Český průmysl a inovace v roce 2020

Druhé čtvrtletí roku 2020 znamená pro průmysl všeobecně nesmírně těžkou zkoušku. Mnohá opatření (která jsme si zvykli akceptovat jako nezbytnost) vyvolávají další následné jevy, které v první chvíli předvídali jen ti nejpředvídavější. Zavření škol znamená úbytek lidí ve výrobě, menší příjmy, méně nákupů. Omezení prodeje znamená omezení výroby, opět menší příjmy, méně nákupů – a tak dokola. Tady většina národa vidí, jak se projevuje ekonomika v souvislostech. A ještě uvidí …

Redakce časopisu ELEKTRO připravila pro květnové vydání ukázku názorů kompetentních a zainteresovaných osobností na investiční preference v průmyslu ČR, s důrazem na význam inovačních aktivit a jejich další perspektivu. Naší snahou je zjistit, jak se průmyslové podniky staví k aktivitám pro oživení původních trendů v podnikání a jaký podíl prostředků zbyde na inovace.

Oslovili jsme představitele důležitých institucí a také několika vybraných výrobních podniků a položili jim otázky k naznačeným tématům. První dvě jsou určeny všem dotázaným, třetí otázka navíc směřuje do podniků. Děkujeme všem, kdo se našimi otázkami zabývali, a ceníme si svěřených názorů, zkušeností a doporučení.

1. Kde jsou priority průmyslu nyní a ve druhém pololetí roku 2020? Která témata jsou podle Vašeho názoru nejaktuálnější k řešení?
2. Jak vnímáte otázku inovací a dlouhodobého vývoje v kontextu se snahami podniků dosáhnout co nejrychleji původní prosperity? Je opravdu nezbytné investovat do (výzkumu) vývoje a inovací v době, kdy dostupné zdroje by mohly být využity jinak?
3. Jaký vliv má situace z posledních měsíců na výzkum, vývoj a inovace ve Vašem podniku?
   
   

Ing. Silvana Jirotková, náměstkyně ministra průmyslu a obchodu ČR pro hospodářskou politiku a podnikání

1) Prioritou je zachovat výrobu a zaměstnanost, resp. minimalizovat ztráty způsobené nouzovým stavem a současně přijmout opatření, aby nedošlo ke snížení konkurenceschopnosti českého průmyslu a narušení podnikatelského prostředí. Obecně jsou potřeba administrativně jednoduchá opatření, která prominou či odloží platby státu, což je již částečně hotovo, podpoří zaměstnanost (kurzarbeit), podpoří likviditu podnikatelských subjektů (půjčky a záruky) a nebudou zhoršovat sekundární platební schopnost. Snaha státu je udržet při životě co nejvíce podnikatelských subjektů a zachovat tak co nejvíce pracovních míst, jedině tak je naděje na relativně dobrý rozjezd ekonomiky. Důležité je přijmout národní protržní opatření a dobře koordinovat otevírání trhu na úrovni EU.

2) Nezbytné to zcela určitě je. Loni jsme připravili Inovační strategii České republiky 2019 – 2030, s podtitulem země pro budoucnost. Motivace byla zcela jasná – pouze země, které rozvíjejí výzkum a inovace jako klíčové národní priority, patří mezi nejvíce prosperující. Zatímco inovace v některých odvětvích mají velmi krátký inovační cyklus a mohou se zde projevit jakékoli momentální výkyvy hospodářského prostředí, budování celého systému od základního výzkumu až po využívání výsledků v inovacích je otázkou mnoha let. A to jak v kontextu systému veřejné podpory zabezpečované státem, tak i v kontextu jednotlivých firem – jejich strategie, infrastruktury, personálního zázemí, postavení v produkčním řetězci či při budování značky. Je proto zcela zásadní podporou výzkumu a inovací pomáhat realizovat tyto činnosti kontinuálně, jak v období prosperity, tak v období ekonomického útlumu. Výsledky výzkumných a inovačních aktivit z minulých let nyní pomáhají mnoha firmám překonat tuto těžkou dobu a pomáhají i celé společnosti. Vzpomeňme například výrobu nyní tolik potřebných zdravotnických pomůcek na 3D tiskárnách. A to je jen jeden z mnoha příkladů adaptace firem na principy Průmyslu 4.0, umožňující zvyšování pružnosti a automatizace výroby, zrychlení reakcí na požadavky trhu či využívání nových materiálů. I v současné době je naší prioritou podporovat firmy v hledání nových řešení a přizpůsobení se stávajícím i budoucím podmínkám. Upravili jsme programy podpory a rychle jsme vytvořili nové, prostřednictvím kterých podporujeme výzkum a zavádění inovací v podnicích, ve zdravotnictví i jinde ve veřejné sféře. Takže ano, i v této kritické chvíli musíme myslet na Česko jako na zemi pro budoucnost. A pro tu nám nepomůže využívat všechny dostupné zdroje jen na pouhé přežití krize – musíme se připravit na svět, který přijde po ní, a jedině s pomocí výzkumu a inovací budeme opět úspěšní. Každá krize nabízí i příležitosti a pokud je dobře využijeme, můžeme, a věřím, že i budeme, nakonec silnější než dříve.

