Neznámé subjekty se snaží promyšleně likvidovat české výrobce svítidel - podávají na ně opakované ná

Další český výrobce svítidel, společnost HALLA, a.s., se stal obětí tzv. insolvenční šikany. Podvodné návrhy na insolvenci jsou v posledních týdnech směřovány v České republice právě na úspěšné firmy a společnosti věnující se výrobě svítidel. Tato podvodná činnost neznámých subjektů má očividně snahu likvidovat konkurenci. Cíleně a systematicky poškozuje dobré jméno jinak bezproblémových firem. Bohužel – společnosti se díky znění insolvenčního zákona nemohou proti tomuto jednání nijak výrazně postavit.

Podvodné insolvenční návrhy nejsou z dlouhodobého hlediska v Česku ojedinělé. Dochází k jejich častému zneužívání díky postupu zahájení insolvenčního řízení, který určuje zákon. Společnost, aniž by byla pravost návrhu na insolvenci ověřena, se tak ocitá automaticky v seznamu dlužníků, což jí může způsobit značné potíže. V poslední době si někdo vyhlídl české firmy, které podnikají v oblasti výroby svítidel.

Společnost HALLA, a. s. se tak přidala k řadě firem, které byly insolvenční šikanou postiženy. Situaci začala okamžitě řešit, celou věc předala právníkům a vydala oficiální prohlášení, kterým podvodný návrh vyvrátila.

„Tato situace je pro společnost vždy velmi nepříjemná. Nám ovšem nezbývá, než ihned po zjištění této skutečnosti informovat naše zaměstnance, zákazníky a partnery, že se pro ně nic nemění. Předat celou věc právníkům a soustředit se spíše na věci pozitivní. Na vývoj nových produktů, na nové spolupráce a spoléhat na trvání dlouhodobě dobré pověsti společnosti,“ vyjadřuje se k věci Daniel Černý, generální ředitel společnosti HALLA, a.s.

Pro některé společnosti však může mít návrh na insolvenci i fatální následky. Jak se ukázalo, výjimkou nejsou ani opakované návrhy na insolvenci, kterými se musí společnosti zaobírat. Neustále vysvětlování obchodním partnerům a zaměstnancům je nejen vyčerpávající, ale postupně právě ohrožuje dobrou pověst společnosti.

„Možnosti prvotní obrany jsou poměrně chabé, neboť se společnost může snažit maximálně co nejrychleji dodat soudu důkazy o své solventnosti. Problém je totiž ten, že pro zařazení společnosti do insolvenčního rejstříku stačí pouze insolvenční návrh, který je formálně v pořádku a s předepsanými náležitostmi,“ komentuje postup insolvenčního řízení advokát JUDr. Pavel Kolesár, Ph.D. z kanceláře CEAG.

Kromě poškození jména firmy se podvodný návrh dotýká také vztahu firmy s bankami. Problémy mohou brzy nastat i zaměstnancům, kterým například nemusí banky poskytnout hypotéky a další služby.

„Za chybné považujeme znění insolvenčního zákona. Je nešťastné, že je možné takto bez důkazů předložit zfalšované obvinění a insolvenční soud je povinen ho zveřejnit. Proto nemáme potřebu se pouze a jen obhajovat, že v insolvenci jsme se nikdy neocitli, ale máme také snahu proti této činnosti cíleně poškozující naše jméno bojovat,“ dodává Daniel Černý.

Dlouhodobou otázkou tak stále zůstává změna insolvenčního zákona. Spořádané firmy totiž stále nemají stále mnoho možností, jak se proti falešnému obvinění bránit. Nezbývá jim nic jiného, než být návrhům neustále vystavován a opakovaně řešit vlastní obhajobu.

Aktuální informace

Díky včasnému řešení situace právní cestou a podáním důkazů o nepravosti návrhu rozhodl 8. 10. 2013 Krajský soud v Brně, kterému byla podvodná žádost na insolvenci podána, o zamítnutí této žádosti.

HALLA, a. s. i přes nepříjemnou zkušenost věří, že se do větších problémů kvůli podvodnému návrhu na insolvenci nedostane. Právě díky tomu, že její jméno je podloženo kvalitními produkty, úspěšnými realizacemi v České republice i zahraničí, spoluprací s významnými autory z oblasti designu i architektury a hlavně více než dvacetiletou tradicí kvalitního českého výrobku.

Otázky a odpovědi: Podvodný návrh na insolvenci

Na otázky odpovídá JUDr. Pavel Kolesár, Ph.D., advokát a vedoucí Sekce procesního a insolvenčního práva z kanceláře CEAG.

Jak může firmě ublížit podvodný návrh na insolvenci?
Především se objeví údaj o insolvenčním řízení v insolvenčním rejstříku a dalších dlužnických databázích, které údaje z insolvenčního rejstříku přebírají. Zanedlouho (zpravidla v horizontu hodin či dnů) se údaj objeví i v obchodním rejstříku. Ve společnosti panuje představa, že jakmile je společnost uvedena v těchto rejstřících, znamená to její problémy. To rozhodně automaticky neplatí, avšak věřitelé a smluvní partneři by již měli být velmi obezřetní. Navíc řada smluv je postavena tak, že druhá strana je může vypovědět či od nich odstoupit již při zahájení insolvenčního řízení, tedy podání insolvenčního návrhu. Bez ohledu na to, zda je šikanózní či nikoli. V neposlední řadě zahájené insolvenční řízení společnost ochromuje v rozvoji, neboť až do rozhodnutí o insolvenčním návrhu by společnost měla pokračovat již pouze v běžném provozu a kupříkladu smlouvu o prodeji či nákupu nemovitostí raději nepodepisovat.

Jak řeší problém podvodných insolvencí české soudy?
Ano, řeší. A řada z nich s příkladnou rychlostí. Nejsou nevýjimečné ani případy, kdy zejména opakovaný šikanózní insolvenční návrh je soudem odmítnut v horizontu desítek minut. Navíc již soudy stále častěji projednávají žaloby o následné náhrady škody vůči šikanujícímu navrhovateli.

Zabývá se někdo změnou insolvenčního zákona?
Ano, insolvenční zákon je stále vyhodnocován a novelizován. Bohužel princip, že by se do insolvenčního rejstříku zapisovaly až subjekty poté, co bude rejstřík věcně přezkoumán soudem, není možný, neboť by zcela rozbil koncepci insolvenčního zákona. Je spíše třeba posílit celospolečenské vědomí, že zahájení insolvenčního řízení neznamená, že osoba zde uvedená jako dlužník je ekonomicky na dně. Znamená to pouze být obezřetný v obchodování s takovou společností.

Jaká je úspěšnost, že je navrhovatel odhalen a jaké z této podvodné činnosti plynou sankce?
Poměrně velká, protože zákon vyžaduje úředně ověřený podpis navrhovatele. Problém však je, pokud je to kupříkladu společnost se sídlem na Kajmanských ostrovech. Sankce je především právě zmiňovaná náhrada škody.