Nákladní lanová dráha Černý Důl – Kunčice nad Labem

Těžba nerostných surovin sama o sobě je podle mého názoru drancování Země. Z jedné strany jde o negativní vlivy na životní prostředí a ze strany druhé je pro nás lidi dobré, že nerostné suroviny na Zemi máme a tak je využíváme pro svůj blahobyt – výrobu produktů. Tak je tomu i v Černém Dole v Krkonoších. Pokud již těžíme nerostné bohatství naší Země, měli bychom to dělat co nejšetrněji a myslet i na druh dopravy z dolu do závodu, který nerostnou surovinu zpracovává. Dobrým příkladem přepravy surovin z dolu do zpracovatelského závodu je nejdelší nákladní lanová dráha ve střední Evropě, která přepravuje vytěžený kusový vápenec z Černého Dolu do zpracovatelského závodu v Kunčicích nad Labem, kde se z kusového vápence vyrábí malta, cement, cementové potěry atd. Jde o technický unikát, kdy lanová dráha vyrábí elektrickou energii pro částečné pokrytí elektrické energie dolu. Elektrická energie je potřebná jen na rozběh lanové dráhy.

Obr. 1. Nákladní lanová dráha

Lanová dráha byla postavena v letech 1959 až 1963 (Transporta Chrudim). Lanová dráha je 8 350,39 m dlouhá s převýšením 215 m a má cca 250 vozíků (obr. 1). Podpírá ji 49 podpěr (výška 6 až 30 m). Pro snazší údržbu a výměnu lan je rozdělena do osmi úseků, oddělených šesti kotevními a napínacími stanicemi, na trati jsou tři kolejové přechody. Půdorysný profil trasy je přímý. Provozní rychlost je 3,15 m/s, revizní rychlost 1 m/s. Časový interval mezi vozíky je asi 20 s, vzdálenostně cca 60 m. Hmotnost prázdného vozíku je 450 kg a hmotnost plného vozíku 1 200 kg. Vozíky se připojují k tažnému lanu, které je „nekonečné“, pomocí čelistí a vlastní váhy vozíku. To umožňuje připojovat vozíky k tažnému lanu po jejich nasypání nebo vysypání bez nutnosti lanovku zastavovat. Vozík dorazí do výsypné stanice v Kunčicích nad Labem za 43 min. Přepravní kapacita činí 100 tun za hodinu, za jednu pracovní směnu se tak způsobem šetrným k životnímu prostředí přepraví asi 800 tun kusového vápence pro výrobu mletých vápenců a maltových směsí. Momentálně se těží přibližně 100 000 t vápence ročně. Celkem se v lokalitě nachází ještě přibližně 6 000 000 t geologických zásob (nikoliv vytěžitelných). Výhled na těžbu je podle materiálové základny lomu přibližně do roku 2034. Po ukončení těžby bude lanová dráha rozebrána.

Pohon je spádový – využívá toho, že materiál je přepravován z výše položené stanice do níže položené, tj. k uvedení do pohybu musí být na tzv. plné straně plné vozíky. Nadmořská výška horní stanice lanové dráhy je 500 m. n. m. a spodní stanice je umístěna v nadmořské výšce 285 m. n. m. Elektromotor je využíván k uvedení lanovky do pohybu a poté jako elektrodynamická brzda (přibržďuje lanovku na provozní rychlost 3,15 m/s), lanovka tedy svým provozem vyrábí elektrickou energii pro část provozního zařízení lomu Černý Důl. Jde tak o výrobu elektrické energie bez jakýchkoliv negativních vlivů na životní prostředí. Množství vyráběné elektrické energie je přibližně 10 až 40 kWh za hodinu v závislosti na aktuální obsazenosti vozíků, přepravujících kamenivo. Poháněcí motor lanové dráhy je typu MAO 315 - M6 a má výkon 130 kW. Dále je instalován motor typ PPOV 6200 L 06 pro revizní jízdu, který má výkon 22 kW. K dispozici je i záložní spalovací motor.