Ing. Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR

1) Firmy před sebou budou mít velký úkol – stabilizovat se po tomto mimořádném zásahu. Aktuálně řeší problémy například v personální oblasti, z různých důvodů mají pracovníky doma, ale schází jim i klíčoví pracovníci ze zahraničí. Podniky zdrželo čekání na zprůchodnění hranic jak pro nákladní dopravu, tak pro pendlery. V řadě případů nebyl povolen vstup do ČR odborníkům, kteří např. technologicky udržují provozy, či vrcholovým manažerům. Vnímám jako velký problém, že firmy začínají mít potíže s likviditou. Stát by jim měl vyjít vstříc a pomoci jim krizovou situaci překlenout, ať už skrze úvěry, záruky či umožnění odkladů plateb daní. Koronavirus ovlivnil celý svět, exportéři budou muset obnovit své odběratelské vztahy. Investiční akce, které měly podniky naplánované, se tím odsunuly či dokonce zrušily. Podle ekonomické kondice tak budou firmy muset znovu zhodnotit své záměry a nastavit jim priority. Některé investice však vycházejí z platných regulací, například emisních cílů a celkově environmentálních témat. Jejich plnění tak bude pro firmy náročnější.

2) Hned jak to půjde, musíme zahájit rychlý restart ekonomiky a bez aktivit v oblasti výzkumu, vývoje a inovací nemůžeme dále růst. To musí zůstat mezi prioritami. Je pravda, že tyto investice budou nyní velmi „bolestivé“, ale jsou důležité, aby si firmy udržely své postavení i v budoucnosti. Právě proto by s nimi měl firmám pomoci stát. Za Svaz průmyslu určitě budeme apelovat na vládu, aby přidala prostředky na oblast VaVaI a alespoň částečně tak podnikům ulehčila. Jak se dlouhodobě ukazuje, firmy, které investují do výzkumu a inovací, mají produkty s vyšší přidanou hodnotou, a tedy vyšší marže, a zároveň diverzifikují svoji činnost. Díky tomu si i před touto krizí mohly vytvořit větší rezervy a pestřejší odbytové portfolio a dopady pro ně nemusí být tak drtivé. Očekávám, že v některých oblastech dojde ke změnám obchodních vazeb po celém světě. V tom vidím pro české firmy obrovskou příležitost.

Ing. Jiří Holoubek, prezident Elektrotechnické asociace ČR

1) Elektrotechnický průmysl má velmi specifické postavení díky své převážně subdodavatelské pozici pro široké spektrum odvětví. Na začátku platnosti vládních opatření proti šíření koronaviru se například část firem musela vypořádat s požadavkem okamžitého přerušení dodávek „just in time“ pro své velké odběratele, jiná část musela operativně řešit skokový výpadek denně dojíždějících přeshraničních zaměstnanců, další firmy se do dneška potýkají s důsledky nedostatku materiálu a komponentů pro svoji výrobu, způsobeného izolací teritorií zasažených pandemií. Ovšem na druhé straně elektrotechnické firmy dodávající produkty a služby nejen pro kritickou infrastrukturu, ale také pro zajištění běžného provozu ostatních důležitých oblastí života, pracují stále v plném nasazení.

Ve druhém pololetí roku 2020, ale také v následujících obdobích, je podle mého názoru důležité nevracet se do „normálního“ stavu před koronavirovou krizí. Při opětném nastartování ekonomiky musíme využít toho, co jsme se během krize naučili: posílení digitální gramotnosti díky vzdálené komunikaci, schopnost operativně měnit a zákaznicky přizpůsobit výrobní program, optimalizovat výrobu na základě momentálně dostupného personálu. A přestože žijeme v globálně propojeném světě, musíme se začít zabývat regionální udržitelností. V první řadě alespoň v oblasti zdrojů.

