Řízení osvětlení hlavních sálů Kongresového centra v Praze

„Budem osvětlovat Pakul,“ oznámil jsem mladšímu kolegovi koncem loňského roku. Z jeho nechápavého výrazu jsem pochopil, že zejména mladší generace už neví, co tento lidový název označoval. Omlouvám se tedy, že svůj příspěvek začnu trochou nud(t)né historie.

Pakul neboli Kongresové centrum Praha se nachází na hraně Nuselského údolí těsně u stanice metra Vyšehrad. Jde o největší kongresové centrum v Česku, které dnes patří mezi nejvýznamnější kongresová centra v Evropě. Nebylo tomu tak ale vždy.

Obr. 1. Pohled na budovu Kongresového centra

Jeho stavba byla zahájena roku 1976 a téměř do jejího dokončení v roce 1981 se o ní referovalo jako o Sjezdovém paláci. Měla sloužit pro konání sjezdů Komunistické strany Československa. Slavnostně byla otevřena 2. dubna 1981 za přítomnosti prezidenta ČSSR Gustáva Husáka. To už byl její oficiální název Palác kultury. Mezi lidmi se pro neoblíbenou stavbu rychle vžil zkrácený název Pakul. Sjezdy KSČ se zde do revoluce 1989 konaly pouze dva. Po změně režimu se pro stavbu několik let hledalo smysluplné využití. V roce 1995 se zde konala např. premiéra prvního českého muzikálu Dracula. V témže roce byl Pakul přejmenován na Kongresové centrum. Před konáním zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky v září 2000 proběhla jeho generální rekonstrukce a dostavba. Další akcí celosvětového významu bylo mj. zasedání NATO v roce 2002. Kromě konferencí se zde koná mnoho kulturních akcí – např. koncert Stinga (2012), muzikál West Side story (2017) nebo Labutí jezero v podání Moskevského královského baletu (2017).

Obr. 2. Konferenční sál

Centrem těchto událostí jsou dva hlavní sály – Kongresový sál s kapacitou 2 764 míst (výborná akustika ho řadí na třinácté místo ve světě) a Společenský sál s kapacitou 1 074 míst.

Během loňského roku bylo kompletně rekonstruováno interiérové osvětlení těchto sálů. Žárovková svítidla o příkonu 1 500 W byla nahrazena LED dolnozářiči se čtyřmi světlomety řízenými čtyřmi předřadníky s rozhraním DALI. Výrobcem svítidel SaturLED 4C je česká firma Thome Lighting. Ve svítidlech jsou použity LED čipy firmy Citizen v uspořádání COB s příkonem 54 W, teplotou chromatičnosti 3 000 K, indexem barevného podání >80 a měrným výkonem 124 lm/W. Celkový světelný tok svítidla je 26 840 lm. Původní počet a rozmístění svítidel do pravidelného rastru byly zachovány.

Obr. 3. Původní svítidlo

Obr. 4. Nové svítidlo

Zbývalo vyřešit ovládání nové osvětlovací soustavy a jeho kompatibilitu s řídicím pultem scénického osvětlení. Přestože jsou oba sály rozdílné, bylo řešení principiálně velmi podobné, a proto se zaměřím jen na Kongresový sál.

Zadání

Zadavatel požadoval, aby řídicí systém dovoloval plynulé ovládání osvětlovací soustavy jak pomocí pultu osvětlovače, tak v autonomním režimu, kdy bude tento pult vypnutý. Dalším požadavkem bylo umožnit rozdělení soustavy do samostatných celků (skupin), které budou nezávisle ovládány.

Obr. 5. Výkres rozmístění svítidel

Obr. 6. Blokové schema systému ovládání osvětlovací soustavy

Princip řešení

Ve hře byly dvě varianty řešení. Obě předpokládaly použití počítače s dotykovým panelem pro autonomní řízení při vypnutém pultu. Základem jedné varianty byly převodníky DMX/DALI. Řídicí data z panelu a pultu by se sčítala v DMX mergeru a poté posílala do převodníků, které by je překládaly do protokolu DALI. Nevýhodou tohoto řešení byla kromě vyšší ceny i nemožnost obousměrné komunikace s předřadníky DALI a tím i nemožnost plně využít potenciál protokolu DALI. Zvolili jsme tedy variantu založenou na převodnících z Ethernetu na DALI. Počítač s dotykovým monitorem bude po síti LAN komunikovat přes tyto převodníky s jednotlivými předřadníky ve svítidlech. Zároveň bude po stejné síti komunikovat s řídicím pultem, a to protokolem ARTnet, který patří k běžné výbavě řídicích pultů v režiích obou sálů.

Obr. 7. Tablet s dokovací stanicí

Ovládací program běžící na počítači bude schopen obsluhovat všechny předřadníky na všech sběrnicích DALI a zároveň v něm bude možné snadno vytvářet skupiny svítidel nad těmito sběrnicemi. Na displeji pak bude možné „tahovými potenciometry“ (podobně jako na řídicím pultu osvětlovače) ovládat tyto skupiny. Program také umožní vytvářet přednastavené scény a tím vyvolat požadovanou kombinaci intenzit jednotlivých skupin svítidel jediným stiskem tlačítka na monitoru.

Realizace

Půdorys rozmístění dolnozářičů ukazuje, že jde o 139 svítidel, každé se čtyřmi předřadníky obsazujícími čtyři adresy DALI. To představuje celkem 556 adres DALI. Protože podle specifikace DALI může být na jedné sběrnici maximálně 64 adres, byla svítidla rozdělena na deset sběrnic. Jedenáctou sběrnici obsadily PWM stmívače pro RGB podsvícení hran schodnic a RGB nástěnnou linku, táhnoucí se v délce 60 m pod kabinou režie.

Pro převod z Ethernetu na DALI byly použity převodníky DALI2net se dvěma výstupy DALI, pro napájení sběrnic osvědčené zdroje DALIpwr. Jako počítač s dotykovým displejem je použit průmyslový tablet s obrazovkou o úhlopříčce 10,1“ s dokovací stanicí. Na něm běží pod operačním systémem Windows Embedded ovládací program FoxoftDALI. Ten kromě požadavků zadání navíc provádí diagnostiku svítidel a hlásí osvětlovačům případné problémy s předřadníky či světelnými zdroji. Řešení s tabletem navíc umožňuje ovládání prostřednictvím sítě WiFi i mimo režijní místnost, např. přímo ze sálu.

Obr. 8. Rozváděč s převodníky a napájecími zdroji

Závěr

Po několikaměsíčním provozu je možné konstatovat, že bylo zvoleno správné řešení. V sálech se za tu dobu konalo mnoho akcí k plné spokojenosti provozovatele. Mimo jiné zde ve druhém kole sídlil volební štáb prezidentského kandidáta prof. Drahoše. Nová osvětlovací soustava se osvědčila, i když mu k vítězství nepomohla. A já jsem rád, že jsem měl příležitost osvětlit mladšímu kolegovi záhadu jménem Pakul.

 

---

Vyšlo v časopise Světlo č. 2/2018 na straně 10.
Tištěná verze – objednejte si předplatné: pro ČR zde, pro SR zde.
Elektronická verze vyšlých časopisů zde.