Elektrotechnika a zákon č. 179/2006 Sb.

 

 

Ale pěkně po pořádku. Ekonomický vývoj v České republice, vývoj na trhu práce na přelomu druhého a třetího tisíciletí s sebou přinesl některé nové prvky. Např. se začíná projevovat nedostatek osob s výučním listem, tedy vyučených řemeslníků. Dalším jevem, který je často zmiňován v uvedeném období, kdy se naplno rozbíhá přechod ekonomiky z centrálně řízeného modelu na model tržně ekonomický, je strnulost trhu práce. Lidé mají nějaké vzdělání, nějakou kvalifikaci, kterou ve značné míře získali ještě v období socializmu, a jsou tím do značné míry omezeni, svázáni. Jejich možnosti uplatnění se na trhu práce se ukázaly jako velmi limitované. V době zániku velkých národních či státních podniků a vzniku obchodních společností, které se potřebují uplatnit na trhu, je nemožnost získat kvalifikované pracovníky nepochybně nežádoucí brzdou.

 

V této souvislosti se objevuje myšlenka vytvořit možnost, jak rychle (během několika týdnů) získat určitou kvalifikaci či změnit kvalifikaci stávající, o níž už není na trhu práce zájem. Jde v podstatě o uzákonění možnosti přizpůsobit se poměrně rychle požadavkům trhu práce.

 

A jsme u zákona č. 179/2006 Sb. Na tomto místě je nutné zdůraznit, že zmíněný zákon se nezabývá jen elektrotechnikou. Na internetové adrese www.narodni-kvalifikace.cz je možné nalézt seznam dílčích kvalifikací i z oborů jiných – gastronomie, zemědělství a výživy, dále z oblastí velmi specifických – např. hrobník, sommelier, člen horské služby a další.

 

Ale držme se elektrotechniky. Už v úvodu tohoto článku je užit pojem „hodnoticí standard“, později potom „dílčí kvalifikace“. Co tyto a další pojmy znamenají, bude vysvětleno v následujícím přehledu:

Kompletní výčet příslušnosti ústředních správních úřadů k autorizacím obsahuje příloha k zákonu. Autorizující orgán rozhoduje o udělení autorizace fyzické nebo právnické osobě ve správním řízení na základě žádosti této osoby;

Současný stav ve vztahu elektrotechnika a zákon č. 179/2006 Sb. je dán schválením příslušných standardů:

Data schválení příslušných standardů jsou zde uvedeny, protože jsou to současně data, kdy mohou zájemci o autorizaci začít psát své žádosti a uchazeči o získání dílčí kvalifikace se mohou seznámit s náplní standardů a dozvědět se tak, co musí znát a umět, jak bude zkouška probíhat atd. Současný seznam dílčích kvalifikací se schválenými standardy jistě není konečný a bude se dále rozšiřovat.

 

Je zřejmé, že jedna věc je přijetí zákona a jeho účinnost a druhá jeho praktická aplikace, která je podmíněna schválením uvedených standardů. K DK Elektromechanik pro TZ byly standardy schváleny 11. července loňského roku, ale díky nutnému legislativnímu procesu (již zmíněné správní řízení) byly autorizace žadatelům uděleny později a na internetu se kontakty na autorizované osoby objevily až v prosinci 2008.

 

Podle informací z MPO z dubna tohoto roku dosud žádné osvědčení v DK Elektromechanik pro TZ nebylo vydáno. A je velmi pravděpodobné, že ani v dalších uvedených dílčích kvalifikacích z oblasti elektrotechniky. Není divu – informace o zákonu mezi veřejnost ještě nepronikla. Zkušenost autora tohoto článku ukazuje, že zřejmě ani na úřadech práce nedostávají lidé informace, které by jim mohly pomoci ve zlepšení postavení na trhu práce, a to nejen v oblasti elektrotechniky. Záměrem autora této stati je napomoci proniknutí zákona do života.

 

Z hlediska odborně elektrotechnického, a tady je zřejmá úloha časopisu Elektro a jeho čtenářů, může být tento článek podnětem k diskuzi. Jaký je rozdíl mezi vyučeným elektrikářem (tzn. držitelem výučního listu) a elektromechanikem pro TZ podle zákona č. 179/2006 Sb. (tzn. držitelem osvědčení o této dílčí kvalifikaci)? Pozná rozdíl personalista firmy, který rozhoduje o přijetí nového zaměstnance? Jaká je vazba kvalifikace získané podle zákona č. 179/2006 Sb. na vyhlášku č. 50/1978 Sb.? Jaký smysl vůbec má takové osvědčení o dílčí kvalifikaci?

 

Otázek se nabízí mnoho, odpovědí také. Ale není v možnostech jednoho článku vše vysvětlit a dát na vše vyčerpávající odpovědi. Autor tohoto článku, učitel na jedné pražské střední škole a držitel autorizace pro DK Elektromechanik pro TZ, spíš věří, že čtenářům časopisu Elektro poskytnul téma, o němž má smysl vést polemiku. Mezi čtenáři jsou jistě i podnikatelé, kteří mezi svými zaměstnanci mají někoho, kdo sice v oblasti silnoproudé elektrotechniky už řadu let pracuje, ale nemá na to „papír“. Právě pro tyto lidi je určen dosud opomíjený zákon č. 179/2006 Sb.