Na svět se valí „tsunami“ elektroodpadu, na vině je i plánované zastarávání

Zpráva Spojených národů varovala svět před blížící se tsunami elektroodpadu. Elektroodpad je jednou z nejrychleji rostoucích složek globálního odpadu. Na nárůstu se podílí nejen vzrůstající poptávka po elektronických výrobcích, ale také skutečnost, že se životnost elektroniky zkracuje. Spotřebiče, mobily, notebooky, tiskárny atd. jsou dnes často plánovaně vyráběny tak, aby fungovaly kratší dobu, než by mohly. Skladbou materiálů i výrobními postupy je také ztěžována jejich oprava. Životnost a snadná opravitelnost produktů jsou však základem ekologicky šetrnější cirkulární ekonomiky.

Podle loňské zprávy Světového ekonomického fóra je elektroodpad nejrychleji rostoucí kategorií odpadů s ročním nárůstem 50 mil. tun za rok a do roku 2050 by mohl vzrůst na 120 mil. tun ročně. OSN tak hovoří o exponenciálním růstu objemu. K tomu přispívá i skutečnost, že dnes elektronická zařízení nefungují tak dlouho jako dříve, jejich životnost se zkracuje. Poruchy zařízení je těžší opravovat. A byť by mnoho zařízení mohlo mít delší fyzickou životnost, bývá jejich život často zkrácen plánovaným zastaráváním. Fyzická životnost je pak mnohdy výrazně kratší než případná životnost morální, což je oproti minulosti zásadní změna.

Termín plánované zastarávání je dobře znám. Tento ekonomický koncept spoléhá na udržení obratu tím, že se produkty opotřebují či pokazí dříve, než skončí jejich fyzická životnost. Výrobci si tím zajistí, že lidé budou produkty často obměňovat. A ačkoliv by se mohlo zdát, že je uvedená výrobní politika nešvarem posledních několika let, tato myšlenka se poprvé objevila v době první průmyslové revoluce. Například v USA opravdový boom plánovaného zastarávání nastal už v 50. letech 20. století. Oproti běžné představě však plánované zastarávání není založeno na nepatrné součástce, která se postará o závadu celého produktu, ale na souboru méně kvalitních materiálů a výrobních postupů. Ať už je důvod nárůstu objemu elektroodpadu jakýkoliv, výroba nových produktů nahrazujících staré není jen špatnou zprávou pro spotřebitele, ale také zvyšující se hrozbou pro životní prostředí.

S plánovaným zastaráváním se lze setkat u spotřebních výrobků, elektroniky, domácích spotřebičů, které nelze opravovat. Podle údajů spolku Opravme Česko se nyní nemožnost opravy týká poloviny domácích spotřebičů na našem trhu. „Situaci by mohly zlepšit nové požadavky na ekodesign zařízení a spotřebičů, které by měly začít platit v první polovině roku 2021. Nastavením nových pravidel to však nekončí, je nutné je začít dodržovat. Ačkoliv jsou zákonná opatření proti plánovanému zastarávání dobrým záměrem, s rychlým obměňováním produktů nelze bojovat pouze na této frontě. Morální životnost produktů spojená s životním stylem, k němuž řada spotřebitelů přistoupila dobrovolně, je oblastí, která zásadně ovlivňuje poptávku po nových produktech. I kdyby existovaly například mobilní telefony, které vydrží funkční desítky let, pořád by rychlost obrátky zboží ovlivňovala móda, trendy i prostá chuť lidí nakupovat něco nového a lepšího,“ říká David Vandrovec, ředitel firmy REMA, která zajišťuje odběr a recyklaci elektrozařízení, baterií, solárních panelů atd.

Čím rychleji lidé chtějí nebo jsou nuceni obměňovat svá zařízení, tím více se kumuluje elektroodpad a poškozuje životní prostředí. Kdyby společnost přijala pravidla cirkulární ekonomiky a zaměřila se na opravy, ne na nákup nového, negativní dopad lidstva na životní prostředí by se razantně snížil. Podle portálu iFIXIT.com, který se specializuje na návody na opravu téměř čehokoliv – od oděvů přes mobily až po auta, lze např. pouhým omezením frekvence nákupu nového mobilu z roku na čtyři roky snížit ekologický dopad o 40 %. Kde opravy nebudou možné, musí nastoupit přísná recyklace podpořená legislativou a osvětou mezi veřejností. Globální míra recyklace elektronických zařízení stále dosahuje jen 20 %, a to i proto, že stará elektronika – nejen funkčně, ale hlavně morálně zastaralá – se lidem často jen válí v šuplíku.

Další informace zájemci najdou na webu www.rema.cloud.

[Tiskové materiály REMA.]