Problematika energetického auditorství v oblasti veřejného osvětlování

-- Ing. Martin Škopek, Ph.D., energetický specialista a soudní znalec, Energy Consulting Service, s. r .o. --

S účinností od 1. ledna 2013 byl zákonem č. 318/2012 Sb. novelizován zákon o hospodaření energií [1] a jeho prováděcí vyhlášky. Co je to energetický audit a energetický posudek a co dané novely přinesly do auditorské praxe, zejména v oblasti veřejného osvětlení, se pokusí nastínit tento článek.

Úvod

Zákon o hospodaření energií č. 406/2000 Sb. [1] byl od svého zrodu již dvanáctkrát novelizován, zejména z důvodů přejímání legislativy EU do našeho právního řádu atp. Poslední novela č. 318/2012 přinesla mnoho úprav, ale v kontextu tohoto článku budou zmíněny pouze části týkající se energetického auditu (EA) a energetického posudku (EP).

Energetický audit

Energetickým auditem se rozumí (ve smyslu definice § 2 písm. n [1]) písemná zpráva obsahující informace o stávající nebo předpokládané úrovni využívání energie v budovách, v energetickém hospodářství, v průmyslovém postupu a energetických službách s popisem a stanovením technicky, ekologicky a ekonomicky efektivních návrhů na zvýšení úspor energie nebo zvýšení energetické účinnosti včetně doporučení k realizaci. Jeho platnost je stanovena do provedení větší změny energetického hospodářství, pro které byl zpracován. Jde o nezávislý dokument, v EA nikdy nejsou navrhovány konkrétní obchodní značky výrobků, materiálů, služeb atp. navrhovaných řešení, pouze fyzikální a technické parametry!

Důvody, proč si nechat vypracovat EA na soustavu veřejného osvětlení (dále VO), lze spatřovat zpravidla v těchto případech:

• nastala zákonná povinnost (viz v § 9 [1]); v oblasti VO zpravidla nenastává,
• požaduje jej poskytovatel dotace (např. program EFEKT MPO aj.) či bankovních úvěrů atp.,
• majitel či provozovatel soustavy VO chce být informován o jeho aktuálním stavu a možnostech efektivních úspor energie.

Každý energetický audit se v souladu s prováděcí vyhláškou [2] skládá mj. z:

• titulního listu,
• identifikačních údajů,
• popisu stávajícího stavu předmětu energetického auditu včetně energetické bilance,
• vyhodnocení stávajícího stavu předmětu energetického auditu z hlediska účinnosti užití energie a úrovně systému řízení hospodaření energií podle [8],
• výčtu návrhů opatření ke zvýšení účinnosti využití energie,
• souhrnných variant z návrhů jednotlivých dílčích opatření (členěné např. jako beznákladové, nízkonákladové, středně a vysokonákladové),
• výběru optimální varianty (z hlediska úspor energie, ekonomické návratnosti, ekologického přínosu, technické realizovatelnosti, včetně uvedení doporučených postupů, aby bylo dosaženo synergického efektu všech uvažovaných dílčích opatření, nebo podle kritérií dotačních programů),
• doporučení energetického specialisty oprávněného zpracovat energetický audit,
• evidenčního listu energetického auditu + kopie oprávnění energetického specialisty,
• příloh dokládajících provedené výpočty za uvažovaných okrajových podmínek.

Za důležitou a praktickou novinku v metodice zpracování EA díky [2] lze považovat umožnění výběru optimální varianty (tedy doporučené energetickým specialistou) podle kritérií dotačních programů. Dále je nová povinnost vypracovat návrh vhodné koncepce systému řízení hospodaření s energií, což v případě absence jakéhokoliv monitoringu obnáší nejprve vytvoření systému sběru dat (měření spotřeby elektřiny, doby svitu, záznamy o poruchách a změnách v celé soustavě VO atp.) a následné vyhodnocení a opatření ke zlepšování (viz §5 [2]).

