Strojírenské fórum ukazuje firmám, jak uspět

V rámci třetího ročníku Strojírenského fóra se dnes v Obecním domě v Praze sešlo na 200 odborníků, zástupců strojírenských firem i státních institucí. Hlavním tématem dvoudenní akce je best practice, jak v oblasti získávání nových zahraničních trhů, tak v inovacích či průmyslovém designu nebo odborném školství. Konferenci zahájil ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek. 

„Ohledně budoucí kondice českého strojírenství jsem optimistický. Pokud firmy neustrnou a dokážou včas investovat do vlastního rozvoje modernizace, udrží si vysokou míru konkurenceschopnosti. Domnívám se, že současné podmínky k tomu přímo vybízejí,″ uvedl při zahájení Jan Mládek. Podle něj je právě Strojírenské fórum akcí, kde firmy sdílejí své zkušenosti a navazují spolupráci ke společnému pronikání na nové zahraniční trhy.

Česká republika je dlouhodobě exportně orientovaným hospodářstvím. Dokládají to i aktuální výsledky exportu, který v loňském roce dosáhl 3,89 bilionu korun, což je rekordní bilance v historii České republiky. „Pokud chceme i nadále udržet nejvyšší hodnoty českého exportu, vývozci potřebují k úspěchu více než nízký kurz měny. Zásadní roli hraje institucionální a finanční podpora státu,″ konstatoval prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák.

A právě o novém přístupu státu v otázkách zahraniční diplomacie hovořil v úvodním bloku Strojírenského fóra Martin Tlapa, náměstek ministra zahraničních věcí ČR. Podle něj je snahou ministerstva zapojit do rozhodování o postupech ekonomické diplomacie také zástupce podnikatelské sféry. „Ekonomická agenda dnes vhodně doplňuje bezpečnostní, rozvojovou, politickou a lidskoprávní dimenzi ministerstev zahraničí po celém světě. Tímto směrem se pomocí projektů Jednotná zahraniční síť, Klientské centrum, Mapa globálních oborových příležitostí či projektů ekonomické diplomacie vydalo i naše ministerstvo,″ konstatuje Tlapa.

Vladimír Bärtl, náměstek ministra průmyslu a obchodu ČR, seznámil posluchače s hlavními mechanismy podpory exportu ze strany státu. Patří mezi ně především exportní pojištění a financování, služby pro MSP prostřednictvím agentury CzechTrade, české oficiální účasti na veletrzích, provádění obchodní politiky, služby na vnitřním trhu a další. 

Dopolednímu bloku patřilo téma, jak uspět na zahraničních trzích

Mezi očekávané řečníky patřili Jiří Ferenc ze společnosti Fermat Group a Pavel Cesnek ze skupiny Noen, kterým se podařilo úspěšně se prosadit na zahraničních trzích. „Obchodování s Ruskem má pro naše podnikatele stále smysl, byť to ani před rokem 2014 nebylo příliš jednoduché. Je nutné, aby si firma ujasnila, čeho chce v Rusku dosáhnout. Ideálně je najít si vhodného místního partnera, popřípadě někoho, kdo má hlubokou znalost místního prostředí, má styky a rozumí místním kulturně-ekonomickým zvyklostem fungování byznysu v této zemi,″ konstatoval v přednášce Cesnek.

Promarněné příležitosti stojí firmy nemalé peníze, připomněl účastníkům Martin Vosecký ze společnosti CATRO. Ten také pojmenoval šest zásadních principů platných pro spolupráci firmy s místními distributory. „Váš distributor vám bere marži. Jeho cílem je maximalizovat svůj profit, ne váš. Chce lacino nakoupit a draho prodat. Chce mít nejlepší možnou marži. Vy jste pro něj jen zdroj produktu, nejlepší jakost za nejlepší cenu. Pokud je to tedy možné, distributorovi se vyhněte,″ konstatuje Vosecký. 

