Co jsme psali před 100 lety (18)
Inž. V. Machytka
Užíváme příležitosti nedávného splynutí dvou závodů pro český průmysl tak význačných jako První Českomoravské továrny na stroje v Praze a Elektrotechnické akciové společnosti dříve Kolben a spol. v Praze Vysočanech, abychom čtenáře seznámili se vznikem a rozvojem elektrotechnické továrny Kolbenovy za 20 let jejího trvání.
R. 1896 založil Inž. Dr. Tech. h. c. Emil Kolben komanditní společnost pro výrobu moderních elektrických strojů a přístrojů. Výrobky fy. Kolben a spol., stroje na proud třífázový vysokého napětí, těšily se od počátku oblibě, poněvadž byly dobře stavěny, dík bohatým zkušenostem šéfa firmy, získaných jednak v Edisonových závodech v Americe, jednak ve Švýcarsku. Krátce potom byla Živnostenskou bankou v Praze založena „Společnost pro elektřinu“, která zakoupila závod od inž. Dr. Kolbena, jemuž ponechala vrchní řízení.
Podnik, který začal na jaře 1897 výrobu ve Vysočanské továrně asi s 30 dělníky, utěšeně vzrůstal a byl v letě 1898 změněn v akciovou společnost s akciovým kapitálem 4 milionů korun. Po 10 letech zaměstnával již 800 dělníků a úředníků. Roku 1911 zvýšen byl akciový kapitál na 6 milionů korun. Stálým rozšiřováním výroby vzrůstal i počet dělnictva, takže r. 1921 před spojením s První Českomoravskou továrnou na stroje zaměstnával jich 1800 a 250 úředníků. Roku 1919 po vstoupení generálního ředitele dr. Kolbena do správní rady společnosti, převzal řízení závodu vrchní ředitel inž. Václav Koula. Roku 1921 splynul závod s První Českomoravskou továrnou na stroje v závod společný s akciovým kapitálem 12 milionů korun, který bude letos zvýšen na 16 mil. Zakladatel závodu povolán byl do správní rady nové společnosti.
Závod, který vyšel z malých začátků udržel se jen vynaložením úsilovné píle a bezvadnou jakostí svých výrobků v konkurenčním boji s vídeňskými závody elektrotechnickými, většinou odbočkami velkých závodů říšskoněmeckých. Výkonností a technickou dokonalostí stojí dnes na stejné výši se světovými závody zahraničními. Továrna, která původně vyráběla jen elektrické stroje a přístroje se stále rozšiřovala o nová oddělení. Tak zavedena byla výroba elektrických jeřábů, později postavena vlastní slévárna a ocelárna, pak oddělení pro stavbu vodních turbin. Později zřízena nová oddělení pro výrobu elektrických projektorů, oddělení pro výrobu instalačního materialu, cejchovna elektrických počtadel a konečně zvláštní oddělení pro sériovou výrobu malých motorů. Ve stavbě jest rozsáhlá továrna na výrobu přístrojů a zkušební stanice vodních turbin.
Již v bývalém Rakousku byla společnost jediným závodem, který stavěl vedle elektrického zařízení též úplné vodní turbíny, takže může sama prováděti stavbu úplných vodních elektráren. Vlastní ocelárna umožňuje rychlé dodání potřebných odlitků, takže i po této stránce jest společnost bez konkurence ve všech státech vzniklých z bývalého Rakouska, neboť i velké závody vídeňské nemají vlastních sléváren, tím méně vlastních oceláren.
Elektrotechnická akciová společnost, dříve Kolben a spol. postavila celou řadu velkých ústředních stanic. Z těchto uvádíme v prvé řadě ústřední elektrickou stanici hlavního města Prahy, pro kterou dodáno roku 1898 pět setrvačníkových generátorů, každý výkonu 1000 k. s. při 90 obrátkách v min. a o napětí 3000 voltů, poháněných ležatými parními stroji pístovými. Postupně dodáno dalších 56 strojů poháněných vesměs již parními turbínami různých soustav ato 3 turbogenerátory výkonu 3000 kVA při 1000 obrátkách v min. a 2 soustrojí výkonu 10 000 kVA při 1500 obrátkách v min. Pro ústřední stanici „Metropolitan Electric Supply a Co“ v Londýně dodány 2 dvoufásové setrvačníkové generátory výkonu 5000 k. s. při 75 obrátkách za min. při napětí 11500 V poháněné vertikálními druženými stroji pístovými. Stroje ty byly největší, jež v té době v Evropě vůbec byly postaveny.
Článek byl původně otištěn v časopise Elektrotechnický Obzor v červenci 1922. Do vzniku koncernu ČKD (Českomoravská-Kolben-Daněk) zbývalo ještě pět let.