Z bazénu před obrazy

--- Johanna Pauly, senior kurátorka NTM Praha --- 

Konference při příležitosti ukončení přeměny historických lázní na Oblastní galerii Liberec

Výstižný název konference uspořádané 25. února 2014 firmou ETNA s. r. o. a Radou galerií ČR v nové liberecké galerii Lázně neznamenal, že se její účastníci mohli jít po osvěžení v plaveckém bazénu podívat na obrazy. Program této konference představil odborné veřejnosti genezi stavby, projekt osvětlení, projekt konverze budovy a dostavby depozitáře a průběh revitalizace bývalých městských lázní na výtvarnou galerii.

Obr. 1. Budova zrekonstruovaných historických lázní se stala jednou z hlavních dominant Liberce

Na úspěšném projektu nové galerie mají zásadní podíl odborně nastavené světelné podmínky v interiéru budovy. Světlo je odedávna velmi důležité v lidském bytí a správně stanovený koncept osvětlení je nezbytný nejen v soukromé zóně, ale především ve veřejných prostorách. Navíc v takových, kde může světlo zvýraznit výpověď výtvarných umělců, tedy v galeriích, muzeích, domech umění atd.

Nelehkého úkolu vypracovat projekt osvětlení pro nově instalovanou Oblastní galerii Liberec se výtečně zhostil Ing. Ladislav Tikovský z AST (Ateliér světelné techniky). Projekt realizovala společnost Etna s využitím nejmodernějších LED svítidel italského výrobce iGuzzini (viz článek Osvětlení Oblastní galerie Liberec ve Světle č. 1/2014).

Obr. 2. Konference se konala v prostoru bazénové víceúčelové haly (kombinované osvětlení);
přístup denního světla zajišťují okna zastíněná deskami s rozptylnou textilií a vrcholový světlík:
a) přednáška Ing. Tikovského (AST) o projektu osvětlení galerie,
b) Laura Cinquarlaová, zástupkyně italského výrobce svítidel iGuzzini

Historie lázní a jejich revitalizace na galerii

Náročné pětileté období příprav konceptu komplexní přestavby lázní a samotný průběh stavby, přípravu nových expozic pracovníky galerie, zabalení a stěhování všech sbírek soch i obrazů objasnil na konferenci ředitel galerie Mgr. Jan Randáček.

Bývalé městské lázně v Liberci byly¨postaveny na přelomu 19. a 20. století za velkého industriálního rozmachu sudetského města Reichenberg, což v překladu značí bohatý kopec, a projekt budovy vypracoval vídeňský architekt Peter Paul Brang. Lázně v novorenesančním slohu s prvky nastupující secese jsou výrazné nejen svou fasádou ze žlutých glazovaných dlaždic, ale také vysokou sedlovou střechou pokrytou glazovanými taškami, korunovanou velkým proskleným světlíkem na jejím hřebeni, díky němuž byl interiér bazénové haly dostatečně prosvětlen a ve své době se jím také větralo.

Obr. 3. Pohled do historie: a) exteriér budovy městských lázní po jejich dostavbě roku 1900, b) původní interiér bazénové haly

Lázně, pojmenované Franz Joseph Bad, byly slavnostně otevřeny již roku 1902. Sloužily obyvatelům města k očistě těla i k povznesení duše nejen svým nádherným výpravným interiérem, ale také všemi lázeňskými procedurami a velkým plaveckým bazénem. Funkci liberecké „koupelny a plovárny“ plnily v průběhu celého 20. století za všech jeho historických proměn a peripetií s nimi svázaných. V roce 1995 byly lázně prodány soukromému majiteli a od té doby budova bez potřebné údržby chátrala. Jejich záchranu vyprovokovala občanská sdružení města peticemi ve prospěch lázní. Město Liberec získalo lázně zpět za devět milionů korun ve veřejné dražbě v roce 2005 a postupně udělalo několik nejnutnějších oprav pro záchranu budovy.

Obr. 4. Bazénové hala – pohled ke vstupu (dole stav před rekonstrukcí)

Financování projektu revitalizace

Získání dotací pro smysluplné a ekonomické využití budovy bylo nedílnou částí projektu. Na konferenci o tom referoval Ing. Michal Vereščák z Odboru strategického rozvoje a dotací města Liberce. Diskuse, koncepční a ekonomické rozvahy vyústily v roce 2007 v zadání studie a projektu na tzv. Dům zdraví projektové firmě SIAL. Od finančně náročného projektu však odstoupil zahraniční investor. Až v roce 2009 byla přijata idea konverze lázní na uměleckou galerii liberecké oblasti, která v té době sídlila v nevyhovující bývalé vile továrníka Johanna Liebiega ml. Investorem revitalizace lázní a dostavby depozitáře se stalo statutární město Liberec.

