Ing. Jaroslav Melen
soudní znalec v oboru bezpečnost práce se specializací v elektrotechnice, člen redakční rady Elektro
Dne 27. dubna oslavil náš kolega pan Ing. Jaroslav Melen „pětašedesátku“. Za redakci Elektro i za kolegy z redakční rady přejeme panu Melenovi stálé zdraví a i nadále pevné nervy při zkvalitňování úrovně naší elektrotechniky, do které postupující doba vnáší mnoho a mnoho nových problémů.
Rodák z Velkého Oseku v okrese Kolín je osobnost známá v oboru elektrotechniky coby odborník a specialista, který se dlouhodobě a velkou měrou zasloužil o rozvoj a zkvalitnění bezpečnosti práce v oblasti elektrických zařízení.
Absolvent strojní průmyslovky v České Lípě, Fakulty elektrotechniky ČVUT Praha a postgraduálního studia se specializací na techniku prostředí a bezpečnost práce. Ve své profesní kariéře působil vždy ve funkcích, které obnášely břímě dozoru a odpovědnosti za bezpečnost elektrických zařízení a ochranu zdraví jejich uživatelů. I proto, a také díky své erudovanosti v oboru se pan Ing. J. Melen stal autorem množství realizovaných podnětů ke změnám a úpravám příslušných ČSN, autorem publikací a článků k tematice bezpečnosti, spoluautorem softwarových produktů pro prevenci, údržbu, kontroly a revize zařízení, je též spoluautorem mnoha právních předpisů na toto téma.
V současné době je Ing. J. Melen činný především ve vzdělávací oblasti – semináře a přednášky s problematikou bezpečnosti práce, ochrany zdraví při práci a revizí elektrických zařízení jsou určeny zejména revizním technikům, projektantům a dalším odborníkům v elektrotechnice. Nezanedbatelná je i jeho činnost jako soudního znalce v oboru bezpečnosti práce se specializací v elektrotechnice.
Jeho schopnosti přenést své zkušenosti a poznatky do psané a informativní formy s povděkem využívá i naše redakce, kde mimo autorskou funkci se pan Ing. J. Melen podílí i na činnosti redakční rady.
Kolegu Ing. Jaroslava Melena jsme v polovině dubna zastihli v Praze na semináři ESČ po přednášce pro revizní techniky. Účelem schůzky nebylo pouze předání nové publikace „Vnější vlivy – Teorie a praxe“, jejímž je autorem, redakci (bližší podrobnosti k publikaci viz str. 58), ale též jsme tak kromě poblahopřání k narozeninám mohli panu Melenovi položit několik otázek.
Máte nějakého koníčka nebo je vedle elektrotechniky nějaký jiný obor, kterému se věnujete?
Jakékoliv řemeslné práce. Již od sedmé třídy základní školy jsem si plánoval, že budu mít zámečnickou dílnu. Inspirace? Můj tatínek, vyučený soustružník a slévač kovů - v té době se „vyráběly na koleně“ pračky. Pozdější praxe tomu chtěla, že nakonec jsem zůstal u domácí dílny a v současné době renovuji automobil Dacia 1300, rok výroby 1972. To byl vůz tehdy montovaný v Rumunsku z dílů Renault 12. A v roce 1972 to byl můj první nový automobil.
Kdo vás profesně nejvíce ovlivnil?
Nepochybně můj tatínek, jako soustružník se smyslem pro přesnost. Navíc, víte, já jsem původem strojař, a když u nás začala elektrotechnika pronikat do řízení strojů, tak shodou časových okolností nás učil základům elektrotechniky na strojní průmyslovce můj dodnes stálý vzor Ing. Emil Kollert. Snad mu mohu i tímto zopakovat svoje poděkování. Kéž bych já v jeho letech uměl to, co on ještě dnes dokáže.
Jakou hudbu máte rád?
Nerad používám termín „vážná hudba“, protože každý autor to myslel při tvorbě vážně. Tak raději řeknu „klasická hudba“. A z ní pak tu, která lahodí uchu a povznáší ducha. Nevylučuji však ani populární písňovou tvorbu. Musí to být ale taková, kde se zpívá o něčem, co člověka nutí o smyslu textu přemýšlet.
Hrajete na nějaký hudební nástroj?
Bohužel ne a závidím těm, kteří umějí hrát na jakýkoliv nástroj.
Jaká literatura vás zajímá?
Historická, politologická, románová a cestopisná.
Co sport, fandíte zvlášť některému?
Sport mne minul. A dnes, kdy je nejen vrcholový sport „o penězích“, ztrácí, alespoň podle mého názoru, pojem fandění svůj původní význam.
Řídíte se nějakým životním krédem nebo máte nějakou konkrétní profesionální zásadu?
Nevím, zda je to krédem, ale tvrdím, že ... „nic, krom nového týdne, nezačíná v pondělí.“ Proto říkám: „Chceš-li rozumět dnešku a alespoň trochu vidět do zítřka, ptej se svého otce a děda, a to včas, dokud se máš koho ptát.“
A „profesionální zásada“? Promiňte, ale to je nesprávně položená otázka. Profesní zásady totiž nelze oddělovat od zásad obecné morálky. Tak tedy: „Cti názor druhého, přemýšlej o něm a možná přijdeš i na to, že má v mnohém pravdu - i tobě to pomůže svůj názor třeba i poopravit. Jen tak se lze dobrat pokroku.“
Takže ještě jednou – k narozeninám blahopřejeme!
(jk)