2) Nejlepší reakcí na pokles průmyslové výroby je promyšlená a optimálně realizovaná digitální transformace firem, jdoucí ruku v ruce s efektivními investicemi do digitálních inovací. Spousta firem již svoji digitální transformaci odstartovala a i během krize se ukázalo, kolik činností nejen čistě administrativních, ale i technologických, jsou tyto firmy schopny efektivně zvládat. Stejně tak ale firmy zjišťují, co nezvládají a v čem se nezlepší bez investic do vývoje a inovací. Pro posílení konkurenceschopnosti je podle mého názoru velmi důležité, aby firmy v čím dál větší míře zajišťovaly celý ekosystém digitálních služeb souvisejících s jejich produktem. A je lhostejné, jestli jde o automobil, rozváděč, čerpadlo nebo polotovar v podobě výkovku nebo plechu či výlisku z plastu. Rozvoj využívání nástrojů umožňujících transparentnost a důvěryhodnost jakýchkoliv digitálních operací při současné garanci všech forem digitálního vlastnictví bude v příštím období jednou z možností, jak zefektivnit mezifiremní operace nejen v oblasti obchodní a logistické, ale i technologicko-výrobní.

RNDr. Pavel Malčík, prezident Asociace akreditovaných a autorizovaných organizací (AAAO)

1) Pokud se dá spolehnout na současnou krátkodobou zkušenost, protože zatím nemáme výsledky jakýchkoliv průzkumů, označil bych nynější trend jako snahu o soběstačnost. Nově by měla být také definována odvětví se strategickým významem pro fungování hospodářství nejen evropského, ale i národního. Předpokládáme to na základě komunikace asociace TIC Council, reprezentující nezávislé zkušebnictví, inspekci a certifikaci, s Evropskou komisí. Tento sektor by měl být zařazen mezi sektory kritické infrastruktury, významné pro zachování funkčnosti států v nouzovém režimu.

Naši členové pracují v systému státního zkušebnictví, tj. provádějí zkoušky, inspekce, vydávají certifikáty, posuzují systémy řízení, a to pro všechny důležité sektory průmyslu, dopravy a dalších služeb, včetně kritické infrastruktury. Tyto služby podporují činnosti nezbytné pro chod státu z hlediska bezpečnosti, ochrany zdraví, majetku a ochrany životního prostředí – zejména pokud by mělo dojít k mimořádným opatřením podobným těm, která v současné době narušila pohled na výhodnost globalizace ekonomiky.

Problémy při zajišťování některých výrobků a služeb, způsobené přerušením dodavatelských a subdodavatelských vztahů, pravděpodobně povedou k přenesení některých výrobních kapacit co nejblíže místu spotřeby. Blízko výrobě musí být i služby zkoušení, inspekce a certifikace, aby se neopakovala současná situace, kdy k posouzení shody jednoho důležitého ochranného prostředku je v Evropě vybavena jediná (!) notifikovaná zkušebna. S tím budou spojeny i nové výrobní vazby a snad i jinak vnímaná efektivnost nejen výroby, ale celého distribučního řetězce.

2) Elektrotechnické obory v ČR jsou známy rychlostí inovací, založených na výzkumu a vývoji, které jsou systematicky pěstovány už jenom proto, že jinak by v globální konkurenci neobstály. Prosperita a pozice na globálním trhu jsou spolu úzce provázány. Výzkum a vývoj jsou nákladné činnosti, a to nejen na finance, ale i na čas. Proto je důležitá rychlost uvedení výrobku na trh. Je třeba mít na paměti, že do této doby je třeba započítat i povinné posouzení shody výrobku s právními požadavky a technickými specifikacemi, které je třeba splnit, aby inovovaný výrobek byl bezpečný. V poslední době se dostal do popředí problém s výrobou zdravotnických prostředků, kde složité předpisy vedou k tomu, že posouzení výrobků před uvedením na trh trvá šest až devět měsíců.

