Komentář vyhlášky č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice (5. část)

Ing. Jiří Sajner, znalec z oboru bezpečnosti práce,

 

V současné době je, s ohledem na dobu, která uplynula od uzavření dohody, třeba se vždy informovat u příslušného orgánu dozo­ru na aktuální situaci v uznávání osvědčení vydaného jiným orgánem dozoru.

 

Organizace mohou pověřovat pracovníky s tímto kvalifikačním stupněm, tj. pracovní­ky s platným osvědčením revizního technika, vykonáváním revizí jen těch elektrických za­řízení, pro která má revizní technik ověřeny znalosti a vydáno osvědčení.

 

V případech, kdy pracovník, který má osvědčení o odborné způsobilosti k revizím elektrických zařízení, odchází z organiza­ce, v níž byl pověřen funkcí revizního tech­nika, a bude tuto funkci zastávat i v nové organizaci, je vhodné, aby oznámil tuto skutečnost té instituci, která osvědčení vy­dala. Stejně tak je vhodné oznámit změnu trvalého bydliště. Osvědčení mu dále platí, pokud tuto činnost nepřeruší na dobu delší než tři roky.

 

Revizní technici smějí vykonávat činnost na elektrických zařízeních, jen pokud se tato činnost vztahuje k vlastním revizím elektric­kých zařízení. Nemůže tedy bez dalších opat­ření provádět běžnou, s revizemi elektrických zařízení nesouvisející činnost.

 

Pokud by revizní technik kromě vykoná­vání revizí měl ještě např. řídit dalšího pra­covníka nebo pracovní skupinu při vlastním vykonávání revizí nebo na elektrických za­řízeních vykonávat jinou činnost než revize, musí organizace zajistit ověření jeho znalos­tí ve smyslu požadavků alespoň podle § 6 nebo § 7, a to podle toho, zda bude řídit jed­noho nebo více pracovníků nebo vykonávat na elektrických zařízeních jinou činnost, než jaká se vztahuje k vykonávání revizí elektric­kých zařízení. Ve zvláštních případech může být pověřován i vedením všech pracovní­ků ve smyslu § 12 Vyhlášky, ovšem jen po­kud má ověřeny znalosti a vydáno osvědče­ní také podle § 8.

 

V této souvislosti je třeba ještě připome­nout skutečnost, že pracovník, který je při­hlašován ke zkoušce, má logicky vzhledem k požadované době praxe potřebné pro re­vizního technika kvalifikaci podle § 6, § 7, popř. podle § 8 Vyhlášky. Je proto vhodné, aby si i po vykonání zkoušky a získání kva­lifikace revizního technika udržoval před­chozí získanou kvalifikaci pravidelným pře­zkoušením podle Vyhlášky. Tak může být jeho kvalifikace v případě potřeby využívá­na v celém rozsahu.

 

Jinak musí být zajištěno, aby při vyko­návání revizí elektrických zařízení vyžadu­jících přítomnost dalších pracovníků s kvalifikacemi od § 5 až po § 8 vedl pracovní skupinu organizací určený pracovník, je­hož znalosti má organizace ověřeny, obvyk­le podle § 6 nebo § 7, ojediněle i podle § 8 (vždy podle počtu členů pracovní skupiny). Tento pracovník při vlastní činnosti (vyko­návání revizí) odpovídá, v souladu s místní­mi bezpečnostními předpisy, které má orga­nizace vypracovány podle požadavků záko­níku práce, za pracovníky svěřené skupiny. Před zrušením ČSN řady ČSN 34 3100 od­povídal tento pracovník v rozsahu stanove­ném v těchto normách pro vedoucího práce (viz názvosloví a další požadavky uvedené v tehdejší ČSN 34 3100).

 

Optimální je ovšem situace, kdy pra­covní skupinu vede revizní technik, jde-li o revize vykonávané ve vlastní organiza­ci. Druhá varianta se uplatňuje především v těch případech, kdy jde o revize elektric­kých zařízení vykonávaných dodavatelským způsobem.

 

(1) Pracovníci pro samostatné projektová­ní a pracovníci pro řízení projektování jsou ti, kteří mají odborné vzdělání a praxi urče­né zvláštními předpisy a složili zkoušku ze znalostí přepisů k zajištění bezpečnosti prá­ce a technických zařízení a z předpisů souvi­sejících s projektováním.

 

(2) Zkoušku uvedenou v odst. 1 je povin­na zajistit projektující organizace; dále je povinna zajistit nejméně jednou za tři roky přezkoušení pracovníků pro samostatné pro­jektování a pracovníků pro řízení projekto­vání.

