Dějiny přírodních věd v českých zemích (14. část)

 

Johannes Kepler byl německý matematik, astrolog a astronom a fyzik. Byl to i blízký spolupracovník Tychona Brahe v závěru jeho života. Poprvé se spolu tito dva nejvýznamnější badatelé přelomu 15. a 16. století setkali počátkem února 1600 v Čechách, v Braheho astronomické observatoři na zámku v Benátkách nad Jizerou. Tycho Brahe jako stoupenec geocentrického modelu vesmíru, Kepler jako přesvědčený koperníkovec, tedy heliocentrista (Mikuláš Koperník, polsko-německý badatel, 1473 Toruň – 1543 Frombork).

Johannes Kepler byl Brahem zván na pražský dvůr císaře Rudolfa II. dopisem již roku 1599 „ ... by co milý přítel a vítaný společník úvah o nebi je pozoroval, všemi přístroji kteréž k dispozici“. A roku 1600 J. Kepler do služeb císaře Rudolfa II. skutečně vstoupil. To mu bylo 28 let.

Setkání Tychona Brahe s Johannem (Janem) Keplerem je považováno za mezník ve vývoji evropské astronomie. Tycho Brahe, v té době již věhlasný badatel a astronom evropského formátu, potřeboval matematika, s jehož pomocí by byl schopen vyhodnotit a utřídit obrovské množství nashromážděných experimentálních údajů. Takového asistenta nalezl v J. Keplerovi, který byl vynikajícím matematikem a podle našich dnešních měřítek by bylo možné říci, že byl i teoretický fyzik.

Když T. Brahe roku 1601 po krátké a bolestivé nemoci v Praze zemřel, stal se Johannes Kepler nejen dvorním matematikem a císařským hvězdářem, ale také univerzálním dědicem jeho odkazu a duševního bohatství.

 

Johannes Kepler, jehož otec byl žoldnéř a matka dcerou hostinského, nebyl příliš zdravé dítě. Již v útlém věku však přímo ohromoval své blízké neobyčejnými matematickými schopnostmi. Měl být evangelickým knězem, a studoval proto Württenberskou zemskou univerzitu v Tübingenu. Roku 1591 zde složil magisterské zkoušky a na doporučení univerzity přešel jako učitel matematiky a astronomie na evangelické gymnázium v Grazu (Štýrském Hradci). Roku 1596, tedy ve věku dvaceti pěti let, vydal své první astronomické dílo Mysterium cosmographicum (Tajemství vesmíru).

V roce 1597 se oženil s třiadvacetiletou Barborou Millerovou, dvakrát již ovdovělou dcerou bohatého mlynáře, získal slušné věno a jako učitel gymnázia a velmi schopný astronom měl i celkem jistou existenci. Protože však odmítl změnit svou evangelickou víru na katolictví, musel Štýrský Hradec zanedlouho opustit. Právě na pozvání Tichona Brahe odešel i s rodinou do Čech, do Prahy.

J. Kepler se zde stýkal s moderně smýšlejícími vzdělanci té doby – rektorem pražské univerzity Martinem Bacháčkem z Neuměřic, císařským radou Janem Matoušem Wackerem z Wackenfelsu, šlechticem Václavem Budovcem z Budova ad.

Za Keplerova dvanáctiletého pobytu v Praze vznikla převážná většina jeho nejznámějších prací.

Na popud Tychona Brahe propočítal J. Kepler dráhu planety Mars a určil její elipsovitý tvar. Po dlouhých výpočtech formuloval v Praze první dva ze svých slavných (Keplerových) zákonů o pohybu nebeských těles. Tyto výsledky publikoval v roce 1609 v práci Astronomia Nova.

Zatímco z hlediska badatelské práce bylo období 1600 až 1612 pro Keplera vědecky plodné, z osobního hlediska se v něm odehrály katastrofy. V únoru 1611 pochoval svého šestiletého syna Friedricha, v červenci téhož roku manželku. V lednu 1612 zemřel císař Rudolf II., o měsíc později rektor Martin Bacháček. Johannes Kepler už neměl v Praze stání a odešel do Linze jako zemský učitel hornorakouských stavů, později do německého Ulmu.

Měl před sebou ještě osmnáct let života. Zemřel i jeho druhý syn. Johannes Kepler se znovu oženil (1615, Susanna Ruettingerová), ale i nadále ho pronásledovaly osobní a finanční problémy. Zemřely mu dvě malé dcery. Vrátil se do Würtenburgu, aby obhájil svou matku nařčenou z čarodějnictví.

Ještě jednou se Johannes Kepler vrátil do Čech. V roce 1627 byl přijat císařem Ferdinandem II., když v tomto roce plní již čtvrtstoletí starou objednávku ještě císaře Rudolfa II. a vydává tzv. Rudolfínské tabulky, určené k výpočtu poloh planet. Tyto tabulky byly sestaveny na základě pozorování shromážděných Tychonem Brahe. Proto je také na titulní straně zobrazen Tycho Brahe ukazující na nadpis Tabulae Rudolfina.

Na čas se stal i osobním astrologem Albrechta Václava Eusebia z Valdštejna a pobýval střídavě v Jičíně nebo v dolnoslezské Zaháni. Roku 1630, na cestě koňmo ze Zaháně, přes Lipsko do Řezna (Regensburgu), kde chtěl stihnout říšský sněm a vymáhat dluh z císařské pokladny, Johannes Kepler prochladl a po krátké nemoci 15. listopadu v Regensburgu zemřel. Nebylo mu ještě ani šedesát let. Roku 1632, jen dva roky po jeho smrti, byl jeho hrob zničen švédskou armádou.

 

 

Obr. 1. Johannes (Jan) Kepler (∗27. prosince 1571, Weil der Stadt nedaleko Württenburgu – † 15. listopadu 1630, Regensburg /Řezno)