Energetické audity mají přesnou strukturu, zákonem předem definované tabulky, jednotný evidenční list – jsou tedy vzájemně porovnatelné. Údaje z evidenčního listu zpracovatel EA kopíruje do evidenční databáze ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) a v blízké budoucnosti bude mít i z tohoto systému každý EA své unikátní číslo.

Aby bylo možné EA zpracovat, je vždy nutná úzká součinnost zadavatele se zpracovatelem, spočívající zejména v umožnění místního šetření auditorem (energetickým specialistou), tedy podrobné prohlídky celé soustavy VO (rozváděče VO, světelné body atp.) za přítomnosti zástupce provozovatele VO, a předání těchto podkladů:

• informace o nákupu elektřiny min. za poslední tři roky (faktury, smlouvy) /ZP/,
• situační plán, schéma rozvodů /ZP/,
• informace o systému hospodaření s energií podle ČSN EN ISO 50001/ZP/,
• pasport VO (včetně zatřídění komunikací atd.),
• projektová dokumentace (ideálně současného stavu),
• zprávy o revizi elektrických zařízení,
• informace o používaném slavnostním osvětlení (osvětlení fasád, adventní osvětlení, fontány atp.),
• doplňující informace o připojených dalších spotřebičích (reklamy, radary, rozhlasy, dopravní značení, kamery, parkovací automaty, informační systémy aj.),
• případné další již zpracované dokumenty (dříve zpracované EA, různé návrhy, studie, analýzy, nabídky atp., popř. i vypracované technické standardy atd.),
• rámcové požadavky na nová navrhovaná řešení (např. podle podmínek architekta, dotačního titulu, distributora, velikosti investice aj.) a s tím související kontakty na spolupracující osoby (architekt, světelný technik, projektový manažer apod.),

kde ZP značí „zákonnou povinnost“. Na kvalitě vstupních podkladů závisí vždy cena a doba zpracování EA. Mnohdy některé dokumenty již neexistují, mnohdy některé dokumenty nebyly ani vytvořeny – pak je nutné tyto údaje získat jinak – ideálně pozastavit práce a po vytvoření těchto chybějících dokumentů pokračovat, ale často si požadované údaje v rozsahu pro svou potřebu zajistí auditorský tým sám.

Při vlastní auditorské činnosti lze z pohledu nezávislé osoby odhalit spoustu nedostatků, o kterých leckdy provozovatel neví či si neuvědomuje závažnost situace atp., a proto vždy s nimi bývá prokazatelně (písemně) seznámen. Lze je rozdělit do dvou základních skupin, a to na závady na pohled viditelné, např.:

• poškozená svítidla (kryty, difuzory, zaplavená svítidla apod.),
• nevhodné světelné zdroje,
• neřemeslně provedené úpravy,
• poškozené stožáry, patice (vnější silou, korozí, výrobní vady atd.),
• chybějící uzemnění stožárů,
• nedostatečné krytí elektrické výzbroje,
• chybějící plomby v měřené části rozváděčů VO atd., a na pohled ihned neviditelné, zpravidla zjištěné až při zpracovávání údajů skutečnosti, např.
• neoprávněně účtované servisní úkony (velikosti zdrojů, výškové práce),
• absence (pravidelných) revizí,
• zanedbaná údržba (např. nedotažené kontakty atp., viz obr. 1),
• neoprávněné odběry (blíže např. v [5]),
• zjištění chybného měření elektroměru a doporučení jeho ověření,
• napájení jiných zařízení než VO z RVO (rozváděče veřejného osvětlení; tedy rozpor se sjednanou distribuční sazbou),
• trvale rozsvícené vnitřní osvětlení RVO,
• velké úbytky napětí na vedení a ztráty,
• nevyvážené zatížení jednotlivých fází,
• problémy s kompenzací účiníku,
• předimenzované hlavní jištění před elektroměry,
• nevhodně zvolená distribuční sazba dodavatele elektřiny atd.

