Dějiny přírodních věd v českých zemích (20. část)

 

Těžiště celoživotní práce J. A. Komenského, který pro svou pedagogickou proslulost získal přízvisko „učitel národů“, nebylo v přírodních vědách, ale přesto se i tato významná osobnost českých dějin přičinila o jejich upevnění a povznesení.

 

J. A. Komenský pochopil význam vědeckého bádání a přínos poznatků a chtěl prostřednictvím vědy obsáhnout současnou vzdělanost lidstva a využít ji k jeho reformě. Pro dosažení tohoto cíle navrhoval založit mezinárodní akademii věd (Collegium lucis – Sbor světla), která by podporovala výzkum, výměnu a uplatnění celosvětových vědeckých poznatků a novinek. Vědami se v 17. století rozuměla především astronomie, matematika, fyzika, chemie a biologie.

 

Základním názorem J. A. Komenského bylo tedy i dnes platné přesvědčení o potřebnosti vzdělání: „... od 12 do 18 let věku má mládež navštěvovat školu latinskou, která by měla být v každém městě. Základem vzdělání je sedmero svobodných učení (gramatika, rétorika, dialektika, aritmetika, geometrie, astronomie a múzika), přírodní vědy, zeměpis, dějepis, matematika a jazyky jako latina a řečtina.“

 

Komenský ovšem v Čechách doporučoval i jiný jazyk, němčinu, „... aby se každý dorozuměl se svými sousedy...“

 

Přestože se Komenský sám přímo přírodovědným bádáním nezabýval, jako pedagog se zamýšlel nad úlohou i výsledky přírodních věd pro lidstvo. Již v roce 1633 vydal encyklopedický spis „Physicae ad lumen divinum reformatae synopsis“, kde shrnul své přírodovědné názory, přičemž se opíral o kapacity své doby – Campanellu, Sennerta, Bacona ad.^*) Komenského názory byly zvláštní směsicí pokrokových i zastaralých názorů, a přestože mu šlo hlavně o to, aby rozumové a smyslové poznání bylo uvedeno do souladu s biblí, velmi bystře vycházel z paracelsovských principů a všímal si fyzikální a chemické podstaty látek. Dokonce předpokládal, že látky se skládají z „nejmenších nepostřehnutelných částic různého pohybu“, z atomů.

 

I další Komenského spis Plán vševědy (1643) propaguje názor, že pro rozšíření vzdělanosti je zkoumání přírodních věd nezbytností.

 

Do bibliografie děl J. A. Komenského patří vedle hlavních děl s didaktickou a nábožensko-filozofickou tematikou také astronomická příručka O vycházení a zapadání přednějších hvězd oblohy osmé a dvě učebnice – Geometrie a Přehled fyziky. K nim bezesporu patří i dochované „fyzikální“ pojednání Svět viditelný v obrazech (Orbis sensualium pictus), nevelká knížka obsahující „...všech hlavních věcí na světě, všech výkonů života vymalování a pojmenování.“

 

Pod původním jménem Encyklopedia sensualium vyšla publikace nejdříve v latinskoněmecké verzi roku 1658 v Norimberku, již v roce 1659 v Londýně a později byla přeložena do mnoha jazyků. Skutečně česky byla vydána až v roce 1728.

 

Proč se J. A. Komenský zajímal o rozvoj přírodních věd? Komenský byl přesvědčen, že „... jediným posláním vědy je pomáhat lidstvu, a proto věda, která se činy neprojevuje, ať zhyne.“

*13. června 1595, Lanškroun

†10. dubna 1667, Praha

 

 

Pobělohorská Praha ani zdaleka nepřipomínala vědecký ruch doby císaře Rudolfa II., a přesto v ní působil a dokázal vyniknout náš největší přírodovědec 17. století - Jan Marcus Marci (obr. 1), rodák z českého Lanškrouna (Landskron, Kronland). Velký český polyhistor pobělohorské doby - lékař, fyzik, matematik, astronom a filozof.

 

Všestranně nadaný vědec, světský profesor lékařské fakulty pražské univerzity, později prorektor všech světských fakult (1654), děkan lékařské fakulty Karlovy univerzity a v roce 1662 její rektor.

 

Do všech oborů, jimiž se M. Marci zabýval, dovedl přinést nové poznatky a pohledy, ať už se jednalo o lékařství, fyziku, filozofii či astronomii. V té mu byli zdatnými pomocníky jezuité Valentin Stansel a Jan Zimmermann.

 

M. Marci se věnoval též matematice a přírodozpytectví, v názorech filozoficko-přírodovědných byl stoupencem Paracelsovy*) lékařsko- přírodovědecké školy. Jeho filozofické přírodosloví je v základě platónicko-stoické a stýká se v mnohých věcech jak s Paracelsem, tak s van Helmontem.

 

 

*) Thomas (Tommaso) Campanella (5. září 1568 - 21. května 1639) - italský filozof, teolog, astrolog a básník.