Elektroinstalace a vnější vlivy (2. část)

Dokumentace o určení vnějších vlivů

Řádné stanovení vnějších vlivů je základním podkladem pro odpovídající návrh, zhotovení a revizi elektroinstalace. Při pravidelných a mimořádných revizích se vychází z požadavků na elektroinstalaci vyplývající z dokumentu o určení vnějších vlivů v době provedení této elektroinstalace.

Požadavky investora
Investor je oprávněn požadovat vypracování dokumentu Protokol o určení vnějších vlivů i přesto, že jsou vnější vlivy normální.

Poznámka: Toto je otázka dohody mezi projektantem a investorem.

Základní obsah protokolu o určení vnějších vlivů

Do protokolu může být v případě potřeby zapracován i návrh na konkrétní řešení elektrických rozvodů s ohledem na určený vnější vliv.

Složení komise:
– Předseda (funkce) ………………….
– Členové (funkce) ………………….
– Ostatní účastníci jednání ………………….
– Název objektu (stavby, prostoru) ……….

Nezbytné údaje protokolu o určení vnějších vlivů:
– Datum sepsání protokolu
– Podpisy předsedy a všech členů komise

Podklady použité pro vypracování protokolu:
– uvedou se dispozice, čísla zkušebních protokolů atd., za podklad pro vypracování protokolu může být využita i prohlídka objektu, porovnání s obdobnou stavbou, prostorem, normativní údaje, dokument PBS atd.,
– u odkazu, není-li součástí protokolu o určení vnějších vlivů, je vždy nutné jeho upřesnění (datum vydání, zpracování, zpracovatel atd.).

Přílohy protokolu o určení vnějších vlivů:
– tabulky vlastností nebezpečných látek,
– zkušební protokoly,
– výsledky měření a pozorování,
– určené počty osob,
– možnost a schopnost jejich úniku (požární zpráva) atd.

Přílohy protokolu o určení vnějších vlivů:
– tabulky vlastností nebezpečných látek,
– zkušební protokoly,
– výsledky měření a pozorování,
– určené počty osob,
– možnost a schopnost jejich úniku (požární zpráva) atd.

Popis objektu:
– stručně se popíše objekt (popř. prostor, místnost), u objektu jeho návaznost na podloží a okolí, stavební materiál, využití (četnost osob v objektu, úroveň jejich elektrotechnických znalostí, pohybových a duševních vlastností, technologický proces a jeho dispoziční řešení, užitá zařízení, materiálové vlastnosti, vlivy při neobvyklých stavech zařízení).

Rozhodnutí:
– uvede se norma, podle které byly vnější vlivy stanoveny a u kterých prostorů, jejich rozsahy a požadovaná opatření ke snížení nepříznivých účinků vnějších vlivů, uvedou se zvláštní podmínky provozu (pozor na požadavky PO),
– v prostorech, kde je nejednoznačné využití, resp. provedení v době zpracování etapy protokolu o určení vnějších vlivů, se určí povinnost dopracovat protokol podle skutečných vnějších vlivů, které nastanou společně s jednoznačným určením tohoto prostoru.

Zdůvodnění:
– uvedou se důvody, které objasňují rozhodnutí komise, a hlediska, která komise při určování vnějších vlivů vzala v úvahu.

Komisi pro určení vnějších vlivů tvoří především projektanti a specialisté oboru:
– elektrotechnické části,
– stavební části,
- požární ochrany,
– technologie (technologií),
- bezpečnosti práce,
– technického zařízení budovy (větrání, chlazení, klimatizace, topení apod.),
– přístrojového vybavení procesu (měření a regulace), popř. řídicích systémů.

Důležitou roli při vypracovávání protokolu o určení vnějších vlivů může sehrát i investor (jeho zástupce).

Při tvorbě uvedeného protokolu pro zdravotnická zařízení je v souladu s ČSN 33 2000-7-710 nutné spolupracovat se zodpovědnými pracovníky zdravotnického zařízení. U velkých zdravotnických zařízení je touto osobou obvykle technický pracovník odpovídající za elektroinstalaci tohoto zařízení. Tento pracovník je obyčejně seznámen se základní koncepcí využívání prostor zařízení (např. s přípravou jednotlivých prostor jako jednoúčelových, jen pro určenou technologii, nebo víceúčelovou s obecnou přípravou pro možnost vnesení dalších technologií).

