50. jubilejní ročník mezinárodního strojírenského veletrhu
80 let brněnského výstaviště 15. až 19. září 2008
Krátce z historie pisáreckého výstaviště
V roce 1923 bezpochyby členové Moravského zemského výboru v Brně, stejně jako jeho první projektanti architekti Josef Kalous a Emil Králík, při schvalování stavby nového výstaviště na bývalých loukách barona Bauera netušili, jakou slavnou kapitolu našeho výstavnictví otvírají. I američtí architekti výstavy „Century of Progress“ v Chicagu 1933 byli totiž ovlivněni tím, co bylo v roce 1927 – za jeden jediný rok - v Brně postaveno.
Cílem výstavy otevřené na brněnském výstavišti v květnu 1928 (obr. 1) byla přehlídka nejvyšších společenských a tvůrčích hodnot vytvořených v prvních deseti letech samostatného demokratického Československa. Od roku 1929 se zde pak každoročně kromě dalších výstav pořádaly legendární Brněnské výstavní trhy, poslední se na svratecké nivě konaly v roce 1938.
Vůbec první poválečné Brněnské výstavní trhy se na výstavišti uskutečnily na přelomu září a října roku 1949 a po nečekaném úspěchu této výstavy i v roce následujícím. Přesto poté až do roku 1955 převládla na výstavišti koncepce střediska lidové kultury a zábavy podle sovětského vzoru a jen některé objekty, včetně hlavního Průmyslového paláce, posloužily v roce 1954 ke konání dvou výstavek spotřebního zboží, potravin, nábytku a drobného zvířectva.
1955 – První výstava československého strojírenství
Československé strojírenství navázalo v polovině 50. let na svoji slavnou prvorepublikovou zkušenost. Ve snaze rozšířit strojní export přijala vláda 15. června roku 1955 usnesení o uspořádání strojírenské výstavy na výstavišti v Brně, a to ještě téhož roku v září(!). Výstava československého strojírenství, jak byla výstava po sporech nakonec nazvána, trpěla řadou technických a organizačních nedostatků, ale přesto byla v neděli dne 11. září 1955 otevřena. Během čtyř hodin od jejího otevření prošlo branou výstaviště přes 25 tisíc návštěvníků!
V Brně se představilo to nejlepší z československého strojírenství. K vidění byla plejáda strojů, od linky na zpracování tabáku až po vrtné soupravy naftařů. Chloubou československého strojírenství byly těžké obráběcí stroje, textilní tryskové stavy a vodní čerpadla a pumpy. Na slatinském letišti byla k vidění sportovní letadla přímo v akci. U rotundy kroužila po pionýrské úzkokolejce pro zábavu dětí důlní dieslová lokomotiva. Výstavní modely motocyklů a kol pro nejširší publikum jezdily na dráze nedalekého velodromu. Veřejnosti se tu poprvé představil i legendární motocykl Pionýr. Svoji premiéru měl v pavilonu Rangún i například prototyp Tatry 603, Škoda 440 i nový popelářský vůz z brandýských strojíren. Zemědělské stroje předváděly své schopnosti přímo na periferii výstaviště.
V pavilonu Brno se nacházela zdravotnická technika z brněnské Chirany a pavilon Morava soustředil nejrůznější elektropřístroje a měřicí techniku. Z domácích spotřebičů Kovotechna představila troubu s časovým vypínačem a strašnická Tesla se pochlubila svým prototypem televize Tesla 4202 A s úhlopříčkou 36 cm, která o celých 11 cm předčila dosavadní přístroje.
Park kultury a oddechu nabízel i mnoho zábavných programů - módní přehlídky, promenádní koncerty, zábavní estrády s taneční hudbou a ohňostroji. Plno měl dětský koutek, ale i manéž největšího československého cirkusu Humberto a lunapark.
1956 až 1959 – Československé strojírenství výkladní skříní hospodářství
V doznívající euforii úspěchu první strojírenské výstavy vláda již koncem roku 1955 rozhodla o konání další strojírenské výstavy v následujícím roce. Proto se začaly na jaře roku 1956 rodit tři pavilony – H, F a Surabaja.
