Bližší podrobnosti nakládání s elektrozařízením a elektroodpadem

Bližší podrobnosti nakládání s elektrozařízením a elektroodpadem

1. Úvod

Dne 15. září 2005 nabyl účinnosti dlouho očekávaný prováděcí právní předpis k zákonu č. 185/2001 Sb., o odpadech [5], který stanovuje podrobnosti a bližší podmínky nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady. Zákon o odpadech ve své novele č. 7/2005 Sb. [6] stanovuje finanční, materiálové a informační povinnosti především výrobcům, posledním prodejcům a distributorům elektrických a elektronických zařízení (EEZ nebo také elektrozařízení) náležejících do skupin EEZ a také zpracovatelům odpadu z elektrických a elektronických zařízeních (OEEZ nebo také elektroodpad), přičemž největší podíl přísluší výrobcům EEZ (pojem definovaný v [5], [1]; dále výrobce).

Nově přijatým prováděcím právním předpisem je vyhláška č. 352/2005 Sb., o podrobnostech nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady a o bližších podmínkách financování nakládání s nimi (vyhláška o nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady) [4]. Tento právní předpis zapracovává požadavky příslušných směrnic Evropských společenství [2], [3] a dotváří tak legislativní rámec v oblasti nakládání s EEZ a OEEZ.

Způsoby plnění povinností výrobců EEZ

Vyhláška o nakládání s EEZ a OEEZ (dále jen Vyhláška) stanovuje:

• seznam výrobků (seznam EEZ), které spadají do skupin EEZ a výrobky vyjmuté ze skupin EEZ,

• bližší podmínky jednotlivých způsobů plnění povinností výrobců,

• obsah roční zprávy o plnění povinností výrobců za uplynulý kalendářní rok,

• bližší podmínky způsobu plnění povinností a zajištění financování pro účely zápisu do Seznamu výrobců elektrozařízení (dále jen Seznam),

• způsob označení EEZ uvedených na trh po dni 13. srpna 2005,

• seznam látek a podmínek, za kterých se na výrobce nevztahuje ustanovení § 37j odst. 3 zákona [5],

• vzor grafického symbolu pro označování EEZ pro účely zpětného odběru EEZ a odděleného sběru OEEZ,

• technické požadavky na přednostní odstranění látek a součástí z OEEZ, skladování a zpracování OEEZ,

• rozsah a způsob vedení evidence a ohlašování údajů o převzatých OEEZ a způsobech jejich zpracování, využití a odstranění a způsob ohlašování zařízení ke sběru, zpracování a využití OEEZ,

• podrobnosti způsobu provedení zpětného odběru EEZ pocházejících z domácností,

• bližší podmínky financování nakládání s EEZ pocházejícími z domácností uvedenými na trh před 13. srpnem a po 13.srpnu 2005,

• bližší podmínky financování nakládání s OEEZ nepocházejícími z domácností.

2. Základní pojmy

Vyhláška pro své účely definuje tyto pojmy:

a) historické elektrozařízení – elektrozařízení pocházející z domácností uvedené na trh do dne 13. srpna 2005, které je určeno ke zpětnému odběru,

b) historický elektroodpad – elektrozařízení nepocházející z domácností uvedené na trh do dne 13. srpna 2005, které se stalo odpadem podle § 3 zákona [5],

c) systém – síť zařízení ke sběru elektroodpadů, míst zpětného odběru elektrozařízení a zařízení ke zpracování, využití a odstranění elektroodpadů a elektrozařízení a smluvní vztahy mezi jejich provozovateli a výrobci elektrozařízení, jejichž cílem je zajištění zpracování a využití zpětně odebraných elektrozařízení a odděleně sebraných elektroodpadů,

d) individuální systém – systém vytvořený a provozovaný samostatně a na vlastní náklady jedním výrobcem,

e) solidární systém – systém vytvořený a provozovaný dvěma nebo více výrobci,

f) kolektivní systém – systém vytvořený výrobci nebo výrobci pověřenou právnickou osobou a provozovaný právnickou osobou odlišnou od výrobce nebo výrobcem pověřené právnické osoby,

g) provozovatel kolektivního systému – právnická osoba založená jako obchodní společnost nebo družstvo nebo organizační složka zahraniční právnické osoby umístěná na území ČR provozující kolektivní systém,

h) evidenční číslo výrobce – pořadové číslo zápisu výrobce do Seznamu (§ 37i zákona [5]),

i) evidenční číslo provozovatele kolektivního systému – pořadové číslo zápisu provozovatele kolektivního systému do Seznamu,

j) příspěvek – finanční částka, kterou výrobce přispívá do kolektivního systému na zajištění nakládání s kusem nebo kilogramem elektrozařízení pocházejících z domácností a na zajištění nakládání s kusem nebo kilogramem elektroodpadů,

k) příspěvek na historické elektrozařízení – finanční částka, kterou výrobce přispívá do kolektivního systému na zajištění zpětného odběru, zpracování, využití a odstranění kusu nebo kilogramu historického elektrozařízení.