Účastníkem komise pro vypracování protokolu o určení vnějších vlivů je i specialista, který se osobně (fyzicky) nezúčastnil jednání komise, ale své požadavky předložil písemně. Takovýto účastník musí svým podpisem dodatečně schválit protokol o určení vnějších vlivů z hlediska jím vnášených požadavků, zda byly do protokolu odpovídajícím způsobem zapracovány.

Do protokolu může být v případě potřeby zapracován i návrh na konkrétní řešení elektrických rozvodů s ohledem na určené vnější vlivy.

Členové komise musí být zodpovědní pracovníci za profesi, kterou u tvorby protokolu o určení vnějších vlivů zastupují.

Podklady použité pro vypracování protokolu – u projektové dokumentace je nutné uvádět její stupeň a datum jejího vyhotovení. V tomto bodě je rovněž vhodné upozornit na nutnost posoudit následné případné změny v projektové dokumentaci a na závěry vyplývající z tohoto protokolu.

Stavebním materiálem se rozumí všechen materiál použitý pro hrubou stavbu i dokončovací práce, tedy i obklady stěn a stropů, pevné povrchy podlah.

Počty osob v administrativních objektech (vztaženo i k jednotlivým prostorům v místnostech) musí dodat projektant stavební části nebo architekt. Tyto údaje (kromě dalších) jsou zásadní již při prvotním stanovení vnějších vlivů pro projekt pro stavební řízení. Informativní údaje jsou uvedeny v ČSN 33 2130 ed. 3.

Jestliže bude z jakéhokoliv důvodu vhodné, aby byly osoby pracující v objektu kvalifikované v souladu s vyhláškou č. 50/1978 Sb., je to třeba v protokolu uvést. V tomto případě je rovněž nutné v protokolu vymezit prostory přístupné laické veřejnosti. Zmíněnou skutečnost je vhodné vymezit i ve výkresové dokumentaci.

V protokolu o určení vnějších vlivů je též nutné stanovit povinnost zajistit vypracování provozního řádu (v souladu s požadavky TIČR a SÚIP).

Poznámka: Zde je nutné uvést i požadavek na odbornou kvalifikaci osob pracujících (vyskytujících se) v daném prostoru v souladu s vyhláškou č. 50/1978 Sb. Jde především o zajištění kvalifikace v souladu s § 3 „pracovníci seznámení“, v souladu s § 4 „pracovníci poučení“ a v souladu s § 5 „pracovníci znalí“.

Při odkazu na způsob řešení elektroinstalace v prostoru řešeném normou je třeba zvážit, zda v daném prostoru nevstupují doplňující faktory, které je nutné zohlednit, a dále zda působnost normy pokrývá celý, skutečný prostor.

Rozšíření informací podávaných protokolem je na účastnících jeho vypracování.

Normy, na které je v protokolu odkaz, je nutné uvádět včetně případné edice vydání (ed. 2, ed. 3), popř. je vhodné je doplnit datem vydání. Je-li součástí projektu i opravovaná část elektroinstalace (která tedy bude opravena podle normy platné v době vzniku této části) a vychází se např. z návaznosti nové části na ni je to nutné v protokolu uvést.

Svolávání komise pro vypracování protokolu o určení vnějších vlivů

Komisi pro určení vnějších vlivů svolává na podnět projektanta oboru elektro hlavní inženýr projektu. Ten rovněž zajišťuje vypracování seznamu účastníků komise a jejich podpis protokolu po jeho vypracování. Projektant oboru elektro je neopomenutelný účastník této komise pro vypracování protokolu o určení vnějších vlivů pro vypracování projektu oboru elektro.

Uchování protokolu o určení vnějších vlivů a zaznamenávání změn

Protokol musí být uchován po dobu životnosti objektu, nebo do změny vyvolávající potřebu jeho znovuvypracování. ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 uvádí: „Doporučuje se tyto informace doplňovat při každé úpravě instalace. Výkresy a ostatní dokumentace musí znázorňovat umístění každého skrytého zařízení (například pod omítkou).“

Pozor! ČSN 33 2000-1:2009 požaduje v poznámce k článku 132.13, že do dokumentace musí být zaznamenány všechny změny elektrických zařízení oproti původní dokumentaci (nově ČSN 33 2000-1 ed. 2).

