Co jsme psali před 100 lety (5)
Pokrok v osvětlování dolů
Bezpečné osvětlování dolů jest problém, na němž se zvláště v poslední době pracovalo. V počátku, kdy se dolovalo jen v nepatrných hloubkách a kdy následkem toho nebezpečné výbušné plyny mohly snadno z dolů odtáhnouti, dostačil olejový kahan s volným plamenem. Davyho bezpečnostní kahan poskytoval do jisté míry bezpečnost vůči explosivním plynům. Novější konstrukce této lampy byly zařízeny na svícení benzinem. Lampu bylo možno otevříti pouze klíčem, rozsvěcování dělo se třecím zapalovačem, který byl uvnitř skleněného cylindru a hustého drátěného košíčku. Výbušné plyny, které vnikly do lampy se sice od plamene vzňaly, ale drátěný košíček zamezil zapálení se plynů mimo lampu. Později vznikly také karbidové důlní lampy. Veškeré tyto konstrukce nahraženy jsou nyní přenosnou akkumulatorovou důlní lampou, jichž vývoj umožnila nyní nízkovoltová žárovka s kovovým vláknem. Uhlíkové žárovky dříve užívané se k tomu pro velkou spotřebu proudu nehodily, neboť vyžadovaly velkých akkumulatorů a byly lampy takové proto těžké. I olověný akkumulator pro velkou váhu se k tomu příliš nehodil a byl nahražen nikl-kadmiovým akkumulatorem. Při těchto alkalických akkumulatorech jsou elektrody složeny z tenkých dírkovaných niklových proužků, aktivní hmota jest mezi nimi v dobrém vodivém spojení. Proužky ty jsou velkým tlakem přitisknutý k sobě a silným rámem drženy, takže vyplavení aktivní hmoty elektrolytem je vyloučeno a akkumulator dobře snáší hrubé zacházení, jakému je v dolech vydán. Jako elektrolyt slouží 25% roztok draselného louhu a možno jako nádoby užívati místo drahých skříněk celuloidových skříněk železných. Jako závěrka jest pružná gumová zátka. Váha úplně k svícení pohotové lampy je as 2,6 kg (proti as 3 kg při akkumulatorech olověných), svítivost lampy je as 1,7 Hefnerovy svíčky, doba svítivosti 10–16 hodin. Akkumulator lze s jistotou nejméně 2000krát nabíti a vybíti. Nabíjení trvá 6 hodin při 2,5 amp.
Obr. 1. Davyho bezpečnostní kahan
Další zlepšení nikl-kadmiového akkumulatoru dosaženo bylo použitím pevného elektrolytu. Nádoba akkumulatoru je válec z pocínovaného železného plechu, vršek je se spodkem spojen bajonetovým zámkem, který lze otevříti jen pomocí silného magnetu. Rozsvěcení a zhášení žárovky děje se prostým pootočením vršku lampy na spodku. Žárovka je uložena mezi spirálními zpružinami a chráněn skleněným poklopem a čtyřmi železnými sloupky. Svítivost lampy 1,5 NS svíčky při 16–22 hodinách svícení. Zvláštním zařízením přeruší se při rozbití skleněného poklopu proud a lampa je bez proudu, nastane totiž v lampě krátké spojení, kterým se přepálí pojistka. Tavná teplota pojistky je menší než zápalná teplota plynů. Opětné rozsvícení lampy je až po řádné opravě možné a je proto jakékoliv nebezpečí explose plynů vyloučeno.
Kromě přenosných lamp jsou i ochranné důlní armatury pro důlní svítidla dobře již prokonstruovány, takže umožňují při úplné vodotěsnosti a bezpečnosti proti explosím užití mnohosvíčkových žárovek. Ochranná skla těchto armatur bývají chráněna drátěným košíkem. Armatura bývá opatřena vypínačem, který umožňuje rozsvícení žárovky, jen když je sklo řádně přitlačeno k soklu. Uvolní-li se tento závěr, přeruší se proud dříve, než mohou výbušné plyny vniknouti do vnitřku.
Obr. 2. Akumulátorová důlní lampa
Novinkou v oboru důlního osvětlování je neonová lampa. Lampa tato je opatřena dvěma elektrodami jako Geislerova trubka a nemá vlákna. Jakmile vnikne do ní sebe nepatrnější množství vzduchu nebo jiného plynu, vzroste její odpor a další svícení je nemožné.
[Elektrotechnický obzor 22/1920, květen 1920]
(pokračování)