Jubileum Ing. Ctibora Petrů, CSc. Před 75 lety se v české rodině úředníka Ředitelství ČSD v Košicích na Slovensku narodil Ctibor Petrů. Své životní jubileum oslavil 16. srpna 2005. Po událostech roku 1938 přesídlila rodina Petrů do Prahy, kde žije dodnes. V roce 1939 začal Ctibor Petrů svá středoškolská studia na bývalém Reálném gymnáziu v Praze VI ve Vratislavově ulici pod Vyšehradem. Po mnoha reformách, které provázely školství během okupace, ale i po jejím skončení, byla nastolena tzv. jednotná škola, v rámci které byla zavedena přírodovědná a technická specializace. To usnadnilo jeho přípravu na studium oblíbené elektrotechniky. Po úspěšném složení maturitní zkoušky s vyznamenáním v roce 1948 byl na základě poměrně přísného výběrového řízení přijat na Elektrotechnickou fakultu ČVUT v Praze. Odborné činnosti se začal věnovat již během studia, když pracoval v letech 1952 až 1953 jako pomocná vědecká síla v ústavu elektrických strojů na FE ČVUT u profesora Bašty. V roce 1953 nastoupil do zaměstnání jako vývojový inženýr v n. p. Křižík Karlín, na pracoviště vývoje rtuťových usměrňovačů. Při tomto zaměstnání pokračoval v dalším studiu a absolvoval zde tzv. kandidátskou vědeckou přípravu. Pro disertační práci si zvolil téma zpětných zápalů rtuťových usměrňovacích ventilů a jejich zkoušení. Práci s úspěchem obhájil před komisí, ve které tehdy působily známé osobnosti elektrotechniky, jako např. B. Heller nebo J. Osolsobě. Po ukončení doktorandského studia pan Ctibor Petrů nastoupil v roce 1955 jako vedoucí vědecký pracovník ve Výzkumném ústavu silnoproudé elektrotechniky v Běchovicích, kde postupně působil ve skupině usměrňovačů, ve zkušebně elektronických součástek a ve skupině výkonové elektroniky. Zde pracoval až do roku 1991, kdy odešel do důchodu. V odborné činnosti však aktivně pokračuje jako vedoucí soukromé konzultační firmy EIS. Vyjmenovat všechny oblasti, kterými se pan Petrů zabýval během svého odborného působení, by přesáhlo rámec tohoto článku. Proto alespoň ve stručnosti zmiňme výzkum a vývoj, kde se postupně věnoval skleněným rtuťovým usměrňovačům, kovovým zatavitelným rtuťovým ventilům, pravděpodobnosti zpětných zápalů rtuťových ventilů aj. Od roku 1973 se zaměřil na problematiku energetického rušení. Byl průkopníkem moderních kompenzátorů jalového výkonu STYCOS, využívajících bezkontaktní spínače, a plynule řiditelného kompenzačního filtru nn a vn (PLYCOS). Již více než deset let je členem výzkumného týmu v elektrotechnické firmě ELCOM, a. s. Bohatá je také jeho publikační, přednášková a částečně i pedagogická činnost. Významněji se angažoval v normotvorné oblasti (např. jako člen NK IEC TK 22, spoluautor návrhů norem o názvosloví součástek a měničů, navrhovatel první normy z oblasti energetického rušení nebo člen TK 47). Dále někdy zasedá ve zkušebních komisích a je občasným přednášejícím na ČVUT Praha a VUT Brno odborným garantem známých konferencí o EMC v elektrotechnice a energetice ERU, které se konají pravidelně každý sudý rok. Je autorem velkého počtu odborných publikací (asi 150 neveřejných zpráv a 50 veřejně publikovaných článků), spoluautorem oceněné knihy o problémech výkonové elektroniky (Hrbek a kol.). Často rovněž autorsky přispívá do časopisu ELEKTRO. Srdečně blahopřejeme k významnému životnímu jubileu nejenom za všechny spolupracovníky firmy ELCOM, a. s., ale také za všechny elektrotechniky, kteří pana Ctibora Petrů znají a váží si jeho dosavadní práce. Přejeme mu společně především hodně zdraví, fyzickou i psychickou svěžest a mnoho originálních a skvělých nápadů, kterými vždy oplýval. |