Nástroje výzkumu a vývoje v úspěšném inovačním procesu

Odpolední blok otevřel Petr Kolář, vedoucí Výzkumného centra pro strojírenskou výrobní techniku a technologii Fakulty strojní ČVUT v Praze. Hovořil na téma Výrobní technologie budoucnosti – multifunkční procesy s podporou virtuálních modelů. „V současné době ovlivňuje výrobu mnoho technologických změn vázaných na vývoj nových materiálů, rostoucí podíl aditivní výroby, automatizace a inteligence strojů. Virtuální modely jsou prostředkem, který umožní na tyto změny dobře reagovat a vhodně je využívat k získání konkurenční výhody pro ty firmy, které je užívají,″ konstatuje Kolář.

Virtuální modely strojů pomáhají identifikovat slabé body v celém řetězci obrábění od CAD modelu až po reálný dílec. Vývoj těchto modelů vyžaduje velké kapacity v základním oborovém výzkumu, které pomáhá zajistit projekt CK SVT spolufinancující společný výzkum a vývoj firem a univerzit. 

Zatím nedoceněnou konkurenční výhodou je design průmyslového výrobku

Martin Tvarůžek, držitel „Oscara“ v průmyslovém designu, otevřel téma průmyslového designu jako opomíjené konkurenční výhody. „Stále narážíme ve výrobních firmách na profesní slepotu a pýchu, kdy je považováno za dostačující špičkové technické řešení a parametry produktu, případně nízká prodejní cena. Odrazem kvality, jak je to vnímáno ve vyspělých zemích, je však právě design výrobku, stroje nebo zařízení a péče o něj,″ konstatuje. Design je podle něj uceleným odborným náhledem na produkt a jeho souvislosti, a proto by měla být kreativní složka v týmu od samého počátku vývoje produktu. „Mám řadu zkušeností již z analytických fází projektu, kdy kladu ve firmě řadu otázek, které nikdo jiný nepoloží. Vývoj produktu se tak posouvá ještě předtím, než začneme řešit jeho formální zpracování,“ doplňuje Tvarůžek. 

Musejí být inovace nákladné, aby přinášely výrazný zisk?

Zaklínadlem dnešní doby jsou inovace. Pro řadu průmyslových firem jsou však synonymem značných finančních nákladů. Přitom podceňovanou a často opomíjenou složkou jsou právě zaměstnanci ve výrobě. Ti často stojí u zrodu zlepšovacích návrhů, které zkvalitní výrobní procesy a zefektivní výrobu. Realizací jednotlivých zlepšovatelských kroků lze mnohdy dosáhnout lepších výsledků než řešením rozsáhlého a finančně náročného výzkumného úkolu. Názorným příkladem je projekt Z.E.B.R.A. společnosti Škoda Auto. „V roce 2015 naši zaměstnanci podali přes 28 tisíc návrhů, u nich jsme zaznamenali čisté přínosy ve výši 346 milionů korun,″ konstatuje Jan Gregor ze společnosti Škoda Auto, další z přednášejících na Strojírenském fóru. Firma pro své zaměstnance vytvořila podmínky pro jejich zapojení do oblasti zlepšovatelství, jako je například elektronický systém pro podávání, registrace a vyřizování návrhů či odměňování. 

Nejmodernější vývojové centrum pro obráběcí stroje

Občas nastanou v podniku situace, kdy vlastní síly nestačí a na dovyvinutí výrobku je zapotřebí například speciální laboratorní technika. Pro tyto firmy vzniklo v roce 2013 moderní centrum výzkumu INTEMAC, jehož provoz zajišťuje Jihomoravské inovační centrum, které má dlouholeté zkušenosti s provozem vlastních technologických inkubátorů. Centrum uskutečňuje aplikovaný výzkum a experimentální vývoj, služby expertního charakteru a komplexní řešení. Přispívá k vyšší intenzitě spolupráce průmyslových firem s výzkumnými kapacitami. Radomír Zbožínek z výzkumného centra INTEMAC představil možnosti jeho využití pro průmyslové podniky. „Na základě požadavků firem připravujeme konkrétní řešení jejich problémů. Příkladem může být měření a diagnostika strojů s cílem zvýšení jejich přesnosti nebo vývoj nosných struktur strojů s využitím ocelobetonu.“

