Ing. Ivan K. Bošňák Nebezpečí úrazu pracujících?
Bezpečnost výrobků a zařízení nn podle norem Z pozice překladatele většinou technických textů je středem mého zájmu definice pojmů, harmonizace těchto pojmů a harmonizace termínů z mezinárodního hlediska. Chtěl bych proto v dalším textu upozornit na různá chápání některých pojmů a na nutnost přehodnotit některé dosavadní názvy v oblasti bezpečnosti výrobků, a to z hlediska jejich nutné harmon izace s evropskou a mezinárodní terminologií EU. Technickým a právním předpisem pro bezpečnost výrobků v České republice jsou nařízení vlády ČR č. 168/1997 Sb. (nn) a č. 170/1997 Sb. (strojní zařízení) a další. Citací mnoha pasáží uvedených nařízení vlády bychom se setkali s pojmy definujícími ochranu před nebezpečím, chráněné osoby, obsluhu, hospodářská zvířata apod. Uvedené zákony jsou terminologicky, ale i svou „filozofií“ přiblíženy chápání problematiky bezpečnosti v EU. Proč se zamýšlím právě nad těmito nařízeními vlády? Protože mně, jako osobě, člověku, se líbí přístup státu k ochraně mého zdraví a k zajištění mé bezpečnosti. Líbí se mi i to, že tato ochrana má takříkajíc evropský rozměr. Líbí se mi, že se v nařízeních vlády nemluví o pracujících, ale o osobách, a ještě o obsluze. Ne, milý čtenáři, to není chyba. Z hlediska bezpečnosti je přece naprosto jedno, v jakém (pracovním) poměru a kým je ohrožená osoba: je-li pracující nebo uživatel nebo náhodný kolemjdoucí. Rád bych dále upozornil, že stát chrání osobu a chrání i zdomácnělá („domestic“) zvířata a majetek. Vrtám-li elektropneumatickým kladivem do panelu, musím být stejně chráněn zákonem, jsem-li domácí kutil, nebo živnostník, který pracuje u zákazníka, nebo zaměstnanec nějaké firmy a šéf mi nařídil práci. Mám přitom na mysli vztah bezpečný výrobek - osoba. Co se mi naopak nelíbí? Nelíbí se mi, že nařízení vlády mluví o hospodářských zvířatech. Text Směrnice Komise EU 73L23 je tady podstatně výstižnější a myslím, že se zde vloudila chyba překladu: „That persons and domestic animals are adequately protected ...“ Pojem domestic animals znamená zdomácnělá zvířata, popřípadě ochočená zvířata. Tedy dobytek, drůbež, jezdecký kůň, salonní pinčl, kočka, papoušek; ale také holub(?), akvarijní rybka(?), zvířata v zoo(?). V problematice bezpečnosti by se rozhodně více hodil pojem užitková zvířata. Rovněž velmi se mi nelíbí, že ČSN 34 3800 (z r. 1961) mluví o nebezpečí úrazu pracujících. Doufám, že revizní technici se v uvedeném smyslu touto normou neřídí, protože zákon říká: osoby (a zdomácnělá zvířata a majetek). Nevhodný je také termín úraz. Úraz je pojem spíše medicínsko-právní (náhlé poškození funkce organismu vnějším účinkem). Tady bych chtěl upozornit na ČSN EN 292-1 (čl. 4.3), která uvádí elektrický šok, který může způsobit zranění (lépe by bylo: poškození zdraví) nebo smrt. Nikoliv úraz elektrickým proudem. Proto nyní, prosím, věnujte pozornost úplně novému vnímání nebezpečí, jež plyne z elektřiny: mezinárodní slovník IEC vůbec nedefinuje termín accident, tj. úraz, nehodu. Zato však definuje (norma IEC 50, r. 1998) IEC 50-195-01-04 [604-04-16 MOD] [826-03-04 MOD] pojem: V definici není slovo patophysiological, které se nacházelo (ještě) v definicích z roku 1995; kap. 826 a 604: Patophysiological effect resulting from an electric current passing through a human or animal body. Čili: Patofyziologický účinek přechodu elektrického proudu lidským tělem nebo tělem zvířete. Všimněte si, že v nové definici proud lidským tělem už neprochází, ale účinkuje. Ne každý elektrický šok je patofyziologický, viz léčebné metody v medicíně. Ale harmful electric shock je škodlivý elektrický šok. To ještě nemusí být úraz, chápeme-li úraz jako vážnější poranění, trauma. Další definice IEC 60050-195-06-05 [826-03-15 MOD] praví: - hazardous-live-part – live part which, under certain conditions, can give a harmful electric shock
Tedy: - nebezpečná živá část – živá část, která za určitých podmínek může způsobit škodlivý elektrický šok.
