Březnová tradice k povrchovým úpravám

Letošní 47. konference s mezinárodní účastí Projektovaní a provoz povrchových úprav (zkráceně PPPÚ) doznala mnoho zásadních změn. Zůstala jarní tradice, akce konala se v březnu - 17. března 2021, nikoli však prezenčně ale virtuálně (on line) s ohledem na omezení díky probíhající celosvětové epidemii.

Program se všemi odbornými přednáškami i firemními vystoupeními byl shrnut do jednoho dne od 9:00 do 16:15 s krátkou polední přestávkou. Vzhledem k současné pracovní vytíženosti přednášejících i posluchačů se ukázal jednodenní program jako výhodou. Exkurze, zařazovaná v jiných letech na druhý den a ani oblíbená přátelské setkání na společenském večeru se nemohla konat.

V daném čase bylo předneseno přesně podle programu 18 přednášek. Dodržování času bylo kladně hodnoceno nejen účastníky, ale i mnohonásobným předsedajícím minulých konferencí panem prof. P. Novákem, který je pověstný požadavkem dodržování času. Po skončení akce sám kladně zhodnotil, že nemusela být vytahována tzv. žlutá nebo červená karta, upozorňující přednášející na konec časového limitu.

Konferenci byla i letos opětovně udělena záštita Hospodářské komory ČR, která oceňuje prospěšnost akce, její přínos pro podnikatele a je pomocníkem k jejich úspěchu.

Program byl jako obvykle věnován novinkám v legislativě, provozu v lakovnách – novým technologiím, odmašťování, údržbě, dále problematice zinkování, galvanizování – chromování, poznatkům z výzkumu a ve své premiéře byly uvedeny výsledky korozních zkoušek.

Na akci se registrovalo přes 90 osob. Další, kteří se nemohli z pracovních důvodů či nemoci uvolnit, si objednali alespoň sborník. Sborník se všemi přednáškami má včetně 14 inzercí celkem 85 stran. Byl vydán v elektronické formě a je mu přiděleno jako každoročně číslo ISBN. Sborník obdržely všechny registrované osoby.

Účastníky uvítala a jednání zahájila přesně v 9 hodin Z. Trávníčková. Poté P. Strzyž (AČSZ) apeloval na to, aby specifické aspekty volby materiálu, konstrukčního řešení a zpracování ocelového dílu byly zohledněny již ve fázi jeho návrhu či výroby před vlastním zinkováním. K tomu byla zaměřena jeho přednáška s názvem „Revize normy ČSN EN ISO 14743-2“. L. Obr (ČSPÚ) naopak v závěru svého vystoupení kladl otázku, k jaké technologii se při chromování přiklonit – nové netradiční technologii (Cr³⁺), vyžadující značné investiční náklady nebo k prověřené technologii (Cr⁶⁺), avšak doplněné o dostupnou automatizaci a s důslednou ochranou obsluhujícího personálu. Věří, že problém budou rozhodovat fundovaní odborníci.

Několik zástupců firem se věnovalo provozu v lakovnách. M. Novák (EKOL) představil vysokotlaké mycí zařízení, určené pro mytí dílců, jako přípravu povrchu před vlastním lakováním. Zařízení má integrovanou procesní nádrž, která umožňuje recirkulaci mycího roztoku. Přednáška J. Nováka (MEDIA CZ) byla přehledem rozvoje různých technologií, postupů a úspěchů během 30 let existence této firmy v oblasti lakovacích technologií. O svých aktuálních krocích a úspěších každoročně zástupci firmy průběžně informovali na předchozích konferencích PPPÚ. M. Člupek (KLUTHE CR) seznámil posluchače s inovacemi společnosti a to: 1) přípravkem pro neutrální moření DECORRDAL 20-1, 2) technologií konverzních vrstev, založených na sloučeninách zirkonia řada DECORRDAL 900, a 3) AKTIVÁTOREM 3, kapalným přípravkem pro aktivační lázeň zinečnatého fosfátu. L. Zdvihal a T. Franěk (Painting Consulting) na základě důkladné analýzy úspor naopak nabídli poskytnutí kompletního materiálového managmentu pro optimalizaci výrobních nákladů, jako zdroje úspor spojených s provozem lakoven. Připomenuli, že součástí úspěšného lakování je kvalita výsledného povrchu, která je také o celkové čistotě v celém lakovacím procesu. Společnost Ekomaziva, jak uvedl P. Čepelák, se zabývá dvěma oblastmi: technologickými mazivy pro zpracování kovů a mazivy pro údržbu, dále pomocnými materiály a zařízeními pro povrchové úpravy – maskování: krytky, zátky, pásky (z různých materiálů) a také závěsovou technikou (standardní i na zakázku). Neobejdeme se bez kontroly kvality v lakovnách. V. Gromeš (TSI System) představil přístroje značky DeFelsko, společnosti, která je velmi aktivní v inovaci, rozšiřování portfolia přístrojů pro kontrolu povrchových úprav. P. Čermák (Ziehl-Abegg) nabídl procesní ventilátory z Německa pro povrchové aplikace, jak pro sériovou výrobu, tak i speciální kusovou výrobu. Jednalo se o širokou škálu axiálních a radiálních ventilátorů s různými typy motorů.

