Současný pohled „hygieny“ na osvětlení vnitřních prostor, zejména pro pobyt dětí a mladistvých
3. 2. 2020 | Ing. Olga Mikulová | Hygienická stanice hl. m. P. | www.hygpraha.cz
Dostatečné osvětlení denním světlem, umělým osvětlením nebo jejich kombinací (sdružené osvětlení) je jeden z faktorů důležitých pro vnitřní pobytový prostor, a to jak pro práci, tak i pro odpočinek.
Požadavky na řádné osvětlení místností jsou dány právními prováděcími předpisy k zákonu o ochraně veřejného zdraví č. 258/2000 Sb. v platném znění. Pro některé faktory jsou stanoveny hygienické limity, co se týče osvětlení, jsou většinou v prováděcích vyhláškách k zákonu odkazy na platné normy, tím jsou části těchto norem závazné.
Pro obytné objekty, byty není uvedeným zákonem osvětlení řešeno.
Vytvoření kvalitního vnitřního prostředí pro děti a mladistvé by mělo být samozřejmostí, a to zejména proto, že ve vnitřním prostředí současná populace tráví většinu času. Denní osvětlení je nenahraditelné a zejména v pobytových prostorách dětí velmi důležité. Zrakový orgán dětí ještě není zcela vyvinutý. Kdyby děti byly v málo osvětlených vnitřních prostorách delší dobu, mohl by se jejich zrakový orgán i poškodit. Je důležitá nejen intenzita osvětlení pro vykonávání různých činností, ale i taková rovnoměrnost, aby se oko nenamáhalo při změně směru pohledu.
Do léta 2019 byly v platnosti české normy, které stanovovaly požadavky na denní osvětlení prostor pro děti a mládež. Pro kmenové třídy a prostory s pobytem delším než čtyři hodiny denně bylo požadováno, aby v celé ploše místnosti pro pobyt dětí byl činitel denní osvětlenosti minimálně 1,5 %. Pro prostory s krátkodobým pobytem, kde činitel denní osvětlenosti byl v ploše místnosti alespoň 0,5 %, bylo možné řešit doplnění denního osvětlení osvětlením umělým, formou sdruženého osvětlení, podle příslušné ČSN pro sdruženého osvětlení. V současné době, kdy byly podstatně změněny požadavky na denní osvětlení v původních normách – většina ustanovení byla bez náhrady zrušena, je v platnosti nová ČSN EN pro denní osvětlení. Požadavky nové normy jsou oproti původním benevolentnější. Nyní je v 50 % plochy pobytové místnosti požadován činitel denní osvětlenosti minimálně 2 %, přitom alespoň v 95 % plochy musí být tento činitel větší než 0,7 %. Nerozhoduje, zda jde o dlouhodobý, či krátkodobý pobyt. Zatím je tedy na příslušné hygienické stanici, aby pro konkrétní případ povolila (jde-li o pobyt kratší než čtyři hodiny), nebo nepovolila doplnění nedostatečného denního osvětlení formou osvětlení sdruženého. Původní norma pro sdružené osvětlení je zatím v platnosti.
Sdružené osvětlení bylo možné využít i ve starších školních stavbách, zejména v městské zástavbě, kde většina prostor požadavky na denní osvětlení zcela nesplňovala. S ohledem na zkvalitnění osvětlení v prostorách starších škol, školek a dalších objektů pro pobyt dětí by měla být tato možnost zachována.
Dalším požadavkem z nové normy je zachování výhledu z okna, což je pro novostavby většinou požadavek reálný, horší je to u různých nástaveb, přístaveb stávajících objektů, popř. v případě změn využití objektů, které byly dříve využívané zcela jinak než pro pobyt dětí.
Nezbývá zatím nic jiného než věřit, že časem se požadavky na denní osvětlení pobytových prostor upřesní ať normou, nebo prováděcí legislativou k zákonu. Požadavky na osvětlení by neměly být zmírněny, naopak denní i umělé osvětlení by měla být i nadále považována za základní faktor kvalitního vnitřního prostředí.
Vyšlo v časopise Světlo č. 1/2020 na straně 4.
Tištěná verze – objednejte si předplatné: pro ČR zde, pro SR zde.
Elektronická verze vyšlých časopisů zde.