Ve stanici Černý Důl se vozíky při příjezdu odpojují z dráhy nejprve přejezdem přes výhybku na slepou kolej a posléze vyzdvižením a spuštěním jeřábkem pod stanici do skladovacích prostor. Po kolejnici jsou za pohonu podávacího zařízení vozíky přemístěny ke čtveřici násypek, před příslušnou násypkou se zastaví o zarážku, kde pracovník obsluhuje jak násyp suroviny do korby vozíku, tak i jeho vypravení na odjezdovou kolej. Z odjezdové koleje jsou nahromaděné vozíky automaticky vypouštěny na trať pomocí fotobuňky, která sleduje otáčky kladky, přes kterou je přes strojovnu vedeno tažné lano. Vozík, který je na řadě, se po uvolnění zarážky rozjíždí spádem po kolejnici a po dosažení rychlosti shodné s rychlostí tažného lana se čelist umístěná pod běhounem pevně uchytí k tažnému lanu, současně vozík přejíždí z kolejnice na nosné lano. V jedné směně se zde střídají dva pracovníci obsluhy. Obdobně funguje zapojení i odpojení v dolní stanici v Kunčicích nad Labem, kde se náklad do násypky vyklápí automaticky: jednoduchá zarážka odklopí závoru a korba se sama otočí dnem vzhůru. Pracovník zde pak otáčí korbu zpět do základní polohy a zajišťuje závorou. Celkově lanovku při provozu obsluhuje pět lidí, tři v horní stanici a dva v dolní stanici.

Čtvrtletně se provádí revize lan a traťových spojek. Z každé stanice vyjíždějí dva kontrolní vozíky a v každém z nich jsou dva pracovníci provádějící kontrolu. Mimo kontrolní dobu jsou kontrolní vozíky odstaveny na slepé koleji ve stanici Černý Důl. Promazávání lan se neprovádí, protože skapávání maziva pod dráhu bylo předmětem stížností obyvatel. Nátěr podpěrných stožárů není prováděn, proto jejich vzhled určuje barva rzi. Jedinou rekonstrukcí lanovka prošla v 70. letech 20. století, a to kvůli zvýšení výkonu. Nosná lana byla přitom během čtyř měsíců vyměněna za silnější.

V roce 2020 svezla lanovka do Kunčic nad Labem 88 382 t kameniva. Lanová dráha spotřebovala pro svoz takového množství 47 389 kWh elektrické energie. Pokud by lanovka nebyla spádová, spotřeba by byla cca 115 000 kWh. Jde tedy o roční úsporu asi 67 600 kWh elektrické energie. Provoz průmyslové lanové dráhy je tedy šetrný jak z hlediska ekonomického, tak z hlediska ekologického.

Výše popsaná průmyslová lanová dráha je podle mého názoru technický unikát a dobrý příklad ekologicko-ekonomického myšlení našich rodičů či prarodičů, které bychom měli nadále rozvíjet, tak abychom planetu Zemi co nejméně zatěžovali působením jejího největšího nepřítele – člověka.

Literatura:
[1] Lomyatezba.cz: Nad krajinou se vznáší kamení [online]. Česká republika: lomyatezba.cz, 11. července 2020n. l. [cit. 2021-01-31]. Dostupné z: https://www.lomyatezba.cz/2020/2020-2/item/1043-nad-krajinou-se-vznasi-kameni- -aneb-nakladni-lanova-draha-cerny-dul-kuncice-nad-labem-kvk
[2] IDNES.cz: Nejdelší lanovka ve střední Evropě vede z Krkonoš. Vozí vápenec [online]. Česká republika: iDNES.cz, 11. března 2009n. l. [cit. 2021-01-31]. Dostupné z: https://www.idnes. cz/cestovani/kolem-sveta/nejdelsi-lanovka-ve- -stredni-evrope-vede-z-krkonos-vozi-vapenec. A090311_173209_igsvet_tom
[3] KRKONOŠSKÉ VÁPENKY KUNČICE, A.S.: LANOVÁ DRÁHA [online]. Česká republika: lomyatezba.cz [cit. 2021-01-31]. Dostupné z: https://www.kvk.cz/lanova-draha_p27.html
[4] Lanove-drahy.cz: Nákladní lanovka Černý Důl - Kunčice nad Labem [online]. Česká republika: lanove-drahy.cz [cit. 2021-01-31]. Dostupné z: http://www.lanove-drahy.cz/nld_kuncice.htm
[5] Lanová dráha Černý Důl - Kunčice nad Labem [online]. Wikipedia [cit. 2021-01- 31]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/ wiki/Lanov%C3%A1_dr%C3%A1ha_%C4%- 8Cern%C3%BD_D%C5%AFl_%E2%80%93_ Kun%C4%8Dice_nad_Labem