Krátké zprávy 2021/04
Český Siemens představuje aplikaci Comfy pro bezpečnost a efektivní provoz kanceláří
Aplikace Comfy pomůže s návratem zaměstnanců do kanceláří a sdílených pracovišť v režimu tzv. nového normálu. Usnadní plánování a bezpečnější pobyt v kancelářích, nabízí detailní analytiku sloužící k optimalizaci uspořádání prostor budovy a snížení nákladů. Comfy lze integrovat do existujících aplikací a systémů. Její funkce jsou výhodné během epidemiologických problémů, kdy je v kancelářích nutné dodržovat odstupy a hygienická nařízení. Poskytne zaměstnancům i managementu aktuální přehled o prostorech. Umožní reagovat na vnější okolnosti a přizpůsobit strategii ochrany pracoviště nebo např. rezervovat sdílená pracovní místa, tedy zachovat fyzické odstupy systémem rezervace pracovních stolů s rozestupy, usnadní orientaci v kanceláři či nalezení stolů, zasedacích místností, prostředků pro dezinfekci a dalšího vybavení budovy. Systém lze připojit ke stávajícím systémům, IT sítím a IoT, využít ke zlepšení řízení přísunu vzduchu, filtrace, ventilace, podle obsazenosti, komunikovat v reálném čase s IT servisem či správcem, zadávat požadavky na úklid atd. Firma aplikací Comfy vybavuje 600 firemních lokalit se 100 000 zaměstnanců Siemens ve 30 zemích.
[Tiskové materiály Siemens.]
DUCKT uzavírá smlouvu na pilotní projekt v Paříži
Inovátor infrastruktury pro mikromobilitu DUCKT získal pilotní projekt instalace 150 doků a napájecích bodů v pařížské čtvrti Paris Rive Gauche. Cílem je ukázat, jak může univerzální nabíjecí infrastruktura a využití mikromobility vést ke snížení negativních dopadů na městské klima. V polovině roku 2021 bude nasazen systém univerzálního nabíjení. DUCKT nabízí městu a uživatelům e-mobility způsob, jak snížit náklady a dát jednoduché a univerzální nabíjecí stanice. Adaptabilní řešení lze zapojit do reklamních ploch, zastávek autobusů, pouličního osvětlení a zajistit zdroj energie pro nabíjení elektrozařízení. Paříž s 15 000 elektrickými skútry v ulicích je vhodné město k zavádění mikromobility. Cílem je infrastruktura propojující veřejnou dopravu a sdílenou mikromobilitu. Iniciativa podporuje přání starosty Paříže omezit užívání automobilů ve městě na minimum s cílem projektu 15minutové město, umožnit Pařížanům využití ulic a dostupnost všeho podstatného a potřebného do patnácti minut. Od roku 2024 budou v Paříži zakázána dieselová auta a do roku 2030 auta na plyn. Výzkumy prokázaly 15% nárůst počtu výletů na elektrokolech a skútrech ve městě a 65% nárůst ujeté vzdálenosti od února do června 2020.
[Tiskové materiály EIT InnoEnergy.]
Technické muzeum v Brně si pořídilo obří leteckou mapu města 40 m2
Technické muzeum v Purkyňově ulici si do expozice věnované letectví nechalo na podlahu nainstalovat ortofotomapu města s plochou 40 m2 . Mapu zhotovila společnost TopGis na základě vlastních leteckých snímků z loňského roku. Návštěvníci se budou moci podívat na detailní záběry krajského města a po novém prvku podlahy se i projít. Letecká mapa Brna je tištěná na speciální pochozí lamino. Ortofotomapa s rozlišením deset centimetrů na pixel a rozměrech 765 na 444 centimetrů pochází z leteckého snímkování během loňského vegetačního období. Mapa je instalována v expozici leteckých motorů.
[Tiskové materiály TopGis.]
