časopis z vydavatelství
FCC PUBLIC

Aktuální vydání

Číslo 12/2021 vyšlo
tiskem 1. 12. 2021. V elektronické verzi na webu ihned. 

Téma: Měření, zkoušení, péče o jakost

Trh, obchod, podnikání
Na co si dát pozor při změně dodavatele energie?

Indukční ohřev (7) – dokončení

|

číslo 5/2003

repetitorium

Indukční ohřev (7) – dokončení

prof. Václav Černý

7. Lisování zatepla

Indukční ohřev se dobře uplatňuje i při lisování strojních součástí zatepla a při spojování zděřemi. Tento druh pevného spojení je vhodný zejména pro spojování velkých a těžkých součástek, které přenášejí velký krouticí moment a u nichž musí být zaručeno přesné souosé spojení. Lisování zatepla předpokládá, že součástky se nerozebírají, popř. se rozebírají jen velmi zřídka.

Lisování zatepla se používá např. pro spojování nákolků železničních kol, pro spojování hřídelových spojek nebo při spojování velkých pomaloběžných věnců složených z několika segmentů. Styková plocha obvykle bývá válcová nebo mírně kuželová. Zděře běžně mají tvar kruhového nebo oválného prstence. Na obr. 25 je typické uspořádání kruhové prstencové zděře.

Obr. 25. Obr. 26.

Na obr. 26 je plochá desková zděř pro spojování segmentů velkých věnců. Na obr. 27 je naznačen postup při nalisování a demontáži válcové duté zděře (3) na plný válcový díl (4). Vnitřní průměr zděře 3 je zastudena menší než vnější průměr plného dílu 4. Vzájemný přesah je označen R0. Při ohřátí zděře 3 se zvětší její vnitřní průměr tak, aby šla nasunout na válcový díl 4. Po vychladnutí nastane v důsledku vzniklého radiálního tlaku k pevné spojení obou částí.

Technologicky náročnější operací je zde demontáž spoje. Vnější část, tj. zděř, se musí ohřát tak, aby radiální tepelná dilatace R byla větší než přesah zastudena R0, tedy na hodnotu R > R0.

Indukčním ohřevem lze vytvořit takové podmínky, že se vnější díl 3 ohřeje na teplotu daleko vyšší než díl 4 a spojení je tak možné rozebrat. Řešení tohoto problému je technicky velmi obtížné. Ve zprávě [3] je uvedeno originální výpočetní řešení konkrétního příkladu a jsou zde obsaženy i ověřovací experimentální výsledky.

Obr. 27.

8. Závěr

Indukční ohřev je progresivní a energeticky úsporná technologie. Při indukčním ohřevu nevznikají kromě tepla žádné ekologicky závadné zplodiny.

Indukční jednoúčelová zařízení lze snadno zapojit do procesu automatické výroby. Kromě toho se vyrábějí i malé víceúčelové přístroje, jež jsou vhodné pro kusovou výrobu.

V této části repetitoria měli čtenáři možnost seznámit se s obecnými základními vztahy indukčního ohřevu, indukčními pecemi, indukčním pájením, svařováním, kalením, vytvrzováním a lisováním zatepla.

Literatura:

[1] BAAKE, E.: Induktive Erwärmung (Folge 1). Elektrowärme International, 2001, Heft 1, März.

[2] BAAKE, E.: Induktive Schmelzen (Folge 2). Elektrowärme International, 2001, Heft 2, Juni.

[3] BENKOWSKY, G.: Induktionserwärmung. VEB Verlag Technik, Berlin, 1980.

[4] DZLIEV, S. – CONRAD, H.: Induktives Löten von Kupferschienen. Elektrowärme International, 2001, Heft 3, September.

[5] DOLEŽEL, I. – ULRYCH, B. – ŠKOPEK, M. – BAGRLIK, J.: Modelování indukčního ohřevu kovových materiálů a souvisejících technologických procesů. Část I. ELEKTRO, 12/2001, s. 6–8.

[6] DOLEŽEL, I. – ULRYCH, B. – ŠKOPEK, M. – BAGRLIK, J.: Modelování indukčního ohřevu kovových materiálů a souvisejících technologických procesů. Část II. ELEKTRO, 2/2002, s. 4–7.