Podle našeho názoru není lepší oblast investování než vývoj a inovace; snad jen obchodníci by protestovali a chtěli financovat reklamu, ale to nejsou investice v tomto smyslu. Jsou-li dostupné zdroje, obvykle se zjistí, že jich není dost. A máte-li je investovat strategicky, potřebujete spojence. Strategickým spojencem by mohl být stát a fondy EU pro výzkum a vývoj. Inovace zasluhují také myslet na společný trh EU, ale na něm platí stejná časově náročná pravidla pro uvádění výrobků na trh.

Bylo by vhodné, aby s těmito pravidly počítaly i výzkumné projekty vyhlašované v rámci inovačních programů. Dělat vývoj výrobku bez vazby na plnění podmínek na trhu může vést k mylným krokům a prodlužovat celý proces. Proto chceme prosadit, aby projekty zařazené do inovačních programů obsahovaly ustanovení o uznatelnosti nákladů na zkoušení a ověřování výrobků, včetně nezbytné certifikace. Naši členové, akreditované, autorizované a v rámci EU notifikované osoby, mají řadu zkušeností nejen s posuzováním shody, ale i s výzkumem a výzkumnými projekty.

Ing. Roman Schiffer, generální ředitel, OEZ, s. r. o.

1) Přes veškerá omezení a nařízení, která byla stanovena vládou ČR, prioritou průmyslu zůstává i nadále vyrábět a úspěšně prodávat. Jen díky tomu můžeme generovat hrubý domácí produkt. Období obav a nejistoty, které nám přinesla pandemie COVID-19, způsobilo, že lidé méně utrácí své peníze za zboží a služby, což hospodářskou situaci zhoršuje. Predikovat, kdy se situace zlepší, není jednoduché, ale výrazné zlepšení nelze očekávat během následujících měsíců. Měli bychom si však uvědomit, že ekonomický útlum, který nyní zažíváme, nenastal ze dne na den. Propad byl patrný již několik měsíců před vypuknutím světové pandemie, velké firmy utlumovaly výrobu v souvislosti s poklesem svých zakázek, zejména v automobilovém průmyslu. O ekonomické krizi se mluví již delší dobu, nyní jsme na jejím počátku a můžeme jen odhadovat, jak silný její dopad na jednotlivé země bude.

Abychom si udělali představu, jakým směrem se průmysl bude nadále ubírat, musíme se vrátit do minulosti a uvědomit si, jakým výzvám jsme museli čelit v oblasti výzkumu a vývoje a jaké trendy (nejen v oblasti průmyslu) se staly prioritou.

Na prvním místě stojí digitalizace a s tím spojený rozvoj informačních a komunikačních technologií. Tato oblast nás ovlivňuje ve všech směrech – v osobním, společenském i pracovním životě. Přesvědčili jsme se, že komunikační technologie nás v těžkých časech sbližuje a pomáhá nám. V této oblasti lze jistě očekávat dynamický rozvoj i ve druhé polovině roku 2020.

Dalším aktuálním tématem a směrem pro vývoj a inovace je oblast životního prostředí. Zde by se nejen průmysl, ale i ostatní obory měly soustředit zejména na úsporné nakládání s energiemi a celkově změnit své chování k přírodě a životnímu prostředí.

V uplynulých týdnech jsme si mohli sami ověřit, jak současná opatření a omezení přispěly k celkovému zlepšení životního prostředí. Útlum letecké i automobilové dopravy, průmyslu a výroby přinesly čistší vzduch a nižší produkci emisí. Omezování fosilních paliv má pozitivní vliv na životní prostředí i na naše zdraví, je proto důležité hledat nové možnosti a technologie ve využití obnovitelných zdrojů energie a řízené (smart) distribuci elektrické energie. S životním prostředím souvisí i další technologie a zařízení v průmyslovém odvětví (automatizace, robotizace – Průmysl 4. 0). Vzhledem k současné situaci a obavám spotřebitelů lze však i zde očekávat mírnou stagnaci.

2) Inovace je důležitou součástí životního cyklu každého produktu. Pokud chceme, aby produkt obstál a byl konkurenceschopný, musíme přemýšlet nad tím, jak snížit jeho výrobní náklady a/nebo získat větší užitnou hodnotu. Musí existovat i příslušná kupní síla – lidé, kteří po výrobku touží a chtějí si ho koupit.

Bez dlouhodobého vývoje a bez inovačního procesu lze těžko hovořit o prosperitě a úspěchu produktu jako takovém. V okamžiku pozastavení vývoje a inovací, a to z jakýchkoli příčin, je možné dosáhnout prosperity jen po krátkou, omezenou dobu. Poté podnik přestává prosperovat, nebo musí vynaložit značné prostředky a energii k tomu, aby se opět vrátil na výsluní.

