Management v Česku – iluze a realita

 

 

Ing. Z. Trinkewitz, elektrotechnický odborník, který prošel od praxe ve vývoji a stavbě elektrických strojů v ČKD Elektrotechnika, přes manažerské pozice středního a vyššího managementu, specialistu corporate governance a manažera správy kapitálových účastí naší největší energetické společnosti až po jednatele těžební společnosti, též jeden ze zakladatelů Svazu průmyslu ČR a dlouholetý člen redakční rady Elektro, si ve své publikaci kriticky všímá neuspokojivého stavu v ekonomice mnoha českých firem. Na základě zkušeností uplynulých patnácti let dospívá k názoru, že příčinou této situace je špatná činnost českých manažerů a vlastníků firem, nesprávné nebo pouze formální využití metod a postupů osvědčených v zahraničí a často i naivní víra v zázračné všeléky nezdravé ekonomiky.

 

To však podle názoru autora nejsou jediné příčiny. Těmi dalšími je také nevyhovující legislativa a výkon státní správy, pro kterou není český podnikový management dostatečně fundovaným a silným oponentem.

 

Podnikatelské a manažerské profesní organizace, zakládané od převratu roku 1990 proto, aby prosazovaly zájmy podnikové, podnikatelské a živnostenské sféry proti státní výkonné a zákonodárné moci, si dosud nevydobyly ani zdaleka takový vliv, jaký by měly pro svou úspěšnou činnost mít a jaký mají podobné organizace a instituce v ekonomicky vyspělých zemích. I to je předmětem obsahu publikace.

 

Autor je při svých závěrech a úvahách v publikaci veden myšlenkou společensky prospěšného podnikání, s dlouhodobě udržitelným ziskem a růstem hodnoty firmy. Myšlenkou podnikání, které vedle tvorby podnikatelského zisku produkcí užitných statků a nadhodnoty také vytváří podmínky pro zdravý osobní růst a rozvoj celé společnosti. Řečeno stručně názory nositelů Nobelovy ceny za ekonomii za rok 2004 Finna E. Kynlanda a Edwarda E. Prescotta: „…ve fungování hospodářských cyklů a procesů působení sil, které řídí výkyvy hospodářského cyklu i ekonomické politiky, je vedle obecně platného principu cenové stability nejdůležitější tzv. sociální optimum, znamenající maximální sumární efekt pro všechny vrstvy společnosti.“