Shrnutí
Akceptujeme-li tuto harmonizovanou terminologii, můžeme říkat, že poranění, popálení, elektrický šok a další vnější účinky způsobí člověku (osobě) úraz. Elektrický šok je na stejné úrovni pojmů, jako poranění. Kdy se z poranění stane úraz? Je zřejmé, že elektřina (elektrická energie, elektromagnetismus) jako fyzikální jev ohrožuje lidské zdraví i jinak než elektrickým šokem, proto je správné mluvit o ohrožení lidského zdraví (zdraví zdomácnělých zvířat). Avšak u stanovených výrobků zákon (22/97 Sb.) hovoří o zvýšené míře ohrožení oprávněného zájmu a o posouzení shody jejich vlastností s požadavky technických předpisů. Dále zákon praví, že česká značka shody vyjadřuje, že stanovený výrobek odpovídá stanoveným požadavkům atd. Jako uživatel takového výrobku vím, že má-li značku shody CCZ, mohu jej pokládat za bezpečný. Třeba mixér (nn, stroj, EMC). Značka CCZ nerozlišuje nařízení vlády o nn, o strojích, o EMC a další. Nechápu ale tzv. dvojí život věcí, co se týče bezpečnosti; do okamžiku uvedení výrobku na trh (zákon 22/97 Sb.) platí jednotný princip: prohlášení o shodě zahrnuje vše, co se týče ohrožení oprávněného zájmu a bezpečnosti výrobku. Následně je ale výrobek někým vlastněn (a někým užíván) a tento jednotný princip ochrany před ohrožením oprávněných zájmů se rozpadá na servis výrobku nebo zařízení, na revize, na inspekce, na bezpečnost práce (a na bezpečnost „nepráce“ – užívání), mluví se o částečných revizích podle profese... Nic takového se ale neděje při prohlášení o shodě a značce CCZ. Výrobce je povinen předat s výrobkem i návod na užití a údržbu. Nese-li výrobce odpovědnost za škody způsobené výrobkem, zcela jistě bude mít zájem na tom, aby užití a údržba výrobku nesnižovaly jeho bezpečnost. To je cesta zachování celistvosti bezpečnosti. Ale jaký jednotný zákon a technické předpisy stanoví povinnosti „té druhé strany“ od okamžiku, kdy končí distribuce a nastává používání? Bezpečnost elektrických zařízení je jen jedna. Ale bylo by lépe, kdyby byl realizován princip: bezpečnost výrobků je jen jedna. A to bez vnějšího dělení na bezpečnost elektrickou nn, strojní, EMC, laser atd. Když to jde do okamžiku uvedení výrobku na trh, musí to jít i poté, v době užívání výrobku. Nevím, jak dalece je v oblasti bezpečnosti při užívaní výrobků Evropská unie harmonizována. Zdá se však, že například u automobilů to funguje: autorizovaný servis prohlédne a přezkouší váš vůz (popř. opraví) a můžete jít klidně na STK. Dobrý servis za vás vyřídí dokonce i STK. Snad by zajímalo i další čtenáře jaká je takříkajíc evropská vize bezpečnosti. | 
