Mezinárodní strojírenský veletrh Historie areálu BVV 20. až 24. září 2004, Výstaviště Brno Město Brno má bohatou historii. Kromě mnoha dalších zajímavostí je areál Výstaviště jedním z jeho klenotů. I historie obchodu je v tomto druhém největším městě České republiky velmi dávná a také poučná. 1243 Český král Václav I. udělil Brnu městská práva, včetně práva pořádat jednou ročně Výroční trh svatodušní. 1647 Brno pořádalo šest výročních trhů ročně za účasti kupců z cizích zemí. 19. století 1851 Roční obrat brněnských výročních trhů dosáhl 16 milionů zlatých (polovina obratu tehdejších lipských veletrhů). 1888–1889 Konala se zde velká Císařská jubilejní výstava. 1899 Podán první návrh na zřízení výstaviště v Brně. 20. století 1921 Založena společnost Brněnské výstavní trhy. 1922 V srpnu se konaly první Brněnské výstavní trhy. 1928 Dokončena výstavba brněnského výstaviště. Architektem hlavního pavilonu výstaviště (dnes pavilon A) byl Ing. Dr. Jaroslav Valenta, autorem projektu železobetonové konstrukce architekt Emil Králík. Pavilon má 12 500 m2 hrubé výstavní plochy. 1928 Na novém brněnském výstavišti byla uspořádána od května do září Výstava soudobé kultury v Československu. 1939–1945 Brněnské výstaviště sloužilo německé policii a wehrmachtu. 1949 Konaly se zde první poválečné Brněnské výstavní trhy. 1955 Byla zde uspořádána první Výstava československého strojírenství (pokračovala v roce 1956 a 1957). 1959 Dokončena dostavba brněnského výstaviště, včetně jeho dosud největšího pavilonu Z. Pavilon má 20 000 m2 hrubé plochy, výška kopule pavilonu je přes 30 m a rozpětí přes 90 m. Autory pavilonu byli Ing. arch. Zdeněk Denk, Ing. arch. Zdeněk Pospíšil, Ing. arch. Milan Steinhauser. Autorství kopule pavilonu patří profesoru brněnské techniky Ing. Dr. Ferdinandu Ledererovi. 1959 V září se uskutečnil první Mezinárodní strojírenský veletrh. Veletrhu se zúčastnilo 432 vystavovatelů z 29 zemí a navštívilo jej 240 000 návštěvníků (z toho 13 000 ze zahraničí). 1960 Vznikl podnik zahraničního obchodu Brněnské veletrhy a výstavy, který převzal správu brněnského výstaviště. 1960 Podnik Brněnské veletrhy a výstavy byl přijat do Mezinárodní veletržní unie (Union des Foires Internationales), sídlící v Paříži. | | 1965 Uspořádány první Kontraktační a prodejní výstavy Brno (konaly se každoročně až do roku 1996). 1968 Uskutečnila se první specializovaná Výstava obalové techniky (později nazvaná Embax). 1969 Uskutečnila se první výstava pro svařování Welding. 1970 Konaly se poprvé Mezinárodní veletrhy spotřebního zboží. 1970 Uskutečnil se první průzkum návštěvnosti na brněnském výstavišti. 1970 Uspořádána poprvé Mezinárodní slévárenská výstava Fondex. 1970 Uspořádána poprvé výstava Invex. 1973 Dostaven a dán do provozu nový pavilon D. 1975 Dokončen první projekt tzv. corporate designu BVV. 1978 Na brněnském výstavišti se uskutečnilo mezinárodní symposium Veletrhy v roce 2000. 1980 Konalo se zde celkem dvanáct mezinárodních veletrhů a výstav. Vystavovalo na nich přes 3 000 firem a navštívil je 1 015 000 návštěvníků. 1981 Poprvé se zde konal Mezinárodní veletrh Intrama. 