Nezávislá energetická komise

Právě před rokem, 24. ledna 2007, vláda České republiky ustavila poradní orgán, jehož posláním je udělat konečně jasno v náhledu na nejrůznější energetické koncepce a více či méně kvalifikované studie posuzující skutečnou spotřebu energie a potenciální potřebu primárních zdrojů. Ostatně dost o tom vypovídá název orgánu: Nezávislá odborná komise pro posouzení energetických potřeb České republiky v dlouhodobém časovém horizontu. Předsedou komise byl vládou jmenován Václav Pačes, předseda České akademie věd. Akademik Pačes přiznává, že ač sám odborností biochemik, tedy poněkud mimo sledovanou oblast, přijal tuto funkci koordinátora a zároveň garanta objektivnosti a skutečné nezávislosti týmu jako celku.

 

Nyní, po roce působení, komise považuje za potřebné informovat veřejnost, jak pokračuje práce, jejíž výsledek vláda očekává do konce června 2008. Na tiskové konferenci, kterou komise uspořádala v budově České akademie věd, byli přítomni všichni její členové. V úvodu předseda komise Václav Pačes definoval cíl, kterého má komise dosáhnout. Není to nic menšího, než vypracovat materiál pro posouzení potřeb energie v ČR v dlouhodobém horizontu 30 a 50 let, a tím poskytnout vládě ucelenou informaci pro rozhodování o opatřeních v oblasti státní energetické politiky. Rozhodnutí vlády je vždy především politická záležitost. V tomto případě ale dává veřejnosti najevo, že má zájem opřít se o názor špičkových odborníků, přesněji řečeno o názor nezávislého týmu, který tito odborníci vytvářejí. Komise nemá ambice ani úmysl dávat vládě doporučení, „co by se mělo udělat“, ale pouze kvalifikovaně předpovědět, jaké následky pro energetiku bude mít každé konkrétní rozhodnutí vlády. A to se týká nejen té „velké“ energetiky. Jsou zde . i obnovitelné zdroje energie, na první pohled čisté, ovšem z pohledu komise také předmět pro posouzení energetické náročnosti při jejich pořízení a provozu.

 

Komise na tiskové konferenci prozradila postup, který pro svou práci zvolila. Prvním krokem bylo shromáždit všechny možné scénáře, vize a předpovědi vývoje v oblasti energetiky. Následovalo prostudování a utřídění jednotlivých dokumentů. Komise zjistila, že závěry dokumentů se navzájem liší, v mnoha případech až diametrálně. To je dosti zarážející, jestliže si uvědomíme, že autoři jsou většinou lidé považovaní za odborníky. Nechce se věřit, že by měli k dispozici natolik rozdílné výchozí údaje a předpoklady. Skoro se nabízí vysvětlení, že za mnohými z těchto odborných závěrů stojí obchodní zájmy.

 

Komise v dalším kroku vytipovala jinou skupinu odborníků, kterým zadala zpracování některých dalších analýz. Následuje posouzení všech těchto materiálů a vyjádření, zda jsou v nich spolehlivé údaje, eventuálně čím jsou chyby způsobeny. Předmětem posouzení je také stanovit spolehlivost odhadů vývoje. Po ukončení tohoto rozsáhlého oponentního řízení má následovat podrobné analytické zpracování dostupných materiálů. Logickým vyústěním, k němuž práce komise spěje, je konečná syntéza všech zpracovaných podkladů. Na jejím základě komise předloží vládě soubor alternativních scénářů příčin a následků, kde příčinou je to či ono rozhodnutí vlády v oblasti energetiky a následkem pravděpodobný vývoj v oblasti výroby a spotřeby energie.

 

Společným jmenovatelem všech strategií je, jak se vypořádat s riziky souvisejícími s přerušením dodávek energie. Významnou úlohu zde má i růst počtu obyvatel, zejména v zemích tzv. třetího světa, a jejich poptávka po energiích. Většina z nás si ani neuvědomuje, že za současného stavu můžeme ztratit přístup k ropě a zemnímu plynu takřka ze dne na den. A nejde jen o „uzavírání kohoutů“. Problémy mohou být i technického charakteru. Např. v elektrizační soustavě, evropské a na mnoha místech propojené, mohou vznikat neplánované přetoky výkonu a s tím spojená rizika poruchových výpadků.

 

Komise vcelku pochopitelně nezachází v této fázi do přílišných podrobností. Přesto její členové prezentují názor, že pro naši energetiku je rozhodující období let 2013 až 2016, kdy se případná nečinnost v oblasti modernizace uhelných elektráren projeví kritickým nedostatkem elektrické energie.

 

Již teď je celkem jasné, že důležitou prioritou budou úspory energií a zlepšení efektivnosti výroby energie – zejména elektrické. To ovšem neznamená, že se pozornost omezí jen na elektroenergetiku. Významným odvětvím energetiky je teplárenství, podstatný vliv na celkovou potřebu energií má i vývoj spotřeby primárních zdrojů v dopravě. Budoucnost dodávek energií spočívá ve vyvážené kombinaci různých technologií výroby energie, v každém případě nízkoemisních a bezpečných. Projekty posílení elektrizační a plynárenské soustavy by měly sledovat také zvýšení odolnosti proti případným negativním vlivům ze zahraničí.

 

Složení komise naznačuje, že výsledky, které předloží, by mohly být akceptovatelným vodítkem pro jakoukoliv vládu, které jde o budoucnost této země.

 

Předseda komise: prof. RNDr. Václav Pačes, DrSc., předseda Akademie věd České republiky,

členové: Ing. Josef Bubeník, ředitel České energetické agentury, Ing. Vladimír Dlouhý, CSc., Institut ekonomických studií na Fakultě sociálních věd UK, prof. Ing. Petr Moos, CSc., děkan Fakulty dopravní ČVUT, prof. Ing. František Hrdlička, CSc., děkan Fakulty strojní ČVUT, Ing. Miroslav Kubín, DrSc., Asociace energetických manažerů, doc. Ing. Petr Otčenášek, CSc., Ústav částicové a jaderné fyziky Matematicko-fyzikální fakulty UK, Ing. Edvard Sequens, odborný poradce sdružení Calla v oblasti obnovitelných zdrojů energie, Ing. Vladimír Vlk, ředitel Odboru udržitelné energetiky a dopravy MŽP,

tajemník komise: Ing. Hynek Beran.