V rámci zpracování EA je vhodné vykonávat kontrolní měření a ověřovat předpokládané výkonové poměry atp. (viz obr. 2). Těmito náměry lze odhalit mnohé již zmíněné nedostatky. Uvedená kontrolní měření smí provádět pouze osoby s elektrotechnickou kvalifikací, s platným přezkoušením z vyhl. č. 50/1978 Sb. a zkušenostmi z praxe, neboť nezřídka v rozváděčích chybí platné schéma zapojení atp.

Nad rámec zákonného minima a po dohodě se zadavatelem je vhodné zpracovávaný audit doplnit dalšími doprovodnými informacemi, které rozšíří povědomí laického čtenáře energetického auditu, např:

• informace o případných výhodnějších možnostech nákupu elektřiny,
• poučení o ekologické likvidaci svítidel, světelných zdrojů, komponent rozváděčů (problematika PCB aj.),
• obecné informace o volbě svítidel (světelný smog), světelných zdrojů, regulaci atp.,
• vyjádření ekologických přínosů i „lépe představitelnou formou“ (ušetřené stromy, přepočty na vagony uhlí atp.),
• vyjádření výstupů i ve formě hodnot požadovaných dotačními tituly (různé měrné ukazatele atp.),
• posouzení i případných jiných alternativních řešení a zdůvodnění jejich doporučení či nedoporučení,
• možnost provedení různých ekonomických analýz podle požadavku zadavatele (reálné doby životností jednotlivých komponent, uvažování dotací, úvěrů a jiných zdrojů, včetně citlivostních analýz, atp.),
• kontroly úbytků napětí a ztrát ve vedení,
• seznámení s výsledky provedených měření kvality elektřiny atp.,
• informování o povinnostech vyplývajících z platné legislativy,
• informace o intervalech pravidelných revizí atp.,
• řešení problematiky pasportů VO (vysvětlení přínosů, popř. aktualizace, atp.),
• plánování postupů nápravy špatného stavu VO podle různých kritérií (bezpečnost, nákladovost, návratnost aj.),
• diskutování problematiky externí správy VO,
• porovnání vyhodnocených ukazatelů v EA s obdobnými srovnatelnými provozovanými soustavami VO (z dostupných
  statistik či databáze zpracovatele EA).

Samozřejmostí při zpracování energetických dokumentů je vždy používání odborné terminologie (např. [6], [7]), definičních pojmů z nadřazených prováděcích předpisů, dodržování normalizovaných schematických značek, měřítek atp.

Obr. 1. Opálení hliníkového vodiče vlivem přechodového odporu vzniklého nedotaženým kontaktem

Energetický posudek

Tento posudek je novinkou zavedenou od letošního roku. Jde o písemnou zprávu obsahující informace o posouzení plnění předem stanovených technických,
ekologických a ekonomických parametrů určených zadavatelem energetického posudku včetně výsledků a vyhodnocení. Energetický posudek je možné zpracovat pouze pro vyjmenované účely, viz § 9a [1], tedy v souvislosti s VO:

• posouzení proveditelnosti projektů týkajících se snižování energetické náročnosti budov, zvyšování účinnosti energie, snižování emisí ze spalovacích zdrojů znečištění nebo využití obnovitelných nebo druhotných zdrojů nebo kombinované výroby elektřiny a tepla financovaných z programů podpory ze státních, evropských finančních prostředků nebo finančních prostředků pocházejících z prodeje povolenek na emise skleníkových plynů,
• vyhodnocení plnění parametrů projektů realizovaných v rámci programů podle předchozího bodu,
• podklad pro veřejné zakázky v oblasti zvyšování účinnosti energie, snižování emisí ze spalovacích zdrojů znečištění nebo využití obnovitelných nebo druhotných zdrojů nebo kombinované výroby elektřiny a tepla,
• vyhodnocení provedených opatření navržených v energetickém auditu.

