Megality a dolmeny – zdroj energie

V oblasti Golanských výšin byla naměřeno velmi silné elektrostatické pole s neobvykle vysokou intenzitou. Toto území lze z hlediska výzkumu statické elektřiny považovat za ojedinělou přírodní laboratoř. Přítomnost nadměrného objemu statické elektřiny zde vyplývá i z velkého počtu megalitických staveb. Například jedna z nejznámějších zdejších kruhových staveb El-A-pril se skládá z pěti koncentrických kruhů (největší o průměru 159 metrů) vyskládaných z kamenů, z nichž většina váží kolem 20 tun. V okolí této stavby se nachází dalších 8 500 dolmenů a menhirů, z nichž největší váží 50 tun a některé jsou vysoké až 7 metrů.

Megalitické stavby měly v historii (a i nadále mají) vždy stejnou funkci – akumulovat ve své hmotě statickou elektřinu, a přirozeně tak působit jako „čerpací stanice“ životní energie pro lidstvo. Megalitické stavby postavené v různých kulturách a na různých místech světa byly vždy budovány především pro zdravotní účely.

 

„Elektronika lidského těla“ pro zajištění funkčnosti všech orgánů odebírá statickou elektřinu z buněčných membrán mitochondrií^*). Náboj lidského těla lze doplnit například i pobytem v blízkosti většího náboje statické elektřiny, který samovolně předává energii buněčným membránám. Přesun energie probíhá pozvolna, v případě z megalitu-horniny do lidského těla přibližně v desítkách minut.

 

Nadměrný počet megalitů a dolmenů v jakékoliv oblasti světa však napovídá, že zde nemohlo jít pouze o doplňování tělesné energie. Z kombinací hornin u mnohých staveb tohoto druhu lze odvodit, že nebylo lhostejné, jakým druhem horniny statická elektřina prochází. Vyplývá z toho, že megalitické stavby, dolmeny a menhiry, byly cíleně budovány i pro léčení různých tělesných anomálií.

 

Získání statistických údajů z různých míst na Zemi (Stonehenge, Machu Picchu, ale i Jižní Město v Praze... ad.) by umožnilo kvalitnější hodnocení technické úrovně dávných kultur a z ekonomického hlediska může znovuobjevená energie přinést lidem v mnoha oborech četné motivace.