Malý průvodce džunglí slovesných tvarů (29)

Složitější případy gramatické shody: Shoda přísudku s několikanásobným podmětem

V jazykové praxi se velice často setkáváme se situací, kdy je podmět tvořen několika souřadně spojenými jmény (obvykle různého gramatického rodu a čísla). Jinými slovy tedy s tím, že je podmět několikanásobný. Jde o zcela běžný jev ve všech oblastech našeho vyjadřování. Ne vždy však při tom autoři jazykového projevu uplatňují náležité gramatické a pravopisné řešení.

Větší složitost situace, a tudíž i našeho rozhodování je dána tím, že v těchto případech je zapotřebí brát v úvahu nejen rod a životnost podstatných jmen tvořících několikanásobný podmět, ale navíc ještě také postavení daného podmětu ve větě. Konkrétní řešení je totiž závislé na tom, zda podmět stojí před větným přísudkem, anebo až za ním. Zde je stručný přehled pravidel, která se v této oblasti uplatňují.

1. Součástí několikanásobného podmětu je alespoň jedno podstatné jméno rodu mužského životného

Gramatická shoda se vždycky přednostně řídí podle podstatného jména rodu mužského životného, bez ohledu na to, zda je toto podstatné jméno v čísle jednotném, nebo množném. Jestliže je jednou ze složek několikanásobného podmětu jméno rodu mužského životného, nemůžeme udělat chybu, napíšeme-li v přísudku měkké -i.

Předchází-li podmět před přísudkem, píše se měkké -i vždycky: režisérka filmu a autor scénáře se nedokázali shodnout; jejich modelky a modelové byli nepřehlédnutelní; brankář i celé mužstvo zklamali; naši závodníci a jejich stroje budili zaslouženou pozornost; požární zásahové jednotky i zdravotníci byli na místě včas; město i všichni jeho obyvatelé tím byli nadšeni. Za této situace se uplatňuje pravidlo o přednosti rodů. Vyplývá z něj, že gramatická shoda se řídí podle podstatného jména rodu mužského životného.

Když větný podmět následuje až za přísudkem, existuje dvojí možnost gramatické shody, jednak podle pravidla o přednosti rodů jako v předchozím případě, jednak ale také podle podstatného jména, které stojí nejblíže za přísudkem, jestliže je toto jméno v množném čísle. Máme tedy možnost volby a lze tu uplatňovat dvojí řešení: předmětem studia se stali kosatky a delfíni // předmětem studia se staly kosatky a delfíni; dostavili se všechny žákyně, ale jen jediný žák // dostavily se všechny žákyně, ale jen jediný žák; soutěže se zúčastnili pěvecké sbory i sólisté // soutěže se zúčastnily pěvecké sbory i sólisté; před školou postávali děti a jejich rodiče // před školou postávaly děti a jejich rodiče.

Je-li podstatné jméno, které následuje za přísudkem, v čísle jednotném, uplatňuje se pouze shoda podle přednosti rodů: večer odešli bratr i sestra do divadla – večer odešli sestra i bratr do divadla.

2. Součástí několikanásobného podmětu není podstatné jméno rodu mužského životného

Za této situace nastupuje shoda podle rodu mužského neživotného nebo ženského a v přísudku se píše tvrdé -y. To platí pro takový pořádek slov, kdy na prvním místě stojí několikanásobný podmět a přísudek následuje teprve za ním: místní úřad a vedení podniku uzavřely novou dohodu; vláda a parlament návrh schválily; Elektrotechnická fakulta ČVUT a Dům techniky se dohodly na spolupráci; jeho peněženka a mobilní telefon zůstaly ležet na stole; počasí a nouzový stav snížily znečistění ovzduší; obecenstvo i odborná porota program zkritizovaly; pobořená hradiště i tvrze byly postupně opravovány; jízdní kola i motocykl byly odcizeny.

