Od plánované zastaralosti k výrobku jako službě
26. 2. 2019 | ASEKOL a.s. | www.asekol.cz
Cirkulární ekonomika v oblasti zpětného odběru svítidel a světelných zdrojů
Většina současných materiálových toků má lineární povahu – primární suroviny jako ropa, kovy či stromy jsou vytěženy, přeměněny na produkty a na konci životního cyklu skončí na skládce nebo ve spalovně. Současné údaje naznačují, že snaha o neomezený hospodářský růst založený na lineárních principech v kombinaci s neudržitelným získáváním zdrojů a spotřebou vede k dramatickým dopadům na životní prostředí, společnost a hospodářství. Pozornost mnoha odborníků se při hledání řešení v poslední době upřela na koncept cirkulární ekonomiky – z důvodu zdánlivě protikladné kombinace ekonomického zisku s ochranou životního prostředí. Cirkulární ekonomika nachází inspiraci v přírodních ekosystémech, které jsou založeny na dokonalých a funkčních cyklech organických živin. Mezi základní principy, které cirkulární ekonomiku charakterizují, patří: uzavírání toků materiálů ve funkčních cyklech, kde neztrácejí hodnotu, čerpání energie z obnovitelných a udržitelných zdrojů a navrhování takových produktů a služeb, které nemají negativní dopady na přírodní ekosystémy a lidské zdroje (viz obr. 1). V porovnání s lineárním modelem cirkulární ekonomika odděluje hospodářský růst od potřeby těžit nové a vzácné materiály. V realitě je toho dosaženo zaměřením se na úspory materiálů, opětovné použití, opravu a změnu ekodesignu výrobků nebo naplňování potřeb zákazníků novými službami namísto prodeje. Vlastnictví je nahrazováno pronájmem a maximálním využíváním potenciálu výrobku. (INCIEN, 2018)
Obr. 1. Cirkulární vs. lineární ekonomika (INCIEN, 2018)
Cirkulární ekonomika je tedy koncept, který je integrální součástí udržitelného rozvoje. Zabývá se způsoby, jak zlepšovat kvalitu životního prostředí a lidského života prostřednictvím zvyšování efektivity produkce (Wikipedie, 2018). V tomto myšlenkovém konceptu odpad v podstatě neexistuje, jelikož odpad je vždy surovina. Aby tedy mohl koncept cirkulární ekonomiky (či oběhového hospodářství) přirozeně fungovat, je nezbytné „motivovat výrobce, aby při navrhování svých výrobků brali v potaz jejich recyklovatelnost, opětovnou použitelnost, opravitelnost a přítomnost nebezpečných látek“. (Evropský parlament a Rada, 2018)
Staré versus nové ekonomické modely
Osvědčený obchodní model založený na jednoduché rovnici „větší prodejnost rovná se větší potenciální zisky“ v současné spotřební společnosti stále převládá. Vedle záměrného tlaku na „optimální“ životnost existuje také velmi silný tlak na morální životnost výrobku, tzn. jestliže vlastním např. mobilní telefon starší než dva roky, už není moderní a spotřebitelé jsou sofistikovanými marketingovými metodami přesvědčováni ke koupi nového výrobku.
Někteří výrobci v současné době přicházejí s inovativními ekonomickými modely, které se vzpírají předchozím spotřebním modelům, a vyvíjejí značné úsilí v oblasti cirkulární ekonomiky. Jde např. o model „product as a service“, tedy výrobek jako služba. V oblasti světelných zdrojů je konkrétním příkladem „lighting as a service“, tedy světlo jako služba. Výrobek, tedy světelný zdroj či celé svítidlo, zůstává ve vlastnictví výrobní firmy a ta namísto prodeje pouze fyzického výrobku prodává službu, kterou daný výrobek vykonává. „Lighting as a service“ je tedy nový obchodní model (B2B), díky němuž je na základě stanoveného předplatného poskytován veškerý servis týkající se osvětlení. Uvedený obchodní model nejčastěji využívají velké společnosti, které potřebují inovovat osvětlení např. v několika výrobních halách. Tato služba se ale vyplatí také u instalací městského osvětlení, svítidel na letištích a na mnoha dalších místech. Zmíněné trendy jsou výzvou pro výrobce, které nutí přemýšlet o takových aspektech, jako je design výrobku, údržba, zpětný odběr, což je garance pro vyšší kvalitu a dlouhou životnost produktu.
ASEKOL a cirkulární ekonomika
ASEKOL vyvíjí snahu v oblasti cirkulární ekonomiky a zpětného odběru, pořádá kulaté stoly a společně s výrobci pracuje na takových modelech, které jsou trvale udržitelné. Poslední setkání k tomuto tématu se konalo v prosinci 2018 v informační kanceláři OSN v Praze, kdy se zde diskutovalo na téma cirkulární ekonomika a elektroodpady. Diskusi organizoval Institut cirkulární ekonomiky a společnost ASEKOL. Zúčastnili se jí zástupci průmyslu a státní správy, kteří se společně snažili najít odpověď na otázku, jak ve zpracování elektroodpadů uzavřít kruh a přejít na cirkulární ekonomiku. V debatě zazněly informace jak o překážkách, které podle aktérů cirkulární ekonomice brání, tak návrhy možných řešení. Existuje několik hlavních překážek, které zabraňují zavedení principů cirkulární ekonomiky do zpracování elektroodpadů. Jsou to překážky legislativní, ekonomické i technologické.
Více na www.asekol.cz.
Literatura:
[1] EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/851 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice 2008/98/ES o odpadech. Úřední věstník Evr. unie, 2018, 109–140.
[2] INCIEN, 2018. Cirkulární ekonomika [online]. 2018. Dostupné z: https://incien.org/cirkularni-ekonomika/
[3] Cirkulární ekonomika. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2018. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Cirkulární_ekonomika#cite_note-18
Vyšlo v časopise Světlo č. 1/2019 na straně 47.
Tištěná verze – objednejte si předplatné: pro ČR zde, pro SR zde.
Elektronická verze vyšlých časopisů zde.