Rozsah a struktura posudku jsou podrobně stanoveny v § 6 a 7 [2] a musí obsahovat:

• titulní list,
• účel zpracování podle § 9a zákona,
• identifikační údaje,
• stanovisko energetického specialisty (s ohledem na oblast VO),
• stanovení výsledků a podmínek proveditelnosti nebo vyhodnocení plnění parametrů nebo vyhodnocení provedených opatření,
• závěrečný výrok o naplnění účelu energetického posudku,
• ekonomické a ekologické vyhodnocení (stejným způsobem jako v energetickém auditu),
• evidenční list energetického posudku,
• kopii dokladu o vydání oprávnění.

Z toho je patrné, že energetický posudek hodnotí již určitý konkrétní projekt, který může být již navržen s konkrétními výrobky a technologiemi. Dále je jeho použití povinné při vyhodnocování dotací z veřejných zdrojů atp., tedy při tzv. závěrečném vyhodnocení akce.

Energetická studie

Za energetickou studii lze považovat dokument zpracovaný podle předem určených požadavků zadavatele, který hodnotí předem vytipovaná úsporná
opatření, navrhuje či ověřuje jejich parametry atp., ale vždy na základě konkrétních údajů o dané soustavě VO, o jejím způsobu užívání, požadované návratnosti atp. Jde o „částečný energetický audit, popř. energetický posudek“, který však nemá oporu v zákoně, ale mnohdy významně spoří čas a finance. Též se lze často setkat i s požadavky na expertní posouzení výhodnosti a hlavně pravdivosti různých nabídek (povětšinou nevyžádaných).

Energetický specialista

Energetický audit a energetický posudek smí zpracovávat pouze energetický specialista (dříve energetický auditor), kterým je výhradně fyzická osoba
zapsaná v seznamu MPO [4] a vlastnící oprávnění k příslušným činnostem. Energetický specialista je pravidelně přezkušován, musí být nezávislý, bezúhonný, pojištěný atp. Bližší informace v § 10 [1], resp. v samostatné prováděcí vyhlášce o energetických specialistech [3].

Obr. 2. Ukázka probíhajícího měření energetické náročnosti soustavy VO pomocí dvou analyzátorů elektrických sítí
 

Závěr

Cílem tohoto článku bylo upozornit na problematiku energetických dokumentů v oblasti veřejného osvětlení. Energetický audit vždy popíše existující používané
zařízení soustavy VO, náklady na provoz veřejného osvětlení a nabídne jedno optimální řešení z více posuzovaných, jak efektivně snížit energetickou náročnost, či navrhne vhodnou správu VO. Nutno dále podotknout, že kvalitně zpracovaný energetický audit lze vždy rychle a levně aktualizovat (např. podle aktuální situace v dotacích) či přepracovat v energetický posudek, lze z něj vyhotovit podklady pro výběrová řízení atp. Energetický audit spolu s pasportem VO by měl vždy předcházet všem zásadním změnám na veřejném osvětlení.

Tento příspěvek nebyl podpořen žádným grantem EU, ministerstvem či jinou dotační institucí.

Literatura:
[1] Zák. č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů.
[2] Vyhl. č. 480/2012, o energetickém auditu a energetickém posudku.
[3] Vyhl. č. 118/2013, o energetických specialistech.
[4] Seznam energetických specialistů. Dostupné na http://www.mpo-enex.cz/experti/, citováno 5. 9. 2013.
[5] Jaké benefity přinesla pasportizace veřejného osvětlení prováděná našimi specialisty? Dostupné na http://www.e-c.cz/index.php?page=news&id=155, citováno 5. 9. 2013.
[6] ČSN IEC 50(845) Mezinárodní elektrotechnický slovník. Kapitola 845: Osvětlení.
[7] ČSN EN 12665 Světlo a osvětlení – Základní termíny a kritéria pro stanovení požadavků na osvětlení.
[8] ČS EN ISO 50001:2012 Systémy managementu hospodaření s energií.