3. Seznam elektrozařízení

Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech [5], uvádí skupiny EEZ spadající do jeho působnosti, přičemž Vyhláška tyto dílčí skupiny EEZ doplňuje o seznam elektrozařízení (podskupiny EEZ).

Skupiny EEZ uvedené v [5]:

1. Velké domácí spotřebiče.
2. Malé domácí spotřebiče.
3. Zařízení informačních technologií a telekomunikační zařízení.
4. Spotřebitelská zařízení.
5. Osvětlovací zařízení.
6. Elektrické a elektronické nástroje (s výjimkou velkých stacionárních průmyslových nástrojů).
7. Hračky, vybavení pro volný čas a sporty.
8. Lékařské přístroje (s výjimkou všech implantovaných a infikovaných výrobků).
9. Přístroje pro monitorování a kontrolu.
10. Výdejní automaty.

4. Elektrozařízení vyjmutá ze skupin EEZ

Vyhláška ve své příloze uvádí EEZ, která nespadají do působnosti zákona o odpadech [5]. Jde o elektrozařízení vyjmutá ze skupin EEZ, která jsou uvedena takto:

1. Výrobky, pro které není elektrický proud hlavním zdrojem energie, s výjimkou elektrických nebo elektronických součástí, které mohou být z výrobku vyčleněny.
2. Výrobky, pro které elektronické součásti nejsou nezbytně nutné pro splnění jejich základní funkce, např. blahopřání, mluvící hračka.
3. Zařízení s elektrickými a elektronickými součástkami, která jsou stálou součástí jiného celku, např. autorádio, osvětlení v letadle.
4. Velké stacionární průmyslové nástroje, tj. stroje nebo systémy sestavené kombinací jednotlivých zařízení nebo systémů za účelem společného provozu v jednom celku a ke specifickému účelu.
5. Zařízení určená výlučně pro obranu státu splňující definici elektrozařízení (pojem definovaný v [5], [1]).
6. Lékařské přístroje, které jsou implantované nebo infikované.
7. Běžné, přímo žhavené žárovky a svítidla pro zářivky z domácností.

5. Způsoby plnění povinnosti výrobců

Výrobce EEZ zajišťuje plnění svých povinností podle zákona [5] v rámci individuálního, solidárního nebo kolektivního systému. Jednotlivé způsoby plnění povinností výrobců a jejich významné charakteristiky jsou uvedeny v tabulce.

V rámci individuálního systému výrobce plní povinnosti organizačně a technicky samostatně, na své náklady, kromě povinnosti finančního zajištění nakládání s historickými EEZ, které musí plnit společně s výrobci stejné skupiny EEZ prostřednictvím kolektivního systému. V případě solidárního systému výrobci EEZ plní povinnosti společně, kromě povinnosti podat návrh na zápis do Seznamu výrobců EEZ, povinnosti označit EEZ a kromě povinnosti finančního zajištění nakládání s historickými EEZ, kterou musí plnit společně s výrobci stejné skupiny EEZ prostřednictvím kolektivního systému. Za výrobce EEZ zapojené v kolektivním systému plní provozovatel kolektivního systému všechny povinnosti výrobců, kromě povinnosti označit EEZ, které plní výrobce vždy samostatně.

Ve vyhlášce jsou velmi důležité přílohy, které jsou podmínkou pro výrobce EEZ k zapsání do Seznamu výrobců podle způsobů plnění povinností. Obsahem těchto příloh je např. popis zajištění financování nakládání s EEZ a OEEZ, způsob a kontrola použití příspěvků apod.

6. Způsoby označování EEZ

Elektrozařízení uvedená na trh po 13. srpnu 2005 se označují symbolem výrobce a symbolem uvedení na trh.

Označení symbolem výrobce EEZ je v podobě:

Obr. 1. Vzor č. 1 – Označení EEZ uvedených na trh po 13. srpnu 2005 (rozměry stanoveny v ČSN EN 50419)

a) vyznačení jména a příjmení nebo obchodní firmy,
b) uvedení značky, pod kterou výrobce dováží nebo uvádí EEZ na trh a kterou uvede v návrhu na zápis do Seznamu, nebo
c) evidenčního čísla výrobce v Seznamu.

