Výměna zkušeností Měřit – anebo provádět měření? PhDr. Věra Vlková, CSc. V minulém čísle ELEKTRO byla uvedena první část tohoto článku, který má za účel přispět k dokonalejšímu a terminologicky preciznějšímu vyjadřování, jistě důležitému i pro odbornou elektrotechnickou veřejnost. Dnešním pokračováním tuto úvahu dokončujeme. K použití víceslovných spojení může vést také jejich stránka vidová. Až na řídké výjimky (mezi ně patří spojení se slovesem realizovat, popř. s dalšími slovesy cizího původu) poskytují spojení tohoto typu možnost vidového rozlišení, a tedy přesnějšího a jednoznačnějšího vyjádření i tam, kde to jejich jednoslovné protějšky neumožňují. Srov. např. provést/provádět bilanci, experiment, demontáž, eliminaci, izolaci, rekognoskaci, unifikaci, redistribuci, stíhání proti bilancovat, experimentovat, demontovat, eliminovat, izolovat, rekognoskovat, unifikovat, redistribuovat, stíhat. Vidíme, že v převážné většině se jedná o pojmenování cizího původu, která bývají obouvidová (to znamená, že táž forma slovesa může vystupovat jako dokonavá i jako nedokonavá) a u nichž si jinak vyjadřovací potřeby v češtině vynucují způsob a míru perfektivizace (tj. zdokonavování), které přesahují únosnost spisovného vyjadřování (srov. např. odrealizovat, odaklimatiozovat, vyanalizovat, vyunifikovat, zabsolvovat, zgenerálkovat apod.). Další oblastí uplatnění spojení uvedeného typu zejména v odborném vyjadřování je formulování rozsáhlejších výčtů apod. S pomocí takovýchto spojení lze vytvářet přehledné paralelní konstrukce, zatímco při vyjadřování čistě slovesném by většinou bylo zapotřebí užívat konstrukcí mnohem složitějších – srov. např.: Odčítání souřadnic bodů, jejich vyjadřování v celistvém násobku jednotky rastru, kódování a zápis do souboru dat provádí zařízení automaticky. Postupně je třeba provést očistění povrchu, pasivaci, konzervaci a balení výrobku. Tolik alespoň ve stručnosti výklad struktury, významu a funkčních možností spojení sloves s podstatnými jmény ve 4. pádě v porovnání s jejich jednoslovnými protějšky. Měl by být plně dostačující k tomu, abychom si uvědomili, že nejde o prostředky významově a funkčně zcela totožné, ale že mezi nimi existuje pouze vztah významové podobnosti. Proto se sice oblast jejich využití může do jisté míry překrývat, jádro jejich funkčního výskytu však bude pokaždé někde jinde. Ani jeden z obou uvedených prostředků proto nelze ani absolutizovat, ani paušálně odmítat. Vždy je třeba přistupovat k jeho hodnocení v souvislosti s tím, v jakém typu jazykového projevu se vyskytuje a jakou funkci v něm má plnit. Jak už bylo naznačeno výše, problém slovesných spojení uvedeného typu spočívá především v jeho přílišné a nekritické oblibě, v jeho módnosti. Tato módnost velice snadno přechází v mechanické, neodůvodněné a nadbytečné používání. Často se pak s těmito typy setkáváme především tam, kde se autor snaží dodat zcela prostému a jednoduchému sdělení zdání důraznosti, oficiálnosti a závažnosti. Srov. např.: - U tohoto úkolu není třeba provádět spolupráci jednotlivých resortů.
- Byl proveden soulad projektu s platnými právními předpisy.
- Není možné provádět diferencované zacházení s jednotlivými skupinami odsouzených.
- Realizace výkonu rozhodnutí byla neprodleně provedena.
- Bude provedeno jednání, aby byla provedena okamžitá realizace nápravy.
- Doporučujeme provést realizaci zařízení hromadného dálkového ovládání.
V uvedených případech nejde pouze o zbytečně složité vyjadřování jednoduchého obsahu a spolu s tím i o stylistickou neobratnost, ale jsou zde přítomny ještě další negativní aspekty. Ukazuje se tu, že spojení se slovesem provést/provádět se v některých případech degradují až v bezobsažná klišé, která výpověď zbytečně přetěžují. Navíc se tím zcela jasně signalizuje vztah autora sdělení k obsahu tohoto sdělení – to na straně jedné – a k adresátovi tohoto sdělení pak na straně druhé. Autor tak dává najevo, že buď příliš dobře neví, co sám říká, nebo že mu na obsahu (a spolu s tím i formě) sdělení ani příliš nezáleží. A tím vlastně nepřímo naznačuje také to, že mu příliš nezáleží ani na adresátech tohoto sdělení. Spojení jako provést/provádět provedení, provést/provádět realizaci, realizovat provedení apod. hovoří sama za sebe a bylo by zbytečné je jakkoliv dále komentovat. Bohužel nebývají v našem „úředním“ vyjadřování zdaleka ojedinělá. Návod k únosnějšímu řešení je sice relativně jednoduchý, ne však mechanicky přímočarý. Je jasné, že automatické nahrazování víceslovného spojení jednoslovným pojmenováním slovesným jako všelék rozhodně sloužit nemůže, i když v nejednom případě může být užitečné a může sdělení výrazně prospět. Častěji je však třeba zamyslet se znovu nad celkovou stylizací a pokusit se o zcela jiné řešení v závislosti na tom, co se skutečně snažíme vyjádřit. A vůbec nejlepší by bylo pracovat s jazykovými prostředky tak, aby jejich užití odpovídalo obsahu a funkci jazykového projevu, abychom vyjadřovali to, co skutečně vyjádřit chceme nebo potřebujeme a aby nebyly žádné dodatečné úpravy nutné. |