Jestliže však větný podmět následuje až za přísudkem, uplatňuje se vedle toho také shoda podle podstatného jména, které stojí nejblíže za přísudkem: novou dohodu uzavřely místní úřad a vedení podniku // novou dohodu uzavřel místní úřad a vedení podniku; návrh schválily vláda a parlament // návrh schválila vláda a parlament; na spolupráci se dohodly Elektrotechnická fakulta ČVUT a Dům techniky // na spolupráci se dohodla Elektrotechnická fakulta ČVUT a Dům techniky; na stole zůstaly jeho peněženka a mobilní telefon // na stole zůstala jeho peněženka a mobilní telefon; program zkritizovaly obecenstvo i odborná porota // program zkritizovalo obecenstvo i odborná porota; znečistění ovzduší snížily počasí a nouzový stav // znečistění ovzduší snížilo počasí a nouzový stav; postupně byly opravovány pobořená hradiště i tvrze // postupně byla opravována pobořená hradiště i tvrze; byly odcizeny jízdní kola i motocykl // byla odcizena jízdní kola i motocykl.

3. Součástí několikanásobného podmětu je několik jmen rodu středního a alespoň jedno z nich je v čísle jednotném

Zde se uplatňuje shoda podle rodu mužského neživotného a ženského a v přísudku se píše tvrdé -y: Švédsko a Finsko podepsaly dohodu o kulturní spolupráci; předsednictvo vlády a jednotlivá ministerstva věc projednaly; obě jízdní kola i auto zůstaly v garáži. To se opět vztahuje na situace, kdy je ve větě na prvním místě několikanásobný podmět a teprve za ním následuje přísudek.

Při opačném pořadí větných členů (několikanásobný podmět následuje za přísudkem) máme opět k dispozici ještě další možnost, a to shodu podle nejbližšího jména: dohodu o kulturní spolupráci podepsaly Švédsko a Finsko // dohodu o kulturní spolupráci podepsalo Švédsko a Finsko; věc projednaly předsednictvo vlády a jednotlivá ministerstva // věc projednalo předsednictvo vlády a jednotlivá ministerstva; v garáži zůstaly obě jízdní kola i auto // v garáži zůstala obě jízdní kola i auto.

4. Několikanásobný podmět s předložkou

Zvláštním případem je typ podmětu, který je rozvit předložkovým tvarem s významem doprovodu (otec s matkou, ženy s muži, děti s rodiči, hrušky s jablky). Jde o situaci, kdy jsou složky několikanásobného podmětu významově rovnocenné, avšak po formální stránce rovnocenné nejsou. V takovýchto případech se připouští dvojí možnost shody: buď podle podstatného jména, které je v 1. pádě, anebo se takovýto podmět chápe jako několikanásobný a potom se uplatňuje pravidlo o přednosti rodů.

Přísudek je v postavení za několikanásobným podmětem

Shoda podle podstatného jména v 1. pádě: děti s rodiči se zúčastnily slavnosti; Marie s Kryštofem kamsi zmizela; dívky s chlapci tančily až do rána; chlapci s dívkami tančili až do rána; vláda s ministrem zdravotnictví přitvrdila restriktivní opatření; teta se strýcem byla u nás na návštěvě; divoká prasata s bažanty se řítila na návštěvníky lesa.

Shoda jako u několikanásobného podmětu: děti s rodiči se zúčastnili slavnosti; Marie s Kryštofem kamsi zmizeli; dívky s chlapci tančili až do rána; chlapci s dívkami tančili až do rána; vláda s ministrem zdravotnictví přitvrdili restriktivní opatření; teta se strýcem byli u nás na návštěvě; divoká prasata s bažanty se řítili na návštěvníky lesa.

Přísudek je v postavení před několikanásobným podmětem

a) Podstatná jména jsou v čísle jednotném
Jestliže přísudek předchází podmětu a jména jsou v čísle jednotném, přicházejí v úvahu obě výše uvedené možnosti. Obvyklejší však je shoda podle podstatného jména, které je nejblíže přísudku: na návštěvě u nás byla teta se strýcem (možné je ale i byli); ve večerních hodinách odcházela Jitka s Jindřichem pozorovat první hvězdy (možné je i odcházeli); před domem stálo děvče s bernardýnem (možné je i stáli).

