Diskuse k normě ČSN 33 2000-7-714

Diskuse k normě ČSN 33 2000-7-714

Ing. Jiří Stehlík,
ELVOST

Od 1. 7. 2001, kdy vyšla nová norma pro venkovní osvětlení ČSN 33 2000-7-714, se neustále setkávám s jejími nejrůznějšími výklady. Nejčastěji jsou podle mého názoru, diskutována ustanovení článku 714.32 Třídění vnějších vlivů, kterými se v dvojčísle 8–9 tohoto časopisu částečně zabývají i pp. Jiří Bursch a Ing. Karel Dvořáček. Po přečtení jejich příspěvků a následné účasti na několika debatách o určování vnějších vlivů a klasifikaci podmínek prostředí jsem se rozhodl vnést do této diskuse jiný pohled. Vyjadřovat se k celé problematice prostřednictvím stránek odborného časopisu je z pochopitelných důvodů nemožné. Svůj příspěvek proto zaměřím pouze na nejrozpornější ustanovení článku 714.32 normy ČSN 33 2000-7-714, které pro venkovní prostor předepisuje minimální požadavek na přítomnost vody AD3.

Ze zkušenosti víme, že pro správné pochopení problému je vždy nejlepší uvést názorný příklad. Budeme tedy uvažovat o venkovním prostoru a podle ČSN 33 2000-3, tab. 321 Prostředí, čl. 321.2 Atmosférické podmínky v okolí, vybereme pro další úvahy např. třídu vnějšího vlivu AB8.

Vedle údajů o teplotách a vlhkosti prostředí je v tab. 321 ČSN 33 2000-3, která byla převzata pro klasifikaci podmínek prostředí do ČSN EN 60721-3-4, uveden i vztah k IEC 721. Z tohoto vztahu zjistíme shodnost vnějšího vlivu AB8 s teplotním rozsahem třídy 4K3 z IEC 721-3-4. Nahlédnutím do ČSN EN 60721-3-4 tab.1: Klasifikace klimatických podmínek se přesvědčíme, že tato třída pod písmenem o) zahrnuje i činitel prostředí „Srážky„ (déšť, sníh, kroupy atd.). Budeme-li tedy chtít do vnějších vlivů zahrnout déšť, měla by být třída vnějšího vlivu AB8 plně postačující.

Voda z deště však není jediná voda, která se ve venkovním prostoru může vyskytnout. Komunikace jsou čištěny kropicími vozy, zelené plochy jsou zavlažovány apod. Řešení tohoto problému nacházíme v čl. 5.2 normy ČSN EN 60721-3-4, podle kterého lze kombinovat klimatické podmínky se zvláštními klimatickými podmínkami. V klasifikaci klimatických podmínek ČSN EN 60721-3-4 tab. 1 je tato možnost vyjádřena činitelem prostředí pod písmenem q) „Voda z jiných zdrojů než z deště“. Poznámka č. 5) u tohoto činitele odkazuje na tab. 2: Klasifikace zvláštních klimatických podmínek z téže normy, v níž jsou uvedeny jeho následující čtyři volitelné parametry i s příslušnými třídami zvláštních podmínek Z (viz tab. 2).

Porovnáme-li tyto údaje se vztahy k IEC 721 uvedenými v ČSN 33 2000-3, tab. 321 Prostředí, čl. 321.4 Výskyt vody, je zřejmé, že kódy vnějšího vlivu AD1 až AD8 skutečně slouží k výběru tříd výskytu vody z jiného zdroje než z deště. Tento postup je ostatně doporučován i tabulkou 51AN normy ČSN 33 2000-5-51 pro kódy AB. Vše je tedy v pořádku a my můžeme pro jednotlivé prostory stanovit konkrétní výskyty této vody.

Naše spokojenost však trvá jen do té chvíle, než v článku 714.32 normy ČSN 33 2000-7-714 nalezneme minimální požadavek na přítomnost vody AD3. Toto ustanovení totiž předepisuje výskyt vody z jiného zdroje než z deště ve třídě vodní tříště pro celý venkovní prostor. V případě veřejného osvětlení tedy musíme tomuto vnějšímu vlivu přizpůsobit veškeré jeho elektrické zařízení.

U svítidel a stožárových svorkovnic si s tímto problémem ještě poradíme. V případě rozváděčů jsme však postaveni před nelehký úkol. Budeme-li totiž chtít vyhovět požadavkům tabulky 51ANK z ČSN 33 2000-5-51 pro kódy AD „Elektrické zařízení musí odolávat působení vody či jiné nehořlavé kapaliny, jíž je vystaveno. Umísťování rozváděčů vn a hlavních rozváděčů v prostředí AD je zakázáno, pokud jejich umísťování v tomto prostředí pro specifické užití nepovoluje jiný elektrotechnický předpis. Podružné rozváděče se musí vždy umísťovat tak, aby ani jejich manipulační prostory nemohly být zasaženy vodou, tj. pouze v prostředí nejvýše AD1…„ a správně zřizovat nebo provozovat elektrické zařízení veřejného osvětlení, moc možností opravdu nemáme.

Na základě výše uvedeného se domnívám, že minimální požadavek na přítomnost vody AD3 pro venkovní prostory tak, jak je uveden v článku 714.32 ČSN 33 2000-7-714, je neoprávněný a zavádí nás k rozporům mezi jednotlivými ČSN.

Závěrem svého příspěvku bych chtěl poukázat na skutečnost, že se při diskusích týkajících se určování vnějších vlivů velmi často setkávám s chybným výkladem výskytu vody vlivem deště. Pro tento činitel prostředí je nesprávně používán kód AD podle ČSN 33 2000-3, tab. 321 Prostředí, čl. 321.4, který je však určen pouze pro výskyt vody z jiného zdroje, než jakým je déšť.

Vznik tohoto chybného výkladu lze patrně přičíst nešťastnému sledu vydávání zde citovaných ČSN, kdy nejdříve byla vydána ČSN 33 22000-3, ve které je výskyt vody vlivem deště nejasný. Kdyby byl k problematice určování vnějších vlivů a klasifikaci podmínek prostředí včas vypracován přehledný a srozumitelný výklad, který by zabránil nejasnostem, jistě by byl nezanedbatelným přínosem pro celou elektrotechnickou veřejnost.