3) Z pohledu zakázkové náplně to v OEZ vypadá velmi dobře. V době nouzového stavu jsme vyráběli i během víkendu. Bylo nutné reagovat na urgentní objednávky na velké jističe pro polní nemocnice v Británii a Maďarsku. Výroba a prodej jističů jsou tedy pro trh zajímavé i v této mimořádné době.

Inovační procesy v OEZ probíhají v rámci několika projektů a jsou výsledkem týmové spolupráce. Každá inovace a její zavedení do praxe přichází postupně, nejedná se o rychlou či překotnou změnu. Proto ani útlum výroby, který trvá týdny či měsíce, nemá na vývoj a inovace zásadní vliv. Přesto musím zmínit negativní dopady této „pandemické krize“. Ty jsou způsobeny zejména zpomalením toku materiálu v dodavatelsko-odběratelském řetězci, a to buď z důvodu „kolapsu“ v některých zemích (Itálie, Španělsko, Indie atd.), nebo z důvodu legislativních opatření, které jednotlivé země zavedly proti šíření koronaviru.

Ing. Radomír Sabela, CSc., CEO a jednatel, SOPO, s. r. o.

1) Česká republika je malá země. Deset milionů lidí – to je velmi malý trh na to, abychom vytvořili velké odbytiště pro jakékoliv zboží. Naše šance v Evropě není v tom, že bychom zvyšovali prodej za každou cenu, ale je v takových oblastech, kde jsme schopni vytvořit vysokou přidanou hodnotu, a kde jsme dostatečně flexibilní na potřeby trhu. Priority průmyslu i naší země jako celku vidím jednoznačně ve dvou oblastech. Ta první je výzkum a vývoj, zejména ve špičkových výrobních technologiích a v automatizaci procesů. Druhá je jednoznačně vzdělání a růst kvalifikace napříč profesemi, především v technických oborech.

Toto jsou podle mého názoru dvě priority, na které by český průmysl a ekonomika měly najít peníze a investovat, byť na úkor jiných věcí. S nimi se česká ekonomika udrží na velmi vysokém stupni ziskovosti a úspěšnosti v Evropě i ve světě.

2) Sám sobě kladu otázky: Co je to ta původní prosperita? Za čím se ženeme a za čím se žene celý svět? Je reálný trvalý růst a trvalé zvyšování prosperity? Na úkor čeho to je? Nevidíme snad ty signály kolem nás? Jako by nám naše okolí, příroda i celý svět říkaly: Lidi, neblázněte, zastavte se. Vždyť ten růst průmyslu, růst výroby, růst obratu, růst spotřeby je šílený. Lidi na to nestačí reagovat, nestačí to vstřebat, nestačí to pojmout. A není to pro nikoho prospěšné. Já si myslím, že bychom měli obecně zpomalit.

Současná doba nám dává příležitost zastavit se, ohlédnout se zpátky, ale podívat se také do blízké budoucnosti a uvědomit si, jaké životy vlastně žijeme. Je naším cílem trvale udržitelný růst ix procent ročně? Na úkor ekologie, za cenu frustrace, vyhoření, depresí? Opravdu to chceme? Podle mého názoru bychom se měli více zajímat o to, jaká je kvalita života lidí – pracovního i soukromého. A pokusit se dostat obě složky do větší rovnováhy. Myslím si, že více než o zisku, o profitabilitě, o původní prosperitě bychom měli přemýšlet, do čeho je potřeba investovat energii a čas. A tím se opět dostáváme k těm dvěma důležitým věcem: věnovat se výzkumu a vývoji – a koncentrovat se na výchovu a vzdělávání, protože jen důrazem na vzdělání získáme odborníky, kteří výzkum a vývoj mohou dělat. To jsou pro Českou republiku dva základní směry, kterými bychom se měli dát – i za cenu mírného zpomalení, ale bez ztráty respektu a pozic na trhu. To by nám lidem přineslo větší klid a republice větší reputaci ve světě.

