Editorial
Mohli bychom aktuálně citovat slova klasika a říci, že tento způsob léta byl poněkud rozmarný. Pro školáky a studenty však počasí nehraje až tak důležitou roli. Hlavní je změna životního rytmu tak příjemně podbarvená momentální absencí školních povinností. V těchto dvou měsících letní relaxace čekají na ně nejrůznější výzvy – poznávání cizích krajů, navazování nových přátelství i první letní lásky. Ať tak, či onak, prázdniny, které jsou pro školáky a studenty po celých deset měsíců dlouho a toužebně očekávaným dvouměsíčním rájem, definitivně „vypršely“. Školy, které po deset měsíců dostávaly pod náporem dětí i mládeže „zabrat“, se také přes prázdniny „zotavily“ a jsou nyní po nezbytných opravách a rekonstrukcích opět připraveny na novou školní sezónu.
České školství má své pevné základy v dávné a slavné historii. Jeden z nejpevnějších základních kamenů položil Jan Amos Komenský (1592–1670), český teolog, filozof, pedagog a spisovatel. Zastával názor, že dítě by mělo poznat sebe a svět – vzdělávat se ve vědách, uměních a řemeslech. Komenský při výuce samotné aplikoval zásady názornosti, systematičnosti a soustavnosti, aktivnosti, trvalosti a přiměřenosti. Tato jeho pedagogická filozofie je nadčasová a má stále aktuální platnost. Nepochybně také jeho zásluhou patří Češi v současné době k národům s nejvyšší úrovní vzdělanosti na světě.
V posledním desetiletí je však patrný stále se snižující počet absolventů – techniků, a to na všech úrovních. Ředitelé středních odborných, průmyslových a vysokých technických škol mají vážné problémy naplnit minimální stavy ve třídách. Důsledky tohoto nezájmu většiny uchazečů o technické střední a vysoké školy jsou dány jednak náročností technických oborů, jednak rostoucí popularitou některých netechnických povolání, jako jsou např. právník, lékař či obchodník.
Jednou z nejvíce „postižených“ oblastí tohoto nepříznivého trendu je elektrotechnika. Tento technický obor se liší od všech ostatních především tím, že elektřinu jako takovou nelze vnímat běžnými smysly – patrné jsou pouze její účinky. Jde o zvláštní fenomén, který od pradávna vzrušoval a podněcoval fantazii badatelů. Má své kořeny v dávné historii, kdy mnohdy systémem pokusů a omylů, a někdy dokonce i za nasazení vlastního života, vznikaly pevné základy současné vyspělé elektrotechniky. Mnoho vědců, fyziků a badatelů okouzlených neviditelnou a nehmatatelnou silou elektřiny, která měla (a stále má) v sobě magické prvky i smrticí účinky, se vrhalo do luštění záhadných elektrických jevů bez ohledu na osobní oběti. Krok za krokem se objevovaly nové souvislosti, bouraly se staré mýty a elektřina začínala být brána sice s respektem, ale zato jako velmi užitečná energie pro člověka.
I v této oblasti máme my Češi na čem stavět. Základní kameny české elektrotechniky položili např. Václav Prokop Diviš (1698–1765), František Křižík (1847–1941), Emil Kolben (1862–1943), prof. Ing. Vladimír List (1877–1971), Josef Sousedík (1894–1944) a mnozí další, kteří ovlivnili celé generace elektrotechniků.
Elektro – odborný časopis pro elektrotechniku, který měl letos v červenci 20. výročí od svého založení (více na str. 53), se snaží elektrotechniku široce popularizovat, a podporuje tak snahy elektrotechnických škol o zvýšení zájmu mladé generace o tento obor.
Jednou z elektrotechnických oblastí, která se v současné době těší velkému zájmu nejen mladé generace, ale i široké veřejnosti, je elektromobilita. Představuje nové možnosti uplatnění elektrotechniků s novými dovednostmi na nově se vytvářejícím trhu. Proto jsme pro naše čtenáře připravili speciální produkt věnovaný této problematice, který vychází jako příloha dvojčísel časopisů Elektro 8-9 a Automa 8-9 pod názvem Elektromobilita.
Mimochodem, víte, že to byl právě zmiňovaný Jan Amos Komenský, který před více než 350 lety poprvé definoval pojem školní rok, školní prázdniny a školní týden?
Ing. Josef Košťál, šéfredaktor