Přestože dvě třetiny výstavních objektů i nadále suplovaly funkci podnikových skladů a venkovní výstavní plochy výstaviště včetně komunikací byly zpevněny jen štěrkem, došlo v sobotu 9. září 1956 ve dvě hodiny odpoledne k otevření druhé Výstavy československého strojírenství.
Na výstavišti se představily výrobky nových podniků, resp. značek, jako byly TOS, Meopta, Chirana nebo Tesla. Premiéru měl v Brně i legendární moped Stadion, skútr a ještě slavnější Praga V3S, kterou zde provázel i její konstruktér Miroslav Šplíchal. Mladoboleslavská automobilka přivezla Škodu Rapid v růžové a černé barvě s rolovací plátěnou střechou a také prototypovou Škodu 440 ve sklolaminátové karoserii. K vidění byly také světoznámé lodní dieselmotory z Plzně. K magnetům výstavy patřil i dvoumístný vrtulník, který se pravidelně vznášel ze svého stanoviště před rotundou pavilonu A.
Druhá strojírenská výstava se na rozdíl od první přehlídky pro velký úspěch neprodlužovala a skončila podle plánu po třech týdnech.
Také příprava konání 3. strojírenské výstavy v roce 1957 pokračovala rozšiřováním a výstavbou nových pavilonů Sigma, Y a G. Oproti předcházejícím ročníkům, kterým dominovaly stroje a technologie především pro těžký průmysl, přibyly v roce 1957 expozice spotřebního zboží, zejména nové modely praček, sporáků, typizovaná sektorová kuchyně do panelových domů, hudební skříně, tedy gramofony s rádiem, první československá napařovací žehlička či vysoušeč vlasů, ale také „zázrak současnosti“ - televize a dálnopisný stroj. V lesích nad brněnskou přehradou speciální pásové traktory dokazovaly zájemcům svoji sílu při trhání pařezů. Nebe nad výstavištěm patřilo akrobacii dvoumotorového letadla Super Aero.
Výstaviště v roce 1957 navštívilo 1 milion 600 tisíc návštěvníků, sice o 200 tisíc méně než v roce minulém, zato 7 tisíc zahraničních delegátů a rekordní výše uzavřených milionových strojírenských kontraktů daly jasný signál k tomu, že zkušenost brněnského výstaviště dozrála k uspořádání strojírenského veletrhu s mezinárodní účastí.
Již k 1. lednu 1958 vznikl vládní vyhláškou podnik Brněnské vzorkové veletrhy, který zahájil přípravy na mezinárodní strojírenskou výstavu, která se měla konat ještě v tomtéž roce. Záhy se však ukázalo, že termín je nereálný, a tak padlo rozhodnutí, že se první mezinárodní strojírenský veletrh bude konat až napřesrok, a to v termínu od 6. do 20. září 1959.
Cílem akce „Mezinárodní veletrh Brno“, jak zněl její oficiální název, bylo mezinárodně představit veškeré obory průmyslu a služeb. A proto například před pavilonem B stálo stotunové desetilopatové kolo Kaplanovy turbíny pro přehradní nádrž Orlík. Pavilon Z představil expozici na výrobu šupinového ledu z ČKD Choceň. Ze spotřebního zboží zde byla kanadská expozice kuchyně se zabudovaným automatickým sporákem a chladničkou, z Rakouska „šeptáčky“, rádia pod polštář. V pavilonu G si mohli návštěvníci vyzkoušet manipulační automatické ruce pro práci s radioaktivním materiálem.
V Brně se při příležitosti veletrhu pořádal i nespočet sportovních turnajů - od košíkové, přes fotbal až po exotické“ umělecké plavání. Kultura byla zastoupena orchestrem Gustava Broma nebo divadelním představením nefalšované čínské opery. Pravidelně se uskutečňovaly módní přehlídky, a to přímo mezi dnešními pavilony G1a G2. Večer na výstavišti zářil ohromující ohňostroj.
