| Emil Kolben – český průmyslník a zakladatel Kolbenky Emil Kolben se narodil jako jedno z deseti dětí v rodině domkáře. Studoval na reálném gymnáziu v Praze a pokračoval studiem strojnictví a elektrotechniky na Vysoké škole technické též v Praze. Vzhledem k rodinným finančním poměrům se během studia o sebe musel postarat sám. Po jeho absolvování obdržel cestovní stipendium (1 200 zlatých) a procestoval Evropu (Švýcarsko, Francii, Anglii). Poté se vydal na pět let do USA. Pracoval v Edisonově závodě a později v jeho laboratoři. T. A. Edison brzy poznal jeho schopnosti a jmenoval jej šéfem svých technických kanceláří i zkušebních laboratoří v Shenectady. V roce 1889 se E. Kolben v USA seznámil s dalším velkým vynálezcem a badatelem, s Nikolou Teslou. Přestože zde získal neocenitelné zkušenosti, s Edisonem se rozešel, zejména proto, že Edison byl na rozdíl od Kolbena nesmiřitelným zastáncem stejnosměrného proudu. Budoucnost však dala za pravdu Kolbenovi. Ten se v roce 1892 vrátil do Evropy a čtyři roky pracoval jako hlavní inženýr ve švýcarském Curychu u firmy Oerlikon. V roce 1896 přijel zpět do Prahy.  Ing. Dr. techn. h. c. Emil Kolben
*1. listopadu 1862, Stránčice u Prahy
† 3. července 1943, koncentrační tábor Terezín Dne 6. září 1896, tedy před 110 lety, založil inženýr Emil Kolben východně od Prahy „v městysi Vysočanech„ elektrotechnickou továrnu, která byla 29. října téhož roku zapsána do firemního rejstříku jako komanditní společnost Kolben a spol. elektrotechnická továrna. Továrna se specializovala na výrobu strojů a zařízení pro velké parní a vodní elektrárny. V roce 1921 se Kolbenův podnik sloučil s Českomoravskou strojírnou v Českomoravskou-Kolben a v roce 1927 s továrnou Breitfeld-Daněk. Tak vznikl mohutný podnik Českomoravská-Kolben-Daněk (ČKD) se 14 000 zaměstnanci, který byl schopen konkurovat i Škodovým závodům. Kolben se tak stal nejvýznamnějším zakladatelem elektrotechnického průmyslu u nás a proslavil um a dovednost českých rukou po celém světě. V červnu 1943 byl Emil Kolben pro svůj židovský původ zatčen gestapem a transportován do Terezína, kde 3. července 1943 zemřel. Přestože „Kolbenka„ patřila k sloupům českého průmyslu a strojírenství i v době po první světové válce, o jejím zakladateli a tvůrci se jako o kapitalistovi nesmělo v období „budování socialismu„ vůbec hovořit. Teprve po roce 1989 se Kolbenovi dostalo satisfakce: jeho jméno nese jedna ze stanic metra trasy B a také ulice v Praze 9. Obec Stránčice mu vrátila čestné občanství (zrušené nacisty) in memoriam, 26. září 2006 byla odhalena jeho pamětní deska na vysočanské radnici a uděleno čestné občanství Prahy 9. Ovšem, tak jako tak, Kolbenova elektrotechnická továrna byla z mapy Prahy a Vysočan v podstatě zcela vymazána. (jk) | 