Západ nám utíká v přípravě na elektromobilitu
Česká republika v porovnání se zeměmi Evropy zaostává v přípravě na přechod k elektromobilitě. Vyplývá to z analýzy EV Readiness Index, kterou zveřejňuje leasingová společnost LeasePlan. Průzkum odhalil zvětšující se rozdíl mezi vývojem na Západě a v zemích bývalého východního bloku. Podle analýzy došlo za poslední rok ke zlepšení připravenosti na elektromobilitu ve všech 22 sledovaných státech, v zemích východní Evropy, v ČR, v Rumunsku a na Slovensku, bylo tempo nejpomalejší. EV Readiness Index zahrnuje tři hlavní kritéria: počet nových registrací elektrických vozidel v dané zemi, vyspělost infrastruktury nabíjení a rozsah vládních pobídek. Úroveň vládních pobídek je u nás a na Slovensku nejslabší. Většina vyspělých ekonomik pracuje se systémem dotací na nákup elektromobilů, u nás řidiči s takovým stimulem počítat nemohou. Analýza EV Readiness Index mapovala, jaká situace byla v roce 2020. V Rakousku např. činila dotace na nákup elektrovozidla nebo automobilu s vodíkovými články 5 000 eur u vozu pod 60 000 eur. U plug-in hybridů (vyjma vozů s dieselovým agregátem) byla dotace 2 000 eur. ČR žádné přímé dotace na nákup elektrických vozidel neposkytovala. Loni podle Svazu dovozců automobilů dosáhl v ČR podíl vozidel poháněných elektřinou na celkových registracích nových vozů 2,4 %.
[Tiskové materiály LeasePlan.]
V Olomouci vznikl nový materiál (nejen) pro nanoroušky
Nanovlákenný materiál ArgeCure vhodný do ochranných roušek, respirátorů i pro filtraci vody nebo krytí ran včetně popálenin vyvinuli vědci z Univerzity Palackého v Olomouci (UP) spolu s Vědeckotechnickým parkem UP (VTP UP), komerčními partnery a podpoře Technologické agentury ČR (TA ČR). K ukotvení nanočástic stříbra, které pomáhají v boji s nebezpečnými bakteriemi i viry (včetně koronaviru), výzkumníci využili nové technologie, zjednodušili budoucí výrobu těchto materiálů a usnadnili jim cestu do praxe. Zájem o ArgeCure aktivní filtry projevilo několik průmyslových partnerů. Materiál na bázi polyureatanu má póry mezi nanovlákny tak malé, že jimi patogenní organismy neprojdou. Navíc lze na nanovlákna navázat nanočástice stříbra, které brání množení zachycených virů a bakterií. Pokud se materiál použije pro nanoroušku nebo do kartuše respirátoru, ochrání uživatele před průnikem mikroorganismů z vnějšího prostředí do dýchacích cest.
[Tiskové materiály Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého aVědeckotechnický park Univerzity Palackého v Olomouci.]
Jak se svět připravuje na příval vysloužilých Li-Ion baterií?
Li-Ion akumulátory jsou nyní nejvíce využívané typy. S boomem elektromobility jejich produkce poroste a bude přibývat i vysloužilých, které jsou nebezpečný elektroodpad a hrozba pro životní prostředí. Na konci roku 2020 navrhla Evropská komise modernizaci právního předpisu EU o bateriích, podle něhož se má v dalších letech zvýšit míra recyklace Li-Ion baterií a akumulátorů na 65 % v roce 2025 a na 70 % v roce 2030. Od 1. ledna 2030 budou muset Li- -Ion akumulátory určené pro elektrovozidla obsahovat min. 12 % kobaltu, 4 % lithia a 4 % niklu získaného z odpadu. Od roku 2035 se tento podíl recyklovaných surovin zvýší na 20 % pro kobalt, 10 % pro lithium a 12 % pro nikl. U akumulátorů do elektromobilů a dalších elektrovozidel se do roku 2030 počítá s nárůstem vysloužilých Li-Ion baterií s tím, jak se bude elektromobilita stávat rozšířenější formou dopravy. Podle agentury Circular Energy Storage se v roce 2030 budou jen v USA nacházet vysloužilé Li-Ion akumulátory o celkové hmotnosti 80 000 tun, v Evropě 132 000 tun. Požadavky na recyklaci Li-Ion baterií vznášejí i další země světa a očekává se, že trh recyklace prudce poroste.
[Tiskové materiály LESENSKY.]