se posuzuje též úraz, který zaměstnanec utrpěl pro plnění pracovních úkolů. Pracovním úrazem není úraz, který se zaměstnanci přihodil na cestě do zaměstnání a zpět.

• V § 394 je stanoveno, že „do doby vydání prováděcích právních předpisů k provedení některých ustanovení zákona (uvedeny příslušné paragrafy) se postupuje podle (mimo jiné):
  a) nařízení vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanovuje rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků,
  b) nařízení vlády č. 494/2001 Sb., kterým se stanovuje způsob evidence, hlášení a zasílání záznamů o úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů a institucí, kterým se ohlašuje pracovní úraz a zasílá záznam o úrazu.„

Pro informaci je zde uveden současný obsah nového zákoníku práce:
Část 1 – Všeobecná ustanovení § 1 až 29
Část 2 - Pracovní poměr § 30 až 73
Část 3 – Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr § 74 až 77
Část 4 - Pracovní doba a doba odpočinku § 78 až 100
Část 5 – Bezpečnost a ochrana zdraví při práci § 101 až 108
Část 6 – Odměňování za práci, odměna za pracovní pohotovost a srážky z příjmu z pracovněprávního vztahu § 109 až 150
Část 7 – Náhrada výdajů poskytovaných zaměstnanci v souvislosti s výkonem práce § 151 až 190
Část 8 – Překážky v práci § 191 až 210
Část 9 – Dovolená § 211 až 223
Část 10 – Péče o zaměstnance § 224 až 247
Část 11 – Náhrada škody § 248 až 275
Část 12 – Informování, projednání v pracovněprávním vztahu a oprávnění odborové organizace, rada zaměstnanců a zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci § 276 až 299
Část 13 – Společná ustanovení § 300 až 363
Část 14 – Přechodná a závěrečná ustanovení § 364 až 396

V dalším čísle:
Zákon 309/2006 Sb. – nový zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci