Jak zachovat členům energetického společenství zákaznická práva?
Eliška Beranová, Anna Francová | Frank Bold | www.fbadvokati.cz
Komunitní výrobu energie prostřednictvím energetických společenství (dále ES) má umožnit nový energetický zákon (dále EZ), který připravuje Ministerstvo průmyslu a obchodu. ES na úrovni bytových domů, sídlišť, obcí, i krajů se budou moci věnovat řadě činností od výroby elektřiny přes její skladování až po poskytování flexibility sítě.
Prostřednictvím členství v ES lze čerpat výhody plynoucí z účasti na elektroenergetickém trhu a výhody plynoucí ze statusu zákazníka. Ten poskytuje členům ES právní výsady, např. právo na bezplatnou změnu dodavatele elektřiny. Tohoto práva může člen ES využít např. v případě, kdy mu členství v ES přestane vyhovovat. V kontextu ČR se objevují obavy, že v případě ES fungujících v bytovém domě se sdruženým odběrným místem (SOM) nebude možné členům ES status zákazníka zachovat. ES pak navrhuje, jak zajistit, aby členové ES žijící v bytovém domě se SOM postavení zákazníka neztratili.
Podle evropské právní úpravy jsou členské státy povinny zajistit, aby členům ES zároveň zůstala zachována práva a povinnosti zákazníka. Zákazníkem je podle směrnice o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou každý konečný zákazník nakupující elektřinu pro vlastní potřebu. V kontextu bytového domu je podle evropského práva konečným zákazníkem každá domácnost bez ohledu na to, zda je nebo není členem ES. Teoreticky by proto žádný problém se zachováním zákaznických práv domácností v ES existovat neměl. V České republice však situaci komplikuje stávající EZ. Na nesoulad stávající definice zákazníka s evropskou právní úpravou upozorňuje Věcný záměr nového EZ.
Pokud by ES měla fungovat v kontextu stávajícího EZ, mohla by v bytových domech narazit na komplikace. Jednotlivé domácnosti by ztratily status zákazníka, pokud by ES dodávalo vyrobenou elektřinu přímým vedením do SOM na patě domu. Přestože je zřízení SOM z technického pohledu pro ES v bytových domech nejvhodnějším řešením pro dodávku a distribuci elektřiny mezi jednotlivé domácnosti, EZ výslovně uvádí, že zákazníkem je pouze osoba nakupující elektřinu pro vlastní užití v odběrném místě. Zákazníkem by tak byl pouze celý bytový dům se SOM, ale ne jednotlivé domácnosti. Nejenže by domácnosti ztratily mj. právo zákazníka na bezplatnou změnu dodavatele elektřiny, i kdyby se jim dodavatele přesto podařilo změnit, nemohl by nový dodavatel domácnosti dodávat elektřinu do SOM. Ze stávající definice zákazníka a přímého vedení v EZ vyplývá, že při použití přímého vedení může do jednoho SOM dodávat elektřinu pouze jeden dodavatel, jehož zákazníkem je tedy ES.
Domácnost by proto musela distribuční společnost požádat o zřízení nového odběrného místa, což je technicky možné, ale z pohledu domácnosti by šlo o zbytečnou komplikaci. Navíc by tím domácnosti vznikly náklady na uhrazení připojovacího poplatku a přišla by o výhodu přímých dodávek elektřiny z FVE na střeše domu. Je také problém, že pokud jsou domácnosti sdruženy v SOM, ztratí nárok na nákup elektřiny v tarifu D, což pro domácnosti v rámci energetické komunity znamená vyšší cenu elektřiny.
Přestože současné administrativně-právní prostředí existenci energetických komunit v bytových domech se SOM prakticky znemožňuje, existujesnadné legislativní řešení, jak zajistit, aby jednotlivé domácnosti status zákazníka po vstupu do ES neztratily. Nový EZ může tento problém vyřešit, pokud bude obsahovat:
– Eurokonformní definici pojmu zákazník. Status zákazníka by měl podle evropského práva náležet všem domácnostem, a nikoli pouze osobě nakupující elektřinu do SOM. Definice může být formulována např. tak, že zákazníkem je osoba nakupující elektřinu pro vlastní spotřebu v odběrném místě a osoba s vlastním podružným elektroměrem v rámci sdruženého odběrného místa. Případně lze převzít obecnější definici z německého EZ, který za zákazníka považuje mimo jiné každého koncového spotřebitele, tj. každou fyzickou i právnickou osobu nakupující energii pro vlastní spotřebu.
– Výslovné oprávnění, že do jednoho SOM může v případě využití přímého vedení dodávat elektřinu i další dodavatel. Tím dojde ke zpřístupnění SOM jak ES, tak i externím obchodníkům a výrobcům, kteří by mohli skrze SOM dodávat elektřinu domácnostem, jež z ES vystoupí nebo se do něj od začátku odmítnou zapojit.
– V prováděcí vyhlášce ERÚ č. 541/2005 Sb., tak aby definice odběratele kategorie D zahrnovala také Společenství vlastníků jednotek, případně družstva jako zákazníky spravující sdružená odběrná místa a virtuální sdružená místa v bytových domech.
Co se týče technických požadavků na fungování ES v bytových domech se SOM, bude nutné zajistit měření spotřeby elektřiny v každé domácnosti a zprostředkovat tyto informace distribuční společnosti (případně do centrální evidence odběrných míst). Splnění požadavků není technicky náročné, jelikož účetní měření spotřeby elektřiny v jednotlivých domácnostech bývá již nyní v bytových domech obvykle zajišťováno prostřednictvím podružných elektroměrů. Tyto údaje by tedy bylo možné poskytovat distribuční společnosti posíláním dat i z podružných elektroměrů (pokud to technický stav a konfigurace elektroměrů umožňuje).
Dalším řešením, které technické úpravy nevyžaduje, je zřízení virtuálního odběrného místa pro bytové domy. Jednotlivé fakturační elektroměry v bytovém domě by pak v datovém systému sloučily do jednoho odběrného místa, aniž by bylo potřeba v bytovém domě instalovat fyzické sdružené odběrné místo. Zároveň bude při měření elektřiny spotřebované v jednotlivých domácnostech potřeba odlišit, která část elektřiny pochází ze střešní FVE, a která od externího dodavatele. Tím se předejde situaci, kdy by domácnost platila externímu dodavateli i za elektřinu, kterou odebrala ze střešní FVE. Technicky lze tyto údaje zjistit instalací PLC jednotky s aplikací zaznamenávající toky elektřiny.
Obavám o budoucím fungování ES v bytových domech se SOM lze předejít přijetím nové právní úpravy, která bude potenciální existenci ES reflektovat. Především bude klíčové definovat jako zákazníka všechny koncové domácnosti a zároveň těmto domácnostem umožnit, aby mohly přes SOM i při využívání přímého vedení odebírat elektřinu od více dodavatelů. Do doby schválení nového EZ, tedy nejdříve v roce 2023, by bylo vhodné navrhované změny promítnout alespoň do novelizace stávajícího EZ.