Rostliny a světlo v biofilním interiéru – Část 4 – Zrakové vjemy a zrakové pocity

Zrakové vjemy přinášejí člověku většinu informací, ale také oslovují paměť a vyvolávají pocity: příjemné, nepříjemné či neutrální. Dobře navržený interiér vyvolává příjemné vjemy a pocit pohody. Estetický návrh spočívá nejen ve výběru objektů vhodných vlastností, ale hlavně ve sladění kontrastů, jejich velikostí, barev a jasů.

Vnímání barev

Barvy mají schopnost vyvolat v duši člověka určité podvědomé pocity. Některé preference barev jsou univerzální, jiné skupinové, další individuální a mohou být dlouhodobé nebo dočasné. Proto je volba barev v interiéru dovedností kombinace odstínů barev a jejich psychologického významu pro uživatele konkrétního prostoru. Je třeba mít na paměti, že barva není vlastnost povrchů, ale že je to zrakový vjem, který závisí nejen na spektrální odraznosti předmětu, ale i na barevném tónu a intenzitě dopadajícího světla. Světlo je kontext, ve kterém lze barvu vnímat.

Kontrast jasů, barev a velikostí

Pro dobrou světelnou pohodu a příznivé psychologické působení rostlin nestačí jen optimální hodnoty (průměrného) jasu. Je třeba zajistit, aby předměty v interiéru a květinové výzdoby nebyly jasově monotónní. Aby člověk dobře rozeznával předměty pozorované v zorném poli, je zapotřebí, aby předměty měly na svém povrchu náležitý kontrast jasů, barev nebo velikostí, tzn. rozdílné velikosti detailů, pestrost barevných odstínů, a aby vhodně vytvořené stíny vytvářely různé jasy, které dávají možnost vyniknutí struktury a prostorového uspořádání předmětů, zvláště rostlin. Při rozeznatelnosti i malých kontrastů se předměty jeví daleko plnější, jejich vnímání je plastičtější, zrakové počitky rozmanitější a otisky v paměti člověka jsou pak podstatně trvalejší. Pozorování takových předmětů vytváří dobrou pohodu. U rostlin lze jasovou rozmanitost zajistit střídáním rostlin s různou velikostí a s různými velikostmi a odstíny listů, s listy jednobarevnými a bíle nebo žlutě panašovanými nebo zbarvenými do různých odstínů žluté, červené, s barevnými listeny, toulci a květy.

Pozorování jasově monotónních předmětů, např. bílého nábytku v bílé místnosti, zejména při difuzním osvětlení, vede k útlumu aktivity člověka. Jsou-li v interiéru jen zelené rostliny, bez barevných kontrastů, osvětlené jen difuzním světlem odraženým od stěn a stropu, ztrácejí se záchytné body pro prostorové vidění, rostliny se jeví jako ploché, nevýrazné a nezajímavé objekty, které nepoutají pozornost člověka. Je pravda, že zrakové vjemy do velké míry koriguje mozek svou pamětí. Oko člověka vnímá ve slabém difuzním světle rostlinu jako plochý předmět, ale mozek si pamatuje, že rostlina je prostorový předmět, a chybějící detaily doplní z paměti. Toto „dopočítávání“ je pravděpodobně energeticky náročné. Větší plochy málo osvětlených rostlin působí depresivně, podobně jako pohled do neznámého tmavého prostoru. Delší pobyt v takovém prostoru vede k únavě očí a zrakové nepohodě a nakonec k celkové únavě.

Obr. 1. Rostliny na okenním parapetu: a) rostlina s hustými velkými listy,
b) rostlina s tenkými listy, c) rostlina s malými řídkými listy

Důležitý je také jas celého pozadí předmětů, na nějž je oko adaptováno (adaptační jas). Při malém adaptačním jasu (např. při nízké intenzitě osvětlení stěny za předmětem) dovede člověk rozlišit jen plošky s větším rozdílem jasů.

V případě, že v zorném poli jsou současně plochy o velmi různém jasu, dochází k oslnění kontrastem. Zraková pohoda je narušována již při poměru jasů 1 : 10, oslnění začíná při poměru jasů v zorném poli větším než 1 : 100. Nižší stav oslnění (při menších rozdílech jasů) se označuje jako oslnění psychologické. Při něm oslňující zdroj v zorném poli odpoutává pozornost člověka od pozorování předmětu a vzniká subjektivní pocit zrakové nepohody. Při delším trvání takového stavu vzrůstá únava očí, aniž by si to člověk uvědomoval. Při větších rozdílech jasů přestává člověk vnímat jasné ohraničení a podrobnosti předmětu. Typickým případem takového oslnění jsou rostliny umístěné na parapetech oken, zejména při jasné nebo bíle zatažené obloze (obr. 1a). Při pohledu na rostliny zaujme oko člověka především jasnější objekt (obloha) a vnímání rostliny je značně utlumeno. Při velmi jasné obloze oko nevnímá ani barevnost rostliny nebo jejích květů a rostlina se stává pouze tmavým objektem. Tento stav lze podstatně zmírnit, když se na parapet umístí nízké rostliny s malými a řídce uspořádanými listy nebo rostliny s hodně průsvitnými listy, při jejichž pozorování se snižuje kontrast jasů rostliny a oblohy (obr. 1 b, c). Jsou-li tyto rostliny umístěny jen na okrajích okenního otvoru, stává se součástí pozadí ostění oken, což částečně snižuje podíl jasu oblohy a tím možnost oslnění kontrastem. Důležité je, aby okenní rámy a parapety měly světlou barvu s činitelem odrazu větším než 0,7. Na obrázku tomu tak není, je zřejmé, že tmavý rám okna nepříjemně ruší zrakovou pohodu.