3) Ve firmě SOPO vyrábíme na plný výkon. Nikoho jsme nepropustili, nikdo není nuceně doma ohrožen koronavirem. I když objem zakázek poklesl asi o pět až deset procent oproti očekávání, jedeme na plný výkon a plníme termíny zakázek klientů. Firma nezávisí příliš na české ekonomice, jsme závislí na německém trhu a německé ekonomice a ty se pomalu začínají vracet do normálu. Doufám, že i my brzy naskočíme na původní objemy výroby, ale neženeme se primárně za růstem tržeb. Bez ohledu na koronavirus kolem nás pokračujeme v modernizaci naší firmy. Pokračujeme v koncentraci výroby do čtyř lokalit, chceme rozšiřovat naši novou fabriku v Modleticích, pokračujeme v modernizaci strojů, technologií a procesů, soustředíme se také na otázky ergonomie vybavení pracovišť, abychom předešli nemocem z povolání. Současně s tím řešíme efektivitu výroby, robotizaci pracovišť pro navíjení a robotické lepení magnetů na rotory. Investujeme také do informačních technologií, do ochrany a zabezpečení naší datové infrastruktury, do výrazně lepší komunikace mezi pracovníky napříč lokalitami, abychom mohli bezpečně sdílet informace bez ohledu na to, kde se kdo zrovna nachází.

Chceme být připraveni na dobu, až se naše země i Evropa vrátí k normálu, ale ne za cenu honby za rekordním nárůstem tržeb. Chceme mít dobré obchodní partnery, chceme pro ně dělat dobré a kvalitní produkty v oblasti navíjení. Proto investujeme do výzkumu a vývoje špičkových technologií, zvyšování kvalifikace našich lidí, jejich dovedností a znalostí. A to je to, co doporučuji i českému průmyslu.

Ing. Otto Daněk, předseda představenstva, ATAS elektromotory Náchod, a. s.

1) Drtivá většina průmyslu má nyní zřejmě jedinou prioritu a tou je u těch menších a středních zachránit firmu, u těch větších přežít s co nejmenšími ztrátami. Ve druhém pololetí bude hlavním tématem těch, co přežijí, znovu nastartovat byznys a hledat nové zakázky. Nebude to jednoduché, protože Česká republika je silně proexportně orientovaná, a tudíž nebude záležet pouze na situaci u nás doma, ale hlavně v Evropské unii a zejména v Německu. Klíčovými tématy pro nás nebyl pouze nedostatek zakázek, ale i to, jak s polovinou dělníků splnit ty zakázky, které ještě zůstaly; jednak situaci zkomplikovaly na čas zavřené hranice pro každodenní pohyb pendlerů (pendlující matky nemohly opustit děti na 14 dní kvůli práci), jednak většina rodičů po uzavření škol buď má ošetřování člena rodiny, nebo čerpají nemocenské dávky. A pokud většina mladších žáků půjde do školy v květnu, nebo dokonce až v září, bude průmysl ochromený minimálně ještě půl roku. Otázkou jsou i kompenzace škod státem, protože jen za polovinu března náklady související s Covid-19 v naší firmě překročily milion, ale příspěvek z programu Antivirus za toto období činí 28 tisíc korun.

A pokud nastane rozsáhlejší propouštění v celé společnosti, což je velmi pravděpodobné, dojde k výraznému omezení minimálně dvou hlavních stavebních kamenů tvorby HDP – spotřeby domácností (lidé budou mnohem méně utrácet než v minulosti) a prodeje osobních aut nejenom v tuzemsku, ale zejména v zahraničí. A to se zřejmě neobejde bez peněz státu, které bude muset nějak mezi lidi „nasypat“.

2) Obecně řečeno, pro střednědobý až dlouhodobý horizont prosperity firmy, inovace jsou v obrovské většině případů alfou a omegou rozvoje budoucnosti. Avšak v tuto chvíli je třeba s tímto obecným tvrzením trochu polemizovat. Firmy, které jsou ekonomicky silné, musí na inovacích postupovat kontinuálně a pomůže jim to snadněji odstartovat v období po koronaviru. Pokud budou přemýšlet strategicky, není zcela mimo realitu uvažovat o investicích, které v budoucnosti mohou nahradit lidskou práci. Tím se lépe připraví na dobu, kdy by nastala podobná opatření jako nyní, ať už pro návrat pandemie, nebo z jiného důvodu.

U méně kapitálově silných společností určitě dojde k zpomalení a někde dokonce i k zastavení inovací, protože budou prioritně řešit existenční problémy.