1990 Vznikla akciová společnost Brněnské veletrhy a výstavy. 1990 Poprvé se konal Mezinárodní veletrh Envibrno. 1991 Poprvé se konal Mezinárodní veletrh GO. 1991 Poprvé se konaly Mezinárodní výstava Rehaprotex, Mezinárodní veletrh Simet, veletrh Pyros a evropské setkání hasičů Pyromeeting. 1992 Poprvé se konaly Mezinárodní veletrh Fibex, Mezinárodní veletrh Vinex, Mezinárodní veletrh Pivex a Mezinárodní veletrh Autotec. 1993 Poprvé se konaly Mezinárodní veletrh Idet, Mezinárodní veletrh Mefa a veletrhy Styl, Kabo, MDK a Interprotec. Poprvé se také uskutečnila výstava Regiontour. 1994 Dány do provozu kryté nadzemní průchody mezi pavilony E, B, D a C. 1994 Poprvé se zde konaly mezinárodní veletrhy Techagro a Wood-tec. 1995 Poprvé zde byly uspořádány veletrhy Opta, Vetex, Urbis, Autosalon a Venia. 1996 Byl dán do provozu nový pavilon G s hrubou výstavní plochou 11 200 m2. Brněnské výstaviště má k dispozici 193 000 m2 hrubé výstavní plochy, z toho 102 000 m2 v pavilonech. Autory projektu byli Ing. arch. Viktor Rudiš, Ing. arch. Martin Rudiš a Ing. arch. Zdenka Vydrová. 1996 Poprvé uspořádány veletrhy Ibucob, Texpo, Mezinárodní stavební veletrh IBF, veletrh Radar a výstava Propet. | | 1997 Poprvé uspořádány veletrhy Fruvex a Silva Regina. 1998 K 70. výroční vzniku brněnského výstaviště byla uspořádána mezinárodní konference Křižovatka evropské kultury, mezinárodní seminář Mezinárodní veletrhy v současné Evropě a společně s magistrátem města Brna vydána kniha Město a veletrhy. Moravská galerie uspořádala s podnikem BVV výstavu historických veletržních a výstavních plakátů. 1998 V červnu se stala majoritním vlastníkem akciové společnosti Brněnské veletrhy a výstavy německá veletržní správa Messe Düsseldorf. 1998 Zřízena a dána do provozu Stálá výstava rodinných domů EDEN 3000. 1999 Dán do provozu další nadzemní průchod mezi pavilonem C a A. 2000 Dokončen a dán do provozu nový pavilon V na zastavěném prostoru 12 836 m2 a čisté výstavní ploše 7 701 m2. Generálním projektantem výstavby pavilonu byl Ing. arch. J. Dokoupil. Generálním dodavatelem stavby byla firma Železniční stavitelství Brno. Dokončena dostavba vícepodlažních parkovacích garáží EXPOPARKING pro 890 osobních vozidel. Zastavěná plocha 4 860 m2, podlažní plocha 23 438 m2. 2001 1. listopadu 2001 nabylo platnosti pravomocné rozhodnutí Krajského soudu v Brně ze dne 24. října 2001 o fúzi akciových společností Brněnské veletrhy a výstavy (BVV) a Veletrhy Brno. Společnost Veletrhy Brno, a. s., se stala právním nástupcem BVV a ke dni sloučení převzala veškeré obchodní jmění zanikající společnosti BVV. 2002 Pořádání prvního ročníku veletrhu SPORT Life, rozhodnutí o výstavbě nového pavilonu F (s termínem dokončení v srpnu 2003), realizace pilotního projektu wireless – zasíťování areálu pro bezdrátové internetové připojení (termín dokončení v únoru 2003). Firma obsadila deváté místo v prestižní soutěži Czech Top 100. Pavilony areálu brněnského výstaviště slouží i ke sportovním utkáním, letos např. pro mezistátní utkání v tenisu mezi ČR a Španělskem. (S použitím materiálu BVV připravila redakce ELEKTRO.) |