Optimální rozmezí jasů předmětů a jasů pozadí vymezuje diagram na obr. 2. Vychází z toho, že minimální jas předmětů by měl být 65 cd/m² a jas pozadí by neměl být menší než pětina nebo větší než pětinásobek této hodnoty. Z toho vyplývá, že při osvětlování rostlin místním svítidlem nebo při osvětlování knihy nočním svítidlem je třeba zajistit též náležitý jas pozadí svítidlem pro celkové (ambientní) osvětlení.

Obr. 2. Vymezení oblasti optimálního jasu pozorovaného předmětu
a jasu pozadí podle [1]

Zrakové vnímání při denním a umělém osvětlení

V normě ČSN 73 0580-1 Denní osvětlení budov – Část 1: Základní požadavky se uvádí, že ve vnitřních prostorech s trvalým pobytem lidí se musí co nejvíce využívat denní osvětlení, které je pro člověka nenahraditelné. Jaké je světlo, které člověk nutně potřebuje?

Člověk od prvopočátku pobýval největší část dní venku, při denním osvětlení. V naší geografické poloze to byla většina dní zatažených, s rozptýleným světlem oblohy, chmurných, s plochou krajinou. Pro práci takové dny nevadily, při vykonávání drobnějších prací to bylo dokonce výhodné, protože člověku nepřekážely stíny. Ale vždycky se těšil na dny slunečné, kdy hra slunečních paprsků a stínů dodala přírodě kontrasty a barvy, které propůjčují krajině i všem blízkým předmětům velkou hloubku a jasnost, které v člověku probouzejí radost ze života.

Rozdíl zrakového vjemu při osvětlování rozptýleným světlem oblohy a umělým světlem ze zdrojů malých rozměrů (LED) je zásadní. Rostliny osvětlené pouze oblohou nemají stíny a zejména listy jsou jasově téměř monotónní, viditelnost jejich kreseb je velmi malá, a rostliny proto působí ploše. To je dobře vidět na obr. 3, kde jsou osvětlené oblohou (20 klx) a halogenidovou výbojkou (6 klx). Detaily však lze pozorovat v polostínu, kde je podání tvaru příznivější.

Obr. 3. Rostliny v rozptýleném a přímém světle

Kombinaci rozptýleného a přímého světla v interiéru lze získat použitím umělých světelných zdrojů. Pomocí nových světelných zdrojů je možné vytvořit i plnospektrální světlo, které má z hlediska zrakového vnímání ve svém spektru všechny vlnové délky ve viditelné oblasti. Vytváří-li správnou intenzitu osvětlení pro zvolený barevný tón světla, je pocit denního světla téměř dokonalý. Co ale člověku v interiéru neprospívá, je slabý kontakt s přírodou: chybějící výhled do dálky, na rostliny, oblohu či vodní plochu. To je zásadní důvod, proč budovat velká okna či prosklené střechy. Prostup denního světla do interiéru zlepšují také světlíky, jejichž jasné světlo je však třeba rozptýlit do větší plochy, aby kontrasty byly přijatelné a světlo mohlo příznivě působit na psychickou pohodu člověka. Velmi příznivý účinek na pohodu člověka mají světelné stropní panely s obrazy vrcholků stromů či prosluněné oblačné oblohy (obr. 4), nebo dokonce s mírně zamlženým sluncem putujícím v průběhu dne od jedné strany panelu ke druhé podobným způsobem, jakým putuje Slunce po obloze (technologie Coelux [2]).

Základní příčinou snížené motivace člověka, zhoršené nálady, menší chuti k práci, zimního splínu či jarní únavy tedy není jen nedostatek denního světla, ale také nedostatek vjemů prosvětlené přírody s množstvím rostlin a přírodních útvarů.

Toto tvrzení dokládá široký výzkum, který provedl tým Lancasterské univerzity pod vedením prof. sira Caryho Coopera v šestnácti zemích na čtyřech kontinentech. Většina ze 7 600 respondentů uvedla, že k dobré pohodě, kreativitě a náležité produktivitě práce potřebují otevřený pohled do krajiny a přírodní denní světlo [3].