K důležitým novinkám z legislativy patřila přednáška H. Geiplové (SVÚOM) s názvem „Revize referenčního dokumentu o nejlepších dostupných technikách – pro Povrchové úpravy používající organická rozpouštědla“. Revidovaný BREF dokument obsahuje závazné emisní limity pro ovzduší a odpadní vody pro zařízení, která spadají do kategorie 6.7 Přílohy 1 zákona o integrované prevenci. Závaznost těchto limitů je nadřazena národní legislativě.

Dalším diskutovaným předpisem byla novela zákona č. 254/2001 Sb., o vodách (vodní zákon), konkrétně zákon č. 544/2020, který je účinný od 1. 2. 2021. Dle sdělení R. Náse (ČIŽP) novela vznikla jako reakce na problém sucha, k problému, jak nakládat se srážkovými, odpadními vodami. Změna je v chápání odpadních vod – šedá voda je odpadní voda z umyvadel, sprch, van a považuje se za užitkovou vodu, kterou lze použít na splachování toalet, kropení, mytí aut aj. Stav nedostatku vody vyhlašuje a odvolává krajská komise pro sucho.

V. Kratochvíl (Kraso) ve svých výpočtech podrobně hovořil o stanovení hodnoty požárního zatížení v lakovnách a ve skladech nátěrových hmot, požárního rizika, a pravděpodobné intenzity případného požáru. Na to navazovala přednáška o systému požární ochrany FIREPRO. Podle S. Vargy (RSBP) vznikající požár v lakovací kabině je prostřednictvím tohoto ochranného systému rychle a efektivně uhašen a produkce linky v krátkém čase obnovena. Systém lze aplikovat do kabin pro kapalné nátěrové hmoty i u kabin pro nanášení práškových barev.

Zvýšení výroby munice si vyžádalo i změny technologie výroby a přípravků. Podle P. Szelaga (Pragochema) se zvyšující se produkcí munice se mění i technologie výroby a přípravky pro jednotlivé technologické operace. Technologie jsou zaměřeny na zvýšení rychlosti výroby, zlepšení funkčnosti a vzhledu munice, náhrady olova ve střelách, zvýšení korozní odolnosti povrchových úprav. Přednáška „Výstupy urychlených korozních zkoušek zkušebních laboratoří“ autorů K. Kreislová, M. Paráková, M. Němcová (SVÚOM) byla vypracována v rámci projektu MPO – IP DKRVO 2021 Výzkum metod pro zpřesnění predikce životnosti kovových materiálů a jejich ochranných vrstev s ohledem na vliv znečišťujících látek v prostředí. V diskuzi k přednášce pak zaznělo konstatování, že oborná technická veřejnost bohužel ne vždy má nedostatek znalostí o provádění urychlených korozních zkoušek a požadavcích kladených na vzorky, režimy zkoušek a způsoby vyhodnocení výsledků. Ze stejného pracoviště byl také referát L. Mindoše o sporu mezi žárovou zinkovnou a práškovou lakovnou při selhání povrchové úpravy. Šlo o znehodnocení práškového povlaku na žárově zinkované oceli vlivem navodíkování oceli. Přednášející poukázal na příčiny vzniku defektů v povrchové úpravě ocelových panelů. Jako typ povrchové úpravy, zajišťující ochranné a dekorativní vlastnosti výrobků, uvádí kombinovaný duplexní systém tvořený povlakem žárového zinku s povlakem práškové nátěrové hmoty. K přednesenému problému se rozvinula bohatá diskuze.

Následoval příspěvek J. Taitlové (Medistyl) opět z oblasti legislativy, konkrétně na téma používání látek vzbuzujících obavy (SVHC = Substance of Very High Concern), s odkazem na nařízení REACH. Nebezpečné vlastnosti, na které se restrikce vztahují jsou z hlediska lidského zdraví především karcinogenita, mutagenita a reprodukční toxicita kategorie 1A nebo 1B, nově endokrinní disruptory, a dále v oblasti životního prostředí například látky vysoce perzistentní a vysoce bioakumulativní (vPvB).

Poslední přednáška v celodenním programu byla na téma „Stabilita umělých patin při dlouhodobé expozici v atmosféře“ od autorů R. Bureš, P. Rak, J. Stoulil (Ústav kovových materiálů a korozního inženýrství, VŠCHT), konstatující závěrem, že umělá patina vytvořená z plynné fáze v expoziční komoře se blíží patině přírodní, vytvořené v městských a průmyslových oblastech.

Průběh konference, jak z programového hlediska, tak i náročného časového zvládnutí, účastníci hodnotili velice kladně. Ocenili, že při zachování časového rozvrhu se dostalo i na diskusi k jednotlivým přednáškám. Pochvalu od řady účastníků i přednášejících dostali i organizátoři za zvládnutí obrazové i zvukové techniky s okamžitým řešením nenadálých potíží tak, že to průběh akce prakticky nenarušilo.

Podrobnější informace o této konferenci a časem i o přípravách na rok 2022 najdete na www.konferencepppu.cz.

Dr. Zdeňka Trávníčková, CSc. a Dr. Zdeňka Jelínková, CSc.