Rokem 1959 se představil první mezinárodní strojírenský veletrh na úrovni a v rozsahu, jaký do té doby neměl v Brně obdoby.
Jaký bude strojírenský veletrh v roce 2008?
Součástí plánovaných letošních oslav 50. výročí konání akce MSV bude mimo jiné retrospektivní výstava a televizní dokument s námětem „Jak se vyvíjelo strojírenství v ČR z pohledu vývoje brněnského strojírenského veletrhu“, včetně ocenění firem, které jsou již 50 let brněnskému výstavišti věrné.
Jeden z dnů konání MSV je vyhrazen vědě a výzkumu ve strojírenství v ČR a Evropské unii, také se bude konat tradiční Den Slovenské republiky.
Podrobněji bude představen například projekt České hlavy (výroční ceny za nejlepší vědecké výkony), trendy v inovačních metodách, projekty vysokých škol či grantové programy. Plánována je rovněž debata na aktuální témata s vysokým představitelem EU i s reprezentanty vlády ČR, zejména o přístupu ČR v těchto otázkách a klíčových prioritách českého předsednictví.
Projekt Kariéra MSV 2008 se bude věnovat zejména problematice nedostatku pracovních příležitostí v průmyslu a souvisejících oborech, náborovým metodám, spolupráci škol s firmami a veletrhu pracovních příležitostí.
CzechTrade, CzechInvest a Asociace malých a středních podniků nezapomenou na malé a střední firmy. Nebudou chybět semináře, kontraktační setkání a poradenství různého druhu.
MSV je také tradiční místo setkávání elektrotechniků a energetiků.
Portál MSV 2008 tvoří tyto oborové celky:
- Důlní, hutní, slévárenská, keramická a sklářská technika;
- Materiály a komponenty pro strojírenství;
- Pohony, hydraulika a pneumatika, chladicí technika a klimatizace;
- Plasty, gumárenství a chemie;
- Nářadí, povrchové a tepelné úpravy;
- Energetika a silnoproudá elektrotechnika;
- Elektronika, automatizace a měřicí technika;
- Ekotechnika;
- Doprava, manipulace, průmyslové balení, skladování a logistika;
- Výzkum, služby, instituce.
Automatizace
Hlavním tématem MSV 2008 bude pátý ročník průřezového projektu Automatizace - bienální prezentace měřicí, řídicí, automatizační a regulační techniky vystavované v rámci všech veletržních oborů. Od roku 2000 se koná vždy v sudých letech a stejně jako veletrhy MSV a IMT je největší oborovou přehlídkou v regionu střední Evropy.
Mezinárodní veletrh obráběcích a tvářecích strojů IMT
Od roku 1998 se v sudých letech a s podporou Evropského výboru pro spolupráci v průmyslu obrábění a tváření CECIMO koná souběžně s MSV také Mezinárodní veletrh obráběcích a tvářecích strojů IMT.
IMT 2008 představí celé spektrum technologií obrábění a tváření kovů od automatizace až po příslušenství.
Program odborných konferencí a seminářů k MSV 2008 je uveden na následující straně tohoto čísla.
(redakce Elektro, zpracováno podle podkladů Veletrhy Brno a. s.)
Obr. 1. V sobotu 26. května 1928 byla na brněnském výstavišti zahájena Výstava soudobé kultury v Československu
Obr. 2. Brněnské výstaviště slaví úspěšných 80 let od svého založení. V roce 1959 se zde konal i první Mezinárodní strojírenský veletrh
Obr. 3. Pavilon A - původně nazývaný Obchodně průmyslový palác - architektů Josefa Kalouse a Jaroslava Valenty je stále unikátní stavbou české architektury. Není tedy divu, že převážná část brněnského výstaviště je dnes kulturní památkou
Obr. 4. Architektonický koncept pavilonů výstaviště vytvořil základní koncept i pro jeho současnou podobu
Obr. 5. Také současné pavilony jsou kromě funkční dokonalosti měřítkem moderní architektury