Malý průvodce džunglí slovesných tvarů (24) Jak (ne)komunikovat o komunikaci

Sloveso komunikovat spolu s podstatným jménem komunikace se v současné češtině řadí mezi výrazy, které začínají být populární až přespříliš. Nejenže strmě stoupá jejich frekvence v jazykových projevech, ale jsou při tom překračovány původní významové mantinely a spolu s tím přicházejí i novátorská gramatická řešení, aniž by cokoliv z toho sloužilo k plnění nějaké specifické funkce, a bylo tedy skutečně zapotřebí. Mnohem častěji tak tyto inovace sdělovací situaci spíše zatemňují, než aby ji pomáhaly osvětlit. Nicméně jsou zřejmě působivé nebo jsou za takové považovány, a tak jsou hojně kopírovány. Výzvy typu „o komunikaci je třeba lépe komunikovat“ jsme mohli z mnoha stran slyšet nesčetněkrát. Bez dostatečného kontextu si však nemůžeme být jisti, k čemu nás to vlastně nabádá. K tomu, abychom lépe informovali o nějaké dopravní cestě, třeba o D1, anebo k tomu, abychom hovořili lépe o přenosu informací? Nebo snad ještě k něčemu jinému? A to už raději ponecháváme stranou, zda „lépe“ v daném kontextu znamená „důkladněji, vhodnějším způsobem“, anebo „v lepších, optimističtějších barvách“. – Proč tedy právě takto?!

Nelze přehlédnout, že v tomto případě máme co do činění se způsobem vyjadřování šířícím se „shora“. Ze všeho nejvíce si ho oblíbili politikové a veřejní a veřejně se zviditelňující činitelé a hned po nich nejrůznější adepti na celebrity. Patrně tak svým výrokům dávají punc „vyššího stylu“, intelektuálnosti, závažnosti a naléhavosti a sami sobě zvyšují prestiž i sebevědomí. Běžný uživatel jazyka naštěstí stále ještě většinou jen hovoří, mluví, říká, rozmlouvá, rozpráví, rokuje, povídá si, sděluje, oznamuje, ohlašuje, dává na vědomí, dorozumívá se, o něčem se domlouvá, dohaduje, jedná, vyjednává, projednává, řeší, informuje, debatuje, diskutuje, vede dialog, je ve spojení …, takže všem okolo může být hned jasné, na čem jsou. Bohužel je však také velmi učenlivý a přizpůsobivý, takže je otázka, jak dlouho mu to ještě vydrží.

Jazykové aspekty

I tentokrát začneme z lingvistické perspektivy. Východiskem je podstatné jméno komunikace přejaté z latiny. To se užívá ve významu 1. „dopravní cesta“ (např. údržba a opravy komunikací); 2. „veřejná doprava, veřejné spojení“ (železniční, letecké, vodní … komunikace) a 3. „sdělování, výměna informací, dorozumívání“ (společenská, komunikace, satelitní komunikace, komunikace člověka s počítačem). V dostatečném kontextu jsou tyto významy vcelku dobře rozlišitelné. Protože však v povědomí uživatelů jazyka silně převažuje význam konkrétní, tj. označení předmětu nebo prostředku, utvořila se pro abstraktní význam (3.) pomocí domácí slovotvorné přípony ještě podoba komunikování, která jakožto slovesné podstatné jméno zřetelněji odkazuje k činnosti.

S podstatným jménem komunikace souvisejí hned dvě přídavná jména: komunikační a komunikativní. Ale pozor! Nejsou plně synonymní a vzájemně plně zaměnitelná. Zatímco komunikační vyjadřuje obecný vztah ke komunikaci ve všech jejích významech, to znamená „silniční; spojovací, styčný; sdělovací, dorozumívací“ (komunikační síť; komunikační kanál, komunikační družice; komunikační proces …), podoba komunikativní se vztahuje pouze k 3. významu a navíc bývá bohatší o další významové odstíny. Setkáváme se s ní často ve vyjadřování odborném, a to jak v kontextovém užití, tak jako se součástí víceslovných termínů. Užívá ve významu „zprostředkovací, dorozumívací, sdělovací, sdělný“ – srov. např. lingvistické termíny komunikativní funkce jazyka (tj. zaměřená na výpověď o realitě, situaci); komunikativní situace; komunikativní záměr mluvčího. V hovorovém jazyce je toto přídavné jméno nositelem kladného významu – např. komunikativní člověk (= osoba, s níž se dobře jedná; protikladem je nekomunikativní). Ale tím už se dostáváme o něco dále, směrem k dalšímu souvisejícímu podstatnému jménu komunikativnost s významem „sdělnost, jasnost“.