 

(3) Zkoušení nebo přezkoušení provede organizací pověřená alespoň tříčlenná zku­šební komise, jejíž nejméně jeden člen musí mít kvalifikaci uvedenou v odst. 1 nebo v § 8 nebo § 9. Komise pořídí o zkoušení nebo pře­zkoušení zápis podepsaný jejími členy. O ter­mínu a místě konaní zkoušek nebo přezkouše­ní prokazatelně uvědomí organizace příslušný orgán dozoru alespoň čtyři týdny před jejich konáním. V téže lhůtě uvědomí i příslušný zá­vod organizace pro rozvod elektrické energie, půjde-li o pracovníky pro řízení projektování nebo o pracovníky, kteří projektují elektric­ká odběrná zařízení určená pro přímé připo­jení na zařízení veřejného rozvodu elektrické energie.

 

Zde šlo při vydání Vyhlášky o zařazení nové kategorie pracovníků, pro které jsou sta­noveny analogické požadavky jako pro ostat­ní kvalifikační stupně.

 

Ověřování znalostí pracovníků pro samo­statné projektování se týká těch pracovníků, kteří jsou v organizaci zařazeni do nomen­klatury samostatných projektantů, a zařaze­ní vyšších a ve výrobních organizacích těch pracovníků, kteří jsou zařazeni do nomen­klatury samostatných konstruktérů, a zařa­zení vyšších.

 

Při určování požadované nejkratší doby praxe a požadovaného druhu vzdělání se vy­cházelo z požadavků tarifně-kvalifikačního katalogu (TKK) stanovených k zařazení pra­covníka do příslušné kategorie, tj. např. sa­mostatný projektant, vedoucí projektant atd.

 

Požadavky na odborné vzdělání a dobu pra­xe byly tehdy uvedeny ve vyhlášce FMTIR č. 88/1975 Sb. V současnosti je třeba v jednot­livých případech vycházet z požadavků při za­řazování pracovníků v organizační struktuře.

 

Předmět zkoušky je obecně stanoven v § 10 odst. 1 Vyhlášky. K zajištění této povinnosti je třeba, aby organizace, s přihlédnutím k druhu a napětí elektrických zařízení, pro kterou je projektová činnost vykonávána, vymezila roz­sah předpisů, jež budou předmětem zkoušek.

 

Důraz se klade na znalosti ustanovení Vy­hlášky, norem ČSN 33 2000-4-41 a násled­ných, týkajících se předmětu projektování, a dále pak znalostí tvorby místních bezpeč­nostních předpisů a jejich obsahu. Z obec­ně závazných předpisů jde především o zá­koník práce, hospodářský zákoník, energe­tický zákon a příslušné předpisy související s projektováním.

 

Postup při zkouškách a naplnění ohlašo­vací povinnosti organizace orgánům dozoru a příslušné organizační složce organizace pro rozvod elektrické energie je shodný jako u § 8 Vyhlášky. Stejně tak jsou shodné požadavky na sestavení zkušební komise a její činnost.

 

V návaznosti na ustanovení § 12 odst. 5 Vyhlášky je organizace povinna ustavit pra­covníka odpovědného za řízení projektová­ní, popř. i jeho zástupce. Zodpovědnost těch­to pracovníků se netýká detailního způsobu zpracování (popř. obsahu) jednotlivé projek­tové dokumentace, ale spočívá především v metodickém vedení všech pracovníků pro­jektujících elektrická zařízení.

 

Při stanovení těchto pracovníků vychází organizace obvykle ze své organizační struk­tury a zařazuje tyto pracovníky na takový řídící stupeň, na kterém mohou realizovat metodické řízení projektování elektrických zařízení. Přitom např. u velké projektové or­ganizace, která má několik atelierů (projek­tových složek) na různých místech, vedou jednotlivé skupiny pracovníků projektují­cích elektrická zařízení pracovníci s kvalifi­kací pro řízení projektování. Tito pracovníci řídí bezprostředně činnost skupiny, zadáva­jí úkoly, kontrolují jejich plnění a odpovída­jí za obsah projektové dokumentace. V rám­ci celé projektové organizace je však určen pracovník odpovědný za řízení projektování po metodické stránce. Tento pracovník bude organizovat zkoušky a přezkušování projek­tantů elektrických zařízení, dbát na zvyšová­ní odbornosti pracovníků, zabezpečovat jed­notný výklad předpisů atd.