Obr. 5. Výstava o lázeňství na ochozu bazénové haly (kombinace denního a umělého osvětlení)

Geneze projektu pro revitalizaci lázní

Budova byla revitalizována během let 2011 až 2013 za dohledu odborníků z Národního památkového stavu v Liberci. Pro konverzi památkově chráněné budovy byl uskutečněn koncept prolnutí vybraných původních prostor a jejich stavebních i dekorativních prvků s nově vestavěnými komunikačními a výstavními prostorami. Stavbou nového výtahu byl zohledněn požadavek na bezbariérový přístup a pohyb po celém objektu. Musel být přistavěn depozitář, strohý kubus se zavěšenou fasádou z odlitých hliníkových eloxovaných destiček, s archivem, fotoateliérem a pracovnami restaurátorů.

Obr. 6. Jeden z výstavních sálů sbírky moderního umění ve druhém nadzemním podlaží – kombinované osvětlení (vpravo stav před rekonstrukcí)

Galerie získala novou užitnou plochu více než 10 000 m² nejen pro výstavní sály expozic a příležitostných výstav, ale také pro knihovnu, výukové programy a kurátory sbírek. Komplexní projekt změny funkce objektu vypracovala v letech 2010 až 2011 opět firma SIAL. Autoři projektu, architekti Jiří Buček a Karel Novotný a kol., ho na konferenci představili a účastníky provedli po budově.

Od teorie až k bazénu aneb kudy vedla cesta světla

Svůj koncept měkkého rozptýleného osvětlení galerie vysvětlil účastníkům konference Ing. Ladislav Tikovský. Přednáška o využití nejmodernějšího LED osvětlení pro novou Oblastní galerii Liberec byla doplněna ukázkami jeho prvních návrhů, nad kterými vedl diskusi s odbornými pracovníky galerie a projektanty revitalizace. Repliky historických oken jsou zaskleny vrstveným sklem s fólií proti UV záření.

Projděme s ním „cestu světla“ po nové galerii: V zachovalých původních interiérech prvního nadzemního podlaží vstupu do budovy, chodeb a kavárny jsou k osvětlení využity repliky originálních secesních obloukových lamp určených pro interiér. Exkluzivita tohoto prostoru s památkově chráněnými prvky je v kombinaci s novými stavebně a materiálově odlišnými dostavbami citlivě doplněna navrženým soudobým osvětlením. Nástěnná svítidla iGuzzini ve tvaru strohého válce osazená halogenidovými výbojkami osvětlují prostor nad nimi i pod nimi.

Unikátní světelná podlaha a světelný strop

Dominantní hlavní sál – bazénová víceúčelová hala s původním ochozem jako výstavním prostorem, má ideální světelné podmínky. Kombinováno zde je tlumené denní světlo oken a vrcholového světlíku zastíněných deskami s rozptylnou textilií s přidanými, na pilířích postranních stěn umístěnými malými svítidly. Skupiny směrovatelných světlometů ve tvaru strohého válce v neutrální tlumené bílošedé barvě jsou zavěšeny ve středu jednotlivých klenebních polí a jsou určeny k bodovému nasvětlení případných výstav. V tomto multifunkčním velkém sále je bývalá vodní plocha bazénu nahrazena skleněnou podlahou, sestavenou z rastru čtverců 120 × 120 cm, prosvětlenou zářivkami, jež jsou umístěny v nosné ocelové konstrukci podlahy. Kompaktní zářivky cloněné třemi vrstvami bílých rozptylných desek pro vytvoření dokonalé iluze denního světla mají dobu života až 90 tisíc h. Skleněná podlaha vytváří světelný strop se stejným rastrem čtverců pro spodní prostor bývalého bazénu, který je velkým výstavním prostorem pro výměnné výstavy.

K simulaci denní oblohy je určeno stmívání stropu, využitelné podle potřeb kurátorů a vystavujících umělců. Na kovových dělicích lištách jsou zavěšeny bodové směrové světlomety. Za tímto sálem je v apsidě lázní instalována expozice o historii objektu, opět směrově nasvětlená bodovými světlomety ze stropních lišt. Osvětlení sálů stálých expozic staré sbírky a expozice moderny Umělé osvětlení galerie tvoří dvě základní soustavy, směrová a celková. Obě mají nastavený shodný teple bílý tón.

