Domácí spotřebiče II (8)

Domácí spotřebiče II (8)

prof. Václav Černý

Mrazničky se v domácnosti využívají k dlouhodobé konzervaci potravin. V domácnosti se zmrazené produkty skladují obvykle při teplotě –18 °C.

Kompresor a elektromotor tvoří obvykle jeden kompaktní hermeticky uzavřený blok (obr. 35).

Obr. 35. 1 – rotor uložený na hřídeli 17, 2 – tlumič hluku, 3 – stator, 4 – smyčka tlakového potrubí, 5 a 14 – závěsné pružiny, 6 – destička ventilu, 7 – píst, 8 – válec, 9 – ojnice, 10 – odstřikovač oleje, 11 – kliková skříň, 12 – vnitřní sací hrdlo, 13 – tlumič sání, 15 – pouzdro pomocného relé, 16 – průchodky, 17 - klikový hřídel, 18 - olejová pumpa
Obr. 36. a) sání, b) komprese, c) vytlačování, 1 – vstup plynu, 2 – excentrický hřídel, 3 –válec, 4 – rotor, 5 – vypouštěcí ventil – zavřeno, 6 – komprimovaný plyn, 7 – pružina, 8 – vypouštěcí ventil – otevřeno, 9 –šoupátko
Obr. 37. 1 – absorbér, 2 – kondenzátor, 3 – výparník, 4 – tepelný rozváděč, 5 – ohřívač, 6 – topná vložka

Jednofázový klecový motor má pomocné odporové spouštěcí vinutí a vinutí pracovní. Pomocné vinutí se na rozběh připojuje elektromagnetickým relé, nebo je v jeho obvodu zařazen nelineární rezistor PTC. Výkon motoru bývá 60 až 400 W, objem válce kompresoru 3,5 až 12 cm³. Chlazení motoru i kompresoru olejem zajišťuje oběhové čerpadlo oleje. Motor má bimetalovou tepelnou ochranu, nebo je v obvodu jeho vinutí zařazen nelineární rezistor PTC. Spouštěcí relé a bimetalové ochranné relé jsou umístěny pod krytem, připevněným na hermetické pouzdro.

	1 – studená strana (odběr tepla), 2 – měděný můstek, 3 – teplá strana (přívod tepla)

U některých novějších systémů se používá kompresor s excentrickým rotujícím pístem (obr. 36), který má o něco vyšší účinnost.

Pro malé výkony se používá i vibrační kompresor, jehož píst je uváděn do pohybu elektromagnetickou cívkou připojenou na střídavé napětí zhruba 20 V. Zdrojem je buď transformátor připojený na síť nebo měnič napájený z baterie 12 nebo 24 V.

Absorpční ledničky jsou založeny na jevu, že některé látky jsou při určité teplotě schopny absorbovat určité plyny a při vyšší teplotě pak tyto plyny uvolňují. U absorpčních ledniček se používá jako chladicí médium čpavek (amoniak) a jako absorpční látka voda. Do čpavku se přidává jako neutrální přísada vodík. Hlavními díly této ledničky jsou výparník, kondenzátor, ve kterém dochází ke zkapalnění, a absorbér.

Na obr. 37 je naznačena sestava chladicího agregátu absorpční ledničky. V ohřívači je roztok čpavku s vodou přiváděným teplem zahřát. Valná část čpavku se vypaří a postupuje v plynném skupenství při vysokém tlaku do kondenzátoru, kde plynný čpavek kondenzuje a zároveň se ochlazuje. V tekutém stavu pak čpavek přichází do výparníku, který je vyplněn vodíkem. Zde se čpavek rozpíná, jeho tlak se prudce snižuje, čpavek přechází do plynného skupenství a odebírá z okolí teplo. V této formě přichází do absorbéru, kde se opět rozpouští ve vodě. Cirkulaci čpavku zajišťuje teplo přiváděné do ohřívače. Ohřev se uskutečňuje buď elektrickou topnou vložkou nebo plynovým hořákem.

Výhodou absorpční ledničky je bezhlučný provoz, nevýhodou vyšší spotřeba energie.

Ledničky s Peltierovým měničem jsou založeny na termoelektrické přeměně elektrické energie v tepelnou (obr. 38). Měnič tvoří dva polovodičové sloupky, jeden typu N, druhý typu P, spojené na jedné straně tepelně a elektricky dobře vodivým můstkem. Na druhé straně jsou upraveny přívodní měděné můstky, připojené na stejnosměrný zdroj. Do spodní části se teplo přivádí, z horní odvádí. Tento chladicí systém je vhodný pro malé ledničky s obsahem do 10 l (obr. 39).

Pozn.: V roce 1834 objevil Peltier, že prochází-li stejnosměrný proud spájeným místem dvou prutů z různých kovů, spájené místo se podle směru proudu buď ohřívá, nebo ochlazuje. Tento jev byl nejdříve využíván v měřicí technice. Kovové pruty musí být ale relativně masivní, aby v nich vzniklé Jouleovo teplo bylo zanedbatelné.

(pokračování)