Elektroinstalace a vnější vlivy (3. část – dokončení)

Vnější vlivy u bytových domů

U vícepodlažních bytových domů je vždy nutné vycházet z předpokladu, že nelze jednoznačně stanovit, že v objektu bude v souladu s podmínkami ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 „malý počet osob“. Proto je třeba volit vnější vliv vyšší než BD1.

POZNÁMKA: Za bytové domy se považují objekty určené k bydlení s více než třemi byty.

Vnější vliv BD1 je možné aplikovat na rodinné domy a jednopodlažní (přízemní) bytové domy, kde je možný únik z bytu na okolní terén. Za tento únik lze považovat i možnost opustit místnosti bytu otevřenými francouzskými okny, dveřmi na terasu, které přímo navazují na okolní terén, apod.

U objektů pro bydlení určených k bydlení osob se zdravotním postižením je vždy v protokolu o určení vnějších vlivů třeba určit u třídy vnějšího vlivu BA 3 (osoby se zdravotním postižením) bližší specifikaci zdravotního postižení osob, pro které jsou byty určeny.

POZNÁMKA: Zde je nutné především vycházet z vyhlášky č. 398/2009, o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb.

Jak definovat osoby mentálně postižené

Osoby mentálně postižené – pro účely určení vnějšího vlivu lze stanovit, že jde o osoby neschopné přijmout a aplikovat informaci o možném hrozícím nebezpečí z nevhodného zacházení s elektrickým zařízením.

Do této skupiny se nezařazují děti, které nejsou schopny přijmout a aplikovat informaci o možném nebezpečí hrozícím z nevhodného zacházení s elektrickým zařízením s ohledem na svůj věk.

Zřizují-li se v místnosti bytu elektrická zařízení pro podporu životních funkcí, je třeba postupovat v souladu s požadavky uvedenými v ČSN 332000-7-710, tzn. že je nutné klasifikovat zdravotnický prostor. Prostor musí být klasifikován ve spolupráci se zodpovědnými pracovníky zdravotnického zařízení, které bude elektroinstalaci používat. Pro klasifikaci zdravotnického prostoru je nezbytné, aby zdravotnický personál uvedl, jaké zdravotnické procedury se budou v prostoru provádět a jaké budou používány přístroje. Příslušná klasifikace zdravotnických prostorů musí být určena na základě zamýšleného používání.

Vnější vlivy v kuchyních

V tomto případě jde o:

– Velkokapacitní kuchyni – gastronomické zařízení obvykle určené pro kompletní výrobu velkého množství pokrmů z potravinářských surovin.
– Kuchyni pro úpravu dovezených hotových jídel – místnost u stravovacího zařízení vybavená pro ohřev, popř. dokončení hotových hlavních jídel. Její součástí může být i přípravna, která je využívána pro krájení a přípravu doplňkového prodeje.

Neuplatňuje se obvykle pro:

– Bytovou kuchyni – místnost v lidském obydlí, která slouží k přípravě jídla a ve které probíhá jeho úprava.
– Čajovou kuchyni – místnost obvykle navazující na pracoviště určená pro příležitostnou přípravu teplých nápojů, popř. i ohřev donesených pokrmů jednotlivými zaměstnanci.
– Kuchyňský kout – vymezený prostor v obývací místnosti sloužící ke stejnému účelu jako bytová kuchyně. Obývací místnost s kuchyňským koutem může být také označována jako obytná kuchyně.
– Kuchyňský blok – jde o výrobek (obvykle vzhledově skříň) obsahující základní vybavení pro kuchyňské práce, tj. minimálně vařič, mycí dřez s odpadem a přívodem vody (alternativně i s malým průtokovým ohřívačem vody) a malou chladničkou.

Základní informativní podklady o vnějších vlivech kategorie A pro vypracování protokolu o určení vnějších vlivů dodává zpracovatel gastronomické technologie. Jestliže dodavatelem není určeno jinak, platí:
– Okolo mycích stolů pro přípravu potravin je do vzdálenosti 1,5 m vnější vliv třídy AD2.
– Okolo mycích dřezů a stolů pro mytí nádobí je do vzdálenosti 1,5 m vnější vliv třídy AD2.
– Ve vnitřním prostoru odsávacího zákrytu – digestoře – je vnější vliv třídy AD2.
– V prostorech vybavených podlahovou vpustí se v době provádění sanitace a do vyschnutí vyskytuje vnější vliv třídy AD3 do výše 0,2 m nad podlahou.
– V kuchyni nad úrovní vařičů, tálů sporáků, nad kotli nad pečicími pánvemi, nad fritézami a obdobnými tepelnými spotřebiči se vyskytuje vnější vliv třídy AA6. Je-li vždy souběžně s činností uvedených spotřebičů v kuchyni v provozu vzduchotechnika (klimatizace), není obvykle nutné tuto třídu vnějšího vlivu rozšiřovat.
– Rozsah tříd vnějších vlivů uvedených v předcházejících bodech je považován za obvyklý, používají-li se k zajištění údržby a čistoty kuchyňských provozů běžná úklidová zařízení a pomůcky (ruční čištění, čisticí stroje), a nikoliv čištění ostřikem vodou.
– Nad místy přípravy a skladování nekrytých potravin se vyskytuje vnější vliv třídy BE4.

