časopis z vydavatelství
FCC PUBLIC

Aktuální vydání

Číslo 12/2021 vyšlo
tiskem 1. 12. 2021. V elektronické verzi na webu ihned. 

Téma: Měření, zkoušení, péče o jakost

Trh, obchod, podnikání
Na co si dát pozor při změně dodavatele energie?

Dopad legislativy pro vybrané elektrické spotřebiče na dodavatele a prodejce

|

číslo 8-9/2002

Standardizace

Dopad legislativy pro vybrané elektrické spotřebiče
na dodavatele a prodejce

Ing. Karel Dvořáček, STÚ-E, a. s.

Sankce za nesplnění povinnosti vystavení štítků na vybrané elektrické spotřebiče
Již druhý rok platí Zákon č. 406/2000 Sb., který kromě jiného stanovuje pro vybrané elektrické spotřebiče povinnost prodejců a dodavatelů vybavovat toto zboží při jakékoliv prezentaci příslušnými energetickými štítky. Tato povinnost platí obecně, to znamená jak pro označení vybraných elektrických spotřebičů při vystavení v obchodě, tak při jejich nabízení pomocí tiskovin (tedy i různých typů letáků a prospektů). Povinnost ale dosud není důsledně naplňována, zejména v  nabídkových tiskovinách. Zadavatelé tisku si zřejmě neuvědomují, že jejich nabídky nejsou anonymní a že příslušný zákon hovoří nejen o použití energetických štítků, ale také o sankcích v případě neplnění uvedeného požadavku.

Proto je dobré si připomenout, že zákon č. 406/2000 Sb. stanovuje:

  • za porušení povinnosti vybavit vybrané elektrické spotřebiče štítkem, s výjimkou nabídky zasilatelským způsobem, může být uložena pokuta do výše 5 000 000 Kč,

  • při nesplnění povinnosti označit výrobek štítkem při nabídce zasilatelským způsobem, může být uložena pokuta do výše 1 000 000 Kč.

Legislativní podklady pro nakládání s vybranými elektrickými spotřebiči po jejich změně v odpad
Zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech a o změně některých dalších zákonů stanovuje pravidla pro předcházení vzniku odpadů a pro nakládání s nimi při dodržování ochrany životního prostředí, ochrany zdraví a trvale udržitelného rozvoje. V páté části, v § 38, zabývajícím se zpětným odběrem výrobků, je stanoveno, na které výrobky se tato povinnost vztahuje. Z hlediska tohoto článku jsou to:

  • výbojky a zářivky;
  • chladničky požívané v domácnostech;
  • baterie a galvanické články;
  • elektrické akumulátory;

přičemž vláda může v mezích příslušných právních předpisů Evropských společenství nařízením stanovit další výrobky, které budou podléhat povinnosti zpětného odběru po jejich použití. Další podrobnosti o zpětném odběru některých výrobků jsou obsaženy ve Vyhlášce Ministerstva životního prostředí 237/2002 Sb. „o podrobnostech způsobu provedení zpětného odběru některých výrobků“, která uvedený zákon č. 185 doplňuje.

Povinnost prodejce
Poslední prodejce je povinen při prodeji výrobků, na které se vztahuje povinnost zpětného odběru, informovat spotřebitele o způsobu zajištění zpětného odběru těchto použitých výrobků. V případě, že tak neučiní, je povinen tyto použité výrobky odebírat přímo v provozovně, a to bez nároku na úplatu od spotřebitele, po celou provozní dobu a bez vázání odebrání použitých výrobků určených ke zpětnému odběru na nákup zboží.

Je-li výrobek součástí funkčního celku, považuje se za osobu povinnou jeho zpětným odběrem výrobce výrobku nebo dovozce funkčního celku.

Možnost přenesení povinnosti zpětného odběru vybraných výrobku na obec
Povinná osoba může na základě písemné dohody s obcí využít ke splnění své povinnosti systém sběru a třídění komunálních odpadů stanovený touto obcí.

Zpětný odběr použitých výrobků musí být proveden bez nároku na úplatu za tento odběr od spotřebitele. To platí i v případě kdy povinná osoba se o sběru a třídění dohodne s obcí, to znamená, že obec v tomto případě nesmí požadovat úhradu za zpětný odběr chladniček, zářivek a výbojek od spotřebitelů.

Místa zpětného odběru a způsob zpětného odběru
Místa zpětného odběru musí být pro spotřebitele stejně dostupná jako místa prodeje výrobků, na které se povinnost zpětného odběru vztahuje. Povinná osoba je povinna zajistit zpětný odběr způsobem odpovídajícím obvyklým možnostem spotřebitele bez jeho nadměrného zatížení. Tuto povinnost splní samostatně, tedy tak, že na vlastní náklady organizačně a technicky zajistí zpětný odběr použitých výrobků jím vyráběných nebo dovážených nebo přenesením na jinou právnickou osobu nebo fyzickou osobu oprávněnou k podnikání, která přebírá výrobek za účelem jeho dalšího uvedení do oběhu, jestliže smlouva o převedení vlastnických nebo obdobných práv k tomuto výrobku obsahuje doložku o přenesení odpovědnosti za zajištění zpětného odběru na tuto osobu.

Povinná osoba musí zajistit využití nebo odstranění zpětně odebraných použitých výrobků v souladu se zákonem č. 185/2001 Sb. o odpadech a o změně některých dalších zákonů a jeho prováděcími právními předpisy.

Další povinnosti povinné osoby
Povinná osoba je povinna zpracovávat roční zprávu o plnění povinnosti zpětného odběru za uplynulý kalendářní rok v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem a tuto zprávu každoročně zasílat Ministerstvu životního prostředí do 31. března roku následujícího.

Pokuty za porušení povinnosti zpětného odběru
Za porušení výše uvedených povinností dotýkajících se zpětného odběru jmenovaných elektrických zařízení uloží inspekce fyzické osobě oprávněné k podnikání nebo právnické osobě pokutu do výše 1 000 000 Kč. Řízení o uložení pokuty lze zahájit nejpozději do 1 roku ode dne, kdy se o porušení povinnosti příslušný správní úřad dozvěděl; pokutu však lze uložit nejdéle do 3 let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.

Poruší-li právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání v době 1 roku od právní moci rozhodnutí o uložení pokuty podle zákona č. 185/2001 Sb. znovu stejnou povinnost, za jejíž nesplnění byla pokuta uložena, uloží správní úřad další pokutu až do výše dvojnásobku horní hranice sazby.

Závěr
Tato informace má připomenout všem, kterých se týkají uvedené povinnosti vyplývající ze zákonů 406/2000 Sb. a 185/2002 Sb., že tyto zákony obsahují nejen požadavky, ale i citelné sankce. Zvláště u prvního z jmenovaných zákonů již uplynulo přechodné období, po které státní kontrolní orgán (Státní energetická inspekce ) buď sankce neuplatňoval, nebo volil formu upozornění.



Pozn. redakce – v následujícím čísle ELEKTRO přineseme článek Ing. K. Dvořáčka (Státní technický ústav) o věcném záměru přípravy normy ČSN 33 2000-7-753, část 7: Požadavky na speciální instalace nebo umístění - Podlahové a stropní topné systémy.
Příprava této normy vyplývá z členství ČR v CENELEC, a tedy z nutnosti přijetí tohoto nového harmonizačního dokumentu.
Důvodem uveřejnění návrhu připravované normy v ELEKTRO je také omezená možnost připomínkového řízení, zejména ze strany širší odborné veřejnosti, která tak bude mít příležitost se k návrhu vyjádřit.