Co nám dá víc, plné žaludky, nebo získané vědomosti?

V posledních lednových dnech se na VŠE Praha konal výborně zorganizovaný již 44. celostátní aktiv revizních techniků elektrických zařízení – ARTEZ, který tradičně pořádá agentura UNIT Pardubice.

 

Odbornými garanty byli JUDr. Zbyněk Urban a Ing. Miloslav Valena, mediálním partnerem časopis Elektro.

 

Podobných akcí se zúčastňuji hlavně proto, abych se od fundovaných lektorů dopátral nových informací ohledně technických norem, zákonů a vyhlášek, které nás stále více zaplavují.

 

Součástí akce je i občerstvení pro frekventanty. Letos mělo občerstvení formu švédských stolů. Doposud jsem byl přesvědčen o tom, že revizní technik elektro je inteligentní a civilizovaný člověk. Názor jsem však změnil, a to ve chvíli, kdy se tento „inteligent“ dostal, s prominutím, ke „žrádlu“. Zdůrazňuji, že na aktivu bylo na sto padesát zúčastněných, jídla bylo dost, ale někteří kolegové se vrhli na připravené stoly, jako kdyby čtrnáct dní nejedli. Žádnému z nich vůbec nevadilo, že všechno není pro ně, takže od stolů odcházeli s přetékajícími talíři a ve finále polovinu porce vyhodili do koše. Na některé kolegy na konci fronty se pak jídlo ani nedostalo.

 

Při hodnocení anketních lístků bylo zjištěno, že někteří kolegové nehodnotili práci lektorů, ale hlavně, jak byl zorganizován bufet.

 

Nemohu se zbavit dojmu, že jestliže budeme na aktivy jezdit pouze kvůli plným žaludkům, nemusíme tam v podstatě mít ani odborné a výborně připravené lektory.

 

Myslím si, že když si zaplatím akci, která mne má obohatit o vědomosti, je starost o stravu veskrze absurdní.

 

Přeji všem kolegům mnoho úspěchů v životě a v podnikání.