3) Ve firmě ATAS jsme trochu přišlápli brzdový pedál, ale inovační aktivity jsme snížili jen o nějakých 10 až 20 % oproti běžnému stavu. Během dubna a částečně i v květnu se sice potýkáme s rozsáhlými problémy, zejména s úbytkem dělníků o asi 45 % z důvodu uzavření hranic a čerpání „nemocenské“, ale zároveň chceme myslet i na budoucnost. A ta se bez kontinuálních inovací neobejde.

Ing. Jiří Kubeš, generální ředitel, SALTEK s. r. o.

1) Současné priority budou určitě různé podle průmyslového oboru a postavení té které firmy před nástupem epidemie. Za SALTEK mohu říct, že momentálně nejaktuálnější je zajištění výrobní kapacity pro uspokojení rostoucích zákaznických objednávek. Vlivem zavřených škol jsme přišli o 16 % zaměstnanců, a i přes maximální nasazení našich loajálních zaměstnanců jsme museli zahájit nábor nových. Tématem jsou i dodávky materiálu, kdy vládní opatření v zemích, které se v médiích příliš neřeší, jako je např. Malajsie, uzavřela i výrobní podniky a nečekaně tak zkomplikovala dodávky nadnárodních firem z oboru elektronických součástek. Ve druhém pololetí bude klíčovým tématem pro všechny obory řešení poklesu poptávky, neboť recese určitě přijde, otázkou je, jak velká, v jakém oboru. Nezbytné jsou už nyní určitě scénáře udržení zdravého cashflow, jak pro nejbližší měsíce, tak pro příští rok.

2) Investovat do inovací, zejména produktových, ale i technologických je nezbytné i v tomto čase. V případě, že se světové trhy propadnou do recese, tak k dosažení původní prosperity budete potřebovat určitě nové další zákazníky. A abyste je získali, budete pro ně potřebovat minimálně z 50 % nové produkty, budete muset být konkurenceschopnější vlivem technologií, takže inovovat se přestat nesmí. Bez inovací není budoucnost.

3) Žádné restrikce v inovacích nechystáme. Očekávám ale, že např. naše interní Rada investorů, která posuzuje a pouští do realizace produktové inovace, bude přísnější na vyhodnocování rizik a ověřování domněnek. Negativní situace vlastně všechny donutí hledat možnosti pro zlepšení a zdokonalení, a kdo se toho chopí správně, vystoupí z recese posílen a v lepší kondici. Tím bude mít i lepší vyhlídky na úspěch, až se bude vracet doba prosperity. Jsem přesvědčen, že my do této skupiny patřit budeme.

MUDr. Jiří Vavrouch, generální ředitel, KOPOS KOLÍN, a. s.

1) Situace s virem ukázala, že jsme na spoustu věcí připraveni dobře. Na mnohé další jsme se připravovali, uvažovali jsme o nich, ale možná jsme neměli čas nebo potřebu dotáhnout je do konce, nicméně v nastalé situaci jsme je dokázali urychlit. Mám na mysli např. komunikaci online, home office apod. Ale nejde jen o komunikaci mezi našimi pracovníky navzájem nebo komunikaci se zákazníky. Již v minulosti jsme investovali do technologií zajišťujících předávání informací o množství výroby, nastavení strojů a zařízení, reporty z výroby atd. To všechno a mnoho dalšího bude v budoucnosti běžné a tato situace to vše posouvá kupředu.

2) Bez výzkumu a vývoje není pokrok. Jen věda nám pomůže. Je ale pochopitelné, že do výzkumu se pouští jen ten, kdo na to má kapacity – lidské, technologické a finanční. Budeme určitě více zvažovat, kam naše prostředky vložíme, ale bez neustálého vylepšování našich výrobků a nových technologií se neobejdeme. V této době to platí ještě více. Snažíme se, aby naši zákazníci vždy věděli, že nabízíme lepší výrobky, pocházející z modernějších technologických zařízení.

3) Vývoj, výzkum a inovace u nás probíhají neustále, tato situace jim u nás v Koposu dává rychlejší spád. Opravdu nemůžeme přestat vylepšovat. Když se podíváte na kteroukoliv oblast života, vidíte, že se proměňuje. Některá méně, některá více, ale proměňuje se každá. To je důvod, proč nemůžeme přestat vylepšovat. A proto také má vývoj posledních měsíců na naši firmu, co se inovací týče, vlastně pozitivní vliv.