Sloveso komunikovat se vztahuje k 3. významu podstatného jména komunikace, od něhož je odvozeno. Užívá se ve významu „úředně oznamovat/oznámit, sdělovat/sdělit; být ve spojení s někým nebo s něčím; hovořit“. Tento významový okruh současně určuje vazby, v nichž se sloveso – náležitě a spisovně – používá: komunikovat s někým (o něčem); komunikovat s něčím; komunikovat něco někomu. Poslední z vazeb je (nebo by alespoň měla být) omezena na oficiální vyjadřování, především administrativní a odborné, a na význam „oficiálně oznámit/oznamovat“. Začíná však stále více překračovat své významové i situační mantinely, přestává plnit svou původní funkci a nezřídka se stává spíše manýrou.

Jako drtivá většina přejatých sloves řecko-latinského původu je i sloveso komunikovat obouvidové, a může tedy označovat jak děj nedokonavý (probíhající), tak i děj dokonavý (ukončený, uzavřený). Proto se u něj projevují nejrůznější snahy o dotváření jednoznačně dokonavého protějšku, a to pomocí hned celé plejády zdokonavujících předpon. Ty však tomuto slovesu současně dodávají další významové rysy, jinými slovy více či méně modifikují jeho význam. Obecně na tom není nic závadného a není sporu o tom, že při správném zacházení to může přispívat k žádoucímu a užitečnému významovému rozlišení a zpřesnění. Nepoměrně častěji to však spíše připomíná znásilňování jazyka. Pro adresáty jazykového projevu by bylo mnohem příhodnější a příjemnější, kdyby se za každou cenu neprosazovala dokonavá, často ad hoc utvořená, podoba přejatého slovesa a místo ní se raději použil některý z významově zřetelnějších ekvivalentů, které jsou většinou domácího původu. Nejen z důvodu jasnosti, přesnosti a jednoznačnosti sdělení, ale mnohdy také kvůli problematickému předponovému tvoření jako takovému.

Podívejte se blíže na takto utvořená předponová slovesa a na to, jak a v jakém kontextu v současném jazyce fungují, a posuďte sami:

1) dokomunikovat: před zaujetím konečného stanoviska nebyla věc řádně dokomunikována; finanční aspekty je třeba nejdříve uspokojivě dokomunikovat; dokud nebude návrh dokomunikován na všech úrovních, nemůžeme v tom pokračovat (× dojednat; dořešit; ukončit/dokončit jednání o něčem

2) nakomunikovat: nakomunikovali nám všechny údaje; výsledky je třeba co nejdříve nakomunikovat veřejnosti; požadavky je třeba nakomunikovat včas; chceme to nakomunikovat ministryni; nenakomunikovali nám všechny parametry (× sdělit; oznámit; předložit; informovat; seznámit někoho s něčím …)

3) odkomunikovat: oni tu věc neodkomunikovali se všemi zainteresovanými stranami; je zapotřebí tyto názory mezi lidmi odkomunikovat; to jde výborně odkomunikovat; nejsme schopni to pozitivně odkomunikovat (× projednat; dojednat; prodiskutovat; dát na vědomí; vyřešit …)

4) prokomunikovat: je třeba téma důkladně prokomunikovat; úprava byla všestranně prokomunikována; poslanci vše prokomunikovali s veřejností (× probrat; projednat; prodebatovat; prodiskutovat …)

5) předkomunikovat: úpravu jsme už předkomunikovali a teď ji budeme oficiálně předkládat k jednání; všechny otázky jsme už předkomunikovali v našem poslaneckém klubu (× předjednat; předběžně projednat …)

6) rozkomunikovat: toto zcela zásadní téma již bylo rozkomunikováno; tato myšlenka byla již několikrát rozkomunikována, ale zatím bez výsledku (× rozjednat …)

7) vykomunikovat: vykomunikovali jsme všechny požadavky; podařilo se nám vykomunikovat dohodu; přes veškerý odpor protivníka jsme ústupky nakonec vykomunikovali (× projednat; vyjednat; dojednat; sjednat; dohodnout se; domluvit se; dohovořit se; dorozumět se; získat; vybojovat …)

8) zkomunikovat: chci, aby se všechno dobře zkomunikovalo; nepodařilo se to efektivně zkomunikovat; určité věci se mohly zkomunikovat už dříve; nebylo to dostatečně zkomunikováno; všechno bylo zkomunikováno ministerstvem zemědělství (× projednat; uvést; veřejně sdělit; prezentovat …)

9) zkomunikovat se: musíme se co nejdříve zkomunikovat; o této problematice jsme se ještě nezkomunikovali; je nutno se na tom zkomunikovat; zkomunikovali jsme se na tomto řešení (× spojit se; zkontaktovat se; domluvit se; dohodnout se; dorozumět se; shodnout se …)

