| Energetika – čistá uhelná technologie Po „úprku k plynu„ v 90. letech dvacátého století se pro svou všeobecnou dostupnost a stabilní cenu opět celosvětově dostává do popředí uhlí. V souvislosti s energetickou závislostí na trhu s ropou a zemním plynem a zvětšujícím se problémem snahy pokrýt rostoucí energetickou poptávkou se jeví uhlí jak ekonomicky, tak politicky jako reálná volba. Politici a průmysloví odborníci doufají, že rozvoj CCT (Clean Coal Technology, čistá uhelná technologie) učiní z uhlí přijatelné palivo také pro všechny ekologicky smýšlející občany. Jde především o technologie IGCC (Integrated Gas Combined Cycle, integrovaný kombinovaný cyklus zplyňování uhlí), AFBC (Atmospheric Fluidized-Bed Combustion, atmosférické fluidní roštové spalování) a PFBC (Pressurised Fluidised Bed Combustion, tlakové fluidní roštové spalování). Tyto pokrokové technologie mají vyšší energetickou účinnost využití uhlí při výrobě elektřiny a tepla při současném snížení emisí SO2, CO2, NOx a pevných částic oproti klasické uhelné tepelné elektrárně. Podle posledních statistik IEA (International Energy Agency, Mezinárodní energetická agentura) poroste globální roční poptávka po uhlí v průměru o 1,4 % a v roce 2030 roční spotřeba přesáhne sedm miliard tun. Jak uvádí IEA, lidstvo se v dohledné době nedokáže zbavit závislosti na fosilních palivech, a tak uhlí a ropa zůstanou klíčovými energetickými zdroji. Růst poptávky po elektrické energii je především veden novými, bouřlivě se rozvíjejícími ekonomikami (např. Čínou, která má značné zásoby uhlí a buduje neobvyklou rychlostí nové uhelné elektrárny). Vlivem tohoto trendu dochází k posunu v diskusi z tématu, „zda spalovat uhlí“ na téma „jak ho spalovat„. |