Osvětlení dvou podlaží podzemních expozičních sálů bez přístupu denního světla je řešeno kombinací nepřímého osvětlení a bodového osvětlení obrazů lištovým systémem směrovatelných svítidel minimalistického válcového tvaru v nerušivé neutrální světlé barvě stěn. Stejnou barvu má systém nepřímého osvětlení stropu i v menších a nízkých sálech, vzniklých přestavbou místností lázeňského provozu v bočním křídle budovy ve druhém podzemním podlaží.
Prostorné sály pro expozici moderního umění konce 19. a celého 20. století mají mnoho původních oken, zevnitř cloněných bílými rozptylnými deskami. Sály jsou opět vybaveny lištovým systémem s bodovými LED svítidly tvaru válce, které svítí teple bíle. Stejné systémy jsou použity i v menších výstavních sálech pro výměnné výstavy.

Osvětlovací sestava je napojena na řídicí systém umožňující nastavit požadovanou světelnou atmosféru jednotlivých prostor galerie. Komunikační prostory v podzemí jsou osvětleny stropními svítidly z trojvrstvého bílého opálu ve tvaru kompaktního válce od českého výrobce Lucis.

Moderní technika pro výstavní prostory

Poutavou přednášku didakticky zaměřenou na projektování osvětlení prostor galerií a muzeí přednesl Ing. Petr Žák, který má velké zkušenosti z mnoha dalších takových projektů zaměřených na výstavní expozice. Porovnával dřívější a současné způsoby osvětlení vystavených exponátů. Upozornil na rychlý vývoj nových způsobů osvětlení včetně jejich ovládání určených pro specifické galerijní projekty, který je představován v mnoha konkurenčně využitelných realizacích pro galerie a muzea.

Obr. 7. Velký výstavní sál v podzemí pod skleněnou podlahou se světelným stropem a směrovatelnými bodovými světlomety

Osvětlení světových muzeí a galerií

Nejnovější trendy v osvětlování galerií a muzeí přestavila Laura Cinquarlaová z firmy iGuzzini, která sleduje soudobé instalace umění ve světě. Upozornila na nejmodernější způsoby osvětlování uměleckých děl, které využívají již mnohé světové galerie. Je to např. tzv. výřezové osvětlení, kdy je speciálními světlomety nasvětlen pouze samotný obraz bez rámu. Dílo malíře je zvýrazněno, má větší plasticitu celého formátu obrazu a pozoruhodný detail. Důraz je kladen i na komplexní barevné vyznění interiérů v souladu s výstavním fundusem.

Obr. 8. Sbírka starého umění v podzemních sálech: a) za panely je vidět vstupující denní světlo,
b) expoziční sál sbírky Zlatý věk nizozemské malby v 2.podzemním podlaží je osvětlen středovým nepřímým osvětlením, na obrazy míří bodové světlomety

Závěr

Podle vyjádření kurátorek galerie znásobilo nové osvětlení atraktivitu zde instalovaných výtvarných exponátů. Měkké rozptýlené světlo navozuje nerušivou atmosféru sálů. Bodové nasvětlení obrazů LED svítidly ze směrovatelného systému zvýšilo výpovědní hodnotu jak expozice Zlatý věk nizozemské malby, tak expozice Heinrich von Liebieg, sběratel a mecenáš i expozice moderní malby Na vlnách umění. Moderní osvětlení Oblastní galerie Liberec spolu s novými prostorami a v nich vystavenými díly jí umožnilo zařadit se mezi špičkové evropské galerie. Od svého otevření na konci února 2014 přivítala mnohonásobně větší počet návštěvníků než dříve ve stejné době.

Obr. 9. Spojovací chodba v 1. podzemním podlaží s vystavenými dobovými fotografiemi
ze života H. Liebiega, osvětlenými bodovými světlomety

Obr. 10. Vstupní prostor nové galerie Lázně s replikou obloukové lampy a novým LED osvětlením

Obr. 11. Dostavba atria lázní na výstavní prostor, expozice sbírky H. Liebiega
 

Foto: Ing. Jana Kotková (2, 5, 6a, 7 až 11), archiv galerie Liberec (3), Ivan Němec (1, 4, 6b)