10) zakomunikovat si: bude třeba si o tom napřed zakomunikovat neoficiálně; všichni si ještě ani nestačili zakomunikovat a o výsledku již bylo rozhodnuto (× promluvit si; zapojit se do debaty)

Jako nejuniverzálnější a nejméně problematická dokonavá varianta tu funguje podoba vykomunikovat (7), která je také v jazykových projevech nejfrekventovanější. Jednoznačně signalizuje dokončenost, završenost děje, přičemž předpona vy- ze všech možností modifikuje původní význam nejméně. O způsobu, jakým komunikace proběhla, se toho už ovšem příliš nevypovídá. Ten by lépe odhalily domácí české ekvivalenty uvedené v závorce. Nejběžnější zdokonavující předpona z- v tomto případě z významových důvodů poněkud selhává. Obecně označuje stav, kdy se něco stane dokončeným, hotovým, tj. „nějakým“ (srov. zinscenovat, zkolaudovat, zkonstruovat, zkorumpovat, zracionalizovat, zredukovat …), proto se také obecně uplatňuje nejčastěji. Na podobu zkomunikovat to ale není dost dobře aplikovatelné. Přichází tu v úvahu mnohem širší významové spektrum, které je navíc ovlivněno i existencí zvratných podob. Zvratnou podobu zkomunikovat se (9) by přitom bylo možné přičíst na vrub spíše jakési mechanické nápodobě domácích zvratných sloves (viz ekvivalenty v závorce), což už samo o sobě poukazuje k tomu, že ji vlastně ani tak moc nepotřebujeme, že jde spíše o přílišné lpění na užívání cizích slov, okořeněné rádoby kreativním přístupem. Ještě výrazněji se to projevuje u podoby zakomunikovat si (10), která by snad mohla být zajímavá a přijatelná v určitých situacích v hovorovém jazyce nebo v nějaké parodii.

Pro zbývající zdokonavující předpony je charakteristické to, že k původnímu významu slovesa přidávají ještě další, poměrně výrazný významový odstín. Někdy ovšem tak, že je význam sdělení zřetelný a identifikovatelný a dochází spíše k jeho zpřesnění (1), (4), (5), (6), zatímco jindy přípona signalizuje širší okruh významových možností (2), (3) a adresát se může pouze dohadovat, co tím chtěl autor říci (k tomu viz též 20. pokračování tohoto seriálu: Jak předpony ovlivňují význam slovesa. ELEKTRO 12/2019, s. 59–61).

O čem to vypovídá? O tom, že bohatství zdokonavujících předpon ve spojení s přejatým slovem ještě nemusí znamenat obohacení jazyka. Že méně bývá často více a že obsah sdělení bývá v běžné komunikaci důležitější než jeho forma. A je-li forma – ať už z jakýchkoliv důvodů – taková, aby bránila porozumění obsahu, pak je něco v nepořádku a je to důvod k zamyšlení. K zamyšlení nad tím, jestli podobné inovace vůbec potřebujeme a jestli by nebylo užitečnější pracovat s tím, co máme v domácím jazyce běžně k dispozici. Naše vyjadřování by tak bylo nejen jasnější a přesnější, ale dokonce i mnohem pestřejší, kreativnější a stravitelnější, než když se z módy stane manýra a uniforma.

Vliv překladu

Také v tomto případě sehrává angličtina – nebo spíše nekvalitní překlady z tohoto jazyka – negativní úlohu. Anglické communicate zahrnuje povícero různých významů, a je proto nezbytné překládat ho vždy v závislosti na oboru, kontextu a situaci a nikoliv pouze mechanicky a nabízet za ně stále týž ekvivalent. Jeho základní význam je stejný jako v češtině, tj. „sdělit/sdělovat, oznámit/oznamovat, vyjádřit/vyjadřovat, dorozumívat se“ (např. communicate with somebody), a lze tu proto používat ekvivalent komunikovat (s někým). Nemusí to však být vždycky právě to nejlepší řešení – srov. např. spojení communicate news, které by bylo mnohem vhodnější a přirozenější překládat jako sdělovat novinky. Vedle toho v angličtině existují i další, odvozené významy, kde už by byl mechanický překlad nejen neadekvátní, ale přímo škodlivý a nebezpečný. Je to jednak význam „vyjádřit/vyjadřovat (myšlenky, city …)“: communicate ideas, communicate feelings, kdy už spojení „komunikovat myšlenky, komunikovat city“ nejenže zní poněkud cize, ale signalizuje také poněkud odlišný významový obsah. Ještě výraznější je to u významu „přenést/přenášet“: communicate heat, communicate disease. Překlady typu „komunikovat teplo, komunikovat onemocnění“ jsou významově příliš nejasné a zavádějící a svědčí o tom, že překladatel nejspíš nemá ani příliš tušení, o čem je řeč, anebo je mu to úplně jedno. Totéž se týká i významu „spojit/spojovat“: the two rooms communicate = tyto dvě místnosti jsou spojené. Termín communicating vessels označuje spojené nádoby, které spolu mohou komunikovat nanejvýš v hodně přeneseném významu. I v takovýchto situacích by proto byl mechanický překlad zcela neadekvátní a usvědčoval by překladatele z nedostatečné kompetentnosti. A totéž se vztahuje i na další specifické významy, které se ve slovnících vyskytují až na posledních místech, takže mnozí se k nim už často ani nepropracují.