Obr. 4. Stropní světelný LED panel s obrazem venkovního prostředí
(svítidlo není zapnuté)

Psychologický vliv krajiny

Psychologicky účinný pohled do krajiny je závislý na jasnosti venkovního prostředí, velikosti okenní plochy a uspořádání interiéru. Dobrou pohodu vytváří jasná obloha. Je-li obloha zachmuřená, někdy se zachmuří i nálada člověka. Doba slunečního svitu a počet příjemných dní v našich krajích ilustruje tab. 1.

Tab. 1. Přehled o době slunečního svitu podle [4]

Pozn. k tab. ¹⁾ obloha pokryta méně než 20 % plochy oblaky, ²⁾ obloha pokryta 20 až 80 % plochy oblaky, ³⁾ obloha pokryta více než 80 % plochy oblaky, ⁴⁾ počet jasných + oblačných dnů

Podmínky pro dobrou pohodu vytvářejí všechny jasné dny. I oblačné dny jsou příjemné, když mrak vystřídá sluneční svit. Trvale zatažená obloha ale dobré náladě příliš nenahrává. Snaha nechat proniknout do interiéru co nejvíce denního světla vede ke zvětšování okenních ploch. Velikost zasklení však má své meze. Velké módní celoplošně zasklené stěny totiž přesvětlují dolní partie prostoru, vynucují si použití stínění, v létě zvyšují náklady na chlazení a v zimě tepelné ztráty.

V zimních měsících jsou u nás dva ze tří dnů zatažené. Zde nepomohou ani ta největší okna a zbývá jen umělé osvětlení.

U velkých zasklených ploch, zvláště sahají-li až k podlaze, se může ozvat vrozená potřeba úkrytu a člověk má podvědomý pocit nedostatku soukromí.

Ve vyšších patrech může přijít ke slovu obava (z pádu) z výšky. Překvapivě ji nelze snadno ukonejšit pevnou zábranou (mříží či madlem), dobře však působí rostliny o výšce asi 0,8 m umístěné na lodžii nebo na větším balkoně, kde vytvářejí jakýsi živý parapet.

Pro využití všech blahodárných účinků rostlin pro ozdravení vzduchu a zrakový požitek z nich je třeba je umístit do interiéru. Pocit z přírody za oknem (za bariérou) je totiž docela jiný.

K posílení pocitu soukromí a bezpečí jsou nejvhodnější vysoké rostliny umístěné v interiéru na okrajích zasklené plochy. Vytvářejí pocit, že se za ně člověk může schovat nebo se jich přidržet – anebo se jich jen dotknout. Jestliže zasklená plocha sahá až k podlaze, je vhodné, aby mezi okrajovými vysokými rostlinami byly na podlaze další, ale nižší rostliny, maximálně do výšky vodorovných ploch poblíž stojícího nábytku.

Chmurný dojem z pohledu z okna při zatažené obloze se zlepší horním osvětlením rostlin umělými zdroji (na osvětlenost v polovině výšky rostlin nejméně 1 000 lx) po celou dobu trvání zataženého dne a na podzim a v zimě v době od 6 do 18 h. K řízení lze využít časový spínač a senzor osvětlení.

Závěr

Barvy existují jen v kontextu světla a barevnost a textura rostlin i dalších prvků v interiéru mohou vyniknout, jen má-li světlo přiměřenou intenzitu, správné spektrální složení a vhodnou směrovost, resp. poměr přímé a nepřímé složky, jenž vede k vytvoření vyvážených kontrastů, které umožňují příjemně vnímat větší celky a zároveň pozorovat a ocenit přírodní (fraktální) detaily a rozmanitost rostlin i dalších přírodnin v interiéru. Obnovení každodenního blízkého kontaktu člověka s rostlinami nejen že může vést k větší spokojenosti a pohodě, lepším pracovním či studijním výsledkům, k větší kreativitě či zesílené odolnosti, ale mělo by posílit touhu člověka pobývat v otevřené přírodě a chránit ji.

Ing. Stanislav Haš, CSc., Agroenergo,
Ing. Antonín Fuksa, NASLI

Literatura:
[1] HABEL, Jiří a kol. Světlo a osvětlování. Praha: FCC Public, 2013. ISBN 978-80-86534-21-3.
[2] MACKENZIE, Angus. CoeLux skylight brings „sunlight“ to windowless spaces [online]. 2014. [cit. 2019-03-03]. Dostupné z: https://newatlas.com/coelux-skylight/32469/
[3] COOPER, Cary. Human Spaces Report: Biophilic Design in the Workplace. Lancaster University, 2014.
[4] Klimatické tabulky [online]. Bílinská přírodovědná společnost [cit. 2019-03-03]. Dostupné z: http://priroda.sdas.cz/klimatab.htm

---

Vyšlo v časopise Světlo č. 2/2019 na straně 20.
Tištěná verze – objednejte si předplatné: pro ČR zde, pro SR zde.
Elektronická verze vyšlých časopisů zde.