Co by měl projektant obdržet od investora jako podklad pro vypracování protokolu o určení vnějších vlivů

Veškeré klasifikační údaje potřebné pro jednoznačné stanovení vnějších vlivů má podle ČSN EN 60721-X-X uvést uživatel. Tato informace platí všeobecně, tedy nejen pro profesi elektro. (Viz např. ČSN EN 60721-3-3 Příloha C čl. C2.) Neučiní-li tak, jsou veškeré práce při klasifikaci místa (vycházející z ČSN EN 60721-X-X) nad rámec stanovení vnějších vlivů v souladu s ČSN 33 2000-551 ed. 3 Elektrické instalace nízkého napětí – Část 5-51: Výběr a stavba elektrických zařízení – Všeobecné předpisy (kapitola 512.2), jehož účelem je shrnout a posoudit vztah těchto vnějších vlivů k provedení elektroinstalace a její materiálové volbě.

Příklad (pro znázornění byl zvolen příklad vnitřního prostoru klasifikovaného podle ČSN EN 60721-3-3; v případě prostoru nechráněného proti povětrnostním vlivům posuzovaného podle ČSN EN 60 721-3-4 se postupuje stejně) – popis klasifikace podmínek prostředí v místě výroby televizních komponent:

– Stručný popis místa: Dílna pro montáž televizních přijímačů.
– Regionální venkovní klima: Chladné, mimo pobřežní oblast.
– Typ regulace klimatu v místě: Uzavřené místo (místnost) s regulovanou teplotou. Vlhkost se nereguluje. K udržení podmínek se používá ohřev nebo chlazení.

Tab. 1. Stručná klasifikační tabulka dle ČSN EN 60721-3-3 pro zvolený příklad

Návaznost klasifikačních tříd klimatických podmínek podle ČSN EN 60721-3-3 a ČSN EN 60721-3-4 na třídy vnějších vlivů podle ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 kapitoly 512.2 – Tabulka ZA. 1

Příklad využití vnějších vlivů v souboru ČSN 33 2000 – ČSN 33 2000-7-714 ed. 2 Elektrické instalace nízkého napětí – Část 7-714: Zařízení jednoúčelová a ve zvláštních objektech – Venkovní světelné instalace

714.5 Výběr a stavba elektrických zařízení 
– 714.51 Všeobecné předpisy 
– 714.512 Vnější vlivy 
– 714.512. 2. 1

Doplňuje se: Třídy vnějších vlivů pro okolní teplotu a klimatické podmínky závisejí na místních podmínkách. Všeobecně se doporučují tyto třídy: 
– okolní teplota: od –40 °C do +5 °C (AA2) a –5 °C do +40 °C (AA4); 
– klimatické podmínky: od 10 % do 100 % (AB2) a od 5 % do 95 % (AB4). 

Třídy stanovené pro dále uvedené vnější vlivy jsou minimálními požadavky:
– přítomnost vody: AD3 (vodní tříšť),
– přítomnost cizích předmětů: AE2 (malé předměty),
– Třídy ostatních podmínek vnějších vlivů závisejí na místních podmínkách.
– Ostatní třídy vnějších vlivů, například korozivní látky, mechanický náraz, sluneční záření atd., se mohou použít v určitých podmínkách (viz ČSN 33 2000-5-51 ed. 3).

Závěr vyplývající z uvedeného příkladu
– Normativní požadavky na elektrické zařízení z hlediska vnějších vlivů zásadně vycházejí z ČSN 33 2000-5-51 ed. 3, která slučuje a transformuje popis vnějších vlivů ze souboru norem ČSN EN 60721-X-X.
- Skládání více tříd téže povahy vnějšího vlivu – je nutné definovat např. prostý teplotní rozsah od –25 do +40 °C. Bylo by možné použít třídu vnějšího vlivu AA7, avšak tato by větším rozsahem (tj. do +55 °C) kladla vyšší požadavky na elektrické zařízení, neboť běžná elektrická zařízení jsou určena maximálně do +40 °C). Proto se vnější vliv definuje složením dvou tříd (jedné povahy), tj. třídami AA3 a AA4.

