Diskuze u kulatého stolu nastínila trendy v oblasti chytrých budov

Kulatý stůl uspořádaný Kanceláří Evropského parlamentu ve spolupráci s Aliancí pro energetickou soběstačnost a Svazem moderní energetiky proběhl dne 1. března 2019 v UCEEB Buštěhrad. Diskuze u kulatého stolu nabídla očekávané trendy v oblasti energeticky šetrných budov i nástupu chytrých řešení, která mohou zvýšit komfort uživatelů. 

Právě v budovách se dnes spotřebuje největší část energie v EU, až 40 % z celkové konečné spotřeby energie v Evropě. Do debaty se zapojili zástupci z řad Ministerstva životního prostředí, Šance pro budovy, Svazu moderní energetiky, Národního centra energetických úspor, UCEEB ČVUT, Buildsys, ČEZ ECSO a JRD Development. Účastníci kulatého stolu se shodli, že stále větší klíčovou roli bude hrát v dekarbonizaci evropské ekonomiky sektor stavebnictví, bez kterého se potřebné snížení emisí neobejde. 

Pavel Zámyslický z Ministerstva životního prostředí otevřel diskusní setkání shrnutím evropské strategie v oblasti klimatické politiky do roku 2050. „Evropská komise navrhuje z rozpočtu EU vyčlenit 25 % na klima (v období 2021-2027),“ uvedl Pavel Zámyslický.Také upozornil, že je zapotřebí zvýšit tempo renovací budov a vytápět je pomocí obnovitelných zdrojů. „Aktuálně splňuje požadavky energeticky úsporných budov na rok 2050 pouhých 10 až 25 %,“ doplnil Pavel Zámyslický.

Do debaty se zapojil i Tomáš Trubačík z Šance pro budovy, který představil scénáře renovace budov ve vztahu k financím. „Evropská komise očekává, že 30 % z ESIF (Evropské strukturální a investiční fondy) by mělo jít na investiční prioritu č.2 zelenější a bezuhlíková Evropa. Dalším důležitým zdrojem je EU ETS (EU Emissions Trading Systém),“ uvedl Tomáš Trubačík.

Před dvěma lety byla iniciována metodika Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) postavená na design-and-buildu, aby se soutěžilo na cenu nákladů v životním prostředí. Tato metodika se doporučuje jako cesta ke kvalitním komplexním renovacím. Na tento fakt upozornil Ivo Slavotínek, předseda Asociace poskytovatelů energetických služeb.

Marie Zezůlková z Národního centra energetických úspor uvedla, že v obcích stále nejsou úspory energií prioritou. „Pro obce je důležitý stav komunikace, kanalizace, dětských hřišť apod. Nicméně právě úspory energií umožní vytvářet fondy na opravy ostatního majetku,“ uvedla Marie Zezulková. Přesto věří, že obce mohou být do budoucna klíčovým hráčem. Stát by měl podle Zezůlkové podpořit vznik pozic energetických manažerů ve městech a obcích. Svůj pohled podpořila uvedením úspěšné praxe v Litoměřicích.

Společnost JRD Development se věnovala tématu inteligentních budov. Dnes se používá vzduchotechnika s rekuperací, žaluzie, topení, fotovoltaika a tepelná čerpadla. Efektivní jsou například i předokenní žaluzie, které brání přehřívání a nemusí se tolik větrat,“ uvedl Petr Valeš ze společnosti JRD Development. Společnost bere v potaz i vnitřní materiály bez těkavých látek a kvalitní úsporné a zdravé osvětlení. U inteligentních budov je zapotřebí myslet i na automatizaci, které se věnoval Michal Petřík z Buildsys. „Automatizace dnes činí přibližně 3 % investičních nákladů a výrazně ovlivňuje spotřebu energií i komfort užívání budovy. Žaluzie musí umět komunikovat s vytápěním/chlazením a vnitřním osvětlením. Je důležité to mít sjednocené na jednu platformu řízení, nikoli každý systém zvlášť bez vzájemné komunikace,“ uvedl Michal Petřík.

Martin Sedlák ze Svazu moderní energetiky se věnoval tématu dodávek čisté energie do obytných budov prostřednictvím aktivních spotřebitelů energie. K těm otevírá cestu evropský balíček Čistá energie pro všechny Evropany. EU předpokládá, že rozvoj obnovitelných zdrojů nemá být v příštím desetiletí pouze doménou velkých firem, ale začnou z něj také více těžit domácnosti, firmy a města. Ty pak budou moci vyrábět, akumulovat a prodávat elektřinu bez bariér. „Například v Německu už dnes mají 100 tisíc instalací hybridních fotovoltaických elektráren na domech a do roku 2020 chtějí počet zdvojnásobit. Stabilní rozvoj úspěšného programu Nová zelená úsporám pomůže také rozvoji aktivních spotřebitelů energie v Česku. Podle našich scénářů může kombinace poklesu cen solárních technologií a zachování podpory dostat roční přírůstek nových solárních elektráren do pěti let až na 20 tisíc projektů,” představil výhledy Martin Sedlák.

Změny technologií jsou velmi rychlé, proto je třeba sledovat trendy a umět si říct, co chceme. Jakub Maščuch z UCEEB ČVUT uvedl, že: „Inovace jsou investičně náročnější, ale z pohledu životního cyklu výhodné. Důležité je projektovat budovy tak, aby v maximální možné míře zajišťovaly požadavky uživatele pasivními prvky.“

Tiskové materiály Svazu moderní energetiky