b) Podstatná jména jsou v čísle množném
Jestliže jsou jednotlivé složky několikanásobného podmětu v čísle množném, existuje opět dvojí možnost shody, obvyklejší je však stejně jako v předchozím případě shoda podle bližšího podstatného jména: na návštěvě u nás byla teta s oběma syny (možné je i byli); místní báchorky vyprávěly stařenky se stařečky (možné je i vyprávěli); ulicemi se řítila auta i motocykly (možné je i řítily).

c) Podstatné jméno s předložkou není složkou podmětu
Existují hojné případy, kdy podstatné jméno v 7. pádě není složkou podmětu, ale je ve větě příslovečným určením. S tímto významovým rozdílem je spojeno i příslušné gramatické řešení. Srov. např.: zaměstnavatel se zaměstnancem se dohodli o možnosti práce z jiného místa (= příslovečné určení, účastníky dohody byl na jedné straně zaměstnavatel a na druhé straně zaměstnanec, dohoda byla uzavřena mezi těmito dvěma stranami); na závěr soutěžního dne dívky s chlapci závodily v lukostřelbě (= příslovečné určení, dívky a chlapci byli soupeři) versus na závěr soutěžního dne dívky s chlapci závodili v lukostřelbě (= několikanásobný podmět, dívky a chlapci závodili společně); sportovní kluby s hráči uzavřely tuto dohodu (= příslovečné určení, účastníky dohody byly na jedné straně sportovní kluby a na druhé straně hráči, dohoda byla uzavřena mezi sportovními kluby a hráči) versus sportovní kluby s hráči uzavřeli tuto dohodu (= několikanásobný podmět, sportovní kluby a hráči společně uzavřeli dohodu s jinou stranou). V podobných případech se tak gramatické (pravopisné) řešení stává klíčem k řešení významovému, a tedy i k významové interpretaci celého sdělení. Nezřídka by ovšem k lepší orientaci v textu a k jeho jasnosti a jednoznačnosti více přispěla úprava pořádku slov nebo úprava stylizace. Bylo by to účinnější a navíc by nás to zbavilo pravopisných starostí – srov. např.: zaměstnavatel se dohodl se zaměstnancem o možnosti práce z jiného místa; na závěr soutěžního dne se dívky utkaly s chlapci v lukostřelbě; sportovní kluby uzavřely s hráči tuto dohodu. Opět se tak potvrzuje, že vztahu věcného obsahu sdělení a jeho jazykového řešení je zapotřebí věnovat vždy náležitou pozornost, protože to, co autor jazykového projevu považuje za jasné a samozřejmé, nemusí být stejně jasné a samozřejmé také pro adresáty jeho projevu.

5. Několikanásobný podmět a několikanásobný přívlastek

Jsou-li složkami několikanásobného podmětu dvě stejná podstatná jména a každé z nich je rozvito jiným shodným přívlastkem (např. česká strana a německá strana), první podstatné jméno se obvykle vypouští (česká a německá strana). V případě, že jména tvořící podmět jsou v čísle jednotném, je přípustná shoda dvojí, a to bez ohledu na pořadí podmětu a přísudku. Jako základní se přitom chápe tvar množného čísla: česká a německá strana na návrh přistoupily (možné je i přistoupila); zahraniční i tuzemská firma zpracovaly (možné je i zpracovala) podklady k fúzi; základní a střední škola sídlily v téže budově (možné je i sídlila); domácí i hostující mužstvo byly s výsledkem zápasu spokojeny (možné je i bylo spokojeno); k podpisu deklarace přistoupily (možné je i přistoupila) česká i slovenská strana; rozšíření poboček v asijských státech schválily (možné je i schválilo) tuzemské i zahraniční představenstvo korporace.

Až dosud jsme věnovali pozornost především gramatické neboli mluvnické shodě. Ta však může fungovat pouze tehdy, když je gramatický rod podmětu zcela zřejmý a jednoznačný. Vedle toho ovšem existuje poměrně široká škála případů, kdy tomu tak není. Potom přichází ke slovu takzvaná shoda podle smyslu. Ale o té zase až příště.