Konstrukce elektrických zařízení z hlediska vnějších vlivů

Charakteristiky zařízení musí být dány buď stupněm ochrany, nebo odkazem na soulad se zkouškami. Přestože vlastnosti zařízení dané jeho konstrukcí neodpovídají vnějším vlivům v daném místě, může být toto zařízení použito pod podmínkou, že se během montáže provede přiměřená doplňující ochrana. Tato ochrana nesmí nepříznivě ovlivňovat provoz takto chráněného zařízení. Zmíněná ochrana může být použita až v provozu zařízení. V tomto případě musí být zohledněna i v místních provozních předpisech.

Příklad zajištění přiměřené doplňující ochrany je naznačen na obr. 1.

Obr. 1. Elektroměrový rozváděč zajištěný na požadovanou protipožární odolnost

Jestliže nejsou žádné platné normy dotýkající se zařízení (např. u nově vyvinutého výrobku), výrobce poskytne osobě navrhující instalaci úplnou instalační dokumentaci a nezbytné zkušební protokoly podle platné legislativy.

Příklady pokynů pro obsluhu

1. Příklad pokynu pro uživatele – oplach 
Tam, kde se provádí občasný nebo pravidelný oplach vodou podlah, stěn, popř. i zařízení, musí být v provozních předpisech stanovena oplachová pásma a obsluha musí být prokazatelně seznámena, jak si má při oplachu počínat, aby bylo zamezeno možnosti úrazu elektrickým proudem nebo poškození elektrického zařízení.

Elektrická zařízení umístěná v oplachovém pásmu musí mít stupeň ochrany krytem alespoň IP44, nebo musí být chráněna proti přímému postřiku vodou.

2. Příklad pokynu pro uživatele – kontrola funkce RCD, AFDD
Uživatel prostoru vybaveného přístroji RCD, AFDD a podobnými má být prokazatelně seznámen s laickou kontrolou tohoto zařízení, včetně časových intervalů, kdy má k této kontrole docházet.

Například: RCD – 1× za rok, AFDD – 2× za rok.

Označování vnějších vlivů ve výkresové dokumentaci

V současnosti neexistuje žádná norma čijiný předpis, které by předepisovaly závazný způsob označování vnějších vlivů ve výkresové dokumentaci. Záleží na dohodě mezi dodavatelem a odběratelem, která by rovněž měla být zakotvena ve smlouvě.

Důležité je, a to by měl mít na paměti dodavatel projektu i odběratel, aby popis byl jednoznačný a montážní organizaci srozumitelný. U vnějších vlivů, které jsou mimo rámec tříd (podle kapitoly 512.2- ČSN 33 2000-5-51 ed. 3), je vhodné volit ve výkresové dokumentaci formu popisu.

Poznámka: V některých zemích EU kontroluje projekt pověřený orgán; ten považuje projekt za nesrozumitelný, je-li použita nenormová značka ve výkresu bez místního zdůvodnění.

Změna Z1 ČSN 33 2000-5-51 ed. 3

Změna Z1 ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 obsahuje i zásadní změnu přístupu k ukládání povinností, a proto pozor na její požadavek:

„Osoby odpovědné za pevné instalace musí na požádání poskytnout dokumentaci, která je stanovena směrnicí EMC 2004/108“.

V tomto případě se úroveň podrobností dokumentace může pohybovat od velmi jednoduchých informací k velmi podrobné dokumentaci pro složité instalace zahrnující potencionálně důležité aspekty EMC.

Viz též ČSN 33 2000-4-444: Elektrické instalace nízkého napětí – Část 4-444: Bezpečnost – Ochrana před napěťovým a elektromagnetickým rušením.

Vzniká otázka, jak lze toto nejjednodušeji řešit v souladu s požadavky evropské směrnice.

Jestliže se zařízení skládá výlučně z přístrojů uvedených na trh v souladu se směrnicí EMC a nesoucích označení CE, splňuje odpovědná osoba požadavky na zpracování dokumentace tím, že je schopna poskytnout, na základě požadavku, návod k instalaci, používání a údržbě poskytované dodavatelem každého přístroje.

(pokračování)