| Legislativní rámec nakládání s elektrozařízením a elektroodpadem Ing. Jindřich Volek, Ph.D. Dne 6. ledna 2005 nabyla účinnosti již dlouho očekávaná novela zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech [3], důsledek transpozice dvou sekundárních předpisů ES – směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/96/ES o odpadních elektrických a elektronických zařízeních (OEEZ) a směrnice 2002/95/ES o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních (EEZ). Příspěvek strukturalizovaně aktualizuje a rozšiřuje základní informaci k dané problematice podanou v časopise Automa č. 7/2004 (pozn. red.). Charakteristika novely zákona Novela [3] stanovuje povinnosti především výrobců, posledních prodejců a distributorů EEZ náležejících do skupin EEZ definovaných v novele a také zpracovatelů OEEZ. Těmto podnikatelským subjektům jsou přiřazeny finanční, materiálové a informační povinnosti, přičemž největší podíl povinností přísluší výrobcům EEZ.  Obr. 1. Model materiálových toků elektrozařízení a elektroodpadu (PDK – prostředky dálkové komunikace) Na obr. 1 je uveden model materiálových toků EEZ vytvořený na základě legislativních požadavků [3], procesního přístupu a vlastních tvůrčích vizí autora. Novela zákona je orientována podle hybridního distribučního systému [1], který je v celém rozsahu využíván různými výrobci EEZ. Základní pojmy Novela zákona pro své účely definuje tyto základní pojmy: a) elektrické nebo elektronické zařízení (elektrozařízení) – zařízení, jehož funkce závisí na elektrickém proudu nebo na elektromagnetickém poli nebo zařízení k výrobě, přenosu a měření elektrického proudu nebo elektromagnetického pole, které náleží do některé ze skupin EEZ (viz dále) a které je určeno pro použití při napětí nepřesahujícím 1 000 V pro střídavý proud a 1 500 V pro stejnosměrný proud, s výjimkou zařízení určených výlučně pro účely obrany státu, b) elektroodpad – elektrozařízení, které se stalo odpadem, včetně komponent, konstrukčních dílů a spotřebních dílů, které v tom okamžiku jsou součástí zařízení, c) opětovné použití – použití zpětně odebraného nebo odděleně sebraného elektrozařízení nebo komponent takového elektrozařízení bez jejich dalšího přepracování ke stejnému účelu, pro který byly původně určeny, d) zpracování elektroodpadu – jakákoli operace prováděná po převzetí elektroodpadu do zařízení ke zpracování elektroodpadu za účelem jeho dekontaminace, demontáže, drcení, využití nebo přípravy na odstranění nebo jakákoli jiná činnost provedená s cílem využití nebo odstranění elektroodpadu, e) výrobce – fyzická nebo právnická osoba oprávněná k podnikání, která bez ohledu na způsob prodeje, včetně použití prostředků komunikace na dálku, (1) pod vlastní značkou vyrábí a prodává elektrozařízení, nebo (2) prodává pod vlastní značkou elektrozařízení vyrobená jinými dodavateli, neobjevuje-li se na zařízení značka podle bodu (1), nebo (3) v rámci své podnikatelské činnosti dováží elektrozařízení do ČR nebo tato elektrozařízení uvádí v ČR na trh, f) elektrozařízení pocházející z domácností – použité elektrozařízení pocházející z domácností nebo svým charakterem a množstvím jemu podobný elektroodpad od právnických osob a fyzických osob oprávněných k podnikání, g) zpětný odběr elektrozařízení – odebírání použitých elektrozařízení pocházejících z domácností od spotřebitelů na místě k tomu výrobcem určeném, bez nároku na úplatu, h) oddělený sběr elektroodpadu – odebírání použitých elektrozařízení nepocházejících z domácností od konečných uživatelů na místě k tomu výrobcem určeném. Skupiny EEZ v oblasti působnosti novely zákona: - Velké domácí spotřebiče.
- Malé domácí spotřebiče.
- Zařízení informačních technologií a telekomunikační zařízení.
- Spotřebitelská zařízení.
- Osvětlovací zařízení.
