Neelektrická zařízení a rizika nebezpečí výbuchu v souvislostech nejen právních (úvodní část)

 

To, že elektrická zařízení instalovaná v prostředí s hořlavými kapalinami a plyny a/nebo hořlavým prachem mohou způsobit požár i výbuchy, je dostatečně známo. Podíváme-li se v ČSN EN 1127-1 (Výbušná prostředí – Prevence a ochrana proti výbuchu – Část 1: Základní koncepce a metodika) na uváděné možné zdroje iniciace, pak zjistíme, že není důvodu k bláhovému klidu, že jiná než elektrická zařízení nemohou představovat riziko výbuchu.

 

Na rozdíl od výrobců, např. zásobníků sypkých hořlavých hmot nebo čerpadel hořlavých kapalin (díky již postupně¹⁾ vydávaným technickým předpisům – příslušným nařízením vlády k provedení zákona²⁾ č. 22/1997 Sb. a postupně vydávaným technickým normám³⁾), je riziko výbuchu strojních zařízení a od strojních zařízení podceňováno zejména jejich provozovateli, o montážních firmách nemluvě. Pokud si jsou takovéhoto rizika jejich provozovatelé vůbec vědomi.

 

Proč taková pochybnost? To proto, že všichni provozovatelé dozajista vědí o revizích elektrických zařízení a snad i o normách, které platí pro revize elektrických instalací v prostorech s vnějšími vlivy BE2N2, BE2N3 a BE3N1 a BE3N2. Vědí také, že stav elektrické instalace – např. v objektech s hořlavým prachem, tak jak je to patrno z obr. 1, kde není třeba snad ani popis, stejně tak jako svorkovnice elektromotoru zobrazené na obr. 2 – není zrovna stavem ideálním.

 

To, že např. takovýto obdobný stav – zaprášení hořlavým prachem – strojního zařízení (obr. 3) je rovněž jedním ze stavů rizikových, si už uvědomuje málo jejich provozovatelů. K obr. 3 stačí dodat jen otázku, zda se více zahřeje motor nebo převodovka. Pokud byl elektromotor spolu s převodovkou zvolen s ohledem na vnější vliv BE2N2, jak by bylo možné z obr. 3 snad vytušit (neznáme stupeň jeho krytí, a podle toho, jak na snímku vypadá přívod do svorkovnice, nebude to zrovna asi IP54, natož IP64), tak jistě není něco v pořádku. Nepochybně nejen k nevyloučení možnosti změny BE2N2 na BE3N1, i kdyby byl klasifikován pro zónou 22⁴⁾.

 

A protože pro revize neelektrických zařízení provozovaných v prostředích s nebezpečím požáru a/nebo výbuchu takové normy neexistují, žije mnoho provozovatelů v omylu (nikdo je neseznámil alespoň s výše zmíněnou ČSN EN 1127-1), že tato zařízení nepředstavují žádné riziko. Pokud by ji alespoň trochu znali a dali si do souvislostí např. to, že mazat ložisko šneku šnekového dopravníku (obr. 4) je to minimální, co je třeba za provozu dělat, aby nedošlo k jeho když už ne zadření, tak ke zvýšení teploty ložiskového pouzdra na nepřiměřenou teplotu.

 

Na jakou „nepřiměřenou“ teplotu? To by zase museli znát příslušná ustanovení ČSN EN 13463-1 (Neelektrická zařízení pro prostředí s nebezpečím výbuchu – Část 1: Základní metody a požadavky) stejně tak jako fakt, že úměrně s tloušťkou vrstvy usazeného prachu nabývá tato „nepřiměřená“ teplota jiné hodnoty obdobně jako v situaci, kdy jde o rozvířený prach.

 

Co by bylo platné, když bychom měli v prostoru s nebezpečím výbuchu v nevýbušném provedení elektromotor pohánějící čerpadlo na hořlavou kapalinu a vlastní čerpadlo, tj. neelektrické zařízení v „obyčejném“ provedení. Výraz „obyčejné provedení“ je pro tuto chvíli účelově použit a je míněn jen ve vztahu k prostředí s nebezpečím výbuchu, ve kterém takové čerpadlo má být provozováno.

 

Pozor, to platí rovněž a v nezmenšené míře i pro revize neelektrických zařízení, které mají ve svém vnitřním prostoru potenciálně výbušnou atmosféru, a pozor, nebo „jen“ samotnou nebezpečnou – hořlavou látku, a jsou provozována v prostředích bez nebezpečí výbuchu! Jak bude v dalších pokračováních vysvětleno, takové „obyčejné provedení“ čerpadla musí vyhovovat požadavkům n. v. č. 24/2003 Sb. Splňuje-li tyto požadavky, může takové „obyčejné“ čerpadlo čerpat hořlavou kapalinu A jen v prostředí bez nebezpečí výbuchu, ač by se neznalému mohlo zdát, že i v prostředí s nebezpečím výbuchu par této konkrétní hořlavé kapaliny A!

