elektrotechnické fórum Námitky proti zrušení některých ČSN Jiří Fiala, soudní znalec, obor elektrotechnika, ekonomika elektrotechniky V rámci práce soudního znalce při Krajském soudu v Praze neustále sledujeme vývoj a změny v elektrotechnické normalizaci. Znalost norem vyplývá přímo z logiky věci, neboť jako znalci používáme elektrotechnické normy k posouzení a doložení některých činností v oboru elektrotechniky v rámci soudních řízení v ČR. U následně uvedených norem nás proto překvapuje, že jsou ČSNI navrhovány ke zrušení, a to v podstatě bez náhrady! Podle našeho názoru by zrušení zmíněných norem bylo oslabením normalizační soustavy ČSN. Jsme přesvědčeni, že zrušení zejména některých z uvedených norem by kromě jiného citelně zasáhlo a narušilo oblast bezpečnosti práce, bezpečnosti provozu technických zařízení. Ve svém důsledku by tento postup také umožnil laxní přístup zejména v dodávkách elektromontážních prací a v prevenci údržby elektrických zařízení. Navíc je jejich zrušení v rozporu s množstvím právních předpisů – Zákoníkem práce ČR, vyhláškou 48/1982 Sb., nařízením vlády č. 378/2002 Sb. a dalších. Zejména zrušení ČSN 33 1500 (Revize elektrických zařízení) by bylo závažnou chybou! V případě této normy jsme naopak předpokládali její doplnění zvláštní povinností, a to rozšíření o způsobilost na zdravotnická zařízení. Zrušením některých zmíněných norem by v technické normalizaci vznikla mezera, kterou by nebylo možné nijak adekvátně vyplnit. V naší praxi jsme se díky normě ČSN 33 2140/1986 (Elektrický rozvod v místnostech pro lékařské účely) již častokrát přesvědčili o hlubokém významu pojmu „bezpečnost„, zejména zdravotnických zařízení. Totéž platí o mnoha dalších normách: ČSN 33 2420 – Elektrická zařízení v divadlech a jiných objektech pro kulturní účely, ČSN 33 0250/1988 – Triedy teplotnej odolnosti elektrickej izolácie, ČSN 33 0360/1989 – Místa připojení ochranných vodičů na elektrických předmětech, ČSN 33 1310/1989 – Bezpečnostní předpisy pro elektrická zařízení určená k užívání osobami bez elektrotechnické kvalifikace. Je také nezanedbatelnou skutečností, že velký počet uvedených norem je zařazen mezi harmonizované a je na ně odvolávka v mnoha zavedených evropských normách. Uvědomujeme si, že práce na technických normách je záležitostí ČSNI. Je však naším profesionálním zájmem, aby uvedené námitky byly pochopeny jako upozornění na škody, které mohou vzniknout zrušením v praxi prověřených, kvalitních norem, kde by po takovémto zrušení později musely kompetentní instituce přistupovat k jejich obnovování či náhradě. A nakonec – v mnoha případech rušených norem, a vedle zmíněných trhlin se to týká zejména zrušení ČSN 33 1500, to představuje citelné prohloubení nezaměstnanosti kvalifikovaných revizních techniků elektro v ČR. Věstník ÚNMU č. 8/2003 ČÚBP v Praze HK ČR |