- Elektrické a elektronické nástroje (s výjimkou velkých stacionárních průmyslových nástrojů).
- Hračky, vybavení pro volný čas a sporty.
- Lékařské přístroje (s výjimkou všech implantovaných a infikovaných výrobků).
- Přístroje pro monitorování a řízení.
- Výdejní automaty.
Podrobný seznam všech EEZ je uveden v příloze IB evropské směrnice [4]. V naší národní legislativě bude stanoven prováděcím právním předpisem. Materiálové povinnosti výrobce Mezi nejvýznamnější povinnosti ukládané novelou výrobci v rámci materiálových toků EEZ a OEEZ patří: vytvořit systém, podle kterého bude zajištěno využití OEEZ navazující na zpětný odběr EEZ nebo oddělený sběr OEEZ, vytvořit systém pro zpracování OEEZ za použití nejlepších dostupných technik jeho zpracování, využívání a materiálového využívání, povinnost zajistit využití OEEZ předaného zpracovatelům minimálně v rozsahu požadavků recyklačních kvót uvedených v § 37m odst. 3, jež nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2009, splnit povinnosti stanovené pro oddělený sběr, zpětný odběr, zpracování, využití a odstranění EEZ a OEEZ individuálně, solidárně nebo kolektivně, zajistit, aby EEZ bylo navrženo a vyrobeno tak, aby se usnadnila demontáž a využití, zejména jeho opětovné použití, a materiálové využití OEEZ, jeho komponent a materiálů v souladu s právními předpisy na ochranu životního prostředí a veřejného zdraví, výrobce EEZ, které náleží do skupin EEZ 1 až 7 nebo 10 včetně EEZ určených výlučně pro účely obrany státu, a výrobce elektrických žárovek nebo svítidel určených k použití v domácnostech zajistí, aby EEZ, je-li uvedeno na trh po 30. 6. 2006, neobsahovalo olovo, rtuť, kadmium, šestimocný chrom, polybromované bifenyly (PBB) a polybromované difenylethery (PBDE); výjimku tvoří použití látek uvedených v prováděcím právním předpisu a náhradní díly určené k opravě nebo k opětovnému použití EEZ uvedeného na trh před 1. 7. 2006, zajistí, s účinností od 13. 8. 2005, zpětný odběr EEZ pocházejícího z domácností a oddělený sběr OEEZ nepocházejícího z domácností. Informační povinnosti výrobce Novela zákona ukládá výrobci EEZ povinnosti také v rámci informačních toků. Mezi nejvýznamnější povinnosti tohoto druhu patří: jde-li o výrobce EEZ uvedeného na trh po 13. 8. 2005, zajistit, aby z označení EEZ bylo patrné, že bylo na trh uvedeno po tomto datu, a bylo možné zjistit výrobce, na kterého se vztahují povinnosti podle novely zákona, poskytnout zpracovatelům OEEZ veškeré informace, které jsou nutné k jeho zpracování, především údaje o obsažených nebezpečných látkách, možnostech opětovného použití EEZ a materiálového využití OEEZ, popř. o způsobu jejich odstranění, a to pro každý typ nového EEZ do jednoho roku od data uvedení výrobku na trh; informace poskytne v návodech k použití nebo na technickém nosiči dat nebo prostředky dálkové komunikace. S účinností od 13. 8. 2005 je výrobce, na kterého se vztahuje povinnost podle novely zákona: povinen podat návrh na zápis do Seznamu výrobců EEZ v příslušném rozsahu, pro účely zpětného odběru EEZ a odděleného sběru OEEZ označit EEZ grafickým symbolem; není-li to možné, označí grafickým symbolem obal nebo návod k použití nebo záruční list, prostřednictvím distributorů zajistit, aby byl konečný uživatel informován o způsobu, jakým je zajištěno provedení odděleného sběru, zajistit informování spotřebitele o požadavku, aby EEZ a OEEZ nebylo odstraňováno spolu se směsným komunálním odpadem, ale bylo fyzickými osobami odloženo na místech k tomu určených nebo v místech zpětného odběru, zajistit informování spotřebitelů o jejich úloze v opětovném použití EEZ a materiálovém nebo jiném využití OEEZ. Finanční povinnosti Model finančních toků v procesu použití a odstraňování EEZ a OEEZ v rámci hybridního distribučního systému [1] je zobrazen na obr. 2.  