Tab. 1. Vnější vlivy a schopnost osob

Tab. 2. Forma výskytu vody a jednotlivé stupně ochrany krytem

O co je nutné se opírat při určování „krytí“ elektrického zařízení a co se zanedbává

Je nutné mít stále na paměti, že ČSN EN 60529 Stupně ochrany krytem (krytí – kód IP) přesně udává způsoby zkoušek elektrického zařízení z hlediska vnikání předmětů a vlhkosti (vody). V normách se vždy uvádí opatření u elektrických zařízení oproti účinkům vody. Platí to však i pro ostatní kapaliny se stejnými či obdobnými elektrickými vlastnostmi.

Z uvedených způsobů zkoušek (jak jsou tyto zkoušky stanoveny a popsány v ČSN EN 60529) je patrné, že třída vyššího stupně nemusí v sobě nutně obsahovat pokrytí vnějších vlivů nižších stupňů.

Proto musí mít zařízení, které může být vystaveno např. mělkému zanoření do vody (které však do 30 min pomine) a zároveň proudu stříkající vody (tato z něho však stéká, ale může být příčinou již zmíněného mělkého zanoření) stupeň ochrany krytem IPX4 a současně IPX7 (jak je uvedeno v ČSN 33 2000- 7-702 ed. 3).

Dále je nutné si uvědomit, že podmínky pro AD8, a tedy i zkoušky, jsou buďto:
– uvedeny v příslušné normě pro výrobek, anebo
– neexistuje-li výrobková norma, jsou zkušební podmínky předmětem dohody mezi výrobcem a uživatelem; tyto podmínky musí být v každém případě přísnější než pro stupeň ochrany krytem IPX7, s ohledem na to, že kryt bude ve skutečném provozu stále zanořen.

Další nepříznivé vlivy přítomnosti vody na kovové konstrukce v souvislosti s připojením elektrických zařízení

Tyto další vnější vlivy jsou blíže specifikovány v ČSN 33 2000-7-709 Elektrické instalace nízkého napětí – Část 7-709: Zařízení jednoúčelová a ve zvláštních objektech – Přístavy a obdobné lokality. Uvedené téma je z hlediska využití v ČR na první pohled okrajové. Avšak tento první pohled je značně klamavý, neboť stejné problémy plynoucí z velmi urychlené koroze popsané pro lodi platí i pro pevná zařízení umístěná např. na kovových pilotech, mostech a obdobným způsobem. Viz porovnání na obr. 1 a obr. 2.

Obr. 1. Přímé třífázové napájení

V případě zapojení uvedeném na obr. 1 hrozí nebezpečí elektrolytické koroze, vyplývající z galvanických proudů protékajících ochranným vodičem. Zde není provedeno žádné propojení mezi ochranným vodičem PE na břehu a ochranným vodičem PE na lodi.

Opatření uvedené na obr. 2 zamezuje vzniku galvanických proudů mezi opláštěním lodi a kovovými prvky přístaviště.

Obr. 2. Přímé třífázové napájení s ochranným oddělovacím transformátorem na lodi

Rekonstrukce za provozu

Při rekonstrukcích za provozu je nutné určit vnější vlivy i po dobu rekonstrukcí samostatně, nebo jako součást celkového díla (zapracovat do protokolu o určení vnějších vlivů pro celé dílo).

Příklad: příprava rekonstrukce elektrických rozvodů v bytovém domě

Co je nutné brát v úvahu:
– Rekonstrukce elektrických rozvodů v bytových domech má některá specifika, která musí respektovat investor, projektant a montážní firma.
– V tuzemských podmínkách je nutné počítat s tím, že rekonstrukce bytového domu (včetně rekonstrukcí elektrických rozvodů v bytech) bude probíhat v domě obývaném a za plného provozu domácností uživatelů.

Pravidla pro montážní firmu mající vliv na určení vnějších vlivů především z důvodu permanentního výskytu laické veřejnosti

Je třeba:
– plánovat dělení prací pro směny po místnostech,
– počítat s nutností instalace provizorní bytové rozvodnice po dobu rekonstrukce stálé bytové rozvodnice,
– provést rozvody od provizorní bytové rozvodnice k jednotlivým místnostem.

Časté chyby při posuzování vnějších vlivů

Mezi nejčastější chyby při posuzování a určování vnějších vlivů lze řadit:
– nevhodné posouzení vnějších vlivů a jejich dopadů, především při zlehčení požadavků PO,
– někdy nekompetentnost posuzovatele.