Součástí prvního dne Strojírenského fóra bylo také téma čtvrté průmyslové revoluce. Závěry z únorové konference Připraveno pro průmysl 4.0 prezentoval Jiří Holoubek, prezident České elektrotechnické asociace. Ke stejnému tématu se vztahovala také přednáška „Jak se staví digitální továrna“ Pavla Motana ze společnosti K2 atmitec. 

„Problematika technického školství, produktivní prostředí pro výzkum a vývoj i funkční podpora exportu patří ke klíčovým tématům k řešení a výměně zkušeností a jsou důvodem, proč je třeba být součástí této akce. Nabídka nabitého programu nasvědčuje tomu, že fórum přinese účastníkům inspiraci a vhodné informace pro jejich každodenní podnikání. Věřím, že výstupy z odborných diskusí nás posunou o krůček dále v promýšlení a prosazování systémových opatření, která by dlouhodobě přispěla ke zvýšení konkurenceschopnosti strojírenství i našeho průmyslu jako celku,″ uvedla Dagmar Kuchtová, generální ředitelka Svazu průmyslu a dopravy ČR. 

Druhý den bude věnován odbornému školství

Celý druhý den Strojírenského fóra bude o problematice odborného školství. Oproti loňskému ročníku bude letošní blok rozšířen o téma vysokého školství. Profesor Petr Matějů v úvodní přednášce rozebere, zda je příčinou nedostatku konkurenceschopných techniků nízký zájem o technické vzdělávání, nebo zda je problém jinde. Podkladem pro jeho prezentaci je právě završený dvouletý projekt „Maturita efektivní a sociálně spravedlivá“, který je financován Technologickou agenturou ČR. Rozebere příčiny horších studijních výsledků chlapců na základních a středních školách a jejich častějšího neúspěchu v průběhu vysokoškolského studia. Výsledky projektu ukazují, kam až sahají kořeny problémů s málo kvalitní výukou matematiky, která je pilířem technického vzdělávání. Zároveň se pokusí odpovědět na otázku, jaké změny v konceptu státní maturity by mohly vést alespoň k částečnému odstranění existujících překážek na cestě ke kvalitativně lepšímu profilu absolventa vysoké školy technického zaměření. Středa bude patřit také příkladům dvou úspěšných průmyslových škol ze soukromého i státního sektoru. Odpolední část konference má proaktivní charakter. Účastníci budou sledovat dvě panelové diskuse na téma středních a vysokých škol a budou moci uplatnit své názory k diskutované problematice. 

„Strojírenské fórum se vyprofilovalo na významné setkání zástupců firem a osobností českého průmyslu. Vedle nejvyšších představitelů konkrétních firem se na něm sešly i vlivné osobnosti ze státní správy, stejně tak jako zástupci výzkumné a vývojové základny, včetně odborníků z řad vysokého technického školství. Díky této široké účasti se konference stala významnou platformou pro výměnu názorů a krystalizaci nových trendů, které mohou být i touto formou představovány odborné veřejnosti a následně uváděny do praxe,″ konstatoval v průběhu konference Miroslav Šabart, předseda představenstva a prezident Svazu strojírenské technologie.

Záštitu nad Strojírenským fórem převzalo Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR a Ministerstvo financí ČR, odbornými garanty jsou Svaz průmyslu a dopravy ČR, Svaz strojírenské technologie, Česká inovace a Inženýrská akademie. Dvoudenní konferenci pořádá společnost Exponex.