Obr. 2. Model finančních toků při nakládání s EEZ a OEEZ Co se týče financování nakládání s EEZ z domácností (od spotřebitelů), platí: je-li EEZ uvedeno na trh po dni 13. 8. 2005, výrobce je povinen financovat zpětný odběr, zpracování, využití a odstranění EEZ pocházejícího z domácností, které bylo odevzdáno v rámci systému zpětného odběru, jedná-li se o EEZ, jehož je výrobcem, bylo-li EEZ uvedeno na trh do dne 13. 8. 2005, jsou k zajištění zpětného odběru, zpracování, využití a odstranění EEZ pocházejícího z domácností, které bylo odevzdáno v rámci systému zpětného odběru, výrobci povinni vytvořit systém, do kterého v odpovídajícím rozsahu, zejména podle podílu na trhu, přispívají všechny osoby, které jsou podnikatelsky činné v okamžiku vzniku příslušných nákladů. V případě OEEZ od konečných uživatelů výrobce zajistí financování odděleného sběru, zpracování, využití a odstranění (nakládání s) OEEZ takto: je-li EEZ uvedeno na trh po dni 13. 8. 2005, zajistí financování nakládání s ním sám výrobce, bylo-li EEZ uvedeno na trh do dne 13. 8. 2005 a je-li nahrazováno výrobky stejného typu nebo výrobky, které plní stejnou funkci, zajistí financování nakládání s nahrazovanými výrobky výrobce nových výrobků při jejich dodávce, nejvýše však v počtu dodávaných EEZ, bylo-li EEZ uvedeno na trh do dne 13. 8. 2005, avšak není nahrazováno výrobky stejného typu nebo výrobky, které plní stejnou funkci, zajistí financování nakládání s ním koneční uživatelé, kteří nejsou spotřebiteli. Závěr Z uvedených vybraných povinností je zřejmé, že vybudování komplexních systémů nakládání s EEZ a OEEZ je přeneseno především na výrobce těchto zařízení. Autor článku je názoru, že musí jít o efektivní symbiózu materiálových, informačních a finančních toků, které budou řízeny a kontrolovány, ale také budou ovlivňovány změnami a požadavky okolního prostředí. Klíčovým řešením je systémový a procesní přístup na všech úrovních nakládání s OEEZ [2] s ohledem na trvale udržitelný rozvoj společnosti. Je tak jasné, že nepůjde jen o změny v oblasti správy hospodaření s odpadem, ale také o přijetí změn, které ovlivní celý průběh životního cyklu EEZ. Mnoho výrobců EEZ dnes přijímá koncepci „konstrukce s ohledem na životní prostředí“ (Design For Environment – DFE), která spočívá v promyšleném přístupu k ochraně životního prostředí již ve fázi návrhu výrobků. Při tomto způsobu navrhování je již od zrodu produktu brán zřetel na jeho opětovné použití, demontáž, recyklaci a materiálové využití, přičemž se přihlíží k zamezení negativních dopadů na životní prostředí. Je přitom jasné, že nejen vhodně navržené koncepce DFE, ale také efektivně vybudované komplexní systémy nakládání s EEZ a OEEZ mohou výrobcům přinášet nemalé zisky. V současné době se očekává přijetí prováděcích právních předpisů k novele zákona, které budou zohledňovat podrobnosti nakládání s EEZ a OEEZ, včetně bližších podmínek financování. Literatura:
[1] KOTLER, P. – ARMSTRONG, G.: Marketing. Grada Publishing, Praha, 2004, ISBN 80-247-0513-3.
[2] VOLEK, J.: Model materiálových toků při využití OEEZ. Odpady, 2004, č. 11, s. 18–19, ISSN 1210-4922.
[3] Zákon 7/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
[4] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/96/ES o odpadních elektrických a elektronických zařízeních. Úřední věstník č. L 37, 13. 2. 2003, s. 24. (volekj@seznam.cz) |