 

K tomu, aby tutéž hořlavou kapalinu A mohlo čerpat v prostředí s nebezpečím výbuchu par této konkrétní hořlavé kapaliny A – v prostředí s vnějším vlivem BE3N2, musí splňovat nejen požadavky citotovaného n. v., ale i požadavky n. v. č. 23/2003 Sb.⁵⁾.

 

Na zmíněné „pochybnosti“ o tom, že mnoho provozovatelů si neuvědomuje, že i jiná než elektrická zařízení mohou představovat riziko výbuchu, má prioritně vliv jejich neznalost a ve spojení paralelně s ní i nejasné či matoucí informace prezentované některými výrobci např. na jejich webových stránkách.

Nejmenovaná firma v době, kdy byl tento příspěvek tvořen, nabízela na svém webu čerpadla typu X pro čerpání hořlavých látek s tím, že elektromotor má krytí IP55. Dále uváděla, že na přání k nim dodává elektromotory pro zónu 1 nebo 2.

 

Jak se na takovou nabídku máme dívat? Podle první věty:

Poznámka:

V katalogu výrobce čerpadla byla dále uváděna nabídka dodávky kontrolního relé s tím, že dokáže rozpoznat poruchu na pohonné jednotce – např. chod čerpadla nasucho – jde o rizikový stav. Jeho použití samo o sobě (pro bezpečnou a spolehlivou funkci čerpadla na HK) je nedostatečným opatřením! Tvrzení, že k ochraně čerpadla potom nejsou třeba žádné dodatečné prvky, je chybné. A to zejména ve spojení s údajem o frekvenčním rozsahu nabízeného relé, které má zase vazbu na podmínky pro motory s kotvou nakrátko, jež jsou napájeny proměnnou frekvencí a napětím měniče (viz ČSN EN 600079-14 Elektrická zařízení pro výbušnou plynnou atmosféru – Část 14: Elektrické instalace v nebezpečných prostorech (jiných než důlních) – Kapitola 11 Doplňkové požadavky pro typ ochrany „e“ – Zajištěné provedení) pohánějícím takové čerpadlo.

Nejmenovaná firma opět v době, kdy byl tento příspěvek tvořen, nabízela na svém webu čerpadla typu Y, určená rovněž pro čerpání hořlavin nebo do prostředí s nebezpečím výbuchu, s tím, že čerpadla tohoto typu mají certifikát podle 94/9/ES (ATEX 100a). Dále uváděla, že jsou v provedení EX a dodávány s elektromotory pro zónu 1 nebo 2. Jak se na takovouto nabídku máme dívat?

 

Údaj o provedení EX nic neříká. Proč?

Co to jsou kategorie zařízení pro skupinu II a jaký je vztah mezi kategoriemi a zónami, ve kterých mohou být zařízení provozována, stejně tak jako co tyto kategorie představují, bude připomenuto v další části příspěvku.

 

Pro jakou kategorii je čerpadlo nabízeno, výrobce na webu neuváděl. To by se dověděl zákazník až podle štítku na čerpadle, který musí, kromě označením CE a specifického označení ochrany proti výbuchu, obsahovat mj. symbol skupiny a kategorii zařízení. Samozřejmě dodatečně také podle ceny na faktuře.

 

 

Zdroj obrázků: revizní technik elektro, pan Jiří Grepl, Prostějov

 

Zájemce o danou problematiku upozorňujeme, že vzdělávací agentura PropagTeam pořádá seminář na toto téma 17. března v Brně – více o této akci na str. 57 v tomto čísle.

 

 

¹⁾ Nařízení vlády č. 24/2003 Sb., kterým se stanovují technické požadavky na strojní zařízení (98/37/ES) – dříve n. v. č. 170/1997 Sb., ve znění n. v. č. 15/1999 Sb. a n. v. č. 283/2000 Sb.

²⁾ O technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 102/2001 Sb., zákona č. 205/2002 Sb., zákona č. 226/2003 Sb., zákona č. 277/2003 Sb., zákona č. 186/2006 Sb. a zákona č. 229/2006 Sb.

³⁾ Počínaje ČSN EN 13463-1 Neelektrická zařízení pro prostředí s nebezpečím výbuchu – Část 1: Základní metody a požadavky z roku 2002.

⁴⁾ Prostor, ve kterém není pravděpodobný vznik výbušné atmosféry tvořené oblakem zvířeného hořlavého prachu ve vzduchu za normálního provozu, a pokud vznikne, je přítomna pouze po krátké časové období.

⁵⁾ Nařízení vlády, kterým se stanovují technické požadavky na zařízení a ochranné systémy určené pro použití v prostředí s nebezpečím výbuchu (94/9/ES) – dříve n. v. č. 176/1997 Sb., ve znění n. v. č. 286/2000 Sb.