 

 

(1) Absolventi vysoké školy elektrotech­nické a absolventi přírodovědecké fakulty oboru fyziky, kteří pracují jako asistenti v la­boratořích škol všech stupňů, se považují na svých pracovištích za pracovníky pro řízení činnosti, pokud složili zkoušku v rozsahu sta­noveném v § 14 odst. 1. Jejich znalosti musí být ověřovány přezkoušením nejméně jednou za tři roky.

 

(2) Pracovníci vědeckých, výzkumných a vývojových ústavů, kteří mají vysokoškol­ské vzdělání, v rámci výuky složili zkoušku z elektrotechniky, elektroniky nebo fyziky nebo složili závěrečnou zkoušku z elektrotechniky nebo jaderné fyziky na střední odborné ško­le a kteří vykonávají experimentální práci na vymezených vědeckých, výzkumných nebo vývojových pracovištích, se považují za pracov­níky pro samostatnou činnost, pokud složili po zaškolení zkoušku v rozsahu stanoveném v § 14 odst. 1. Jejich znalosti musí být ově­řovány nejméně jednou za tři roky.

 

(3) Učitelé, kteří používají při výuce na školách elektrická zařízení pod napětím, po­važují se za pracovníky pro samostatnou čin­nost, musí však být v používání zařízení pro­kazatelně zaškoleni a jejich znalosti bez­pečnostních předpisů souvisejících s jejich činností musí být ověřovány přezkoušením nejméně jednou za tři roky.

 

(4) Zkoušení nebo přezkoušení pracovní­ků uvedených v odst. 1 až odst. 3 provede tří­členná zkušební komise, jejíž nejméně jeden člen musí mít některou z kvalifikací uvede­ných v § 7 až § 9. Komisi ustanovuje vedou­cí organizace.

 

Kvalifikační stupně ve zvláštních přípa­dech byly upřesněny na podkladě dosavad­ních zkušeností. Správný postup při dříve uvedených činnostech byl rozpracován ve vý­kladu a komentáři odsouhlaseném příslušný­mi orgány dozoru a byl vydán ministerstvem školství pro interní potřebu pracovníků.

 

(1) Organizace jsou povinny zajišťovat trvalé zvyšování odborné úrovně pracovníků uvedených v této Vyhlášce, soustavné doplňo­vání jejich znalostí v souladu s nejnovějšími poznatky vědy a techniky, zejména v oblasti předpisů k zajištění bezpečnosti práce a tech­nických zařízení, včetně technických norem souvisejících s jejich činností.

 

(2) Organizace smí pověřovat činností, řízením činnosti, samostatným projektová­ním nebo řízením projektování a vykonává­ním revizí jen pracovníky, kteří mají odpoví­dající kvalifikaci ve smyslu této Vyhlášky.

 

(3) Organizace, která pověřuje nejvýše dva pracovníky činností vyžadující kvalifika­ci nejméně podle § 5, musí zajistit, aby ales­poň jeden z nich měl kvalifikaci nejméně podle § 6.

 

(4) Organizace, která pověřuje více než dva pracovníky činností vyžadující kvalifika­ci nejméně podle § 5, musí zajistit, aby ale­spoň jeden z nich měl kvalifikaci podle § 7. Pro vedení všech pracovníků s kvalifikací nej­méně podle § 5 je organizace povinna usta­novit vedoucího, popř. i jeho zástupce. Tito pracovníci musí mít kvalifikaci podle § 8.

 

(5) Projektující organizace je povinna ustanovit pracovníka, který odpovídá za ří­zení projektování, popř. i jeho zástupce. Tito pracovníci musí mít kvalifikaci podle § 10.

 

(6) Organizace musí zajistit, aby žáci elektrotechnických oborů a zaškolovaní pracovníci prováděli na elektrických zařízeních jen takovou činnost, která odpovídá jejich postupně nabývaným odborným zna­lostem a vždy pod vedením určeného pra­covníka s kvalifikací odpovídající charak­teru činnosti.