Pro lepší představu nabízíme překlad několika typických anglických spojení, který se obvykle řeší příliš mechanicky, tj. s použitím slovesa komunikovat, přestože by z jazykových i významových důvodů byl na místě odlišný ekvivalent: communicate applicable requirements = sdělit aplikovatelné požadavky; the objectives shall be communicated = cíle musí být sdělovány; the quality objectives shall be communicated = cíle kvality musí být sdělovány (a nikoliv „kvalitní cíle musí být komunikovány“!); communicate something to somebody = sdělit/oznámit něco někomu, informovat někoho o něčem, dát na vědomí něco někomu.

Důležité je i to, abychom do češtiny mechanicky nepřejímali anglické předložkové vazby. Co se toho týká, panují mezi oběma jazyky značné rozdíly, a to jak ve volbě mezi užitím předložkové a bezpředložkové vazby, tak ve výběru konkrétní předložky. Například anglické bezpředložkové spojení communicate the importance of something je nejvhodnější do češtiny překládat s pomocí předložkové vazby, tj. komunikovat o důležitosti něčeho a nikoliv „komunikovat důležitost něčeho“ – pokud ovšem trváme na použití slovesa komunikovat, což nemusí být za všech okolností bezpodmínečně nutné či vhodné.

Sloveso komunikovat v současných jazykových projevech

Příklady z jazykové praxe mluví samy za sebe a není ani příliš třeba je dále komentovat. Čtenáři si z toho mohou vyvodit své vlastní závěry:
– je třeba se dohodnout, jak by se měl tento problém komunikovat
– máme na tato témata silný názor a dokážeme je srozumitelně komunikovat
– naučil se komunikovat témata, která lidi zajímají
– v současné době komunikujeme možná řešení
– v podání, jak se to aktuálně komunikuje, jde jednoznačně o provokaci
– na sociálních sítích komunikujeme konkrétní řešení konkrétních problémů
– dělají všechno pro to, aby se negativní důsledky komunikovaly co nejméně
– komunikoval jsem s ním své názory
– problémy je zapotřebí veřejně komunikovat
– agentura s nimi tuto věc nikterak nekomunikovala
– my tuto záležitost komunikujeme a propagujeme
– můj názor je trochu osobní, ale rád bych ho komunikoval
– chceme komunikovat myšlenky klasiků oboru
– všechno již bylo komunikováno sdělovacími prostředky
– nejsou schopni komunikovat své produkty zákazníkovi
– výluky budeme komunikovat prostřednictvím médií
– v tiskové zprávě se komunikuje, že se to odehrálo následovně
– když se to nebude předem nikde komunikovat, tak mu nelze zabránit
– výcvik je po všech stránkách komunikován a koordinován s partnery
– oni to komunikují jako nehodu
– celé téma se komunikuje hned v titulku jeho knihy
– když budete mít jakékoliv téma, komunikujte ho na svého vedoucího
– včera jsem začala komunikovat svůj vánoční koncert

Závěr

Prvotní pohnutkou pro podobné způsoby vyjadřování bývá touha vybočovat. Snaha vzbudit výrazně odlišným způsobem vyjadřování zájem především o vlastní osobu, ukázat svou vzdělanost, svůj informační náskok nebo zdůraznit své společenské postavení. A když se k tomu s dostatečnou ochotou připojí další a další, stává se z toho módní trend. A ten se pak kopíruje tak dlouho, až se změní v uniformní, nudný a někdy i znatelně neobratný způsob vyjadřování, který už nejen nikoho neoslňuje, ale vlastně toho ani příliš mnoho neříká. A ambiciózní jedinci si pak musí začít hledat zase nové hračky. Proto bývá bezpečnější rezignovat na efekt a na „velké vzory pro jedno použití“, zůstat svým a vyjadřovat se adekvátně tématu a danému komunikačnímu prostředí, protože rozdílné komunikační situace a rozdílné cílové skupiny vyžadují využití rozdílných jazykových prostředků. A kdo je toho schopen, rozhodně si získá mnohem širší okruh čtenářů či posluchačů a spolu s tím i větší prestiž.

(pokračování)