Významové konsekvence

Nejde vždycky jenom o to, zda se dopouštíme jazykových chyb. Podstatnější je to, že jazykové chyby jsou velmi často zdrojem problémů a chyb souvisejících s významovou interpretací sdělení. A nemusí jít vždy jenom o vady na kráse. Když dojde na „lámání chleba“, je rozhodující jazykový výklad a nikoliv analýza toho, co měl autor sdělení na mysli a co vyjádřit chtěl nebo potřeboval. A odpovědnost za všechny důsledky pak padá na jeho hlavu.

Největším kamenem úrazu bývá ve všech stylových oblastech nedostatečný ohled na postavení několikanásobného podmětu. Jestliže stojí před přísudkem, nelze uplatňovat gramatickou shodu pouze s jedním jeho členem, který stojí přísuku nejblíže; to platí pouze při opačném postavení těchto větných členů. Není-li přísudek stojící až za několikanásobným podmětem v množném čísle a v náležitém tvaru, dochází k významovým problémům, protože text, který za ním následuje, se tak fakticky formálně a v souvislosti s tím i významově vztahuje pouze k podstatnému jménu stojícímu těsně před ním. Několik příkladů pro ilustraci: každá pojistka a jednopólový řídicí a ochranný přístroj je zapojen (gramaticky a významově správně = jsou zapojeny) pouze ve vodiči vedení; prohlídka, zkoušení a měření je provedeno (správně = jsou provedeny) podle požadavků ČSN 332000-6 v platném znění; elektrická zařízení a instalace byla posuzována (správně = byly posuzovány) podle příslušných ČSN; tlakové zařízení i skupina tlakových zařízení musí být zařazena (správně = musí být zařazeny) do jiné kategorie; vybudování a provoz WIFI není hrazen (správně = nejsou hrazeny) z veřejných zdrojů; rozhodnutí vyžaduje, aby tlakové zařízení a sestava bylo staženo (správně = byly staženy; tady už je problémů více) z trhu.

Závěrečné shrnutí

Je-li větný podmět několikanásobný, nestačí při úvahách o jeho náležité podobě věnovat pozornost pouze rodu, popř. životnosti podstatných jmen, která jsou jeho součástí. Důležitou úlohu hraje také jeho postavení – zda stojí před přísudkem, anebo teprve až za ním. Jako základní se vždy uplatňuje pravidlo o přednosti rodů a lze si s ním vystačit téměř za všech okolností. Přednostně se gramatická shoda řídí podle podstatného jména rodu mužského životného. Bez ohledu na to, zda je toto podstatné jméno v čísle jednotném, anebo množném, píše se v přísudku měkké -i. Není-li přítomno, nastupuje shoda podle mužského rodu neživotného nebo ženského a v přísudku se pak píše tvrdé -y. Teprve v poslední instanci, při absenci podstatných jmen rodu mužského i ženského, kdy všechna podmětová podstatná jména jsou rodu středního, přichází na řadu shoda podle středního rodu. Je přitom třeba přihlížet ke gramatickému číslu těchto jmen. Jestliže jsou všechna podstatná jména středního rodu v množném čísle, je na místě koncovka -a. Jestliže však je součástí několikanásobného podmětu tvořeného jmény středního rodu alespoň jedno v čísle jednotném, píše se v přísudku tvrdé -y.

Následuje-li větný podmět až za přísudkem, máme na výběr ze dvou možností: vedle základního pravidla o přednosti rodů se shoda může řídit také podle podstatného jména, které stojí nejblíže za přísudkem.

Uvedená dvě pravidla se vztahují jak na několikanásobný podmět v množném čísle, tak i na několikanásobný podmět v čísle jednotném a stejně tak i na podmět skládající se ze jmen v různém rodě.

Zdaleka ne všichni uživatelé jazyka berou možnost dvojího řešení gramatické shody na vědomí. Ať už ze subjektivních důvodů, nebo z neznalosti. To, zda budou, či nebudou existující jazykové možnosti v plné míře využívat, je samozřejmě jen jejich volbou. To se však už nevztahuje na prosazování svého vlastního řešení jako jediného možného a správného a odsuzování všeho ostatního jako chyby. Chybné automaticky nemusí být všechno, co někteří dělají jinak, a správné řešení nemusí vždycky být pouze jedno. Alespoň v jazyce to tak chodí.