 

Obdobně jsou povinnosti uvedené v § 12 odst. 1 Vyhlášky stanoveny i v jiných souvi­sejících předpisech (zákoníku práce apod.). Je vhodné, aby organizace (popř. organizací určený pracovník) rozpracovala systém sou­stavného doplňování znalostí pracovníků na jednotlivých stupních řízení organizace i při výkonu vlastní činnosti na elektrických zaří­zeních, včetně pracovníků řídících projekto­vání či samostatně projektujících elektrická zařízení. Vhodné je nejdříve si rozpracovat jednoduchý přehled pracovníků podle kva­lifikačních stupňů a pak je roztřídit do pří­padných skupin podle charakteru činnosti na elektrických zařízeních, tj. na elektrických zařízeních příslušného druhu a napětí. Tím si zajistí organizace i přehled o tom, se kterými druhy (skupinami) předpisů musí jednotlivé skupiny pracovníků seznamovat.

 

V návaznosti na organizační schéma orga­nizace je účelné určit odpovědného pracov­níka nebo pracovníky, kteří budou za plnění této povinnosti odpovídat. Tuto povinnost je třeba těmto pracovníkům konkrétně specifi­kovat v jejich pracovní náplni, tj. co a v ja­kém rozsahu bude jejich povinností.

 

Povinnost seznamovat se všemi předpi­sy souvisejícími s pracovní náplní jednotli­vých pracovníků vyplývá i ze zákoníku práce.

 

Pokud by např. došlo k neplnění určité povinnosti uvedené v předpisech pracovní­kem organizace, musí organizace prokázat, že s příslušným předpisem, popř. jejími kon­krétními či souvisejícími ustanoveními, které byly porušeny, pracovníka seznámila.

 

Je proto účelné stanovit, kdo v organiza­ci bude odpovídat za přenos těchto informací jednotlivým pracovníkům, aby mohli být tito pracovníci vždy seznámeni se všemi předpi­sy, které se na jejich činnost vztahují.

Pracovníci musejí nejdříve kvalifikaci získat a teprve poté mohou být organiza­cí příslušnou činností pověřováni. Je logic­ké, že organizace smí pověřovat pracovní­ky jen takovou činností, pro kterou si zna­losti pracovníka ověřila (nebo pro kterou mají znalosti ověřeny jinde a organiza­ce si i pro vlastní potřebu tuto skutečnost potvrdila), tedy pro činnost na elektric­kém zařízení příslušného druhu a napě­tí, tj. pro činnost na elektrických zařízeních, jako jsou např. kabelová vedení, venkovní ve­dení, trakční vedení, rozvodny, napájecí sta­nice, elektrická zařízení zdvihadel, zařízení nízkého napětí, vysokého a velmi vysokého napětí, elektrická zabezpečovací a spojovací zařízení a hromosvody.

 

Je třeba připomenout vazbu na ustano­vení § 14 odst. 1, § 14 odst. 5 a odst. 6 Vy­hlášky, kde je uvedeno, co je předmětem zkoušek a přezkoušení, a zdůraznit postup organizace při změně pracovního poměru pracovníka a při přerušení jeho činnosti na delší dobu.

 

K požadavkům uvedeným v § 12 odst. 3 a odst. 4 Vyhlášky lze společně uvést, že řeší, jak bývalé požadavky § 4 vyhlášky MPE č. 95/1961 Sb., tak zpřesňují a rozpracováva­jí dále požadavky na kvalifikaci pracovníků při konkrétní činnosti, zejména pak ty, které byly v praxi sice uznávány, ale takto přesně nebyly nikde specifikovány.

 

Vyhláška MPE č. 95/1961 Sb. požadovala určení odpovědné osoby za vykonávání pra­cí. Tento požadavek však platil pro všechny organizace bez rozdílu, tedy i pro ty, které měly i jen jednoho nebo dva pracovníky od­povídající kvalifikace, kteří vykonávali čin­nost na elektrických zařízeních.

 

Z § 12 odst. 4 Vyhlášky vyplývá, že orga­nizace musí v případech, kdy pověřuje činnos­tí na elektrických zařízeních tři a více pracov­níků s kvalifikací nejméně podle § 5, stanovit vedoucího všech pracovníků organizace, popř. i jeho zástupce. Tito pracovníci by měli mít své povinnosti přesně vymezeny v pracovní nápl­ni. Odpovídají za řízení činnosti na elektric­kém zařízení v určeném rozsahu.

 

Má-li organizace pouze dva pracovníky s kvalifikací nejméně podle § 5 a ti jsou po­věřováni činností, tj. obsluhou a prací na elek­trických zařízeních, nemusí organizace sta­novit vedoucího ve smyslu § 12 odst. 4 Vy­hlášky, ale musí zajistit, aby alespoň jeden z pracovníků měl kvalifikaci nejméně podle § 6, tedy pracovníka s kvalifikací pro samo­statné vykonávání činnosti.