Označení symbolem uvedení na trh po 13. srpnu 2005 je v podobě:

a) vyznačení data uvedení na trh,
b) vyznačení symbolu „8/05„, nebo
c) vyznačení grafického symbolu podle vzoru č. 1 (obr. 1).

EEZ pro zpětný odběr EEZ a oddělený sběr OEEZ se označují grafickým symbolem podle vzoru č. 1 nebo č. 2 (obr. 1 a obr. 2).

Obr. 2. Vzor č. 2 – Označení EEZ pro účely zpětného odběru EEZ a odděleného sběru OEEZ (rozměry stanoveny v ČSN EN 61429 a její změně Z1)

Zmíněné označení EEZ se umístí na EEZ tak, aby bylo viditelné, čitelné a nesmazatelné při jejich běžném používání. Pokud označení není možné umístit přímo na EEZ, uvádí se v průvodní dokumentaci. V případě velmi malých EEZ, která jsou vyměňována kus za kus a nejsou vybavena průvodní dokumentací, se označení nepoužije a výrobci tuto skutečnost uvedou v návrhu na zápis do Seznamu.

7. Bližší podmínky financování nakládání s EEZ a OEEZ

Prováděcí právní předpis [4] upravuje finanční povinnosti takto:

Bližší podmínky financování nakládání s EEZ pocházejícími z domácností uvedenými na trh po dni 13. srpna 2005

• Výrobci, kteří plní v rámci individuálního systému povinnosti stanovené pro nakládání s EEZ pocházejícími z domácností uvedenými na trh po dni 13. srpna 2005, poskytují záruku pro účely jeho financování na zajištění nakládání s veškerými elektroodpady z těchto zařízení tak, že:
  a) zřídí účelově vázaný bankovní účet, nebo
  b) uzavřou pojistnou smlouvu.

• Je-li finanční záruka poskytována formou účelově vázaného bankovního účtu, ukládají výrobci na tento účet v souladu s plánem na zajištění vkladů peněžních prostředků, alespoň však jednou za kalendářní čtvrtletí, peněžní prostředky. Minimální výše těchto peněžních prostředků se vypočte jako součet násobků příspěvků na historické EEZ a množství EEZ, které výrobce uvedl na trh v předcházejícím roce, vyjádřené v kusech nebo v kilogramech.

• Je-li finanční záruka poskytována formou pojištění, musí být pojistné plnění sjednáno minimálně ve výši peněžních prostředků ukládaných na vázaný bankovní účet.

Výrobci odvádějí příspěvky na nakládání s EEZ pocházejícími z domácností uvedenými na trh po dni 13. srpna 2005 do kolektivního systému způsobem stanoveným provozovatelem kolektivního systému.

Bližší podmínky financování nakládání s EEZ pocházejícími z domácností uvedenými na trh do dne 13. srpna 2005

• Pro každou skupinu EEZ zajišťuje společné plnění financování nakládání s historickými EEZ jeden kolektivní systém.

• Výrobci odvádějí příspěvky na historické EEZ do kolektivního systému způsobem stanoveným provozovatelem kolektivního systému.

Bližší podmínky financování nakládání s OEEZ

• Výrobci, kteří plní v rámci kolektivního systému povinnosti stanovené pro nakládání s OEEZ, odvádějí příspěvky způsobem stanoveným provozovatelem daného kolektivního systému.

8. Závěr

Podrobnosti nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady, včetně bližších podmínek financování, které zde byly uvedeny, jsou pojaty jako rámcový náhled vybraných informací z pohledu výrobců EEZ; navazují na článek publikovaný v [1].

Na základě uvedených informací lze předpokládat, že kolektivní řešení nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady bude pro většinu výrobců EEZ nejoptimálnějším způsobem plnění povinností, neboť podle našeho názoru nejméně zatěžuje výrobce a dovozce elektrozařízení příslušnou administrativou.

Literatura:
[1] VOLEK, J.: Legislativní rámec nakládání s elektrozařízením a elektroodpadem. ELEKTRO, 10/2005, s. 52–54.
[2] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/96/ES o odpadních elektrických a elektronických zařízeních, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/108/ES.
[3] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/95/ES o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních.
[4] Vyhláška č. 352/2005 Sb., o podrobnostech nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady a o bližších podmínkách financování nakládání s nimi.
[5] Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
[6] Zákon č. 7/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.