Dimenzování zásuvkových obvodů Vážená redakce, v číslech Elektro 11 a 12 jste uveřejnili články na téma dimenzování zásuvkových obvodů, k čemuž zasílám následující příspěvek. Pracoval jsem patnáct let jako elektrikář při údržbě bytového fondu se starou zástavbou a rozvody pocházejícími z počátku elektrifikace města. Setkal jsem se například s několik desítek metrů dlouhým vedením zhotoveným z Al vodičů o průřezu 1 mm2 s izolací v olejem impregnovaném papíru v asfaltové trubce pod omítkou. Jištěné bylo pojistkou se zadními vývody na dřevěné desce, v krabicích bylo spojované „motálovými“ svorkami. Na tomto vedení po mnoho let bez problémů a kromě jiných spotřebičů fungovala vařidlová deska o příkonu 4 kW. V bytě bydlela vícegenerační početná rodina a vařilo se od rána do večera. Dodnes jsou v naší zemi provozovány stovky instalací s vodiči CG o průřezu 1 nebo 1,5 mm2 v plášťových trubkách na omítce nebo pod ní. Na ně jsou připojeny všecky současné vymoženosti, včetně varných konvic a napařovacích žehliček. A tak se ptám, nehledáme zbytečné problémy tam, kde nemusíme? Nevnutí nám prodejci elektromateriálu za čas pro zásuvky Cu vodiče o průřezu 6 mm2? Případné kritiky předem upozorňuji – jsem bývalý revizní technik a vím, co je impedanční smyčka a úbytek napětí. Na závěr nabízím sběrateli elektrické instalační přístroje z dvacátých až šedesátých let minulého století. S pozdravem Ladislav Kriegler, Jaroměř krieg.lada@tiscali.cz |